|
|
Sarkofág kardinála Tomáše Špidlíka na Velehradě, v širších duchovních a výtvarných souvislostech Centra Aletti v Římě.
Šefernová, Marie ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá novodobým sarkofágem kardinála Tomáše Špidlíka SJ (1919- 2010) v bazilice Nanebevzetí Panny Marie a svatých Cyrila a Metoděje na Velehradě. Sarkofág vznikl v Ateliéru liturgického umění Centra Aletti v Římě v roce 2010. Práce má za cíl zasadit vznik a umístění díla do širších duchovních, historických a výtvarných souvislostí. Těžištěm pro představení umělecké tvorby Atelieru Centra Aletti, jsou Špidlíkovy myšlenky o výtvarném umění s teologickým podkladem. Jeho teologický směr a duchovní vedení byly východiskem pro akademického malíře a jezuitu Marka Ivana Rupnika (*1954), který je Špidlíkovým žákem a dnes působí v čele Centra Aletti v Římě. Důležitým bodem práce je část věnující se umístění sarkofágu v bazilice na Velehradě, která je významná spojením s cyrilometodějským kultem. Hlavní část práce je zaměřena z metodologického hlediska na formální analýzu díla a ikonografickou interpretaci témat vyobrazených na bocích sarkofágu. To se týká také uměleckých děl patřících k sarkofágu jako: bronzový nápis na víku, jehož autorem je sochař Otmar Oliva (*1952) a deska s mottem Tomáše Špidlíka za sarkofágem také z ateliéru Centra Aletti. Klíčová slova sarkofág, mozaika, liturgický prostor, bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatých Cyrila a Metoděje na Velehradě, Tomáš Špidlík,...
|
|
|
Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v kontextu české architektury
Fifernová, Karolína ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Studentka zpracovává monografii Plečnikova kostela Nejsvětějšího Srdce Páně na Královských Vinohradech. Dodržuje logickou strukturu monografické studie, tedy píše stručné dějiny soutěže, vývoje Plečnikova projektu, stavby a změn po dokončení chrámu až po současnost. Zaměřuje se při tom více na dílčí témata dosud nedostatečně zpracovaná, především následující: Postavení a možnosti katolické církve jako stavebníka v mladé Československé republice a její vztah k moderní architektuře. Vývoj liturgického prostoru ve dvacátém století. Komparace Plečnikova pojetí sakrální architektury s přístupem srovnatelných klíčových osobností (např. Otto Bartning, Dominikus Böhm, Clemens Holzmeister, Rudolf Schwarz a Martin Weber). Plečnikova reflexe českého prostředí, tradice a soudobé české architektury. Komparace předmětu práce s Plečnikovými kostely ve Slovinsku a Vídni, a se soudobými novostavbami katolických chrámů a sborů nekatolických církví v Čechách. Součástí práce je obrazová dokumentace. Klíčová slova Josip Plečnik, moderní architektura, liturgický prostor, česká sakrální architektura, Mariánský sloup, oltářní menza
|
|
|
Architektonická studie sakrálního objektu a komunitního centra Salesiánského Brno - Líšeň / druhá etapa
Simonova, Hanna ; Žalmanová, Petra (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Hlavním tématem diplomové práce je návrh nového římskokatolického kostela a fary uvnitř zástavby panelového sídliště v Nové Líšni v Brně. Vzhledem k tomu, že do této čtvrti přišli v-roce 1990 salesiáni, kteří se zaměřují na praci s dětmi a mládeží vznikla potřeba výstavby – kostela a salesiánského střediska mládeže. Návrh se opírá o analýzy urbanistického kontextu. Kostel obklopen panelovými domy v blízkosti školy, polikliniky, obchodního centra a salesiánského střediska mládeže ve svažitém terénu s výhledem na jih s dominantou Pálavských vrchů. Architektura kostela vede dialog se stávající stavbou, ale má prvek odlišností. Duchovní centrum s kostelem je soustavo 2 budov. Kostel a fara se skládají z nadzemních podlaží 1.NP a 2.NP. Konstrukci stavby kostela tvoří prostorové nosné železobetonové monolitické konzolové sloupy a vazníky.
