|
|
Areál bývalého šamotového závodu MŠLZ Mladějov na Moravě - funkční využití areálu pro potřeby Průmyslového muzea Mladějov
Racková, Eliška ; Vojtová, Lea (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Předmětem projektu je využití rozsáhlého areálu obsahujícího nesourodou směsici výrobních, servisních a obytných objektů různého stáří a kvalit. Různý charakter má i území areálu – stará výrobní část, která je poměrně udržovaná a trvale osídlená, a nová část na severu – narychlo dobytá v šedesátých letech a rychle zarůstající sukcesním březovým lesem. Rozdíl se odráží nejen v urbanistickém řešení areálu (viz předchozí práce), ale i v architektonickém pojetí jednotlivých budov. Budovy ve stará části slouží pro potřeby Muzea a jeho přidružených aktivit, forma nových prvků dotváří celek a reaguje na stavební sloh definovaný především budovami z lichtensteinského období závodu – elektrárnu a výtopnu. Charakter jednotlivých budov si vyžádal využití celého spektra přístupů k obnově, od konzervace stávajícího stavu výtopny, přes náznakovou instalaci prostoru elektrárny , po analogickou rekonstrukci dřevěného patra staré pece. Otázka využití a ztvárnění vysokých pecí je komplexnější a je řešena jako hlavní téma práce. Svým charakterem se pece blíží spíše LTO než budově. Obsahuje pouze dva standardní stavební prostory v bývalých odprašovacích komorách, zbytek je zabydlen technologií nebo uzavřený a nepřístupný. Charakterem se jedná o technickou památku určenou k řízenému zániku. Cílem návrhu je využít čas, který neopakovatelné stavební struktuře ještě zbývá a to s intenzitou, která bude z hlediska jeho fungování a bezpečnosti možná. V první fázi jako funkční paralela schematu kartuziánského kláštera v objektu vznikne obydlí pro obměňující se komunitu umělců, jinak tvůrčích nebo zainteresovaných lidí, kdy vlastní obytné prostory – poustevny vzniknou v bývalých sypnících, společné prostory v odprašovacích komorách. Paralelou kaple se stane pecní prostor přístupný veřejnosti. Každý sypníkový domek se sestává ze dvou kontejnerů, zimní zahrady a vlastních venkovních prostor, je sice miniaturizovanou, ale soběstačnou jednotkou, ohraničenou ve svém vlastním vesmíru podle kartuziánských ideálů. Jako hlavní konstrukční prvek slouží použité kontejnery pro dálkovou přepravu zboží, stavebně přizpůsobené bydlení, v sypnících uložené na zavěšených „kolébkách“. Nevyužitý objem spodní špičky sypníku slouží jako obrovský květináč. Trvanlivost takové konstrukce odpovídá době, jaká je mu postupným chátráním pece vyměřena. S časem se role prvků změní. Bývalé komunikační prostory sloužící komunitě se stanou jediným přístupem do prostoru pecí a chodba spojující dříve kontejnerové domky se stane vyhlídkovou plošinou.
|
|
|
Obnova zaniklých cest- tratí mezi Moravou a Dolním Rakouskem
Chlupová, Jana ; Matoušková, Petra (oponent) ; Žalmanová, Petra (vedoucí práce)
Práce se zabývá obnovou zrušené železniční cesty mezi Hevlím a Laa an der Thaya. Obnova nádraží v Hevlíně je rozdělena na jednotlivé etapy. V první fázi se jedná o rekonverzi secesní výpravní budovy na muzeum. V další etapě proběhne vybudování nástupiště s úpravou nádražních ploch. Důležitým momentem v této fázi je vybudování zastřešení budoucí výpravní budovy, které bude fungovat jako místo pro letní kulturní akce anebo trh. Na nádraží vznikne nová funkce, která využívá potenciálu jinak volné plochy nástupiště. V poslední závěrečné etapě dostavěním obvodových stěn výpravní budovy začne stavba fungovat jako plnohodnotná zastávka. Společně s realizací mostu se obnoví propojení mezi Hevlínem a Lávou a tím i další propojení mezi Brnem a Vídní. Cílem práce je obnova sousedských vztahů mezi Dolním Rakouskem a jižní Moravou.
|
|
|
Muzeum vojenské techniky
Dvouletý, Martin ; Pilgr, Milan (oponent) ; Barnat, Jan (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je návrh a posouzení ocelové nosné konstrukce budoucího muzea vojenské techniky. Konstrukce je určena pro muzejní výstavu středně těžké a těžké techniky s průchozím prostorem pro návštěvníky muzea. Jedná se o rámovou konstrukci tvořenou podpůrnými sloupy ve vzdálenosti 10 m a vazníkem s náběhy připojeným k těmto sloupům. Konstrukce je koncipována tak, aby vznikla pultová střecha spojením sloupu vysokého 5,36 m a sloupu vysokého 6,4 m vazníkem. V podélném směru jsou od sebe rámy vzdáleny po 6 m. Konstrukce je specifická svým půdorysným schématem, díky zalomení na konci první lodě haly pod 45° vzniká kratší meziprostor, na jehož konci je další zalomení konstrukce, taktéž pod úhlem 45° a napojení na druhou loď. Jedna z lodí probíhá podélně a druhá příčně, díky zalomení mezi těmito loděmi. Dalším specifikem jsou vratové konstrukce umístěné na straně vyšších sloupů, určené pro vjezd a výjezd vojenské techniky na svá místa v expozičním plánu muzea. Konstrukce je navržena dle normativních požadavků ČSN EN na mezní stav únosnosti a použitelnosti. Jako hlavní materiál nosných prvků konstrukce byla použita ocel S355.
