|
|
Mediální výchova ve výuce chemie
Matějčková, Veronika ; Teplý, Pavel (vedoucí práce) ; Janoušková, Svatava (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá integrací výuky mediální výchovy do výuky chemie. Práce je rozdělena do dvou částí. První část se zabývá mediální výchovou jako prostředkem ke zvýšení mediální gramotnosti, didaktickými přístupy k výuce mediální výchovy a metodami využívanými při výuce tohoto předmětu. Nedílnou součástí této části práce je také postavení mediální výchovy v kurikulárních dokumentech v České republice a šetření reálného stavu výuky mediální výchovy na českých základních a středních školách. Výsledky šetření ukázaly, že úroveň mediální gramotnosti žáků v České republice je spíše podprůměrná. Zároveň ze šetření vyplynulo, že nejčastější formou realizace výuky mediální výchovy je integrace do jiných vzdělávacích oblastí. Druhá část práce obsahuje dotazníkové šetření mezi učiteli přírodovědných předmětů zaměřené na integraci mediální výchovy do výuky přírodovědných předmětů a výukové materiály, které byly vypracovány na základě východisek z první části práce a které jsou praktickou ukázkou propojení mediální výchovy a chemie. Vytvořené výukové materiály obsahují teoretické východisko k danému tématu mediální výchovy, metodické pokyny pro učitele a pracovní listy, výukové prezentaci či další materiály potřebné pro výuku.
|
|
|
Mediální vzdělávání na ZŠ: Reflexe dostupných programů a vlastní návrh výuky
Čechová, Daniela ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Samek, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na didaktické aspekty mediální výchovy. V první kapitole vymezuje pojem mediální gramotnost, představuje pojetí tohoto pojmu různými vzdělávacími institucemi v mezinárodním kontextu a vzájemně je porovnává. V další kapitole je představena a s předchozími pojetími komparována česká koncepce. Prostor je věnován i tématu mediální výchovy, mediální pedagogiky a mediální andragogiky. Dále navazuje část zabývající se stavem mediální gramotnosti na českých školách pohledem realizovaných průzkumů, která se zaměřuje na jejich závěry. Práce v další části mapuje didaktická východiska pro výuku mediální výchovy se zaměřením na dva projekty, které se jí věnují. Přináší jejich představení a porovnání dvou konkrétních programů. Předložen je také přehled několika dalších projektů, které nabízejí didaktickou podporu učitelům při výuce mediální výchovy. Na základě zjištěných mezer v českém pojetí mediálního vzdělávání je navržena výuková lekce určená pro druhý stupeň základní školy. Téma navrženého postupu výuky vychází ze širšího mezinárodního pojetí organizace UNESCO a zabývá se zpravodajskými hodnotami. Doplňuje tak představené didaktické materiály k výuce mediální výchovy. Výuková lekce byla testována v rámci výuky na ZŠ Strossmayerovo náměstí v Praze 7. Práce přináší reflexi...
|
|
|
Vztah žáků k mediální výchově a mediální gramotnosti: případová studie Gymnázia Písek
Havrdová, Monika ; Šimková, Karolína (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Vztah žáků k mediální výchově a mediální gramotnosti: případová studie Gymnázia Písek" se zabývá tamní výukou mediální výchovy a vztahem žáků k ní. Teoretická část se věnuje základním pojmům problematiky, mediální výchově z pohledu výzkumů, definuje Rámcový vzdělávací program a Školní vzdělávací program, popisuje historický vývoj mediální výchovy napříč Evropou a její současnou úroveň na konkrétním gymnáziu. Následuje praktická část, ve které autorka popisuje realizovaný kvalitativní výzkum formou případové studie, v jejímž rámci provedla polostrukturované rozhovory s žáky Gymnázia Písek. Do výzkumu byli zapojeni žáci druhých a třetích ročníků, tedy žáci, kteří mají v současnosti mediální výchovu nebo ji už absolvovali. Žáci mají mediální výchovu jako samostatný předmět, ale s jejím obsahem se setkávají i v rámci jiných předmětů, například v rámci základů společenských věd nebo českého jazyka. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak mediální výchovu vnímají tamní studenti, jaký k ní mají vztah, a jak výuku sami subjektivně hodnotí. Pomocí hlavní výzkumné metody a kombinací dalších vedlejších výzkumných metod se autorka pokusila popsat veškeré souvislosti mediální výchovy na píseckém gymnáziu a vztahu žáků k ní. V závěru autorka práce názory studentů na výuku mediální výchovy...
