|
|
Odcizení a proměny intimity v současné české literatuře a její kritická reflexe
Motyčková, Kateřina ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje čtyřem dílům současné české prozaické tvorby. Jedná se o román Možnosti milostného románu a povídkový soubor Hra pro čtyři ruce spisovatele Jana Němce, román Smrtholka spisovatelky Lucie Faulerové a novelu Přípravy na všechno básníka publikujícího pod pseudonymem Elsa Aids. Zaměřuje se přitom zejména na to, jak se ve vybraných dílech projevují témata odcizení a proměny intimity. Diplomová práce nejprve teoreticky vymezí zmíněné pojmy. Následně se bude věnovat současné české literatuře a způsobům, jakými se vztahuje k současnosti a jejím problémům. Teoreticky se bude zabývat také pojmy literární kritika a interpretace. V praktické části bude provedena interpretace jednotlivých literárních děl, její součástí bude též analýza kritických ohlasů, které se objevily v českých médiích, většinově kulturně či literárně zaměřených. Cílem práce bude zmapovat, jakým způsobem vybraná díla reflektují pocity odcizení a novodobé proměny intimity a jakým způsobem tato témata postihují literární kritici a recenzenti. Součástí diplomové práce je také rozhovor se spisovatelem Janem Němcem.
|
|
|
Proměny Revolver Revue (1990-2000) a její kritická analýza
Korábková, Kateřina ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Cílem této práce nazvané Proměny Revolver Revue (1990-2000) a její kritická analýza je zmapování podoby a vývoje kulturního časopisu Revolver Revue včetně jeho Kritické Přílohy Revolver Revue v první porevoluční dekádě s přihlédnutím k podobě jeho literární kritiky, která se silně podílela na jeho vnímání. Časopis zásadním způsobem ovlivnila jeho undergroundová minulost a zkoumané období devadesátých let je časem výrazných společensko-politických a kulturních změn, proto je v práci připomínán dobový kulturní a mediální kontext. Pro získání představy o roli časopisu a jeho proměnách viděných zvenčí jsou v práci zahrnuty ohlasy z dobového tisku. Teoretická část se zabývá pojmem literární kritiky, která souvisí jednak s otázkami po hledání role kritiky v devadesátých letech, jednak nastiňuje mnohost různých pohledů, chápání a přístupů. Oddíl věnovaný Kritické Příloze pak zahrnuje analýzu několika vybraných kritických textů s cílem přiblížit, jaká byla podoba kritiky, kterou časopis publikoval. Součástí práce jsou také rozhovory se šéfredaktorkou časopisu Terezií Pokornou a jedním z jeho zakladatelů Jáchymem Topolem, které jsou nejen zdrojem informací, nýbrž i zajímavou sondou do samotné redakce časopisu. Zároveň také slouží ke konfrontaci mediálního obrazu časopisu.
|
|
|
Česká internetová literární kritika
Kučera, Štěpán ; Kraus, Jiří (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Práce se zabývá českou internetovou literární kritikou a jejím vztahem k literární kritice tištěné, potažmo vztahem nových médií k médiím masovým. Autor definuje, co lze nazývat "internetovou literární kritikou" a zachycuje její stav v letech 2009 a 2012. Pomáhá si pracovní osou "tištěná - internetová kultura", na niž jednotlivé typy webových projektů umísťuje: nejblíže tradičnímu, konzervativnímu pólu jsou internetové deníky a časopisy, nejblíže ryze síťovému pólu pak diskuzní servery. Během mapování literárněkritické scény na internetu vyzdvihuje konkrétní projekty a osobnosti, jejichž činnost považuje za zvlášť přínosnou literární kritice jako celku, a sleduje jejich vývoj mezi roky vymezujícími tuto práci. Zástupce popisovaných projektů zároveň oslovil několika anketními otázkami, stejně jako zástupce tištěné kultury - nakladatele. Ptal se hlavně na jejich vztah k internetové literární kritice, zvláště ve srovnání s kritikou tištěnou, a na možnosti, které internet v této souvislosti nabízí. Srovnáním let 2009 a 2012 autor popisuje vývoj zkoumaného fenoménu a konstatuje, že internetové projekty vývojově spjaté s tradiční tištěnou kulturou mají sklon buď zanikat, anebo se naopak vydat cestou skutečné profesionalizace, obvykle s finanční podporou státu. Čím blíže mají zkoumané projekty k "síťovému pólu",...
