Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 21 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
The study of mitochondrial energy-metabolism maturation
Křížová, Jana ; Hansíková, Hana (vedoucí práce) ; Pecina, Petr (oponent) ; Rauchová, Hana (oponent)
Během nitroděložního vývoje savců se plod nachází hypoxickém prostředí. Pro umožnění správné postnatální adaptace na vnější podmínky je v tkáních plodu po narození nezbytný rychlý přechod z glykolytického na oxidativní metabolismus zajišťovaný mitochondriemi. Mitochondriální maturace je složitý proces, který je přesně regulován, mimo jiné i na transkripční úrovni. Pomocí technik jako je analýza mikročipů, kvantitativní PCR, měření enzymových aktivit nebo hladiny koenzymu Q jsme v jaterní tkáni a kosterním svalu potkanů popsali akceleraci mitochondriálního metabolismu v perinatálním období a výsledky korelovali s analýzou u člověka. Ze 1546 testovaných mitochondriálních genů jsme u potkana zjistili statisticky významné rozdíly v expresi u 1119 z nich v játrech a u 827 ve svalech. K nejvýznamnější změně v expresi genů došlo v játrech mezi 20. a 22. dnem březosti, což naznačuje, že plod potkana je připraven na přechod do vnějších podmínek nejméně 2 dny před narozením. Změny hladiny koenzymu Q u potkana i člověka ukazují, že množství koenzymu Q je v prenatálním období nízké, po narození se zvyšuje v obou tkáních. Atypickou kinázu Coq8ap jsme popsali jako enzym, jehož exprese se po narození významně zvyšuje. Byla již dříve predikována jako regulátor biogeneze koenzymu Q, ale substráty i mechanismus...
Role kumulárních buněk při zrání savčích oocytů
Meniuková, Kateřina ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Drutovič, David (oponent)
Kumulární buňky vznikají v ovariálních folikulech diferenciací ze somatických granulózních buněk. Jsou uspořádány kolem oocytů ve stratifikovaných shlucích, jejichž nejspodnější vrstva se nazývá corona radiata. Buňky této vrstvy svými cytoplazmatickými mikroklky prochází přes zonu pellucidu do blízkosti oolemy, kde v místě vzájemného kontaktu buněk vznikají gap junctions, jež zajišťují signalizační a metabolickou provázanost. Oocyty produkují faktory ovlivňující procesy v kumulárních buňkách včetně jejich metabolismu a životaschopnosti. Kumulární buňky modulací množství cyklických nukleotidů v oocytech umožňují udržování meiotického arrestu, čímž oocytům poskytují čas pro dokončení růstové fáze a nabytí kompetence pro maturaci. Jelikož oocyty disponují velmi omezenou schopností zpracování glukózy, metabolická kooperace s kumulárními buňkami zprostředkovává zisk energie potřebné pro děje spojené s růstem a maturací. Kumulární buňky pomocí několika metabolických drah zpracování glukózy vytvářejí energetické substráty pro tvorbu ATP, které následně transportují do oocytů. Dále regulují i množství lipidových kapének v oocytech a ochraňují je před buněčnou toxicitou. Zvýšení koncentrace luteinizačního hormonu ve folikulu těsně před ovulací indukuje šíření signálu pro expanzi kumulárních buněk. Porušení...
Technologie výroby a kvalitativní parametry sýrů parmezánového typu
Karpsteinová, Sára
Tato bakalářská práce je věnována tématu: Technologie výroby a kvalitativní parametry sýrů parmezánového typu. První část literární rešerše se zabývá obecnou charakteristikou sýrů parmezánového typu. Ve druhé části jsou popsány vstupní suroviny, a to mléko, syřidlo, mléčné kultury a sůl. Další část práce je zaměřena na technologii výroby sýrů parmezánového typu. Mezi jednotlivé kroky výroby patří: příprava suroviny, výroba sýřeniny, lisování a formování, solení a zrání. Následuje část, která pojednává o ochranných známkách Evropské unie, mezi které spadají: chráněné označení původu (CHOP), chráněné zeměpisné označení (CHZO) a zaručená tradiční specialita (ZTS). V další části jsou popsány konkrétní sýrařské země a jednotliví zástupci sýrů parmezánového typu. Z Itálie je to sýr Grana Padano, Parmigiano Reggiano a Pecorino, dále je to švýcarský Sbrinz, litevský Džiugas a český sýr Gran Moravia. Poslední část se věnuje senzorickým parametrům sýrů Gran Moravia Vecchio a Parmigiano Reggiano.