|
|
| |
|
|
Algoritmy sociálních sítí v české mediální gramotnosti
Kořenář, Patrik ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Supa, Markéta (oponent)
Přechod z masových na síťová média s sebou nese řadu významných společenských a technologických změn. Globální platformy sociálních sítí, které dominují konzumaci a produkci mediálního obsahu, ke své funkci využívají řadu komplexních technologií, mj. tzv. algoritmů. Delegace činností na tyto komplikované systémy, fungující v posledních letech na bázi strojového učení, má zásadní dopad na řadu aspektů života jednotlivce i fungování společnosti. V této práci zkoumáme funkce a dopady algoritmů sociálních sítí, jejich zastoupení v české mediální gramotnosti a mediálním vzdělávání a zjišťujeme, zda a do jaké míry jsou o jejich existenci a funkci informováni studenti středních škol. Docházíme ke znepokojivému zjištění, že i přes významnou úlohu algoritmů v současném mediálním prostředí nejsou v mediální gramotnosti ani vzdělávání prakticky vůbec zastoupeny.
|
|
|
Mediální gramotnost žáků na druhém stupni ZŠ
Šebestová, Nela ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Supa, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Mediální gramotnost žáků na 2. stupni ZŠ se zabývá mediální výchovou a úrovní mediální gramotnosti na 2. stupni ZŠ se zaměřením na schopnost analýzy a ověřování mediálních sdělení. V teoretické části práce je popsána realizace a pojetí mediální výchovy v českém školství a zároveň je zde představena mediální výchova v rámci Rámcového vzdělávacího programu. Dále je zde podrobněji uveden dokument Doporučené očekávané výstupy pro mediální výchovu, na základě kterého byla vytvořena první část dotazníku ve výzkumné části. Poté je v této práci definována mediální gramotnost a především klíčové pojmy dezinformace, fake news a hoax. Uvedeny jsou zde také nejaktuálnější výzkumy úrovně mediální gramotnosti. Dále jsou představeny projekty, které vznikly a vznikají v České republice za účelem osvěty v oblasti mediální gramotnosti. Cílem výzkumné části je pomocí kvantitativní metody formou dotazníkového šetření a kvalitativní metody formou focus groups změřit úroveň mediální gramotnosti na 2. stupni ZŠ. Konkrétně na ZŠ v Jablonném nad Orlicí. Tento výzkum je zaměřen na ověření vybraných znalostí z dokumentu Doporučené očekávané výstupy pro mediální výchovu a především na schopnost analýzy a ověřování mediálních sdělení.
|
|
|
Mediální výchova v rodině
Cigánková, Klára ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Šťastná, Lucie (oponent)
Diplomová práce "Mediální výchova v rodině" se zabývá mediálně výchovnými strategiemi neboli rodičovskou mediací. Vedle školy je to právě rodina, která ovlivňuje ve vysoké míře mediální gramotnost dětí. Teoretická část práce shrnuje, jakým způsobem bylo toto téma zpracováno v zahraničních i českých studiích a jaké jsou základní charakteristiky rodičovské mediace. Mediálně výchovné strategie jsou také posuzovány v souvislosti se socializací dítěte a výchovnými a komunikačními styly v rodině. Odborná literatura hovoří nejčastěji o třech typech rodičovské mediace, patří mezi ně mediace aktivní, restriktivní a společné sledování. Ačkoli byly tyto styly definovány zejména v souvislosti se sledováním televize, dají se s menšími obměnami přenést i na další média včetně internetu. V praktické části byla provedena kvalitativní analýza hloubkových rozhovorů s rodiči, kteří měli děti ve věku 12-15 let. Cílem bylo zjistit, co si rodiče myslí o vztahu médií a dětí, jaké mediálně výchovné strategie vůči svým dětem používají a co všechno podobu a způsob uplatňování těchto strategií ovlivňuje. Zajímalo nás také, jestli mají rodiče nějaké konkrétní potřeby v oblasti mediálního vzdělávání svých dětí, přičemž výsledky z této oblasti dotazování by mohly sloužit jako zdroj nebo inspirace pro definici obsahu a formy případných...