|
|
|
Architektonická studie sakrálního objektu Brno - Líšeň
Malečková, Kateřina ; Žalmanová, Petra (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je zpracování návrhu novostavby sakrálního objektu v Brně-Líšni. Jedná se o parcelu ve středu panelové zástavby mezi objektem polikliniky a budovou Salesiánského střediska mládeže (=Salesko). Na realizaci tohoto objektu čeká komunita Salesiánů, která bude objekt nejvíce využívat, již dlouhá léta. Klíčovým tématem je vytváření prostorů umožňující setkávání lidu k bohoslužbám, slavnostem a společenským akcím. Návrh zpracovává dva vzájemně propojené provozy – budovu kostela Seslání Ducha Svatého a farní objekt. Základní kompozici tvoří 3 kubické hmoty – vstupní část objektu kostela, hlavní liturgický prostor a faru. Výškovou dominantou se stává zvonice, která sděluje sakrální funkci stavby. Jedná se o soubor objektů s dvěma nadzemními podlažími a jedním podzemním podlažím ve vstupní části kostela. V projektu je okrajově zahrnuto i řešení volných prostranství v okolí parcely a jejich přeměna na kvalitní veřejné plochy. Sakrální prostor se má stát místem, které své návštěvníky vítá, přijímá a dává jim pocit bezpečí. Uvnitř objektu lidé naleznou klid, oporu, porozumění a odchází s pocitem lepšího člověka.
|
|
|
Architektonická studie sakrálního objektu Brno - Líšeň
Křenková, Anna ; Marek, Jiří (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Hlavním tématem diplomové práce je návrh nového římskokatolického kostela a fary s komunitním centrem uvnitř stabilizované zástavby panelového sídliště v Nové Líšni v Brně. Potřeba kostela vznikla již v době výstavby sídliště a zintenzivnila spolu s rozvojem komunity věřících okolo Salesiánského střediska, které v dané lokalitě funguje od 90. let a zaměřuje se na výchovu mládeže skrze metody Dona Bosca. V současnosti jsou mše slaveny provizorně v tělocvičně Salesiánského centra s návštěvností 250 osob. Kostel má být navržen v blízkosti Salesiánského centra a zasvěcen Duchu svatému. Má sloužit nejen současné komunitě, ale být otevřený i pro širší okruh věřících. Práce řeší vztah kostela, fary a sídliště. Snaží se najít odpověď na otázku, jak může kostel do sídliště vstupovat a jakým způsobem komunikovat do okolí své poslání. Návrh se opírá o analýzy urbanistického kontextu, salesiánské kongregace a podmínek stavebního pozemku. Stavební program se skládá z dvou funkčních celků, které jsou spolu propojené. První tvoří návrh kostela s kapacitou 300 sedících a 100 stojících osob na bohoslužbě s potřebným technickým zázemím. Druhý tvoří farní centrum se společenským sálem s kapacitou 100 osob, s výukovou místností, farními kancelářemi a ubytováním členů salesiánské kongregace. Stavební program je doplněn o návrh poloveřejného prostoru, řešení dopravní obslužnosti území a návrh veřejného farního sadu.
|
|
|
Duchovní brownfield Olomouc - Zlín
Smolová, Tereza ; Nový, Jindřich (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Hlavním tématem diplomové práce je návrh křesťanského duchovního centra jako rozšíření stávajícího poutního místa, nedaleko Napajedelské brány na rozmezí Hané, Slovácka a Valašska, v kopcích Vizovické vrchoviny, Pramene Svatá voda. Návrh se opírá o analýzy a syntézy mapování duchovních brownfields zpracované v rámci před diplomní práce. Součástí zkoumání byla analýza poutních míst v okolí Zlína. Zabývá se mimo jiné otázkou, jak má vypadat současný sakrální prostor a jakým způsobem promlouvá k dnešnímu člověku. Práce řeší návrh poutního kostela se zázemím pro turisty a ubytováním pro duchovní a poutníky. Základem kompozice jsou tři hlavní objekty - kostel, vstupní objekt a útulna - doplněny o kampanilu a křtitelnici. Jedná se o soubor objektů s nejvýše dvěma nadzemními podlažími a jedním podzemním podlažím s lázní. Stavební program vyžaduje separaci skupin uživatelů vzhledem k účelu užívání stavby. Součástí stavby je zahrada, která je svým funkčním i ideologickým ztvárněním inspirována rajským dvorem.