|
|
|
Obnova venkovského domu v Prasklicích
Ovsak, Artem ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práci je obnova venkovského domu v Prasklicích. Projekt vychází z předmětu AG033 – Ateliér architektonické tvorby – Obnova památek. Návrat k původnímu vzhledu a charakteru z druhé poloviny 19. století jsou prioritou pro návrh a obnovu. Objekt vznikl po roce 1850 roku a sloužil jako venkovská usedlost. Objekt od počátku svého vzniku sloužil jako zázemí se zemědělsky hospodárným charakterem. Objekt se časem měnil, pokaždé se jednalo o funkční úpravy, tak aby objekt mohl lépe sloužit svému hospodárnému údělu. Časné přístavby a nezbytné rekonstrukce se podepsaly na současném vzhledu objektu. Pozemek má nepravidelný tvar, o celkové rozloze 1123 m2 a leží na západním svahu s převýšením kolem dvou metrů. Přístup a vjezd do objektu je zabezpečen ze severu z centrální ulice. Hlavním záměrem bude úprava vnitřního prostoru objektu. Při pohledu z hlavní ulice pravá část objektu slouží jako muzeum a je v duchu vesnického bydlení z druhé poloviny 19.století. Dalšími funkcemi jsou sklad starých nálezů, výuka žáků a obyvatelstva v hospodaření a jeho struktuře. Pravá část má 6 klíčových místností, každá, z kterých bude mít svůj účel, který se bude opakovat dřívější způsob bydlení (kuchyň, obývací pokoj, ložnice, předsíň, chlívek a stodola). Chlívek bude vracen do původního stavu a taky vedlejší stodola cestou nabídnutí různých věcí z minulosti stejně bude vracená do dřívějšího období. Levá část budovy má spíše komerční charakter. Zahrnuje místnost k pronájmu pro jakoukoli činnost , čekárnu, sesternu a ordinaci lékaře. Toto řešení bude sloužit jak pro návštěvy obyčejných vesničanů, taky pro seniory nově vybudovaného objektu domova důchodců, který potřebuje svého lékaře. Za ordinaci se nachází restaurace, která má svou přípravnu jídla a může přijat 20 návštěvníků. V jádru levé části se nachází hygienické zařízení, které může sloužit jak pro ordinace, tak i pro návštěvníky restaurace, a je vytvořeno v souladu s normami na bezbariérové užívání staveb.
|
|
|
Nová synagoga Teplice
Cojocaru, Victor ; Gürtler,, Ivan (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce bylo vytvoření architektonické studie novostavby synago-gy a centra Židovské obce v Teplicích. Hlavním cílem se stal návrh komplexu, jež by měl být využíván nejen k účelům sakrálním, ale také kulturním a vzdělávacím. Návrhem je soubor tří objektů, spojených centrálním nádvořím. Forma návrhu vy-chází z tradičních hodnot, je však přizpůsobena nárokům generací současných. Ob-jekty jsou propojeny nádvořím a konstrukcí vazníků v uspořádání do tvarů Davido-vých hvězd, jakožto dnešního symbolu judaismu. Prvním, samostatným objektem, je budova Nové synagogy se třemi užitnými podlaží na severní straně pozemků. Dru-hým, východním, je budova kulturního a informačního centra s prostory muzea, ga-lerie, studii pro workshopy a svým technickým a hygienickým zázemím. Třetí objekt pak představuje zejména prostory košer restaurace se zázemím. Parkování je navr-ženo jako podzemní, společné pro všechny objekty.
|
|
|
Studie řízení exponátů v Národním technickém muzeu
Kourková, Martina ; PhD, Oldřich Rambousek, (oponent) ; Jurová, Marie (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá dosažením kvalitních logistických činností s exponáty pro zvýšení kulturní hodnoty Národního technického muzea. Obsahem jsou teoretické poznatky z oblasti muzejnictví, popis současných prostor pro uložení exponátů a analýza pracovní činnosti kurátorů. Po analýze jsou zjištěny nedostatky současného stavu a jsou navržena možná řešení. Výsledkem je výstavba nové depozitární haly a vznik nového odboru.
