|
|
Současné trendy protestantské liturgické hudby v České republice
Dittrichová, Johana ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Nedělka, Michal (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce Současné trendy protestantské liturgické hudby v České republice se zabývá především soudobými chvalozpěvy používanými na bohoslužbách protestantských církví, a to jak jejich hudební, tak mimohudební složkou. Cílem protestantské bohoslužby je vyjádřit Bohu chválu, v čemž je zřejmá návaznost na biblickou tradici, kde je právě oslavná funkce hudby velice důležitá. Proto se jedna kapitola diplomové práce věnuje hudbě v Bibli a zkoumá její propojení s jinými způsoby chválení Boha, z které vyplývají mnohé paralely s dnešní situací. Část práce, která seznamuje čtenáře s aktuální situací protestantské liturgické hudby v České republice, odhaluje některé nedostatky v současné české tvorbě a poukazuje na potřebu hudebního vzdělávání křesťanů, kteří jsou na bohoslužbách zapojeni v hudebním tělese nebo skládají či překládají duchovní písně. Zachycen je také trend práce se staršími písněmi z kancionálů, které se díky hudebním úpravám přibližují mladší generaci, která dává přednost živější hudbě. I přes to, že neexistuje žádná komise nebo rada pro protestantskou liturgickou hudbu, je zde několik výrazných osobností, které její současnou podobu ovlivnily a ovlivňují. Ve třetí kapitole je prezentován jejich pohled na různé roviny hudební složky liturgie a osobní postoj na Boží...
|
|
|
Umění a hudba v liturgii dle Josepha Ratzingera
Brábková, Luisa ; Novotný, Vojtěch (vedoucí práce) ; Brož, Prokop (oponent)
Práce představuje pohled Josepha Ratzingera na význam, funkci a místo hudby v liturgii. ve shodě se závěry II. vatikánského koncilu - při vhodném spojení hudby s liturgií a s ohledem na primární a sekundární funkce hudby v liturgii. Prvořadou funkci liturgické hudby spatřuje J. Ratzinger v podpoře Slova, další funkcí je podíl problematice vztahu církve a kultury. Ratzinger nabízí k řešení také další problémy - inkulturaci v oblasti liturgické hudby při zachování křesťanské identity a rozvoji křesťanského universalismu, možností kompozice liturgické hudby či prostoru, který církev umění poskytuje. Z představených textů vyplývají priority vytčené J. Ratzingerem pro liturgickou hudbu, zejména její podoby a styl, tedy pro ty vlastnosti, které mohou být nazírány z mnoha úhlů pohledu a které mohou přinášet rozmanité výsledky.
|
|
| |
|
|
Requiem as a musical form and it's transformations in themusic of nineteenth and twentieth centuries
Gonata, Elena ; Pecháček, Stanislav (vedoucí práce) ; Holubec, Jiří (oponent) ; Valášek, Marek (oponent)
V této práci jsem zkoumala vývoj zádušní mše napříč staletími. Ukázala jsem, jakými změnami mše prošla, od tradiční mše až po mše současné doby. Zatímco raní skladatelé byli převážně inspirování náboženstvím, později byl zřetelný posun k svobodě p ztráta na životech, tragické události). Mše mohou být psány pro liturgické účely nebo koncertní haly, a mohou s nimi vystupovat sbory, jednotlivci nebo orchestry. Mše mohou být krátké nebo dlouhé a mohou se lišit svou strukturou (polyfónní styl, homofónní styl atd.). Tradiční texty v latině a s náboženským obsahem jsou stále široce využívány, ale výjimečné nejsou ani překlady do různých jazyků nebo zahrnutí žalmů, biblických veršů nebo slavných projevů do textů mší. Dnes skládají mše skladatelé z celého světa, včetně Ameriky, Evropy nebo Velké Británie
|
|
| |
|
|
Praxe hudební složky liturgického života v Pražské arcidiecézi: Sonda do hudebně liturgické praxe vybraných farností
Žák, Přemysl ; Pšenička, Martin (vedoucí práce) ; Tichý, Radek (oponent)
Práce si klade za cíl učinit náhled současné praxe liturgické hudby v Pražské arcidiecézi. K tomuto účelu je vybráno podle určitých kritérií několik farností, ve kterých je dále provedeno dotazníkové šetření. V teoretické části se práce zabývá východisky pro vymezení pojmu liturgická hudba a vývojem chápání její funkce v dokumentech magisteria 20. století. Dále si všímá reálných dopadů těchto dokumentů, zejména dokumentů 2. vatikánského koncilu, na situaci v České republice. Praktická část je věnována zpracování dotazníku. Nejprve jsou stanoveny okruhy, kterých se šetření týká. Na základě toho jsou pak formulovány otázky pro kněze jednotlivých farností. Výsledky jsou zpracovány a vyhodnoceny ve vztahu k dokumentům magisteria. Dotazník je zadán formou on-line ankety, která umožňuje snadnější vyplňování i zpracování.
|
|
|
Improvizace jako hudebně-pedagogická disciplína v přípravě varhaníků pro liturgické prostředí.