|
|
|
Literárněkritické dílo Jana Lopatky na pozadí jeho osobní knihovny
Špinková, Tereza ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Diplomová práce Literárněkritické dílo Jana Lopatky na pozadí jeho osobní knihovny si klade za cíl literárněhistorický a kritický popis díla Jana Lopatky, pokus o jeho charakteristiku a vymezení tematických bloků, kterým se Lopatka systematicky věnoval, s ohledem na jeho osobní knihovnu. Diplomantka se bude soustředit na porovnání významu, jenž je věnován vymezeným blokům v Lopatkově knihovním fondu, a významu, který zastupují v Lopatkově literárněkritické činnosti. Na základě kompletního soupisu jeho osobní knihovny, který autorka práce připravila, a její znalosti se pak pokusíme Lopatkovo dílo charakterizovat hlavně v této souvislosti. Pozornost bude věnována také rukopisům, strojopisům a Lopatkovým poznámkám v knihách.
|
|
|
Kulturní dění v exilovém časopise Svědectví v 70. a 80. letech 20. století.
Karlíčková, Iva ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Bakalářská práce mapuje dění v oblasti literární kritiky v časopise Svědectví. Časopis Svědectví byl výrazným exilovým periodikem, do kterého přispívali exulanti, disidenti, spisovatelé, politici, vědci, publicisté, proto si po celá desetiletí zachoval vysokou úroveň. Vznikl 26. října 1956 v New Yorku, ale od roku 1961 vycházel v Paříži. Vedoucí osobností po celou dobu vydávání byl Pavel Tigrid, kterému je v této práci věnována kapitola. Je popsána struktura, rubriky a obsah časopisu, včetně osobností, které se na vydávání časopisu podílely nebo do něho přispívaly. Na základě komparativní analýzy je zkoumán přístup a úroveň literární kritiky v časopise Svědectví a jiných periodikách. Literární recenze jsou podrobně analyzovány na konkrétních dílech. (Jsou to Nesnesitelná lehkost bytí Milana Kundery, Asanace Václava Havla a …a bude hůř Jana Pelce). Srovnávány byly v periodicích Svědectví, Tvar, Tvorba, Host, Lidové noviny a Obrys. Cílem práce je porovnání recenzí v časopise Svědectví s kritikou v jiných periodikách.
|
|
|
Kritický ohlas tvorby českých autorek k tematice druhé světové války v 21. století
Musilová, Anna ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Magisterská diplomová práce Kritický ohlas tvorby českých autorek k tematice druhé světové války v 21. století analyzuje kritiky a recenze děl vybraných tří českých autorek, které se věnují tematice druhé světové války z různých úhlů pohledu - Kateřiny Tučkové, Aleny Mornštajnové a Květy Legátové. Cílem práce je zjistit, jak díla hodnotí literární kritici a recenzenti v českých médiích. Analyzovány byly kritické texty z kulturních a literárních časopisů a portálů (Tvar, Host, A2, Literární noviny, iLiteratura.cz) a tisku s obecným zaměřením, deníků a týdeníků (Lidové noviny, Mladá fronta DNES, Novinky.cz, Týden) a Českého rozhlasu. Teoretická část práce vymezuje pojem literární kritika, představuje biografii autorek se zaměřením na jejich literární tvorbu a historii pro tuto práci stěžejních kulturních periodik. Také zasazuje do kulturně-historického kontextu postavení současných českých autorek v literatuře. Praktická část interpretuje jednotlivá díla a posléze se věnuje analýze jejich kritických ohlasů. Analyzovány nejsou jen názory a závěry literárních kritiků a recenzentů, ale také úroveň textů a schopnost komplexního přístupu k literárnímu dílu. Součástí práce jsou rovněž rozhovory s Kateřinou Tučkovou a Alenou Mornštajnovou, kde odpovídají mimo jiné na otázky ohledně kritiky svých románů.
