|
|
Hudební pohádka Lotrando a Zubejda v hudební výchově
Blažková, Kamila ; Selčanová, Zuzana (vedoucí práce) ; Váňová, Hana (oponent)
Diplomová práce Hudební pohádka Lotrando a Zubejda v hudební výchově představuje jmenovanou hudební pohádku a její aplikaci v hodinách hudební výchovy. Teoretická část předkládané práce stručně poukazuje na původ a vznik pohádek. Blíže se zaměřuje na definici pohádky jak z hlediska literárního, tak i hudebně dramatického žánru. Přičemž nastiňuje vliv tohoto fenoménu na psychický vývoj dítěte. V této souvislosti se diplomová práce věnuje období mladšího školního věku, které charakterizuje nejenom s ohledem k sociálnímu a emočnímu vývoji, ale hlavně se zřetelem k vývoji hudebnímu. Praktická část závěrečné práce přináší příklady aktivit do hodin hudební výchovy, které se inspirují filmovou hudební pohádkou Lotrando a Zubejda. Tyto aktivity byly realizovány s žáky 3. ročníku na 1. základní škole Tomáše Garrigua Masaryka v Milevsku a zaznamenány formou vyučovacích příprav. Výsledkem praktické části předkládané práce jsou pak modelové příklady a několik metodických listů, jež mohou sloužit jako inspirace pro práci s hudební pohádkou ve výchovně vzdělávacím procesu. K doplnění vhledu do dané problematiky práce popisuje výsledky krátkého dotazníkového šetření, kterého se zúčastnili respondenti z řad vyučujících hudební výchovy na 1. stupni základní školy, kde proběhla realizace projektového vyučování....
|
|
|
Práce s autorskou pohádkou Karla Čapka na 1. stupni ZŠ k rozvoji mezipředmětových vztahů
Šreinová, Eliška ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Komberec, Filip (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozvojem mezipředmětových vztahů za použití autorské pohádky, konkrétně autorské pohádky Karla Čapka. Dále se věnuje vývoji pohádkového žánru a jeho znakům, a charakteristice autorských pohádek Karla Čapka. V rámci rešerše aktuálních čítanek bylo zjišťováno, jak četně je do současných čítanek zařazována autorská pohádka Karla Čapka (z knihy Devatero pohádek a ještě jedna jako přívažek od Josefa Čapka). Ukázalo se, že nejčastěji je využita pohádka O princezně solimánské. Ta byla v praktické části využita jako text pro využití mezipředmětových vztahů. Realizace byla provedena ve 4. třídě s 24 žáky v hodině literární výchovy, hudební výchovy, českého jazyka a vlastivědy. Jednotlivé hodiny byly podrobně naplánovány, potom realizovány, následně podrobeny kritické analýze a autoevaluaci. Ukázalo se, že připravené hodiny vedly k cílům, které podporují mezipředmětové vztahy. Nejvíce se osvědčilo propojení textu s tématem vlastních jmen v hodině češtiny a dále zpracování téhož textu v hudební výchově s použitím konkrétní ukázky z filmu vzniklého na motivy dané pohádky. V pedagogických reflexích jsou navrženy změny či vylepšení některých postupů ve vyučovacích hodinách. Návrhy hodin mohou posloužit jako inspirace dalším pedagogům. KLÍČOVÁ SLOVA autorská pohádka, mezipředmětové...
|
|
|
Mezi slovem a obrazem. Řada výtvarných lekcí s přesahem do českého jazyka pro 2. stupeň ZŠ
JAHODOVÁ, Aneta
Diplomová práce na téma "Mezi slovem a obrazem. Řada výtvarných lekcí s přesahem do českého jazyka pro 2. stupeň ZŠ" se skládá ze dvou částí - teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá pohledem na pojem slovo z pohledu bohemistiky a na pojem obraz z pohledu teorie umění. Další část teoretické části se zabývá propojením slova a obrazu v dílech českých i zahraničních směrů, spisovatelů a výtvarných umělců a propojením psaného, nebo mluveného slova v knihách pro děti a mládež, ve kterých se zaměřuje pouze na české výtvarné umělce. Nakonec teoretické části uvede pojem mezipředmětové vztahy z pohledu didaktiky. Praktická část uvede řadu výtvarných lekcí, které jsou zaměřeny na propojení českého jazyka a výtvarné výchovy. Dvě lekce proběhly na ZŠ EDUCAnet v Českých Budějovicích a další dvě proběhly na ZŠ Puklice.
