|
| |
|
|
Baudelaire na prahu modernity
Hošnová, Mariana ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat Baudelairův vztah k jeho době. Prozkoumat, jaké soudobé fenomény nejvíce ovlivnily jeho dílo, a jak. Abychom tohoto cíle dosáhli, budeme postupně zkoumat čtyři obasti - politickou situaci, tvářnost města, novinový provoz a umění ve Francii devatenáctého století. Budeme se snažit v těchto oblastech umístit Baudelairovu osobu a zrekonstruovat vliv, který na Baudelaira a jeho dílo tyto oblasti měly. Sledovat budeme zejména dvě baudelairovské studie - esej Paříž druhého císařství u Baudelaira Waltera Benjmaina a knihu Baudelaire. L' irreductible Antoina Compagnona. Oba interpreti zdůrazňují, že pro náležité uchopení Baudelairova díla je nezbytné právě projasnění Baudelairova postoje k výše uvedeným oblastem. Problematickým, ale ústředním pojmem této práce je pojem modernité. Jelikož je tento pojem vztažen jak k Baudelairově době, tak k jeho postoji k této době, není možné jej jednoduše definovat a není to ani cílem této práce. Cílem je spíše v rozmanitých fenoménech devatenáctého století, stejně jako v Baudelairově postojích a dílu, rozpoznat to, co je s pojmem modernité slučitelné, alespoň v určitém z jejích významů. Uvidíme, že jak básníkova doba tak jeho dílo v sobě nese mnoho rozporů, nebudeme se však snažit tyto rozpory překlenout, ale naopak se je pokusíme...
|
|
|
Překročit okrsek světa: k poetice bytí na cestě v románu střední Evropy druhé poloviny 20. století.
Knotová, Tereza ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Práce Překročit okrsek světa: K poetice bytí na cestě v románu středovýchodní Evropy druhé poloviny dvacátého století pojednává o fenoménu tuláctví v dané době a prostoru. Analýza textů osmi vybraných autorů (Albahari, Bachmannová, Bernhard, Bondy, Chwin, Miłosz, Müllerová, Sebald, Velikić) skrze dvojí interpretační klíč, koncept hladkého a rýhovaného prostoru Gillese Deleuze a Félixe Guattariho a Balabánův výklad biblického Exodu, ukazuje čtyři základní principy tohoto spíše intenzivního než extenzivního toulání: znicotnění, smysl pro hladké, melancholii a fragmentarizaci. Román středovýchodní Evropy Tuláctví Hladký a rýhovaný prostor (Gilles Deleuze, Félix Guattari) Exodus (Milan Balabán) Melancholie Znicotnění Smysl pro hladké Fragmentarizace
|
|
|
Luis Cernuda - Melancholický básník zmítající se mezi skutečností a touhou.
Juračková, Pavlína ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Holub, Jiří (oponent)
Klíčová slova Cernuda - Melancholie - Generace 27 - Moderna - Avantgarda Abstrakt Práce uvažuje nad poetikou vtisknutou do sbírky La realidad y el deseo z pera španělského básníka a literárního kritika Luise Cernudy. Jmenovaná kniha obsahuje šest dílčích sbírek reflektujících postupné zrání jedné senzibility. Práce se prostřednictvím obecné úvahy o poezii dostává k Cernudově historické okolnosti představované pojmy moderna a avantgarda, které se snaží uchopit a vymezit. Následně se z širšího kontextu ubírá k okolnosti španělské k tzv. Generaci 27 a odtud k meditaci nad dílčími sbírkami. Cílem úvah je představení básníka Luise Cernudy, jenž se svou poetikou a osobním založením přibližuje velikosti evropských básníků, které si promyšleně vybírá za zdroj své inspirace. Cernudovy básně se tím jednak přimykají k tradici evropské moderní lyriky hloubající nad melancholií a smutkem, druhak se v nich setkáváme s osobitou reflexivní lyrikou uvažující nad údělem člověka obecně. Práce by se mohla stát podnětem k překladu Cernudova díla do češtiny, který českému literárnímu prostoru stále chybí.
