|
|
Impact of Portugal on the European Union Training Mission in Mozambique
Snopko, Leonard ; Doboš, Bohumil (vedoucí práce) ; Kofroň, Jan (oponent)
Diplomová práca opisuje vojenskú výcvikovú misiu Európskej únie (EUTM) v Mozambiku, ktorá operuje v krajine od roku 2021. EU pri jej tvorbe stavala na základoch Portugalskej výcvikovej misie, ktorá začala pár mesiacov pred EUTM. Práve Portugalsko je dlhoročný partner svojej bývalej kolónii z Afrického kontinentu, s ktorou od doby Karafiátovej revolúcii pravidelne aktualizuje bilaterálny Rámcový program spolupráce v oblasti obrany, tzv. Programa-Quadro. V reakcii na povstanie militantnej skupiny Ansar al-Sunna wa Jama'a (ASWJ) v severnom regióne Mozambiku Cabo Delgado, v októbri 2017 sa začalo Portugalsko zaoberať možnosťou o doplnenie nového Projektu 6 v Programe obrannej spolupráce s Mozambikom. Mal podporovať výcvik a budovanie kapacít Mozambických ozbrojených síl (FADM) pre oblasť protipovstaleckých operácií. K potvrdeniu Projektu došlo podpisom nového Programa-Quadro v Lisabone, v máji 2021, obidvomi ministrami národnej obrany Portugalska ako aj Mozambiku. Portugalskí predstavitelia zároveň využili príležitosť predsedníctva v Rade EU v prvej polovici 2021 k prerokovaniu možnosti uskutočnenia EUTM v Mozambiku. Mala nadviazať na Portugalskú výcvikovú misiu s cieľom posilniť spôsobilosti FADM pomocou ich zlepšenia ich vybavenia a vytvorením Síl rýchlej reakcie (QRF). Zároveň sa práca zaoberá...
|
|
|
Parlamentní reprezentace v České republice. Poslanci a senátoři v době krize reprezentativní demokracie a vlády politických stran
Jágr, David ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Gjuričová, Adéla (oponent) ; Kuta, Martin (oponent)
Český stranický systém prošel ve 2. dekádě 21. století výraznou rekonfigurací. Předkládaný výzkum se proto zaměřuje na poslance a senátory pohybující se v tomto fluidním prostředí, přičemž se úzce soustředí na percepci parlamentního mandátu, a to právě z perspektivy zástupců této skupiny. Text dále přibližuje vztah českých parlamentních reprezentantů vůči občanům, stranám i volebním obvodům a věnuje se proměnám těchto vztahů z dlouhodobé perspektivy. Zvláštní důraz je kladen na zákonodárce z nových sněmovních uskupení a zejména pak z těch vymezujících se vůči elitám a modelu vlády politických stran. Protože tito reprezentanti akcentují nezprostředkované a přímé spojení s lidem, respektive návrat moci od elit k lidu, lze předpokládat i jejich odlišné chápání mandátu. Jádro výzkumu tvoří sněmovní volební období 2017 až 2021, kdy Poslaneckou sněmovnu hned z poloviny tvořili zástupci populistických uskupení. Výzkum nicméně reflektuje i další politický vývoj, stejně jako dřívější výzkumy českých parlamentních reprezentantů či debaty ohledně krize reprezentativní demokracie. Bližší pozornost je věnována i prostředí horní komory. V práci je rovněž reflektována dosud přehlížená problematika politiky jako povolání. Přidaná hodnota výzkumu spočívá i v jeho načasování, a to na počátek pandemie COVID-19, čímž...
|
|
|
Vývoj ochrany civilistů v rámci mírových misí OSN
Šillerová, Anna ; Pulgret, Miroslav (vedoucí práce) ; Makariusová, Radana (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem ochrany civilního obyvatelstva v rámci mírových misí OSN. Za účelem komplexního uchopení tématu se v teoretické části věnuje historii ochrany civilistů a jejímu normativnímu zakotvení, ale i konceptualizaci mírových operací OSN. Hlavním cílem práce je analyzovat proměny přístupu k ochraně civilistů v rámci tří generací mírových operací OSN a identifikovat klíčové momenty tohoto vývoje. Zároveň je sledována role neúspěchů v mírových operacích OSN, důvody těchto selhání a jejich vliv na mandáty následujících misí. Mapování vývoje ochrany civilistů se opírá o analýzu rezolucí a dalších dokumentů OSN, ale i tři případové studie klíčových mírových operací ONUC v Kongu, UPROFOR v Bosně a Hercegovině a UNAMID v súdánském Dárfúru. Analyzovány jsou i mise s mandátem na ochranu civilistů jako nový fenomén třetí generace mírových operací. Diskutovány jsou i převládající trendy a možné limitace těchto mandátů.