|
|
|
Tam a zpátky mezi vědou a realitou: Matematické modelování v úlohách s přírodovědným kontextem (didaktický experiment)
Šmíd Ridzoňová, Ráchel ; Havlíčková, Radka (vedoucí práce) ; Vondrová, Naďa (oponent)
Matematické modelování je součástí zaměření vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace v Rámcovém vzdělávacím programu a zároveň tématem, jemuž se hojně věnují zahraniční studie. V českém výzkumu se mu ovšem nedostává velké pozornosti. Cílem diplomové práce je představit pojem českým čtenářům a vyzkoušet propojení matematického modelování s přírodovědnými tématy a realizaci modelovacích úloh v 5. ročníku základní školy. Matematické modelování je představeno jako řešitelský proces komplexní úlohy s reálným kontextem v krocích (0) uchopení úlohy, (1) tvorba reálného modelu, (2) matematizace, (3) matematické operace, (4) interpretace výsledku a (5) validace řešení. Dále je popsána kompetence k modelování, modelovací úloha a vztah k problematice slovních úloh. Zvolený kvalitativní výzkum metodou didaktických experimentů zkoumá uplatnění holistického a analytického přístupu k výuce, identifikuje obtížné kroky modelování pro žáky 5. ročníku a přináší poznatky k mezipředmětovým vztahům a organizačním formám ve výuce modelování. Výsledky výzkumu pozitivně ukázaly, že zařazení modelovacích úloh do běžné výuky a jejich propojení s přírodovědnými tématy je možné, ale přináší nové výzvy pro učitele. Kromě práce ve skupinách a strategických intervencí učitele se jako přínosná prokázala také celotřídní...
|
|
|
Dějepis v době klimatické krize Jaké implikace mají probíhající environmentální krize pro výuku dějepisu na českých základních školách?
Černínová, Anna ; Pinkas, Jaroslav (vedoucí práce) ; Najbert, Jaroslav (oponent)
Tato práce reaguje na potřebu aktualizace vzdělávání a výchovy vzhledem k závažnosti současných environmentálních problémů a snaží se ji vztáhnout ke školnímu předmětu dějepis. Cílem této práce tedy je alespoň částečně zodpovědět, jakým způsobem by se dějepis mohl nebo měl přizpůsobit probíhající klimatické krizi tak, aby žáci a žákyně měli větší šanci úspěšně čelit jejím výzvám. Pro takový úkol bylo nejdříve potřeba zmapovat, jaké koncepty a teoretické rámce lze v českém i zahraničním pedagogickém prostředí využít v našem přístupu k otázkám týkajícím se klimatické krize. Konkrétně jsem analyzovala východiska průřezového tématu environmentální výchova v RVP ZV a publikaci Klima se mění - a co my? od Petra Daniše a kol., další možné přístupy vyplynuly z analýzy také některých zahraničních kurikul - konkrétně z finského a new jerseyského. Možné implikace pro dějepisné hodiny jsem v neposlední řadě rozšířila i díky analýze některých dalších odborných publikací zahraniční provenience. Jednalo se například o práce týkající se transformativního vzdělávání nebo environmentální historie. V návaznosti na tyto analýzy jsem se pokusila detailněji problematizovat některé figury moderního diskurzu, které se zdají být vzhledem k aktuální environmentální krizi neproduktivní. Přiblížila jsem tak problematičnost...
|
|
|
Integrace vzdělávacích obsahů přírodopisu a zeměpisu pohledem učitelů z praxe
SOUKUP, Radek
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak vnímají učitelé z praxe integraci vzdělávacích obsahů přírodopisu a zeměpisu. Většina základních škol v České republice se drží tradičního vzdělávání a rozdělení učiva na samostatné učební předměty. Výuka na základních školách vychází z kurikulárních dokumentů státní a školní úrovně. Rámcově vzdělávací program stanovuje obecný rámec pro jednotlivé etapy vzdělání a školní vzdělávací program poskytuje možnost vytvářet vzdělávací předměty prostřednictvím integrace vzdělávacích obsahů více vzdělávacích oborů, ale i využití mezipředmětových vztahů při klasickém pojetí v jednotlivých předmětech. Cílem šetření bylo zjistit, jak na integraci nahlížejí sami učitelé a jak ji ve svých hodinách realizují. Práce zahrnuje analýzu současného stavu integrované výuky na vybraných školách. Analýza byla provedena na základě dotazníkového šetření mezi oslovenými učiteli z praxe. Osloveni byli učitelé vyučující zeměpis, přírodopis či oba tyto předměty současně. Celkem 10 učitelů z praxe se dobrovolně podělilo o své názory, postřehy a zkušenosti s integrovanou výukou. Dotazovaní také zmínili nejasnosti, pochybnosti a problémy, se kterými se při zavádění tohoto typu výuky do praxe setkávají či mohou setkat. Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že výuka v mezipředmětových vztazích se uplatňuje v každodenní praxi. Naopak integraci ve smyslu integrace vzdělávacích obsahů více vzdělávacích oborů v praxi učitelé téměř nepoužívají. Pro tento typ výuky chybí dle odpovědí respondentů pregraduální příprava budoucích učitelů, výukové materiály a zkušenosti.