Sledování změny vybraných ukazatelů v průběhu zrání piva
NOVÁK, Jan
Diplomová práce se zabývá sledováním vybraných jakostních parametrů chemické analýzy v průběhu zrání piva. Sledován byl průběh změnu obsahu alkoholu, skutečný a zdánlivý extrakt v pivu, extrakt původní mladiny a stupeň prokvašení piva. Výsledky analýzy piv z Minipivovaru Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a pivovaru Litovel, a.s. jsou v jednotném technologickém čase výroby na konci zrání těsně před stáčením porovnány se vzorky piv zakoupenými v tržní síti v České republice.
The biology of aging in Nothobranchius fishes
Žák, Jakub
Stárnutí lidské populace a následné bezprecedentní demografické změny ve společnosti vedly nevyhnutelně ke zvýšené pozornosti vědců k výzkumu stárnutí. Stárnutí je v biologii definováno jako pokles kvality fyziologických funkcí a rostoucí riziko úmrtí související s rostoucím věkem. Většina výzkumu stárnutí se provádí v laboratorním prostředí. Proto existuje velmi málo poznatků o biologii volně žijících populací u druhů, které jsou využívány jako modelové organismy v laboratoři. Nicméně jejich znalost je důležitá pro správnou interpretaci laboratorních výsledků. Tato disertační práce prostřednictvím šesti prvoautorských a pěti druhoautorských prací kombinuje poznatky z terénního a laboratorního výzkumu stárnutí (a životních strategií souvisejících se stárnutím) krátkověkého halančíka Nothobranchius furzeri. V práci je popsán rychlý vývin halančíka, který je schopen v přírodě dospět během 14 dní od vylíhnutí a také jeho extrémně rychlý růst v přírodě. Obě tyto životní strategie zásadně ovlivňují stárnutí organismu. Další část dizertace popisuje, jak prostředí ovlivňuje stárnutí. Nejprve byly zjištěny preferované tělesné teploty halančíků rodu Nothobranchius, charakterizovány denní výkyvy prostředí a chování v divokých populacích. Na základě těchto poznatků byl testován vliv ekologicky relevantních...
Výpočetní modely vývoje dendritických buněk
Štráchalová, Sára ; Bílý, Tomáš (vedoucí práce) ; Hartman, David (oponent)
Matematické modelování postupně upevňuje své místo v biologii a medicíně coby ná- stroj zkoumání a předvídání chování systémů. V této práci navrhujeme a analyzujeme jednoduchý kompartmentový model imunitního systému a jeho reakcí, se zaměřením na dendritické buňky. Tyto buňky jsou důležitou složkou imunitního systému, která je klí- čová pro zahájení specifické části imunitní odpovědi. Analýza se zaměřuje na typy chování a stabilitu modelu. Naše výsledky srovnáváme s již existujícím základním modelem imu- nitního systému. 1
Stravování u vrcholově sportujících dívek
Salivarová, Sabina ; Thorovská, Alena (vedoucí práce) ; Kočí, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou výživy u vrcholově sportujících dívek z aerobicového klubu BM Fitness Havlíčkův Brod. Je zaměřena na závodnice ve věku od 8 do 16 let, což odpovídá třem věkovým kategoriím. Na základě poskytnutých informací ohledně individuálního stravování závodnic zjišťuje stravovací návyky sportovkyň a komparuje rozdíly a shody ve stravování mezi jednotlivými věkovými kategoriemi. Zároveň řeší, zda se závodnice stravují v souladu s doporučením výživového poradce a trenéra. Práce je rozdělena na dvě části, na teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá historií sportovní výživy, základními složkami lidské stravy, pitným režimem, energetickým metabolismem a načasováním jídel vzhledem ke sportovní jednotce. Z důvodu zaměření se na danou věkovou kategorii a pohlaví je věnována mladšímu školnímu věku, střednímu školnímu věku a dospívání dívek. Poslední kapitola blíže popisuje aerobik a fitness. Druhá polovina bakalářské práce obsahuje praktickou část, která vznikla na základě dat, získaných polostrukturovanými rozhovory. Tato část se věnuje rozboru individuálních stravovacích návyků závodnic. Z jejich poskytnutých informací plyne značný rozdíl mezi dvěma staršími kategoriemi a kategorií nejmladší. Každý den volí vhodnou stravu pouze starší dvě kategorie závodnic,...