|
|
|
Implementace mandátu mise UNPROFOR v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995
Lalić, Jan ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Pikal, Kamil (oponent)
Neochota mezinárodního společenství zapojit se do bosenské občanské války v letech 1992- 1995 vojenskou intervencí, vytvořila z mise United Nations Protection Force (UNPROFOR) náhražku rozhodné akce. Absence jakékoliv naděje na dohledné příměří, které by mohly mírové jednotky svojí přítomností podporovat, vedla v první fázi války k vytvoření ryze humanitárního mandátu pro jednotky OSN. Ty měly ve spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zajistit chod sarajevského letiště pro humanitární účely a postarat se o bezpečnost UNHCR a jeho konvojů s humanitární pomocí. Práce "Implementace mandátu mise UNPROFOR v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995" se zabývá právě problematikou implementace tohoto čistě humanitárního mandátu. Pomocí deskriptivní analýzy nejdříve vysvětlí motivy, které vedly mezinárodní společenství k nasazení lehce vyzbrojených mírových jednotek s netypickým mandátem do oblasti, která se ukáže být naprosto nevhodnou pro působení mírových sil. Následně prozkoumá samotný průběh implementace a problémy, se kterými se jednotky OSN potýkaly. Cílem práce je dokázat, že mise UNPROFOR nebyla absolutním selháním, za jaké je pokládána, avšak prokáže se neadekvátnost jejího nasazení v daném prostředí a budou představeny příčiny neúspěchů.
|
|
|
Mírové operace v kontextu systému kolektivní bezpečnosti
Popel, Martin ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
k rigorózní práci: Mírové operace v kontextu systému kolektivní bezpečnosti Rigorózní práce je vypracována na základě empiricko-analytického přístupu, použita je také metoda obsahové analýzy dokumentů a metoda komparativní. Práce je rozdělena do tří hlavních částí. V první se postupně zabývám pojmem kolektivní bezpečnost, vývojem univerzálních mezinárodních organizací a dále se věnuji mírovým operacím v rámci OSN. Zabývám se zde zejména vývojem těchto misí od počátku až po současnost. V úvodní části se také věnuji regionálním organizacím a jejich příspěvkům v rámci kolektivní bezpečnosti i s ohledem na vůdčí úlohu OSN. Záměrem této části je čtenáři přiblížit vývoj konceptu kolektivní bezpečnosti a upozornit na aktuální problémy související s bezpečnostní politikou. Důraz je kladen zejména na poslední vývoj v evropském prostoru, zejména na vývoj Společné zahraniční a bezpečnostní politiky. V druhé části mé práce zpracovávám případovou studii, jejímž předmětem je konflikt v Libyi, který vypukl v únoru 2011 a který vytvořil v systému mezinárodní bezpečnosti zajímavý precedens. A konečně třetí část popisuje úlohu České republiky v systému kolektivní bezpečnosti, právní a neprávní důvody nasazení českých vojáků za hranicemi vlasti. Zde bylo žádoucí krátce odbočit z pole mezinárodního práva a vysvětlit i...
|
|
|
Imunita poslanců a senátorů
Popelková, Eva ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Tématem diplomové práce je poslanecká a senátorská imunita v České republice. Práce je rozdělena do dvou výslovně nepojmenovaných částí, kdy první z nich se věnuje genezi tohoto institutu. Historický vývoj popisuje vznik institutu imunity, který sahá až do 13. století. Imunitou lze nazývat ochranu poskytovanou anglickým panovníkem reprezentantům lidu, která se postupně změnila v uznání privilegovaného postavení vznikající instituce, kterou dnes v moderní době nazýváme parlamentem. Exkurz historického vývoje v časové ose 800 let nazpět má posloužit k pochopení základní myšlenky, že imunita poslanců resp. senátorů slouží jako instrument ochrany zákonodárného sboru, potažmo Parlamentu České republiky. Pokud jde o imunitu týkající se poslanců (senátorů) České republiky, relevantní kapitoly zapracovávají první pokusy o vytvoření ústavních listin na konci 19. století, kdy byly České země součástí rakouského soustátí. Za základní relevantní dokument, stěžení pro dnešní pojetí imunity poslanců a senátorů v České republice, lze považovat Ústavní listinu z roku 1920, které je v práci věnován příslušný prostor. Pro úplnost je také několik kapitol věnováno pozdějším ústavám z let 1948 a 1960. Druhá část práce se již týká současné úpravy imunity poslanců a senátorů v Ústavní listině České republiky. Imunita...
|
|
|
Role of UN peace operations in keeping international peace
Ostrolucká, Zuzana ; Beránek, Milan (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Cieľom tejto práce je objasniť činnosť mierových operácií OSN a poskytnúť tak odpoveď na otázku, akým spôsobom a s akými výsledkami prispievajú k zabezpečeniu medzinárodného mieru a bezpečnosti. Práca sa zaoberá mierovými operáciami ustanovovanými na základe Rezolúcií Bezpečnostnej rady OSN. Túto tému som si zvolila z dôvodu veľkého významu postavenia mierových operácií v rámci činností OSN a z dôvodu záujmu o objasnenie úlohy ich pôsobenia na mier a bezpečnosť vo svete. Práca sa skladá z piatich kapitol. Prvá z nich sa zaoberá úlohou Organizácie Spojených národov a jej postavením v rámci medzinárodného mieru a bezpečnosti. Druhá kapitola sa sústreďuje na vymedzenie základných pojmov, ktoré sa najčastejšie vyskytujú v súvislosti s charakteristikou mierových operácií OSN a odlišuje ich od seba. Tretia z nich približuje úlohu mierových operácií základnou charakteristikou ich vývoja, mandátu, princípov činnosti a vymedzuje ich typy. Štvrtá kapitola približuje problematiku vzniku mierovej operácie od procesu jej ustanovenia, cez právo aplikujúce sa na operáciu, až po jej financovanie. Posledná, piata kapitola, sa koncentruje na analýzu konkrétnych mierových operácií a pomáha tak vytvoriť jasnejšiu predstavu o jej pôsobení, funkciách a spôsobe realizácie mandátu. Závery sú obsiahnuté v poslednej časti...