|
|
|
Fenomén šílenství v Donu Quijotovi de la Mancha a jeho epoše
Ludvíková, Anna ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Zatlkajová, Katarína (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se nejprve zabývá pojetím fenoménu šílenství napříč rozličnými staletími. Věnuje se starověké tradici lékařského aspektu zmíněného pojmu a dále detailněji rozvíjí i aspekt symbolický, jež zachycuje prostřednictvím tzv. smíchové lidové kultury. Práce tyto dimenze, nejvíce se rozvíjející v období renesance, zkoumá z důvodu vlivu na smysl šílenství v díle Miguela de Cervantese Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha. Práce taktéž komentuje další umělecká i literární díla mající možný vliv na výše zmíněnou knihu. Posléze se shrnují existující interpretace bláznovství dona Quijota. Klíčová slova šílenství, melancholie, smích, smíchová lidová kultura, karneval, don Quijote, Cervantes, Bachtin, Foucault, Erasmus
|
|
|
Zahrada jako estetický objekt
Matějková, Magdalena ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Zuska, Vlastimil (oponent)
Tato práce je věnována zahradě coby jedinečnému předmětu estetického oceňování. První část práce odkrývá některá specifika tohoto estetického objektu, mezi něž patří jeho vysoká proměnlivost, nepředvídatelnost a komplexita. V souladu tím je formována estetická zkušenost, v níž je vnímatelova pozornost upoutána k časovému rozměru prožívání a jeho reflexe je prohloubena. Totéž se děje v prožitku melancholie, která právě proto může být považována za specifikou estetickou emoci. Ve světle těchto úvah se hřbitov jeví jako ideální prostředí pro melancholicky zabarvený estetický prožitek zahrady. Přirozené sepjetí mezi hřbitovem a zahradou je utuženo sekularizací smrti, která otevírá prostor pro uplatnění vědeckého narativu v utváření estetické hodnoty hřbitova i zahrady. Klíčová slova Zahrada, melancholie, hřbitov, prostředí, reflexe, estetický prožitek
|
|
|
Způsoby transcendence básnického bytí Pokus o hermeneutickou interpretaci (Mácha, Březina, Zahradníček)
Vrbková, Julie Lien ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Cílem práce Způsoby transcendence básnického bytí. Pokus o hermeneutickou interpretaci.(K. H. Mácha, O. Březina, J. Zahradníček) je vyložit svébytnou formu existence v médiu poetického slova vybraných básníků (K. H. Mácha, O. Březina, J. Zahradníček) v návaznosti na moderní hermeneutické koncepce básnického jazyka (M. Heidegger, H. G. Gadamer, ad.), též na filozofii Romana Guardiniho a Sørena Kierkegaarda (především při interpretaci Zahradníčkových básní). První část se zabývá básnickým bytím jako "bytím jinak" z hlediska jeho individuální jedinečnosti, s níž přesahuje sebe sama uměleckým tvořením. Druhá část práce se věnuje dopadu existenciální úzkosti na básnické bytí na základě Březinovy eseje Dílo smrti a Heideggerovy práce Bytí a čas. V důsledku trvalého ohrožení básnického bytí se u něj objevuje specifický modus prožívání, melancholie, kterým se zabývá třetí část práce. Tento způsob bytí básnické existence je v médiu poetického slova interpretován na základě Kierkegaardových poznámek, deníků a Guardiniho studií. V závěrečné části je reflektován vývoj Zahradníčkovy rané tvorby z hlediska Kierkegaardových tří stádií existence. Básnickému já je umožněno vstoupit do stádia náboženské existence díky niterné metafyzické lásce, která otevírá osamocený vnitřní prostor básnického já světu i druhým...
|
|
| |
|
|
Přízrak všude a nikde
Staněk, Jiří ; Rathouský, Luděk (oponent) ; Mikyta, Svätopluk (vedoucí práce)
Robertu Longovi se dostala do rukou kniha fotografii Edmunda Engelmana a vytvořil cyklus velkoplošných kreseb uhlem s názvem: The Freud Drawings. Mne se dostal do ruky deset let starý článek, ve kterém je pomocí fotografie nastíněná doba, atmosféra a osobnost Freuda a dílo Roberta Longa. Já pomocí vlastních výrazových prostředků vytvořím instalaci, která Vás vtáhne do pokoje Sigmunda Freuda, jak jej vidím já.
|
host ::
RSS.