|
|
Sofistika v dílech Platóna
Šimek, Vojtěch ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Peroutka, David (oponent)
Resumé bakalářské práce "SOFISTIKA V DÍLECH PLATÓNA" Katedra filosofie KTF UK Vedoucí práce Mgr. David Svoboda Vypracoval Vojtěch Šimek Rok 2007 Bakalářská práce má za předmět Platónovo pojetí sofistiky. Platónovy dialogy jsou výchozími prameny a převážným, ale ne jediným, zdrojem informací. První část se zabývá sofistikou na základě platónských dialogů. Druhá část zahrnuje i neplatónské pohledy na sofistiku - nakolik pomáhají lépe pochopit pohled platónský. V první části jsem stručně přiblížil historický kontext řecké polis na přelomu 5. a 4. století př. Kr. a zhruba načrtl Platónovu biografii a jeho filosofickou nauku. Sofistika Platónovy doby je fenoménem úzce spjatým s životem tehdejší polis a s tehdejším demokratickým zřízením. Sofisté vyučují převážně mladé lidi za nemalé finanční ohodnocení. Jejich žáci se mají naučit, jak slovem i činem obstát v konkurenčním klimatu řecké politiky. Dialogy, ve kterých Platón představuje jednotlivé sofisty - protagonisty tehdejšího vzdělávání (paideia), ukazují, že sofistiku považoval za ohrožení, jehož povahu je nutno správně poznat. Sofisté nevlastní podle Platóna pravé vědění o "dobrosti" (areté), nenahlížejí pravé hodnoty vyjádřené skrze ideje. Nezprostředkují pravé vědění (epistémé), ale pouhé zdání (doxa), utvořené z pozorování většiny v lidu. Přemlouvají...
|
|
|
Analýza požadavků na helpdeskový systém ve společnosti zabývající se vývojem informačních systémů a outsourcingem mezd a personalistiky
PEROUTKA, David
Téma této diplomové práce je zaměřeno na analýzu požadavků společnosti na výběr systému na podporu komunikace se zákazníky - helpdesk. Začátek práce je věnovaný teoretickým základům týkajících se helpdeskových systémů jako je například životní cyklus trouble ticketu nebo systém znalostní báze. Dále je popsáno využití helpdeskového systému z pohledu způsobu použití a následně z pohledu rolí, které se vyskytují při využívání tohoto systému. Na konec teoretické části jsou popsány ECS systémy, kterých je helpdeskový systém součástí. V praktické části je popsána společnost, pro kterou je tato práce zpracovávána a její funkční požadavky na vybíraný systém a systémy s ním bezprostředně související. Dále jsou vybrána 4 dostupná řešení, u kterých jsou uvedeny jejich klady a zápory a nakonec jsou na základě sedmi kritérií zhodnocena. Nejlepší řešení je doporučeno společnosti pro výběr. V záběru práce je nastíněn průběh implementace řešení, které si společnost vybrala.
|
|
|
Struktura člověka a možnost mystické zkušenosti. Tomistický pohled.
Peroutka, David ; Kohut, Pavel Vojtěch (oponent) ; Sousedík, Stanislav (oponent)
David Peroutka Struktura člověka a možnost mystické zkušenosti. Tomistický pohled V přítomné práci usiluji vysvětlit tomistický koncept duše jako principu psychosomatické jednoty člověka. Mezi schopnostmi duše nacházíme "vnitřní smysly", které musí být dobře rozlišeny od rozumu. Tato distinkce nám umožní dokazovat duchovost lidské duše a také vysvětlit možnost a povahu duchovní a mystické zkušenosti. Paradigmatické svědectví takové zkušenosti nacházíme ve spisech sv. Terezie z Avily. K zamýšlené interpretaci jejích textů ja třeba také dobře rozumět rozdílu mezi smyslovými apetitivními schopnostmi, tj. emotivitou, a duchovou apetitivní schopností, kterou je vůle. Navzdory běžnému mínění nás Terezie nevede z rozumové oblasti k emotivitě, nýbrž spíše naopak: těžiště duchovního života se přesouvá ze sféry představivosti a emotivity ke sféře intelektu a vůle. V kontemplativní modlitbě je vůle fixována Božím tajemstvím prostřednictvím intelektu, který je Bohem osvícen. A právě zaujetí vůle nakonec do kontemplace zapojí i smyslové části duše.
|
|
|
Struktura člověka a možnost mystické zkušenosti Tomistický pohled
Peroutka, David ; Sousedík, Stanislav (oponent) ; Červenková, Denisa (oponent)
Struktura člověka a možnost mystické zkušenosti. Tomistický pohled Psychologická struktura člověka může být uvažována jako potenciál pro mystickou zkušenost. V tomto psychologickém významu vykládáme mystické svědectví sv. Terezie z Ávily (1515- 1582). Používáme přitom tomistickou antropologickou teorii (jejíž terminologii, přinejmenším terminologii, používala i sama Terezie). Terezie říká, že schopností, která je v mystické kontemplaci zaměstnána láskou, je vůle. Jelikož vůle je dnes běžně chápána spíše jako schopnost činit rozhodnutí a vytrvat v nich, je třeba Tereziino zvláštní tvrzení nějak interpretovat. Tomistická teorie nám dovoluje koncipovat vůli jako spirituální schopnost k lásce. Tomáš Akvinský nám navíc zanechal určité vysvětlení způsobu, jak vůle vykonává vliv na emotivitu. Mystická zkušenost nezůstává pouze v čistě duchovní sféře duše, nýbrž "přetéká" do smyslové (emoční), i do tělesné oblasti. Konečně nám tomistické distinkce mezi představivostí a intelektivním poznáním, mezi přemítáním a prostým intelektivním nahlédnutím a mezi pasivním a aktivním intelektem dovolují vysvětlit, jak může být intelekt pojímán jako kapacita pro mystické poznání.