Pes planus in children: its implications and the influencing factors on its development
Droubi, Farah ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Satrapová, Lenka (oponent)
Název: Pes planus u dětí - důsledky a faktory ovlivňující jeho rozvoj Pozadí Plochá noha je jednou z nejčastějších diagnóz v pediatrii; převažuje flexibilní typ ploché nohy. Tento vývojový typ je u malých dětí běžným nálezem, růstem a vývojem spontánně vymizí a zůstává asymptomatický. Nehledě na to je vysoký výskyt u dospívajících a také je často mnoho případů ploché nohy v dospělosti prezentováno jako přetrvávající pozůstatek z dětství. Faktory, které ovlivňují výskyt ploché nohy během vývoje dítěte, mají také kapacitu na změnu jejího průběhu a pomáhají v diagnostice, léčbě a prevenci ploché nohy. Účel Cílem této rešeršní práce bylo zlepšit znalosti o přetrvávání podmínek vzniku ploché nohy v dětské populace zjištěním vývoje ploché nohy v dětství s nástinem dopadu na držení těla a chůzi a identifikaci faktorů, které přispívají k výskytu a progresi deformity. Metodika Byla prohledána elektronická databáze ke získání článků z vhodných odborných časopisů (od začátku roku 2012 do poloviny roku 2013). Byly vybrány pouze plnotextové články, s několika vyjímkami. Další informace byly shromážděny z on-line učebnic a také byly kontrolovány citace v pracích za účelem získání dalších článků. Výsledky Mnohé studie nalezly, prokázaly a korelovaly faktory, které jsou významné pro vývoj ploché nohy. Jsou však...
Transkripční aktivity genů, charakterizujících vývojově kompetentní cytoplazmu oocytů skotu.
Pešanová, Denisa ; Němcová, Lucie (vedoucí práce) ; Kalous, Jaroslav (oponent)
3 Abstrakt Antrální folikul poskytuje oocytu specifické prostředí - niku, která během oogeneze podporuje vznik kvalitních oocytů. Vývojová kompetence oocytů skotu je ovlivněna velikostí folikulu, ze kterého pochází. Oocyty izolované ze středních nebo větších antrálních folikulů (≥6 mm) mají vyšší vývojovou kompetenci (schopnost vyvinout se do stádia blastocysty). Změny cytoplazmatických faktorů, např. mRNA, odrážejí vývojový potenciál oocytu. S pomocí mikročipu jsme charakterizovali nematurované oocyty izolované ze středních folikulů (MF, 6-10 mm) a malých folikulů (SF, 2-5 mm) za účelem odlišit různě vývojově kompetentní oocyty na základě genové exprese. Celkem u 61 genů byl rozdíl v expresi ≥ 1,4×. Pro validaci výsledků získaných z mikročipu bylo pomocí kvantitativní RT-PCR vybráno 15 genů. Před maturací byly potvrzeny signifikantní rozdíly u nezralých oocytů izolovaných z SF a MF u genů ATP5C1, MAP3K13, MTRF1L, TAF1A a UBL5. U 12 genů byla stanovena hladina mRNA po maturaci u subpopulací oocytu rozdělených na základě atrézie kumulárních buněk a velikosti folikulu. Hladina transkriptu ATP5F1 se po maturaci neměnila u všech kategorií. V případě BRD7 zůstalo množství transkriptu na stejné úrovni u oocytů bez atretických kumulárních buněk nezávisle na velikosti folikulu. U TAF1A se snížila hladina mRNA u...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 21 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.