|
|
Coca eradication programs and environmental detriment in Colombia
Bregante, Camilla ; Březinová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Camilla Bregante Coca eradication programs and environmental detriment in Colombia Abstract Conceived as U.S. assistance to Bogotá in combating Colombian drug cartels, Plan Colombia imposed the eradication of coca plants mainly through the fumigation with glyphosate. In the accusations against the Plan, human health issues largely surpassed discourses over environmental preservation. This thesis argued that the protection of biodiversity-rich Colombian ecosystems should be prioritized, hypothesizing harmful effects of Plan's implementation on flora and fauna. Building on the securitization theory, Colombian environmental detriment was proved to constitute a security issue. First, indeed, critical review of main toxicologists' studies on the matter revealed that the mixture used in fumigations deeply affects the ecosystems. Notably, a case study on Putumayo department emphasized damages on non-target vegetation and animals, which reduced to poverty the locals. Secondly, elaborating the data collected by the Integrated Illicit Crops Monitoring System (SIMCI) between 2001 and 2015, a comparative analysis between Putumayo and the Pacific region detected major crops displacement along the years, and, therefore, more and more forests cleared to grow coca. Finally, the last chapter described how, in the same...
|
|
|
Nezákonný obchod s lidmi v Thajsku
Darmopilová, Petra
Diplomová práce je zaměřena na problematiku nezákonného obchodu s lidmi na území Thajska v časovém období let 2002-2017. Diplomová práce zodpovídá na výzkumné otázky týkající se příčin, velikosti a důsledků obchodu s lidmi v zemi a také jeho vlivu na bezpečností situaci v zemi. Jsou představeny přístupy k obchodu s lidmi, podle kterých můžeme na obchod s lidmi nahlížet a také nejčastější formy vykořisťování. Práce se také zabývá obchodem s lidmi v rámci Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), jehož je Thajsko členem. K bližšímu vývoji situace v Thajsku a srovnání vybraných zemí ASEAN bude využito 3P indexu. Vzhledem ke specifičnosti sběru dat bylo kromě odborné literatury využíváno zejména zpráv o obchodu s lidmi Ministerstva zahraničí Spojených států amerických (USA) a ostatních vydávaných zpráv mezinárodních organizací, které se věnují této problematice a pravidelně monitorují situaci.
|
|
|
Reconceptualizing Securitization Theory: A Case Study of the United Kingdom's Securitization of Libya in 2011
Voda, Matěj ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Prvním cílem této práce bylo popsat kroky z pohledu Velké Británie, které následně vedly ke schválení rezoluce 1973 a vojenské intervenci do Libye. Druhý cíl práce vychází ze sekuritizační teorie a má za cíl zdůraznit roli obecenstva v sekuritizačním procesu. Za tímto účelem je v práci nejprve představena sekuritizační teorie, která je následně podrobena kritice a upravena, aby lépe odpovídala výzkumné otázce. Následně je teorie aplikována na případovou studii sekuritizace Libye od 15. února do 21. března 2011. Tyto události jsou popisovány z pohledu Velké Británie, což má společně s následnou analýzou ukázat, že kabinet Davida Camerona byl sekuritizačním aktérem na mezinárodní i národní úrovni. Práce následně ukazuje, že se sekuritizační diskursy lišily na základě obecenstva. Přestože lidská bezpečnost a přechod k demokracii byly hlavními referenčními objekty v obou diskursech, v případě obecenstva na národní úrovni byla referenčním objektem také národní bezpečnost. S tím také souvisí hrozba terorismu a uprchlické vlny, která by zasáhla Velkou Británii v případě, že by Kaddáfí zůstal v čele Libye. Bezletová zóna představovala speciální opatření v obou sekuritizačních diskursech. Hlavní legitimizační argumenty byly také stejné v obou diskursech. Rozdíly v sekurizačních diskursech tedy potvrdily...