Steyer, Jan ; Nedělka, Michal (vedoucí práce) ; Bezděk, Jiří (oponent) ; Aschenbrenner, Vít (oponent)
Improvizace jako hudebně-pedagogická disciplína v přípravě varhaníků pro liturgické prostředí. MgA. Jan Steyer Abstrakt Disertační práce se zabývá problematikou varhanní improvizace v liturgickém prostředí v ČR, přičemž se soustředí zejména na pedagogický aspekt tématu. První část práce se zaměřuje na varhanní improvizací z hlediska teoretického. Kromě samotné definice pojmu improvizace a její klasifikace je zde zkoumaná problematika zasazena do kontextu psychologie a historie. Jelikož se práce věnuje především liturgickému prostředí, nechybí ani analýza postavení improvizace v liturgii na základě církevních předpisů. Ve druhé části práce je zpracován kvantitativní výzkum vypovídající o situaci mezi chrámovými varhaníky v ČR. Pomocí dotazníku byla zjištěna základní data o zkoumané skupině, jako je věk, pohlaví, obecné i hudební vzdělání, místo působení a informace ohledně varhanní liturgické praxe. Dále výzkum analyzuje hudebně teoretické a praktické hráčské dovednosti chrámových varhaníků. Nechybí ani zjištění vzdělávacích požadavků účastníků výzkumu a pro pedagogické účely užitečný popis vlastních zkušeností s varhanními kurzy a různými metodickými postupy při výuce improvizace. Třetí část práce zpracovává kvalitativní výzkum uskutečněný na letních kurzech pro chrámové varhaníky. Je zde představena...
|
|
|
Frenštátští skladatelé - ozvěny minulosti v současné hudební výchově
Nykl, Boris ; Nedělka, Michal (vedoucí práce) ; Bělohlávková, Petra (oponent)
Práce se zabývá hudební historií města Frenštát p. R. na přelomu 18. a 19. století se zaměřením na pastorální tvorbu místních skladatelů. Nabízí přehled o jejich životě a díle a přibližuje komplexní historické souvislosti. V rámci práce je vypracován vzdělávací materiál s výhledem na jeho eventuální využití ve školství i ve volnočasovém sektoru. Součástí vzdělávacího materiálu je též notový materiál pro možné praktické využití. Součástí práce je též analýza, spartace a digitalizace vybraných děl.
|
|
|
Vývoj české křesťanské hudby po 2. vatikánském koncilu
Viktorinová, Barbora ; Saláková, Magdalena (vedoucí práce) ; Valášek, Marek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem české křesťanské hudby po Druhém vatikánském koncilu. Zaměřuje se na rozlišení pojmů duchovní a liturgická hudba. Srovnává, jak se proměňovalo vnímání liturgické hudby od židovského náboženství, přes rané křesťanství, středověk a novověk, až po začátek Druhého vatikánského koncilu. Věnuje se také samotnému Druhému vatikánskému koncilu, jeho přínosu, a jakými změnami přispěl v oblasti liturgické hudby. Zaměřuje se na používání liturgické hudby v českých zemích a seznamuje s pravidly pro používání liturgické hudby, která se týkají především mší svatých za doprovodu kytary či jiných nástrojů než varhan. Zároveň práce zmiňuje mše svaté s dětmi. Dále se práce zaměřuje na reakci na Druhý vatikánský koncil ze strany Petra Ebena a jeho Truvérské mše. Na to navazuje popis křesťanských kapel těsně po Druhém vatikánském koncilu - Ztracené kapely a skupiny Učedníci. Práce se také věnuje současnému vývoji české křesťanské hudební scény. Zahrnuje popis některých křesťanských schol od počátku nového tisíciletí, mezi něž patří Kapela Příchovice, Schola brněnské mládeže a skupina Adorare. V práci jsou popsány materiály pro výběr písní pro liturgii i jiné příležitosti. Práce zahrnuje výčet dostupných zpěvníků, obsahuje příklady výběru písní, a databázi českých křesťanských písní...
|
|
|
Responsoriální žalmy Karla Skleničky
Nedbalová, Josefína ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent)
Diplomová práce se skládá ze tří částí. První z nich popisuje historickou úlohu žalmů v bohoslužbách od doby jejich vzniku do současnosti. Osvětluje novou roli žalmů v katolické liturgii po II. vatikánském koncilu a nastiňuje, jakým způsobem se tyto liturgické změny promítaly v českém katolickém prostředí. Druhá část představuje významné české žalmové celky, které vznikly pro potřeby liturgie v reakci na závěry II. vatikánského koncilu, a jejich autory. Třetí, stěžejní, části diplomové práce, obsahuje podrobný rozbor žaltáře Karla Skleničky Responsoriální žalmy pro neděle a významné dny liturgického roku z roku 1992. Analýza harmonických a melodických postupů jednotlivých nápěvů slouží jako podklad k praktické části diplomové práce, kterou je rozšíření stávajícího Skleničkova žaltáře na všechny dny liturgického roku. Nový žaltář zachovává hudební složku zkomponovanou Karlem Skleničkou a u nově vzniklých žalmů zachovává také práci s liturgickým textem po vzoru Karla Skleničky. Nový žaltář se stejně jako žaltář z roku 1992 striktně drží liturgicky předepsaných textů pro jednotlivé liturgické příležitosti.
|
host ::
RSS.