Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Eroze demokracie a média ve střední Evropě
Nováčková, Michaela ; Guasti, Petra (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Bakalářská práce analyzuje zhoršující se mediální svobodu v návaznosti na proměnu vlastnické Maďarsku a Polsku. V teoretické části seznamuje čtenáře s klíčovými pojmy a následně zasazuje do kontextu základní vývoje mediálních svobod dvou vybraných států. V analytické části se práce zaměřuje na tři proměnné: státní inzerce, vlastnická struktura a delegitimizace novinářů, podle kterých Maďarsku a Polsku na základě párové kompar má proměna vlastnické struktury na mediální svobody, a jak se to odráží na kvalitě demokracie politických režimů.
Neo-authoritarianism and Media Systems Transformation in Central and Eastern Europe
Tepliakova, Mariia ; Vukov, Visnja (vedoucí práce) ; Kołodziej, Jacek (oponent)
In several modern countries, media have to operate in "disabling environments" with limited journalistic freedom and judicial independence. Central and Eastern European states represent such settings to various extent, as the takeover of media regulatory organisations and decreasing media pluralism have become characteristic for this region, indicating a systemic shift. Nevertheless, the high- profile cases of Poland and Hungary could have contributed to overgeneralised conclusions regarding the nature of such transformations, attributing them to, inter alia, the rise of right-wing populism. Using the method of paired comparison, this thesis examines Poland and the Czech Republic to determine the exact mechanisms of change behind media capture in these countries. I contend that different manifestations of neo-authoritarianism in the region are responsible for manifold attacks on media independence, including sophisticated strategies of using SLAPPs, strategic lawsuits against public participation, and increasing concentration of media ownership combined with potential conflicts of interest. I conclude by suggesting directions for further research and policy-making to address media freedom on both national and European levels.
Svoboda médií v zemích Visegrádské skupiny z pohledu novinářů
Voráček, Michal ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá svobodou médií v zemích Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) z pohledu profesionálních novinářů a novinářek. Jejím cílem je zmapovat, jak žurnalisté ve čtveřici zemí vnímají svobodu ve vztahu ke své profesi - jak rozumí pojmu svoboda projevu, co podle nich ohrožuje svobodu projevu, respektive svobodu médií, jak se cítí být ve své profesi svobodní a jaký je podle nich trend v oblasti mediální svobody v nadcházejících letech. Teoretická část zevrubně zachycuje historický vývoj svobody projevu, její právní zakotvení v ústavních listinách a mezinárodních úmluvách a dokumentech, meze svobody projevu či formy jejího omezení. Dále představuje nejvýznamnější nevládní neziskové organizace monitorující míru mediální svobody ve světě a přibližuje mediální prostředí v jednotlivých zemích. Teoretická část se rovněž věnuje vnímání a přístupu profesionálních novinářů a novinářek ke svobodě projevu, svobodě médií a dalším žurnalistickým konceptům a hodnotám. Analytická část pak formou kvalitativní analýzy na základě polostrukturovaných hloubkových rozhovorů s aktivními novináři a novinářkami ze zemí Visegrádské skupiny sleduje žurnalistický profesní diskurz. Pomocí postupů kvalitativního kódování (otevřené a axiální kódování ze zakotvené teorie) vytváří typologii...
Vybrané aspekty vzniku "Charty EU: Standardní podmínky svobody sdělovacích prostředků v celé EU"
Melíšková, Iva ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
(abstrakt) Bakalářská práce Vybrané aspekty vzniku "Charty EU: Standardní podmínky svobody sdělovacích prostředků v celé EU" se zabývá vybranými vlivy, které formovaly podobu mediálního prostředí v členských státech Evropské unie. V první řadě definuje, jaká je tradice svobody slova v rámci Evropy, stejně jako roli jednotlivých institucí Evropské unie, Rady Evropy a mezinárodních aktérů v prosazování této svobody slova. Prostor je věnován také mediální politice Evropské unie a jednotlivým usnesením, směrnicím a dokumentům, kterými se v souvislosti s médii v minulosti zabýval Evropský parlament. Jádrem práce je dokument nazvaný "Charta EU: Standardní podmínky svobody sdělovacích prostředků v celé EU", který na změny v mediálním prostředí reaguje a upozorňuje na nebezpečí, kterým jsou média v dnešní době a speciálně v evropském prostoru vystavena. Cílem práce je popsat pomocí případové studie, k jakým změnám došlo v uplynulých letech na mediální scéně ve vybraných zemích, jaké následky tato proměna měla a zejména jak to ovlivnilo mediální pluralitu v těchto zemích. Popisovanými aspekty jsou: ekonomická krize ve spojení s nástupem online médií, dále koncentrace mediálního vlastnictví a regulace médií. Na závěr práce je shrnuto a analyzováno, jakým způsobem "Charta EU: Standardní podmínky svobody...
Ukazatele svobody tisku ve světě a možnosti jejich mediální reflexe
Voslář, Václav ; Janský, Petr (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Diplomová práce je příspěvkem k oblasti kritického zkoumání různých způsobů hodnocení a srovnávání úrovní svobody tisku (médií) ve státech po celém světě. Zaměřuje se na analýzu procesu prezentování závěrů, k nimž ukazatele svobody tisku dospívají, směrem k veřejnosti. Číní tak ve dvou rovinách. První z nich se týká toho, jakou formou a s jakými souvisejícími informacemi organizace provádějící tyto výzkumy své závěry publikují. Druhá se zabývá mediální reflexí těchto publikací. Analýza vychází z teoretického pohledu na různé definice a ze shrnutí toho, co by konceptualizace svobody tisku neměly opomíjet. Následně se zaměřuje na obecné problémy evaluací svobody tisku a na konkrétní nedostatky výzkumů Freedom of the Press od organizace Freedom House a World Press Freedom Index od organizace Reportéři bez hranic. Dále jsou rozebrány způsob a forma, jimiž organizace informace o svých výzkumech a o jejich závěrech publikují. V druhé části práce je analyzována česká mediální reflexe dvou sledovaných ukazatelů svobody tisku. Nejprve jsou vystižena specifika české mediální krajiny z pohledu obou organizací a relevance jejich hodnocení pro případ České republiky. Následně je provedena obsahová analýza zpravodajských médií, která by měla přiblížit jejich práci s daty ukazatelů. Práce v závěru vychází z obou rovin...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.