|
|
Metafyzika Tomáše Akvinského a objektově orientované paradigma
Fiala, Jiří ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Peroutka, David (oponent)
Tato práce se zabývá inspirací božím stvořením v informatice a zejména pak tzv. objektově orientovaným paradigmatem (OOP), které je základem pro objektově orientované programování. OOP není však jedinou informatickou inspirací ve stvoření, ale je součástí širší skupiny oblastí, které se snaží rozkrývat a využívat inteligentních principů obsažených v božím stvoření. V této práci se pak především snažíme poukazovat na skutečnost, že OOP je svou abstraktní reprezentací v určité oblasti blízké k abstrakci stvoření v metafyzice, resp. ontologii. Přestože se nejedná o zjištění nové skutečnosti, tato problematika je v oblasti informatiky, filozofie i teologie poměrně málo diskutována. Proto se zde tímto tématem zabýváme. Na základě dostupné literatury i vlastní studie jsou zde předkládány některé praktické příklady, se kterými se můžeme v OOP setkat, a které jsou v určité podobnosti s ontologií dle Tomáše Akvinského. S odkazem na dostupné publikace připojujeme také ostatní dosud známé poznatky k této problematice.
|
|
| |
|
|
Filosofický základ pro etický přístup ke zvířatům
VRANKA, Matouš
Práce se zabývá podmínkami pro racionální promýšlení bazální roviny etického přístupu k mimolidské skutečnosti, zejména ke zvířatům. První část popisuje pojem jsoucna, jak je pojednávaly tři významné scholastické nauky (Tomáš Akvinský, Ian Duns Scotus a František Suárez), dále vývoj myšlení o dobru a První příčině. Ve druhé části je zmíněna problematika Humovy teze a její možné překonání skrze teze o supervenienci. Následně jsou použity poznatky z metafyzické části jako základ formulace bazálního etického postoje ke zvířatům.
|
|
| |
|
|
Vztahování se k druhému člověku v etice E. Levinase
VOLFOVÁ, Adéla
Práce je koncipována teoreticky a tvoří ji dvě hlavní kapitoly. Zabývá se etickou koncepcí vztahu k druhému člověku, kterou představuje francouzský filosof 20. století Emmanuel Levinas. Rozpracován je vztah mezi Já a Druhým, ve kterém je druhý člověk vždy prvotním centrem mého zájmu. Primárním znakem Levinasovy etiky je vykázat ji jako první filosofii. Jde mu tedy především o chápání metafyziky v čistě etickém pojetí. U Levinase dochází k události etického obratu, kdy nastává nahrazení dosavadní ontologie, jež se zaměřuje na teoretické poznání metafyzikou. Morálka je pojímána jako základ etického vztahu s druhou osobou. Tento interpersonální vztah je vždy vztahem asymetrickým a bytostně etickým. Levinasova etika je etikou odpovědnosti za Druhého, ve které je možné přiblížit se Druhému. Etika se zabývá pojetím transcendence, Nekonečna, exteriority a interiority.
|
|
|
Ontologický čtverec: Aristotelés & E. J. Lowe
PRIEHRADNÁ, Markéta
V práci jde o porovnání dvou ontologických koncepcí, Aristotelovy a Loweovy, konkrétně co do jejich pojetí obecnin. Prvně si vymezíme, čeho všeho se týká problematika zkoumající jsoucno, čemuž nám je nápomocná diachronní analýza sporu o univerzálie. Následující kapitoly jsou věnovány popsání a analýze ontologických systémů Aristotela a Lowea, s přihlédnutím k jejich nedostatkům. Závěr práce je srovnáním získaných poznatků a pojmenování rozdílů mezi Aristotelovou a ontologickou koncepcí, přičemž Aristotelés jako základní jsoucna patrně vidí ta, na něž se odkazuje deseti kategoriemi, kdežto pro Lowea jsou základními jsoucny právě čtyři kategorie z ontologického čtverce. Závěr je věnován i dalším rozdílům v pojetí obou autorů, konkrétně hylemorfismu a spojení obecnin s jednotlivinami.
|
|
| |
|
| |
|
|
Filosofické dílo Nikolaje Losského
Haicl, Matouš ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Filová, Simona (oponent)
Práce představuje filosofický systém Nikolaje Losského. Jsou uvedeny základní biografické údaje a poté je Losského filosofie vykládána z hlediska tří oblastí - gnozeologie, metafyziky a etiky. Losskij budoval svůj systém postupně s důrazem na vzájemnou provázanost. Nejprve formuloval své učení o intuici, čímž vstoupil do dialogu s evropskou tradicí novým konceptem poznání. Poté vytvořil nauku o dichotomii světa rozděleného na sféru království Božího a království rozbroje. Člověka pak popsal jako bytost stojící mezi těmito světy, jejíž životním posláním je hledat cestu zpět k Bohu. Nakonec jsou představeny některé aplikace Losského základních tezí v drobnějších dílech a je zhodnocen přínos a perspektivy Losského nauky pro současné filosofické bádání.
|
|
| |
host ::
RSS.