|
|
|
Kvantitativní analýza parlamentní činnosti poslanců Parlamentu České republiky
Hájek, Lukáš ; Švec, Kamil (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Bakalářská práce Kvantitativní analýza parlamentní činnosti poslanců Parlamentu České republiky je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. První část vymezuje teoretická východiska studie a v úvodu se věnuje popisu legislativních úprav mandátu poslance a obsahu jeho činnosti. Přiblíženy jsou i názory odborníků z řad politologů a ústavních právníků na stejné téma. Významnou část studie představuje rešerše výzkumů poslanecké činnosti pomocí kvantitativních analýz z domácího i zahraničního prostředí, která dává metodickou i celkově obsahovou inspiraci dalšímu bádání. Navazuje druhá část studie představující praktickou stránku výzkumu. Popsán je proces vytváření datasetu z hlediska výběru proměnných, jejich operacionalizace i sběru konkrétních dat. Charakterizován je metodický obsah výzkumu a tvorba funkčního prostředí datasetu. Následuje samotné vyhodnocení získaných údajů, které se nejprve věnuje jednotlivým proměnným, poté jsou analýze podrobeny i vztahy mezi vybranými ukazateli. Výstupem je především řada názorných tabulek a grafů. Závěr studie je věnován tvorbě metody souhrnného měření činnosti zákonodárců pomocí vzorce pro výpočet indexu poslanecké aktivity (IPA).
|
|
|
Role mírových jednotek UNPROFOR během války v Bosně a Hercegovině se zaměřením na bezpečnou zónu Goražde
Poláková, Michaela ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl analyzovat působení mírových jednotek UNPROFOR (United Nations Protection Force) během války v Bosně a Hercegovině mezi lety 1993-1995. Vyslání mírové mise bylo ze začátku konfliktu jedinou výraznější reakcí západních států ve věci jeho řešení. Žádný ze států mezinárodního společenství nebyl ochotný zapojit se do bojů přímo. Vyslání humanitární mise OSN mělo být prozatímním řešením, které mělo ulehčit strádajícímu civilnímu obyvatelstvu. Zpočátku bylo hlavním úkolem mise UNPROFOR zajistit bezpečí a chod sarajevského letiště, jež bylo hlavní tepnou pro dopravu humanitární pomoci. S postupem konfliktu byl však mandát mírových jednotek rozšiřován, například na ochranu humanitárních konvojů, jež přepravovaly materiál ze sarajevského letiště po celé BaH. Důležitým okamžikem v jednání mezinárodního společenství se stalo vytvoření bezpečných zón. Nejprve kolem Srebrenice, poté i okolo dalších pěti bosenských sídel, konkrétně Tuzly, Bihaće, Goražde, Žepy a Sarajeva. Tyto enklávy měly zajistit za pomoci UNPROFOR ochranu civilnímu obyvatelstvu a přístup k základním potřebám. Cílem této práce je nalézt konkrétní důvody poměrného neúspěchu mise UNPROFOR, a určit, zda za tímto nezdarem stály působící jednotky, či mezinárodní společenství. Projekt pracuje s hypotézou, která...
|
|
|
Komise pravdy: Mandáty komisí pravdy a jejich význam v procesu hledání pravdy
Trojanová, Jana ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Žáková, Gabriela (oponent)
Komise pravdy jsou oficiální vyšetřovací orgány nesoudního charakteru zřizované ve státech, ve kterých za minulého represivního režimu, nebo v průběhu právě skončeného konfliktu došlo k hrubému porušování lidských práv. Jejich cílem je vytvořit autoritativní záznam o porušení lidských práv, odhalení jeho příčin a vydání doporučení za účelem zabránit jeho opětovnému opakování v budoucnosti. Hlavním tématem práce jsou mandáty těchto komisí, tedy právní dokumenty určující jejich cíle, funkce, pravomoci a vyšetřovací působnost. Cílem práce je zjistit, jaký je význam mandátu komisí pravdy v procesu hledání pravdy a zda je vhodnější užší nebo širší mandát komise. Pro dosažení tohoto cíle jsou zhodnoceny a porovnány mandáty komisí pravdy v Argentině (1983), JAR (1995), Guatemale (1997) a Keni (2009).
|
host ::
RSS.