|
| |
|
|
The Use of Documentary Films in English Language Lessons with High School Students
Kautská, Jana ; Uličná, Klára (vedoucí práce) ; Dvořák, Bohuslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá využitím dokumentárního filmu v hodinách anglického jazyka na střední škole. Práce se skládá z teoretické a praktické části, která je dále rozdělena na didaktickou a výzkumnou část. Teoretická část sestává ze čtyř hlavních témat: předmět a cíle současného vzdělávání a výuky angličtiny, použití multimédií ve výuce, autentické materiály ve výuce angličtiny a dokumentární film jako didaktická pomůcka. Na základě eklektické kombinace získaných teoretických poznatků, výukových přístupů a metod byly ve druhé - didaktické části práce, navrženy tři výukové materiály založené na dokumentárních filmech. Tyto materiály obsahují pracovní listy pro studenty, instrukce pro učitele, interaktivní prezentace pro online verzi výuky a další přídavné materiály do hodin angličtiny. Praktická část přinese testováním a hodnocením navržených materiálů odpovědi na výzkumné otázky a cíle výzkumu. Na základě testování navržených výukových materiálů v hodinách anglického jazyka je hlavním cílem práce zjistit, zda je dokumentární film a hodiny na něm založené efektivní pro výuku angličtiny (kde je pro nás hlavním kritériem to, zda vedou k naplnění obecných cílů jazykového vzdělávání a vzdělávání obecně) a jaké jsou hlavní výhody těchto hodin. Data získaná pro praktickou část této práce jsou založena...
|
|
| |
|
|
Princip interaktivity v multimediálních výukových materiálech u žáků 3. a 4. ročníku základní školy
Tetourová, Tereza ; Brom, Cyril (vedoucí práce) ; Lukavská, Kateřina (oponent)
Cílem práce bylo zodpovědět otázku, zda má interaktivita (ve smyslu možnosti řešit nastolené problémy) implementovaná ve výukových multimediálních materiálech pozitivní vliv na učební výsledky žáků. Žáci ve věku 3. a 4. třídy (N=142) byli rozděleni do dvou skupin a přibližně 20 minut se učili o přírodovědném tématu. První skupina žáků studovala z interaktivního materiálu - krátké výukové hry. Druhá skupina z materiálu neinteraktivního - krátké výukové animace. Jako proměnné nám sloužily učební výsledky žáků, míra motivace interagovat s příslušným výukovým materiálem a hodnocení percipované atraktivity. Na základě teorií multimediálního učení (CTML, CATLM) jsme předpokládali, že interaktivita přispěje ke zvýšené míře motivace, kladnějšímu hodnocení a lepším učebním výsledkům. Tyto předpoklady se nám potvrdily jen z části. Interaktivita měla pozitivní vliv na míru motivace i hodnocení žáků, k lepším učebním výsledkům však nepřispěla - mezi skupinami nebyl prokázán rozdíl. Za jedno z možných vysvětlení těchto výstupů považujeme teorii kognitivní zátěže J. Swellera. KLÍČOVÁ SLOVA Multimediální vzdělávání, interaktivita, výuková animace, výuková hra, výsledky učení
|
|
|
Vliv zobrazení personifikace ve výukových materiálech na retenci naučených znalostí
Stárková, Tereza ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent)
Diplomová práce se věnuje vlivu zobrazení personifikace v multimediálních výukových materiálech na pozitivní a negativní afekt a retenci a transfer naučených znalostí. Zobrazení personifikace je jednou z hlavních forem tzv. emočního designu, který by podle kognitivně afektivní teorie učení s multimédii měl prostřednictvím zvýšeného pozitivního afektu zlepšovat výsledky učení. V teoretické části jsou popsány výchozí teorie emocí a poté samotná kognitivně afektivní teorie učení s multimédii. Jednotlivé podkapitoly teoretické části jsou věnovány kognitivním principům učení s multimédii, emočnímu designu a teorii kognitivní zátěže. Výzkumná část je věnována replikaci a rozšíření experimentu původně provedeného Mayerem a Estrellem (2014). Ve výzkumu byl využit neúplný 2 x 3 mezisubjektový design, jehož faktory byly zobrazení personifikace (tři úrovně) a použití eye trackeru (dvě úrovně). Analýza výsledků neprokázala vliv zobrazení personifikace na pozitivní afekt, retenci ani transfer naučených znalostí. U participantů, kteří se učili z personifikované prezentace a jimž byly během učení měřeny oční pohyby, byl zaznamenán větší pokles negativního afektu v průběhu učení při porovnání se skupinou, jíž oční pohyby měřené nebyly (p 2 = ,040). Skupina, která se učila z personifikované verze a jíž byly měřeny...
|
|
| |
|
|
Multimediální komunikace
Vondra, Zdeněk ; Horný, Stanislav (vedoucí práce) ; Brixí, Radim (oponent)
Multimediální komunikace vyvstává jako teoretické téma díky neustále a rychle se rozvíjejícím informačním a komunikačním technologiím. V souvislosti s digitalizací jsou vytvářeny nové prostředky a možnosti komunikace, které integrují mnoho nových i stávajících postupů. Pozornost veřejnosti i výrobců je směřována hlavně k technologiím a nástrojům. Teoretický rámec, který by předurčoval dopady a doporučoval efektivní využívání v rámci společnosti, ustoupil do pozadí zájmu. Dochází tak k masivnímu rozšíření technologií bez všeobecné znalosti parametrů jejich používání a významu v kontaktu se společností. Gramotnost je klíčem k funkčnímu a efektivnímu informačnímu designu, díky němuž budeme schopni komunikovat sdělení tak, jak zamýšlíme. Práce se zabývá otázkou analýzy současného stavu a syntézy podkladů pro vznik potřebné teoretické základny. Tato základna má za svůj cíl podpořit efektivní produkci multimediálního obsahu prostřednictvím hledání elementárních zákonitostí, které ovlivňují přenos sdělení multimediálními prostředky. V multimediální komunikaci dochází k oddělení komunikujícího od jeho sdělení, a je tak nezbytné během formulací a kódování postupovat vědomě a kvalifikovaně, aby nedocházelo k desinterpretacím, nebo aby sdělení bylo odolné vůči rušivým vlivům.
|
host ::
RSS.