|
|
| |
|
|
Kritická reflexe románů Aleny Mornštajnové v českých médiích
Sedloňová, Nikola ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Magisterská diplomová práce Kritická reflexe románů Aleny Mornštajnové v českých médiích analyzuje recenze a kritiky prvních čtyř románů této spisovatelky: Slepá mapa, Hotýlek, Hana a Tiché roky. Cílem práce je zjistit, jak dílo Aleny Mornštajnové vnímají profesionální literární kritici a recenzenti. Analýza zkoumá celkem 27 kritických textů z českých literárních časopisů a portálů (Host, Tvar, A2, iLiteratura.cz, Bubínek Revolveru) a také všeobecně zaměřených deníků, týdeníků a měsíčníků (Mladá fronta DNES, Právo, Deník N, Respekt, Týdeník Rozhlas, Literární noviny). Zkoumaným obdobím jsou léta 2013-2020, tedy od prvního vydaného románu dosud. V teoretické části se práce zabývá vymezením pojmů interpretace, hodnota uměleckého díla, kritika a recenze, rozhovor a dále představuje biografii Aleny Mornštajnové a některá literární periodika, jejichž kritické reflexe byly pro analýzu stěžejní. Praktická část práce se věnuje interpretaci jednotlivých románů a posléze analýze a hodnocení kritických reflexí. Zkoumány jsou nejen názory a závěry literárních kritiků a recenzentů, ale také úroveň a profesionalita jejich kritických textů. Součástí práce je rovněž rozhovor s Alenou Mornštajnovou na téma její tvorby a literární kritiky. Spisovatelka odpovídá na otázky o svém přístupu k literárním kritikám a...
|
|
|
Mediální ohlas trilogie Lichožrouti Pavla Šruta a Galiny Miklínové
Bočková, Jana ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou mediálního ohlasu knižní trilogie Lichožrouti Pavla Šruta a Galiny Miklínové. Teoretická část se nejprve zaměřuje na definici pojmů literární kritika a autorská pohádka. Literární kritika je detailněji rozebrána v souvislosti s literární reflexí knih pro děti a mládež. Autorská pohádka je definována ve vztahu k Lichožroutům a jim podobným dílům. Součástí je i charakteristika zpracovávaných médií, která byla vybrána tak, aby poskytla co nejucelenější pohled na mediální ohlas knižní trilogie. K analýze tak byla použita kulturní periodika A2, Host, Tvar a Týdeník Rozhlas. Z denního tisku jsou zařazeny Hospodářské noviny, Lidové noviny a Mladá fronta DNES, jako zástupce zpravodajských webů Aktuálně.cz a Der Tagesspiegel. Součástí práce jsou také medailony obou autorů trilogie, Pavla Šruta a Galiny Miklínové, včetně charakteristiky jejich mnohaleté spolupráce. Závěrečná pasáž teoretické části je věnovaná přímo knižní sérii Lichožrouti. Praktická část bakalářské práce mapuje mediální přijetí knih ve zpracovávaných médiích. Analýza je rozdělena podle jednotlivých dílů trilogie a je detailněji zaměřena na literárně-kritické texty. Do práce je také zařazen rozhovor s ilustrátorkou knižní trilogie Galinou Miklínovou.
|
|
|
Hlas mládí v současné české a francouzské literatuře a jeho kritická reflexe
Kutnarová, Kristýna ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje dvěma literárním debutům, románu francouzského a románu české autorky Lucie Faulerové Lapači prachu. Nejprve se zabývá fenoménem umělecké kritiky jako takové a snaží se popsat různé teoretické přístupy k ní, které lze následně využít při praktické analýze kritických textů. Následně provádí interpretaci každého z děl a analýzu jejich kritického přijetí. případě českých kulturních i zpravodajských periodikách, tak o vybrané (nejvýznamnější) anglickojazyčné kritiky, publikované případě Lucie Faulerové se práce věnuje pouze kritikám českým, nabízejícím téměř kompletní přehled významnějších textů hodnotících Lapače prachu. Práce se snaží postihnout různé přístupy kritiků k obou románům i vykonávání role uměleckého kritika jako takové. V závěru práce dochází ke komparaci děl a jejich kritického přijetí.
|
host ::
RSS.