|
|
|
Duchovní brownfield Olomouc - Zlín
Kloz, Lukáš ; Nový, Jindřich (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Zadání diplomové práce vycházelo z předchozí analytické práce. Výsledkem analýz vyplynulo několik problémů řešeného území Valašska a Hané. Jedním z nejzávažnějších problémů je nedostatek spirituálních míst a liturgických míst k modlitbě v oblasti Zlína. Analýzy a syntézy vzešlé z předchozí práce jsou přiloženy k samotné diplomové práci. Součástí zkoumání byla analýza poutních míst v okolí Zlína. Při kombinaci zjištěných dat vyplynulo zadání diplomové práce – návrh poutního kostela se zázemím a duchovního centra. Tato novostavba má za účel podporu místní komunity, podporu křesťanské víry a revitalizaci stávajícího poutního místa Svatá voda – Kaménka. Práce řeší návrh poutního kostela se zázemím a kavárnou pro veřejnost a návrh duchovního centra pro týdenní program duchovní obnovy. Areál je doplněn o čtyři byty pro samostatné bydlení duchovních. Novostavba je navržena ve vzdálenosti 250 metrů od stávajícího poutního místa Svatá voda.
|
|
|
Liturgický prostor kostela Všech svatých ve farnosti Volyně
BALÍKOVÁ, Anežka
Práce se zabývá liturgickým prostorem kostela Všech svatých ve farnosti Volyně. Skládá se ze tří kapitol. První kapitola objasňuje pojem "liturgický prostor". Druhá kapitola popisuje vývoj liturgického prostoru v dějinách. Třetí kapitola představuje konkrétně liturgický prostor kostela Všech svatých ve farnosti Volyně.
|
|
| |
|
|
Diskuse o liturgickém prostoru v českém jazykovém prostředí - historie a současnost (II. část - Od II. vatikánského koncilu po současnost)
Jirsa, Prokop ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Dřímal, Ludvík (oponent)
Výsledky Druhého vatikánského koncilu vnesly do liturgie zásadní změny, které se dotkly rovněž liturgického prostoru. Totalitní komunistický režim vládnoucí v té době v českých zemích však umožnil aplikaci koncilních usnesení do praxe jen ve velmi omezené míře a tak je pokoncilní dění na poli liturgie v Čechách poněkud specifické. Po revoluci nastává bouřlivý vývoj, který kromě všech pozitiv přináší také jistá negativa pramenící z rychle se uvolňujících kleští nesvobody. Cílem této práce je zmapovat stav diskuse o liturgickém prostoru právě v tomto období, tedy od Druhého vatikánského koncilu po současnost. Teoretická část nejprve nabízí souhrn stavu diskuse v našich zemích v období před Druhým vatikánským koncilem, následně předkládá čtenáři stručnou zmínku o koncilním pojetí sakrálního prostoru a uzavírá ji pojednání o předkoncilním a pokoncilním evropském kontextu. Výzkumná (praktická) část obsahuje vlastní posouzení materiálů vyhledaných na základě rešerše. Hodnocení podkladů je děleno podle třech hlavních kritérií. Prvním je historické hledisko řadící materiály dle doby jejich vzniku. Druhé, kvalitativní hledisko, dělí materiály podle jejich druhu a určení cílového uživatele. Hlavním hodnotícím kritériem třetího, tematického hlediska, je téma diskuse v rámci látky liturgického prostoru. V...
|
host ::
RSS.