|
|
|
Mediální výchova na školách - kriticko-analytický či produkční přístup
Ročňák, Jakub ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Cílem předkládané práce, jež nese název "Mediální výchova na školách - kriticko- analytický či produkční přístup", je na teoretickém základu, jenž ukotvuje rámec našeho zájmu, zmapovat aktuální stav praxe mediální výchovy na vzorku středočeských gymnáziích. Naší snahou je v teoretické části poskytnout čtenářům rozsáhlejší vhled do problematiky mediální gramotnosti jako cíle mediální výchovy, postihnout stručně historii vývoje pohledu na úlohu mediální výchovy, stejně jako prozkoumat, jakým způsobem je mediální výchova začleněna v rámci českého systému sekundárního vzdělávání a reflektovat formy její možné realizace. V neposlední řadě má práce popsat a přiblížit dva základní přístupy k výuce mediální výchovy, jejichž prostřednictvím má tato směřovat k rozvoji mediální gramotnosti a jež jsou obsaženy v samotném názvu práce. Výzkumu vedeného kombinací dotazníkového šetření a rozhovorů s pedagogy využíváme jako prostředku přemostění mezi stanovenou teorií a obrazem skutečné praxe. Výzkumná část si tak bere za cíl především poskytnout rámcový vhled do současné praxe vyučování mediální výchovy na středočeských gymnáziích a skrze interpretaci hlavních postřehů poukázat alespoň na základní problematické body, s nimiž se při realizaci mediální výchovy musí pedagogové potýkat.
|
|
|
Pořad Wifina v kontextu mediální gramotnosti a vzdělávání médii
Novotná, Helena ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Šťastná, Lucie (oponent)
Tato diplomová práce je příspěvkem k tématu rozvoje mediální gramotnosti a zároveň se věnuje efektivitě vzdělávání dětí skrze televizní pořad. Práce nabízí stručný přehled pořadů veřejnoprávní dětské televize ČT:D, které diváky seznamují s poznatky z různých oborů a lze je považovat za vzdělávací. Podrobně je popsán pořad Wifina, který je pozdějším objektem výzkumu. První část práce uvádí faktory, které ovlivňují příjem informací z televizního vysílání. Práce také představuje různé varianty klíčových konceptů mediální gramotnosti, včetně jejich zpracování v českém prostředí. Cílem práce je zjistit, zda pořad Wifina přispívá svým obsahem k rozvoji mediální gramotnosti a zda jeho reportáže napomáhají vytváření všeobecného rozhledu a vzdělání v rozmanitých oborech. Na základě obsahové analýzy pořadu a následné kvalitativní komparativní analýzy dvou skupin dětí - diváků a nediváků - autorka zjišťuje, zda Wifina vzdělává své diváky jak v mediální problematice, tak v dalších oborech. Hodnocení výzkumu nabízí nejen konkrétní případy pořadem poznamenaných i netknutých diváků, ale i diskusi nad tím, které faktory efektivitu vzdělávacích pořadů ovlivňují. Kromě obsahu samotného autorka práci pojala jako otestování sady metod, které skombinovala pro potřebu zjišťování efektivity vzdělávacích pořadů. Tento...
|
|
|
Přístup k univerzitnímu a neuniverzitnímu studiu médií v britském a německém prostředí : srovnávací studie
Brejlová, Iva ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Práce Přístup k univerzitnímu a neuniverzitnímu studiu médií v britském a německém prostředí: srovnávací studie porovnává přístupy Velké Británie a Německa k terciárnímu vzdělávání, které se tematicky váže k médiím. Ukazuje specifické pojetí tohoto oboru ve dvou odlišných mediálních prostředích, které se vyvinuly na základě různých historických zkušeností a po rozdílném přijetí mediálních studií jako oboru na půdu institucí terciárního vzdělávání. Obor nemá jasně stanovené hranice a tak poskytuje zemím možnost zasadit ho do vlastního pojetí. Diplomová práce zkoumá terciární vzdělávání vázané na média na vysokoškolských institucích, v rámci jednotlivých studijních programů, ve směřování odborných publikací, v národních vzdělávacích dokumentech i v hodnocení nadnárodních organizací. Definuje relevantní subjekty a sylaby, identifikuje základní kompetence absolventů těchto studií, procesy, jejichž prostřednictvím se stávají odborníky i vzdělávací aktivity v oblasti mediálního vzdělávání. Analyzuje odlišnosti, očekávání a metody ve studovaných dokumentech. Zkoumá, zda zůstávají přístupy Velké Británie a Německa odlišné i přes stejně směrované požadavky, které na ně klade především Evropská unie.
|
host ::
RSS.