|
|
|
Predicting Conflicts via Maternal Mortality Rates? Human Security and the Emergence of Armed Conflict
Sommerová, Gabriela ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Bruner, Tomáš (oponent)
Předložená diplomová práce zkoumá relevanci lidské bezpečnosti jako prostředku k předcházení vzniku konfliktů. Množství programů a politik mezinárodního společenství a dalších aktérů je koncipováno s předpokladem, že zlepšováním indikátorů lidské bezpečnosti docílí snížení rizika vzniku konfliktů. Představená kvantitativní analýza porovnává míry indikátorů lidské bezpečnosti s četností vzniku konfliktů v období mezi lety 1990 - 2010 s cílem evaluace adekvátnosti těchto předpokladů. Analýza tak překračuje existující, především normativní diskuse o lidské bezpečnosti, které se věnující převážně definici, konceptualizaci, legitimitě či využitelnosti konceptu v praxi. Představená statistická analýza problematizuje nedostatečně prozkoumané diskurzy lidské bezpečnosti, které navzdory své nepodloženosti vedou k implementaci množství programů s cílem prevence konfliktů. Představená analýza zjišťuje, že náhodný set indikátorů lidské bezpečnosti vykazuje vztah se vznikem konfliktů a součásti lidské bezpečnosti tedy mají souvislost se vznikem konfliktů. Relevance konceptu lidské bezpečnosti jako takového však potvrzena není. Výsledkem je návrh k upuštění od snah o aplikaci existujícího konceptu lidské bezpečnosti a ke změně způsobu formulace programů a politik zaměřených na prevenci konfliktů směrem k indikativním...
|
|
|
The impact of US shale gas extraction on local dynamics between environmental- and economic- security frames
Burda, Ondřej ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato práce se věnuje lidské bezpečnosti, konkrétně pak situaci, kdy se dva různé sektory této bezpečnosti - ekonomický a environmentální - střetnou. Využívá v současnosti populární téma těžby břidlicového plynu v USA k tomu, aby určila, co se při takovém střetu stane a jaký sektor případně získá navrch. V první části práce vymezuje výzkumné otázky, definuje předběžnou tezi a diskutuje používané zdroje. Ve druhé části je nastíněno celé teoretické pozadí práce. Speciální pozornost je věnována konceptu lidské bezpečnosti a Kodaňské škole, tedy prvkům, které tradiční vnímání bezpečnosti rozšířily. Zároveň se ale část věnuje i nastínění jednotlivých bezpečnostních sektorů a definici jejich teoretického rámce v souvislosti s americkou těžbou břidlicového plynu. Třetí část práce je těžištěm samostatného výzkumu, jsou zde diskutovány jednotlivé mini případové studie v rámci Spojených států a jejich jak ekonomické tak i environmentální proměnné. Cílem je zjistit, k čemu při střetnutí obou sektorů v jednotlivých případech došlo. Čtvrtá část práce si klade za cíl nastínit možné faktory, které nebyly ve třetí části zmíněny, které ovšem i tak mohly hrát roli v utváření daných výsledků. V páté části pak dochází k předběžné analýze výzkumných otázek, které jsou nakonec zodpovězeny v závěrečné části práce. Ta...
|
|
|
Sekuritizace lidské bezpečnosti v rámci procesu přijímání doktríny Responsibility to Protect
Kopečný, Tomáš ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
SHRNUTÍ Poté, co se na konci devadesátých let rozhodla mezinárodní komunita reagovat na zkušenosti genocid a etnických čistek ve Rwandě, bývalé Jugoslávii či Východním Timoru prosazováním ochrany lidské bezpečnosti ve formě doktríny R2P, trvalo ještě několik let, než Valné shromáždění OSN oficiálně tyto principy přijalo. Oproti původnímu návrhu ICISS z roku 2001 ale dokument Světového summitu z roku 2005 obsahoval mnohem méně závazné prohlášení. V průběhu sekuritizace lidské bezpečnosti v tomto období došlo k vývoji, který tyto změny zapříčinil. Cílem této práce proto bylo nalézt odpověď na výzkumnou otázku snažící se o vysvětlení tohoto vývoje: Jaké faktory způsobily změnu ve znění konceptu R2P přijatém v roce 2005 na půdě OSN oproti původní zprávě ICISS? Teorie sekuritizace byla vodítkem, na základě kterého tato práce postupovala při zpracovávání diskurzivní analýzy projevů stálých členů RB OSN na půdě OSN. Po zpracování všech projevů souvisejících s R2P na půdě OSN mezi prosincem 2001 a zářím 2005 práce identifikovala klíčová období, ve kterých se R2P řešila mezi stálými členy RB OSN. Diskurzivní analýzou pak zhodnotila, jaká země kdy a jakým způsobem artikulovala podporu potřebě intervence na úkor normy státní suverenity, a tak sekuritizovala lidskou bezpečnost vyjádřenou v principech R2P. Jako pravdivé...