|
|
|
Sofistika v dílech Platóna
Šimek, Vojtěch ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Peroutka, David (oponent)
Resumé bakalářské práce "SOFISTIKA V DÍLECH PLATÓNA" Katedra filosofie KTF UK Vedoucí práce Mgr. David Svoboda Vypracoval Vojtěch Šimek Rok 2007 Bakalářská práce má za předmět Platónovo pojetí sofistiky. Platónovy dialogy jsou výchozími prameny a převážným, ale ne jediným, zdrojem informací. První část se zabývá sofistikou na základě platónských dialogů. Druhá část zahrnuje i neplatónské pohledy na sofistiku - nakolik pomáhají lépe pochopit pohled platónský. V první části jsem stručně přiblížil historický kontext řecké polis na přelomu 5. a 4. století př. Kr. a zhruba načrtl Platónovu biografii a jeho filosofickou nauku. Sofistika Platónovy doby je fenoménem úzce spjatým s životem tehdejší polis a s tehdejším demokratickým zřízením. Sofisté vyučují převážně mladé lidi za nemalé finanční ohodnocení. Jejich žáci se mají naučit, jak slovem i činem obstát v konkurenčním klimatu řecké politiky. Dialogy, ve kterých Platón představuje jednotlivé sofisty - protagonisty tehdejšího vzdělávání (paideia), ukazují, že sofistiku považoval za ohrožení, jehož povahu je nutno správně poznat. Sofisté nevlastní podle Platóna pravé vědění o "dobrosti" (areté), nenahlížejí pravé hodnoty vyjádřené skrze ideje. Nezprostředkují pravé vědění (epistémé), ale pouhé zdání (doxa), utvořené z pozorování většiny v lidu. Přemlouvají...
|
|
|
Aristotelská nauka o potencích z hlediska současné teorie dispozičních predikátů
Peroutka, David ; Sousedík, Stanislav (vedoucí práce) ; Novák, Lukáš (oponent) ; Palkoska, Jan (oponent)
Tématem přítomné práce jsou schopnosti či - podle soudobé terminologie - dispozice. Připisování dispozice - např. k účinku - může být nahrazeno dispozičním kondicionálem typu "jestliže by x bylo příslušným způsobem testováno, x by vykázalo ". Jelikož ne-modální analýza dispozic se nezdá být proveditelná, je třeba při formalizaci příslušných dispozičních kondicionálů použít modalitu nutnosti. Avšak potřebná nutnost nemůže být vysvětlena pouze prostředky formální logiky. Proto přistupujeme k ontologickým úvahám o schopnostech. Jelikož chování věcí vysvětlujeme jejich kategorickými vlastnostmi (kvalitami), dispozice, které by nebyly identické se svými kategorickými bázemi, by byly nadbytečné. Schopnosti (dispozice) jsou tudíž jen konceptuálně odlišné od svých kvalitativních bází. Poznáváme kategorické vlastnosti věcí, avšak poznáváme je díky jejich kauzálním potencialitám čili schopnostem. Schopnost tudíž patří k esenci odpovídající kvality. Patří k ní jako její vztah k jistému (možnému) účinku. Jestliže však schopnosti patří k esenci kvalit, kvalifikovaná věc, nakolik nese dané kvality, nutně obnáší odpovídající schopnosti. A jelikož připisování schopnosti může být nahrazeno podmínkovou větou, můžeme formulovat následující tvrzení: Nutně (v každém možném světě): kvalifikovaná věc je testována ohledně...
|
|
|
Data mining v ekonomickém výzkumu
PEROUTKA, David
Tato bakalářská práce se zaměřuje na třídění velkého množství dat prostřednictvím několika metod. Data mining je proces spočívající ve shromažďování znalostí z databází a datových skladů. Původ dat může být různorodý, mohou to být data od poskytovatelů služeb nebo data od určité společnosti nebo státní data zaměřená na ekonomický výzkum. Data použitá v této bakalářské práci pochází z internetových stránek Eurostatu. Teoretická část je věnována samotným datům, jejich formátu a jednotlivým metodám a v neposlední řadě i softwaru RapidMiner, ve kterém jsou data zpracována. Praktická část je zaměřena na zpracování metod v tomto softwaru. V závěru jsou vyhodnoceny výsledky. Každá metoda vrací různý charakter výsledků, ty mohou být použity managementem pro budoucí ekonomické rozhodování.
|
host ::
RSS.