Název: Role mírových jednotek UNPROFOR během války v Bosně a Hercegovině se zaměřením na bezpečnou zónu Goražde
Překlad názvu: The role of UNPROFOR peacekeepers during the war in Bosnia and Herzegovina focusing on the safe area Gorazde
Autoři: Poláková, Michaela ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok: 2019
Jazyk: cze
Abstrakt: [cze] [eng]
Bakalářská práce si klade za cíl analyzovat působení mírových jednotek UNPROFOR (United Nations Protection Force) během války v Bosně a Hercegovině mezi lety 1993-1995. Vyslání mírové mise bylo ze začátku konfliktu jedinou výraznější reakcí západních států ve věci jeho řešení. Žádný ze států mezinárodního společenství nebyl ochotný zapojit se do bojů přímo. Vyslání humanitární mise OSN mělo být prozatímním řešením, které mělo ulehčit strádajícímu civilnímu obyvatelstvu. Zpočátku bylo hlavním úkolem mise UNPROFOR zajistit bezpečí a chod sarajevského letiště, jež bylo hlavní tepnou pro dopravu humanitární pomoci. S postupem konfliktu byl však mandát mírových jednotek rozšiřován, například na ochranu humanitárních konvojů, jež přepravovaly materiál ze sarajevského letiště po celé BaH. Důležitým okamžikem v jednání mezinárodního společenství se stalo vytvoření bezpečných zón. Nejprve kolem Srebrenice, poté i okolo dalších pěti bosenských sídel, konkrétně Tuzly, Bihaće, Goražde, Žepy a Sarajeva. Tyto enklávy měly zajistit za pomoci UNPROFOR ochranu civilnímu obyvatelstvu a přístup k základním potřebám. Cílem této práce je nalézt konkrétní důvody poměrného neúspěchu mise UNPROFOR, a určit, zda za tímto nezdarem stály působící jednotky, či mezinárodní společenství. Projekt pracuje s hypotézou, která... The goal of this thesis is to analyse the role of UNPROFOR (United Nations Protection Force) during the war in Bosnia and Herzegovina in the years 1993-1995. The deployment of a peace-keeping mission was the only step taken by the Western countries towards resolving the conflict in the beginning, because none of the states were willing to intervene militarily. The humanitarian mission was supposed to be a temporary solution to the crisis, with the sole purpose of easing the suffering of the civilian population. At first, the main goal of UNPROFOR was to secure and maintain the Sarajevo airport, which was used for delivering supplies. With the conflict continuing, the UNPROFOR mandate was expanded, e.g. to protection of the humanitarian convoys. An important moment for the international community came with the introduction of the safe area concept. First one was established around Srebrenica, then other five were created - Tuzla, Bihać, Gorazde, Zepa and Sarajevo. With the help of UNPROFOR, these enclaves were supposed to safeguard the civilians and secure access to basic needs. The aim of this project is to find specific reasons behind the unsuccessful UNPROFOR mission and to determine, whether it was the fault of the soldiers themselves or of the international community. The hypothesis this thesis...
Klíčová slova: Bezpečná zóna; Goražde; mandát; mírová mise; Organizace spojených národů; rezoluce; UNPROFOR; Gorazde; mandate; peace-keeping mission; resolution; Safe area; United Nations; UNPROFOR

Instituce: Fakulty UK (VŠKP) (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Dostupné v digitálním repozitáři UK.
Původní záznam: http://hdl.handle.net/20.500.11956/106933

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-397534


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Univerzita Karlova > Fakulty UK (VŠKP)
Vysokoškolské kvalifikační práce > Bakalářské práce