|
|
Případ Rousseau: utváření jedné existence
Kojanová, Anna ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent)
V této diplomní práci jsem vycházela z pozdního díla Michela Foucaulta (Courage of truth, Fearless speech) a zkoumala jsem, jaký vliv může mít pravda a pravdomluvnost jako aktivita na sebeutváření jedince (Užívání slastí, Péče o sebe), konkrétně na sebeutváření Jeana-Jacquese Rousseaua, jenž je zachycené v jeho autobiografických dílech (Vyznání, Dialogy: Rousseau, Soudce Jean-Jacquese, Sny samotářského chodce). Ve své práci jsem se snažila určit, za jakou pravdomluvnou osobu by mohl být pokládán (prorok, mudrc, učitel, parrhesiastés či kynik). Abych toho mohla dosáhnout, čerpala jsem i z jeho dalších filosofických děl a ze sekundární literatury (Rozpravy, Esej o původu jazyků, Společenská smlouva, Emil aneb o výchově, Dopis d'Alembertovi, Jean-Jacques Rousseau, Transparency and Obstruction) a hledala jsem důkazy o jeho skutečné povaze a myšlení, které jsem následně s pomocí Vyznání dávala do souvislostí. Klíčová slova: Pravda, parrhesie, odvaha k pravdě, parrhesiastés, kynik, sebeláska, falešné mínění o sobě, srdce, vášně, představivost, lidská přirozenost, společenské nerovnosti.
|
|
|
Původ a cíl člověka: Kompatibilita křesťanské zvěsti v interpretaci Tomáše Akvinského s pojetím evoluční psychologie
Fuchsová, Aneta ; Novotný, Vojtěch (vedoucí práce) ; Mohelník, Tomáš (oponent)
Cílem práce je srovnat dva rozdílné pohledy na lidskou přirozenost: pohled křesťana poučený teologickou morálkou a pohled nevěřícího člověka, který se zabývá původem a cílem lidského bytí. Tyto dva pohledy budou reprezentovány filosofií a teologií Tomáše Akvinského na jedné straně a evoluční psychologií s evoluční etikou na straně druhé. Půjde mi především o postihnutí rozdílu jednoho z typicky náboženských a jednoho z typicky sekulárních náhledů na člověka, jeho bytí a cíl. Pokusím se odpovědět na otázku, zda existuje nějaká oblast, která je nástroji přirozené (evoluční) morálky nepostižitelná, a která poukazuje na "teologický" rozměr lidské přirozenosti. Na druhé straně se budu ptát, zda tradiční koncepty lidské přirozenosti obstojí před zkoumáním moderní vědy a zda jím nemohou být obohaceny. Výstup mé práce by měl nakonec být především praktický: jak argumentovat ve prospěch křesťanského pohledu na lidské bytí, když jde například o otázky bioetiky, nebo obecně lidských práv. Klíčová slova přirozenost člověka, finalita, ctnosti, svoboda, důstojnost člověka, Tomáš Akvinský, evoluční psychologie, evoluční etika, Bůh, Ježíš Kristus
|
|
|
Chrýsippos a Augustin o sebevraždě
Golatová, Hana ; Chavalka, Jakub (vedoucí práce) ; Šenovský, Jakub (oponent)
Práce se zabývá sebevraždou a tématy s ní souvisejícími v pojetí Chrýsippa ze Soloi a sv. Augustina. I přes odlišnost svých závěrů o tomto fenoménu oba pojednávají v souvislosti snespokojenostís životem. Vycházejí z předpokladu počáteční nedostatečnosti lidské přirozenosti a možnosti dosažení štěstí díky jejímu zdokonalení. Chrýsippos se domnívá, že za určitých podmínek se může stát sebevražda rozumnýmčinem. Rozvoj racionality člověku umožňuje vidět události z univerzální perspektivy a osvobodit se od závislosti na vnějších objektech plodících vášně včetně lpění na životě. Rozhodnutí dobrovolně ukončit svůj život vychází z vhledu do pochodů přírody a toho, co je pro člověka přirozené. Díky tomuto poznání se sebevražda stává ctnostným činem a projevem souladu s přírodou. Pro Augustina je naopak sebevražda výrazem lidské slabosti, neschopnosti vyrovnat se se strastmi života a zbabělým útěkem před utrpením, ježpřitom považuje za neoddělitelnou součást života skrývající v sobě možnost mravní nápravy. V sebevraždě se projevuje lidský egoismus, který je příčinou prvotního hříchu, degradace původní lidské přirozenosti a překážkou nacestě ke štěstí a spáse.