|
|
|
ARCHEOLOGICKÉ MUZEUM - PŘESTAVBA AREÁLU HRADIŠTĚ SV.HYPPOLITA VE ZNOJMĚ
Šikula, Martin ; Plášil, Jiří (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Zadáním diplomního projektu je návrh nového areálu na Hradišti Sv. Hyppolita ve Znojmě. V současné době je část areálu ve vlastnictví Nadačního fondu Sv. Hyppolita, jež je organizací zabývající se archeologickým výzkumem v dané lokalitě. Cílem tedy bylo vytvoření nového kompaktního areálu, který by sloužil nejen k výzkumu, ale i prezentaci objevených artefaktů a v neposlední řadě i jako vyhledávaná turistická aktivita. Dále bylo požadováno, aby návrh doplnil stávající urbanistickou strukturu obce a vytvořil nové předpoklady pro rozvoj, dnes nefungujícího a ekonomicky neperspektivního území. K návrhu bylo přistoupeno jako k celkové asanaci části území obce, do které byly umístěny objekty musea, vědeckého pracoviště, sídla nadace a komerčního ubytování s možností stravování. Urbanistický návrh reaguje na stávající i historické souvislosti území a díky zapojení výrazných zelených prvků vytváří i rozlehlé klidové pobytové veřejné prostory.
|
|
|
Areál VUT Kraví hora
Muroň, Jakub ; Dvořák, Miloš (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce)
Předmětem zadání této diplomové práce je navázání na předchozí Specializovaný ateliér, jenž byl zaměřen na vypracování strategické urbanisticko—architektonické studie území Kraví hory a pozemku VUT, který se zde nachází. Mělo by vzniknout polyfunkční zařízení, které by zahrnovalo aktivity, které VUT zatím postrádá. V žádném případě by se nemělo jednat o rozšíření výukových, výzkumných nebo ubytovacích kapacit, neboť těch v posledních letech vybudovalo VUT dostatek. Zároveň by navrhované činnosti neměly působit kontroverzně vůči záměrům města. Areál VUT na Kraví hoře patří k nejcennějším územím města Brna. O toto území má eminentní zájem Město Brno, které se jej několikrát pokusilo od VUT odkoupit. VUT jej ovšem pokládám za své „rodinné stříbro“, neboť si uvědomuje jeho mimořádnou hodnotu. Vzhledem ke svazujícím regulačním podmínkám jsou však možnosti výstavby velmi omezené. Záměrem této studie je tedy nalézt takové využití území, které by bylo kompromisem odpovídajícím jak představám města, tak potřebám VUT., Záměrem předchozího ateliérového projektu, na který navazuje tato diplomová práce, bylo odstranění nevyhovující zástavby, redukce zahrádkářské kolonie; oproti studii vypracované Magistrátem města Brna ale část ponechat, zkultivovat a přeorganizovat; a přetvořit areál VUT, který se otevře veřejnosti a propojí se s parkem. Odstraněním nevyhovující zástavby a plotů, vytvořením jedné hlavní páteřní komunikace; která vznikne rozšířením stávající silnice a která bude sloužit pouze pro obsluhu a zásobování objektů, pěší a cyklisty; a úpravou veřejných prostranství dojde k celkovému zpřístupnění dnes nepřístupného a nepropustného území veřejnosti. Nově vzniklý areál VUT se svou strategickou polohou na vrcholu Kraví hory a blízkostí hvězdárny přímo vybízí, aby přilákal k návštěvě velké množství lidí nejen z přilehlého okolí, ale i z širšího okolí.
|
|
| |
|
|
MUZEUM TEXTILNÍHO PRŮMYSLU V BRNĚ
Střeštíková, Vendula ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na návrh revitalizace zchátralého areálu bývalé textilní továrny v Brně Obřanech. Areál se nachází v městské okrajové části, kde je situována hranice mezi územními čtvrtěmi Maloměřice a Obřany. Poloha areálu vytváří jedinečný strategický potenciál ve vytvoření užšího vztahu mezi centrální částí města a jeho periferií, který umožňuje penetraci městských aktivit do vzdálenějšího území. Cílem návrhu bylo podpoření vztahu ostrova a vodního elementu - řeky, který přináší jedinečnou kompozici pro tvorbu nového ústředního bodu městské části, jež v současnosti Obřany postrádají. Ústředním bodem projektu se stala podpora lokálního potenciálu rozšířením nabídky městských aktivit a rekreačních možností, včetně neopomenutelné úcty k průmyslovému dědictví, kterým se může Brno pyšnit. Při práci s návrhem na revitalizaci ostrova bylo třeba přistoupit k radikálnějšímu zásahu v podobě vyčištění ostrova od nevhodných, konstrukčně, staticky či architektonicky nevyhovujících budov a opětovně tak docílit zpřístupnění areálu široké veřejnosti. Stěžejním prvkem celého návrhu se proto stala budova bývalé přádelny, která je svou současnou polohou, vzhledem a památkovými kvalitami předurčena pro umístění hlavní a dominantní funkce, jež byla po předešlých analýzách a průzkumech přisouzena muzeu textilu. Jako protipól této výrazné objemové struktury byla navržena rozsáhlá volná a zatravněná plocha parku, která byla vyčištěna od bývalých nevyhovujících objektů. Zachované objekty bývalé textilní továrny byly naopak individuálně revitalizovány a navrženy s novými vhodnými funkcemi.
|
host ::
RSS.