|
|
|
Moderní trendy městského rozvoje jako důležitý komponent lidsko-bezpečnostní politiky urbánních prostor 21. století
Masare, Vít ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato studie má za cíl zodpovědět otázku do jaké míry představují progresivní trendy inkluzivně-participativního městského rozvoje, postavené na principu organického vnímání města-společnosti, z pohledu konceptu lidské bezpečnosti variantu levnější, účinné a dlouhodobé prevence proti násilí ve srovnání se spíše tradiční kontrolní a represivní reakcí pomocí bezpečnostních složek a jsou-li univerzálně aplikovatelné. Jakým směrem se bude ubírat politika městského rozvoje, případně budování městské infrastruktury, má schopnost ovlivňovat bezpečnost a kvalitu života nadpoloviční většiny světové populace prakticky každý den. Nehledě na to jestli a jak jsou připraveny národní armády, jestli a kde dokáže získávat stát základní energetické suroviny či jak je stát připraven čelit případnému teroristickému útoku. Použité příklady průlomové transformace společnosti, fyzického prostoru a bezpečnosti Bogoty za starostů Mockuse a Penalosy spolu s přenastavením rozvojových strategií New York City na základě reflexe globálně se šířícího diskurzu urbanismu lidského měřítka a lidské bezpečnosti ve městech za starosty Bloomberga ukazují, že při snaze o zvyšování celkové kvality života a minimalizace bezpečnostních hrozeb, které ohrožují obyvatele měst a města jako celek, je fyzická transformace prostoru za použití...
|
|
|
Vliv konceptu lidské bezpečnosti na proces legalizace a legitimace humanitární intervence
Gřešák, Martin ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
1 Abstrakt Humanitární intervence je jednou z nejproblematičtějších otázek současné mezinárodní politiky. Kořeny konceptu humanitární intervence lze vysledovat v teorii spravedlivé války. Při hodnocení praxe států se kloním k názoru, že mezinárodní obyčej legalizující humanitární intervenci dodnes plně nevykrystalizoval. I když přichází realistická škola s několika velmi dobrými argumenty, domnívám se, že existující znění Charty OSN provedení ozbrojené humanitární intervence neumožňuje. Ani dosavadní judikatura Mezinárodního soudního dvůra nepovažuje humanitární intervenci za legální. Koncept lidské bezpečnosti se stal jedním ze základních legitimizačních zdrojů doktríny Odpovědnost chránit. Sloužil rovněž jako jedna ze zásad, na nichž Mezinárodní komise pro intervenci a státní suverenitu tuto doktrínu vystavěla. Principy doktríny Odpovědnost chránit byly přijaty Valným shromážděním OSN na Světovém summitu 2005. O rok později na tyto principy odkázala Rada bezpečnosti v rezoluci týkající se ochrany civilistů v ozbrojených konfliktech. Byť nejsou usnesení Valného shromáždění pro státy právně závazná, jejich autorita vyplývá ze skutečnosti, že vyjadřují názor mezinárodního společenství. Schválení rezoluce Rady bezpečnosti mělo dle mého hlediska spíše význam politický než právní. I když májí členské státy OSN...
|
|
|
Národní bezpečnostní systém v Libanonu
Kužvart, Jan ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Národní bezpečnostní systém v Libanonu Jan Kužvart Abstrakt Diplomová práce Národní bezpečnostní systém v Libanonu (dále LSS) se věnuje systému, který v Libanonu slouží k zajišťování bezpečnosti a stability. Práce se rovněž soustřeďuje na možnost jeho reformy (tj. reformy bezpečnostního sektoru/systému, SSR). LSS zahrnuje armádu a další nejrůznější bezpečnostní složky státu a jejich nadřízené orgány. Taktéž zahrnuje některé externí aktéry podílející se na SSR, jako jsou EU a USA, nebo pomáhající zajistit libanonskému státu bezpečnost na jeho území (například UNIFIL). LSS má i silnou normativní dimenzi obsahující nepsaná pravidla hry, státní zahraniční politiku a základní ústavní dokumenty. Práce vymezuje i objekty, které má LSS chránit (tj. Libanon a jeho občany), a hrozby, kterým LSS čelí.
|
host ::
RSS.