|
|
|
Savagery in The Inheritors and the Lord of the Flies by William Golding
Juranková, Miriam ; Higgins, Bernadette (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Savagery in The Inheritors and the Lord of the Flies by William Golding Bakalářská práce, Bc. Miriam Juranková, 2016 ANOTACE William Golding věnoval svou celoživotní práci zkoumání lidské přirozenosti. Stěžejním tématem jeho románů je konflikt mezi civilizujícím a divošským instinktem, dobrem a zlem a otázka odkud zlo v lidech pochází. Tato práce se věnuje literární analýze jeho prvních a nejznámějších románů, Pán much a Dědicové a rozboru tématu divošství v těchto dvou dílech. Cílem této práce je dovodit a doložit Goldingovo chápání divošství a jeho náhled na lidskou přirozenost. Teoretická část této práce je založena na souhrnných definicích termínů civilizace, divošství a barbarismu, a to na základě etymologie a jejich významů v rámci různých společenských věd; zároveň se opírá o Goldingovu vlastní etickou doktrínu tak, jak ji implikují jeho romány. Mezi další použité zdroje patří práce, které se věnují literární analýze Goldingových děl, rozhovory a články o Goldingově životě a práci a samozřejmě oba romány samotné. Klíčová slova: divošství, divošský instinkt, civilizační instinkt, civilizace, barbarismus, etika, vrozené zlo, lidská přirozenost, krutost, William Golding, Pán much, Dědicové
|
|
|
Vztah lidské přirozenosti a obce
Hexner, Adam ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Kosek, Jan (oponent)
Vztah lidské přirozenosti a obce Centrálním tématem předkládané práce je společnost, jakožto entita pečující o právo a spravedlnost, ve vztahu k lidské přirozenosti. Problematika je sledována u tří vybraných autorů: Aristotela, Davida Humea a Friedricha A. Hayeka. Podle každého z nich společnost není nepřirozená, ale vzniká jistým přirozeným či spontánním procesem. Všichni tři jsou také kritiky teorií společenské smlouvy. Práce se postupně věnuje každému ze zmíněných myslitelů, místy je přikročeno k jejich porovnání. Interpretován je vždy popis vzniku a vývoje společnosti, pojem přirozenosti a povaha člověka a funkce vlády a zákona, popřípadě principu spravedlnosti ve společenství. U každého autora je pak výklad přizpůsoben jeho specifickému zdůvodňování. Je tak reflektován Aristotelův teleologismus, Humeův morální sentimentalismus a Hayekův důraz na iracionálnost a spontaneitu. Přes rozdílnosti však představení tří osobitých přístupů poskytuje relativně jednotný a originální pohled na vztah lidské přirozenosti a obce.
|
|
|
The Humanist Virtuoso : počátky, idea a ilustrace experimentální filosofické antropologie v Traktátu o lidské přirozenosti Davida Huma
Kunca, Tomáš ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Pinc, Zdeněk (oponent) ; Zika, Richard (oponent)
PhDr. Tomáš Kunca The Humanist Virtuoso: Počátky, idea a ilustrace experimentální filosofické antropologie v Traktátu o lidské přirozenosti Davida Huma UK FHS, Praha 2013 Předložená práce je prvním krokem na cestě představit Davida Huma jako "THE HUMANIST VIRTUOSO", tedy toho, kdo jako první zformuloval ideu experimentální filosofické antropologie na základech "vědy o lidské přirozenosti" a v Traktátu o lidské přirozenosti ji také realizoval. Předběžné a pracovní zdůvodnění relevance výkladu Huma jako nositele ideálu HUMANIST VIRTUOSO realizuje ve třech krocích, jednak prostřednictvím výkladu počátků Humovy filosofie, představení ideje Humovy "vědy o člověku" jakožto experimentální filosofické antropologie a ilustrací "provozu" této vědy při analýze vášní ve 2. knize Traktátu. Při výkladu počátků Humovy cesty k experimentální filosofické antropologii práce dokládá, že učinil již za studií zkušenost jak s britskou tradicí experimentální filosofie, tak s newtonovskou tradicí matematické filosofie a nepochybně byl vystaven i tlaku ideálu CHRISTIAN VIRTUOSO. Do podrobností předvádí souvislosti Dopisu lékaři jako prvního textu, kde je patrný obrat ke studiu lidské přirozenosti jako základu, na němž by měla stát celá morální filosofie (celek věd o člověku). Z dopisů předcházejích vydání Traktátu ukazuje,...
