|
|
Stereotypes of Teenage Mothers in UK Reality Shows
Moore, Pavlína ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Lütke Notarp, Ulrike (oponent)
Tato diplomová práce zachycuje a popisuje stereotypizaci náctiletých a nezletilých matek, která se pravidelně objevuje v britských a amerických reality shows vysílaných ve Velké Británii. Úkolem této diplomové práce je prozkoumat a definovat stereotypy, které se nejčastěji v těchto pořadech objevují pomocí kvalitativní obsahové analýzy. Práce je rozdělena na dvě části. První se zaměřuje na fenomén těhotenství u náctiletých a nezletilých matek v Británii jako důsledku démonizace, zostuzování chudoby a společenského stigmatu v kontextu britské kultury a společnosti. Druhá část práce tyto teoretické poznatky aplikuje a analyzuje nejčastější stereotypy, které jsou přítomné v konrétních reality shows vysílaných ve Velké Británii.
|
|
|
Koncept morální paniky na případu inkluzivního vzdělávání
Vlčková, Adéla ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kváča, Vladimír (oponent)
V bakalářské práci se zabývám mediálním obrazem inkluzivního vzdělávání, na který pohlížím optikou sociologického konceptu morální paniky. Zaměřuji se na proměny zájmu médií o problematiku inkluzivního vzdělávání a na proměny zastoupení znaků morální paniky v nejčtenějších mediálních denících, kterým je Blesk, MF Dnes, Právo a Lidové noviny za časové období 2000 - 2017. Práce vyplívá z konceptu morální paniky, který staví na důležitosti masových médií a na přesvědčení směřované proti určitým společenským skupinám, které jsou vnímány jako rizikové pro společnost. Dále práci ohraničuji teoretickými i věcnými východisky, jako je moc a síla médií a charakteristika inkluzivního vzdělávání a jeho legislativní úpravy. Zkoumání provádím obsahovou analýzou, která mi díky své strukturaci umožňuje zkoumat předem zvolené proměnné, které jsou vytvořeny na základě charakteristik konceptu morální paniky. Práce přináší vhled do nekonzistentního zájmu mediálních deníků, který prokládám kontextuálními mezníky a do mediálního obrazu inkluze na který nahlížím zmíněným sociologickým konceptem. Výsledky završuji diskuzí o možných implikacích morální paniky na společnost a na vzdělávací politiku.
|
|
|
Možný svět fámy
Soukalová, Kateřina ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Diplomová práce popisuje a vysvětluje fámu jako sociologický jev. Zabývá se tím, z jakých důvodů a za jakých okolností fáma vzniká, jak se šíří a jak ve společnosti přetrvává. Rovněž se zabývá předpoklady pro pochopení, předávání a případné uvěření fámě. Důraz je kladen především na pochopení fámy bez negativní konotace, která jí je většinou přisuzována. V práci je předložen názor, že ne vždy by se fáma měla pokládat za smyšlenou, fiktivní a apriorně negativní, ale že by spíše měla být uvažována jako možně pravdivá, především ve smyslu jevu, o kterém referuje. K práci je přistoupeno s méně používaným přístupem, který ukazuje, že fáma nemusí být nutně nepravdivá a škodlivá, ale že naopak vyvěrá z pravdivých jevů ve společnosti a její funkce je především varovná. Není důležité, kolik různých variant příběhu fámy existuje, neboť všechny vytvářejí referenční rámec, díky kterému se fáma lépe šíří; přisvojení si fámy není znakem fikce, ale spíše předpokladem toho, aby se více ujala mezi lidmi. V práci je obhajován názor, že fáma se šíří zejména kvůli svému obsahu a poselství, které je především varovné. Cílem není předat děj jako takový, ale varovat o určitém jevu, který se ve společnosti objevuje. Není tedy podstatné, zda je fáma do detailu pravdivá, neboť důležitá je pouze pravdivost jevu, o kterém...
|
|
|
Korupce jako narativ
Fiala, Šimon ; Kotík, Michal (vedoucí práce) ; Volek, Martin (oponent)
FIALA, Šimon. Korupce jako narativ. Praha, 2012. Bakalářská práce (Bc.). Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií. Katedra sociologie. 59 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Michal Kotík. Abstrakt Korupce se stala jedním z nejvážnějších problémů dneška. Dalo by se říct, že korupce nahradila represi jako hlavní hrozbu vládě práva. Tato práce usiluje o artikulaci role korupce ve vztahu k legitimitě systému, a to obzvlášť s přihlédnutím k situaci v ČR a postkomunistických zemích. V této práci je navržen způsob, jakým lze o korupci přemýšlet jako o příběhu, skrze který se společnost vztahuje k chybám systému. Na korupci je běžně nahlíženo jako na patologický stav, který poškozuje demokracii, kvalitu vládnutí a ekonomický růst. V této práci je argumentováno, že na korupci má smysl nahlížet také opačným směrem, a to jako na poznávací strukturu, skrze kterou je různým negativním jevům organizace společnosti dáván smysl, skrze kterou jsou interpretovány. Korupce je narativ, který je mobilizován jako nástroj kritiky. Práce identifikuje několik rozměrů tohoto problému. Korupce má významnou sociální dimenzi - skrze narativ korupce je adresována vnímaná sociální nespravedlnost ve společnosti. Narativ korupce vyjadřuje také obavu z neschopnosti politické reprezentace spravovat rizika a...
|
|
|
Pravicový extremismus v ČR optikou morální paniky
Půbalová, Božena ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Kabele, Jiří (oponent)
Práce se zabývá fenoménem pravicového extremismu v České republice v letech 2007-2010, na který nahlíží sociálně konstruktivistickou optikou sociologického konceptu morální paniky. Teoretická část se zaměřuje na vymezení používaných pojmů pravicový extremismus a morální panika s ohledem na jejich vývoj a užití v sociální teorii a zároveň stručně charakterizuje podobu a významné subjekty české extrémně pravicové scény ve zkoumaném období. V analytické části práce jsou za pomoci kvalitativní obsahové analýzy podrobně prozkoumány mediální obsahy čtyřech vybraných aspektů a kauz pravicového extremismu v celostátním vydání deníku Mladá Fronta DNES. Analýza sleduje, nakolik a jakými konkrétními způsoby reprezentace těchto kauz v daném periodiku naplňuje aspekty a procesy ideálního typu morální paniky, reprezentované kombinovaným modelem morálních panik Klockeho a Muscherta, a jakým způsobem jsou kauzy zasazeny do obecnějšího rámce konstrukce pravicového extremismu, jakožto významného společenského problému.
|
|
|
Teorie morální paniky v praxi
Cábová, Eva ; Musil, Martin (vedoucí práce) ; Míková, Irena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou chování médií, respektive zvolenou strategií v kontextu vybraných kauz v ČR. Východiskem je popis konceptu teorie morální paniky, který je porovnán se skutečným chováním médií ve sledovaných kauzách. Kauzami jsou "bakterie Listerie" a "Heparinový vrah Zelenka". Komunikační strategie byla sledována v denících Mladá Fronta Dnes a Hospodářské noviny. Kvantitativní část práce byla zaměřena na kvantifikaci dat a utřídění do časových os. Cílem bylo zjistit, zda byla daná kauza proporcionálně zastoupena v obou vybraných titulech. Kvalitativní část se zaměřila na komunikační strategii a ukazatele morální paniky.
|
host ::
RSS.