|
|
|
Terénní výuka s mezipředmětovými přesahy mezi přírodopisem a českým jazykem a literaturou
ŠOLCOVÁ, Veronika
Předložená diplomová práce obsahuje teoretickou a praktickou část. Teoretická část je napsána formou literární rešerše z českých i zahraničních zdrojů týkající se terénní výuky obecně, mezipředmětových přesahů a konkrétních výukových metod, vhodných pro venkovní prostředí. Cílem praktické části bylo vytvořit sérii souhrnných úloh zasazených do venkovního prostředí a následně část z nich evaluovat v praxi. Úlohy obsahují mezipředmětové přesahy mezi českým jazykem a literaturou a přírodopisem a jsou určeny pro žáky 2. stupně základních škol. Ověřování v praxi potvrdilo pozitivní vliv navržených aktivit na dosahování kognitivních cílů u žáků 8. ročníků.
|
|
|
Integrovaná výuka a mezipředmětové vztahy v přírodovědných předmětech pohledem učitelů z praxe
RAJTMAJEROVÁ, Veronika
Diplomová práce se zabývá integrovanou výukou v přírodovědných předmětech v rámci konceptu STEM. Teoretická část se věnuje současnému pohledu na integrovanou výuku a mezipředmětové vztahy. Hlavním cílem práce je vytvoření integrované výukové jednotky, která je tematicky zaměřená na učivo související s Měsícem a propojuje vzdělávací oblast Člověk a příroda, konkrétně fyziku, přírodopis a zeměpis, a vzdělávací oblast Matematika a její aplikace, konkrétně okruh Závislosti, vztahy a práce s daty. Součástí práce je analýza kurikulárních dokumentů a vybraných učebnic přírodovědných předmětů se zaměřením na toto zvolené téma. Práce si také klade za cíl získat pohled učitelů z praxe na problematiku integrované výuky. V rámci rozhovorů s učiteli z praxe bylo zjišťováno, jaký je jejich pohled na integrovanou výuku a mezipředmětové vztahy, jejich využití v přírodovědných předmětech a na jejich přínosy a limity.
|
|
|
Vliv animací na motivaci a studijní výsledky žáků ve výuce přírodovědných předmětů
Šarboch, David
Disertační práce se zabývá vlivem interaktivních výukových animací na motivaci a studijní výsledky žáků. V současné době je motivace žáků ve výuce velmi diskutované téma (Ikwuka et al., 2017). Autoři mnoha studií stejně jako tvůrci národních kurikul prohlašují, že je nutné zaměřit se na přechod od tradičních metod výuky (např. frontální výuka) k metodám aktivizujícím žáky. Zároveň v současné době sledujeme nízkou oblibu přírodovědných předmětů mezi žáky základních a středních škol (Szarka et al., 2014). Tudíž je vhodné přicházet s metodami, které jednak vytvoří interaktivní prostředí, ve kterém mohou žáci rozvíjet své znalosti, dovednosti a kompetence, a jednak žáky zaujmout a motivovat k další práci. Proto je hlavním cílem disertační práce zjistit, jak působí animace na motivaci a studijní výsledky žáků středních škol (konkr. v přírodovědných předmětech). Didaktickým prostředkem, který by tyto skutečnosti mohl pomoci naplnit, je výuková animace. Většina autorů, kteří se věnují problematice výukových animací, se shodují na pozitivním přínosu jejich využití v hodinách v mnoha ohledech, nicméně výzkumů, které se zabývaly či zabývají ovlivnění motivace žáků je prozatím nedostatek (Stith, 2004; Barak et al. 2011; Szarka et al., 2016). Výukové animace používané ve výzkumu, který je součástí této...
|
|
|
Pracovní tábory na Jáchymovsku v mezipředmětových vztazích dějepis - zeměpis
Leitgeb, Vojtěch ; Jelen, Jakub (vedoucí práce) ; Tůmová, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá schopnostmi žáků pracovat s vybranými druhy historických a moderních pramenů k orientaci ve vybraném prostoru. V první části práce je představena metoda orální historie, která je zde demonstrována na základě výpovědí pamětníků. Dále je zde zpracována charakteristika distančního vzdělávání v kontextu nedávné pandemie covid-19. Ve druhé části práce je v rámci pilotního šetření představen pracovní list, který byl ve výzkumné části, na základě vyhodnocení z pilotního šetření, doplněn o jeden další pramen, charakter úkolů však zůstal zachován. V závěru práce dochází ke shrnutí výsledků získaných při výzkumu této práce a zároveň jsou zde uvedeny limity použité formy výzkumu. Klíčová slova: mezipředmětové vztahy, prostor, dějepis, zeměpis, geografie, Jáchymov, pracovní tábory
|
host ::
RSS.