|
|
|
O vztahu mezi Platónovou Ústavou a Zákony
Sulík, Pavel ; Špinka, Štěpán (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
Cílem práce je pokusit se vyšetřit vztah Platónových dialogů Ústava a Zákony z důvodu zjevné odlišnosti ideálních obcí, které jsou v těchto dialozích tvořeny slovy. Obec v Ústavě je navržena tak, aby její vládce, případně skupina vládců, měla v obci nejvyšší moc. Naproti tomu obec Zákonů je tvořena s ohledem na absolutní vládu zákona, kterému je každý jednotlivec žijící v obci podřízen. Prvním záměrem práce je po krátkém představení obou obcí přezkoumat interpretaci, která připisuje rozdílnost obcí Platónově rostoucí životní zkušenosti, a ukázat potíže s ní spojené. Poté práce navazuje další možnou interpretací, jež chápe ideální obec Ústavy jako teoretický model, který není určen k uskutečnění, a obec Zákonů jako praktickou realizaci tohoto modelu. S výsledky této interpretace pracuje poslední část práce, věnující se konkrétnějším uchopení možných vztahů obou obcí a také čtení několika konkrétních pasáží, které by mohly zkoumaný vztah dále ovlivnit. Nakonec jsou zváženy výhody a nevýhody jednotlivých postupů a navrženo nejpravděpodobnější řešení. To je podle našeho názoru takové, že oba dialogy jsou ve vzájemném souladu co do jejich hlavních filosofických témat, čili ctnosti, skladby duše, lidské přirozenosti a rozumu, a že rozdíl tvoří různé tematické zaměření obou děl, jiná situace a jiné otázky, které...
|
|
|
Lidská přirozenost u Benedicta de Spinozy
Haiklová, Markéta ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
Tato práce je členěna do několika části. V teoretické části této práce bylo pojednáno o Spinozově pojetí substance, substanciálních atributech a o modu rozlehlosti a myšlení. Tato teoretická část byla přípravným stupněm pro následující postup práce, kde jsme si stanovili za úkol vymezení lidské přirozenosti ve Spinozově Etice. V kapitolách zabývajících se lidskou přirozeností, k nimž, jakožto přípravná část, patří i kapitola pojednávající o rozumu, paměti, představách a trojím druhu poznání, byla představena naše teze "dvojí přirozenosti", vyplývající z rozlišení adekvátního a neadekvátního poznání. Tohoto vymezení bylo užito jakožto předpokladu pro vlastní interpretaci, vztahující se k problému paralelismu/dualismu modu myšlení a modu rozlehlosti, který vyvstává v V. oddíle Etiky, kde se tematizuje zánik lidského těla a věčna část lidské mysli.
|
|
|
An Analysis of Francis Fukuyama's Arguments Exemplified on Contemporary Dystopian Cultural Production
Šinaľ, Martin ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
V této práci analyzuji a problematizuji přístup Francise Fukuyamy k posthumanizmu, který je vyjádřen převážně v knize Our Posthuman Future (2002). V ní Fukuyama varuje před pravděpodobným nepříznivým dopadem potenciální biotechnologické revoluce, která by mohla umožnit snadný přístup k manipulaci s lidským genomem, pomocí praktik jako je genetická modifikace nebo lidské klonování. Fukuyamův hlavní předpoklad je, že všichni členové společnosti musí splňovat jistá ohraničená kritéria humanity k tomu, aby si byli rovni, protože když různí lidé nabudou odlišné "lidské přirozenosti," výsledkem bude stratifikace, nezvrátitelná nerovnost a možná dokonce třídní válka. Z toho důvodu Fukuyama volá po preventivní regulaci genetické manipulace, aby se předešlo "posthumanitní budoucnosti." Tuto teorii dávám do kontrastu s názory vybraných transhumanistických a feministických teoretiků. Dále se věnuji beletrii, konkrétně románové trilogii Lilith's Brood (1987-1989) od Octavie Butler a románu Never Let Me Go (2005) od Kazua Ishigura. Vycházejíc z těchto zdrojů vyvozuji, že Fukuyamova pozice je škodlivě vylučující, rozdělující a kontraproduktivní v tom, že ve snaze zajistit svobodu a rovnost vykresluje potenciálně posthumánní subjekty jako fundamentálně podřadné, čímž v principu popírá vlastní projekt a odhaluje...
|
|
|
Podoby autenticity v hereckém projevu
Neškudla, Pavel ; KROBOT, Miroslav (vedoucí práce) ; TOMÁNEK, Karel František (oponent)
Diplomová práce na téma Podoby autenticity v hereckém projevu zkoumá autenticitu, přirozenost, uvěřitelnost a pravdu v herectví a v představeních nebo jiných tomu korespondujících formách z pohledu mé vlastní zkušenosti a zároveň z pohledu teoretického, který ovšem není vědeckého ražení. Jedná se pouze o můj vlastní teoretický pohled.
Tyto pojmy jsou demonstrovány na části z mé dosavadní umělecké činnosti a na tvorbě, kterou jsem byl nebo stále jsem součástí.
Zároveň je pojata jako ohlédnutí zpět, sebereflexe, ukotvení a ujasnění si obsažených věcí, které samozřejmě zasahují i do budoucnosti a do umělecké činnosti, která v této diplomové práci uvedená není.
|
host ::
RSS.