|
|
Pravice a levice
Toman, Jonáš ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Chmel, Jan (oponent)
Pravice a levice Abstrakt Tato práce stojí na dvou pilířích, resp. částech. Tou první je pojednání a výklad k tomu, co je pravolevé spektrum, zda má nějaké alternativy, popřípadě jaké, a v čem tkví jeho přednost oproti ostatním koncepcím klasifikace politického spektra. Druhá část je náhledem do historie pravolevého dualismu, jeho zrození a proměn v čase od vzniku až po rok 1989 ve snaze ukázat proměnlivost politického konfliktu především v konkrétních obdobích, ale i ve vztahu k místu. První část práce se soustředí na pravolevý dualismus jako takový a to, co pod ním rozumíme, zmiňuje některé konkurenční koncepce a vybrané přímo vysvětluje. Závěrem nechybí pokus o syntézu dvou až tří koncepcí do finálního schématu, které se snaží neopustit pravolevé dělení, ale zároveň mu dodat na vypovídající hodnotě. První pasáž historické části práce se zabývá dvěma zásadními revolucemi, které otřásly západním světem a na jejichž konci vznikly demokracie téměř v té podobě, jak je známe dnes. Práce otevírá náhodnost vzniku pojmů pravice a levice čistě podle toho, ve které části sálu zaujaly místo nositelé konkrétních názorových proudů, a jakým způsobem byl tento mechanismus vynucen zasedacím pořádkem a nakolik byl čistě náhodný. Následuje porovnání americké revoluce s francouzskou a vytýčení jejich rozdílností a příčin...
|
|
| |
|
| |
|
|
Mediální obraz levicových politických stran v postkomunistické České republice
Šmídová, Veronika ; Jungová, Eliška (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
(abstrakt) Tato práce zkoumá mediální reprezentaci levicově orientovaných politických stran v postkomunistické zemi a to konkrétně v České republice. První část bude pojednávat o historickém vývoji České republiky, kde zvláštní důraz bude kladen na transformaci médií a jejich vliv na veřejné mínění. Realitu České republiky se pokusí zasadit do kontextu s vybranými zeměmi bývalého východního bloku. Částečně si tak potvrdí či vyvrátí domněnka o nezpochybnitelném vlivu komunistické éry na politické smýšlení lidí. Druhá a třetí část se budou zabývat praktickou stránkou bakalářské práce a to obsahovou analýzou čtyř deníků a dvou týdeníků v období tří na sebe nenavazujících let. Díky této analýze by měla být získána odpověď na otázku, jak objektivní naše média jsou a do jakého světla staví levicové strany. Praktická část práce se dělí na metodologickou a analytickou. V metodologické části jsou stanoveny hypotézy a výzkumné otázky, které vycházejí z teoretické části práce. Dále je zvolena metoda analýzy a to analýza obsahová, jejíž výsledky jsou uvedeny v analytické části a interpretovány.
|
|
|
Levicová recepce díla Carla Schmitta
Géryk, Jan ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Souhrn Předkládaná práce se zabývala myšlením německého právního a politického teoretika Carla Schmitta a recepcí jeho díla na intelektuální levici. Pokládala si otázku, které aspekty Schmittova díla rezonují mezi levicově orientovanými autory nejvíce, a ptala se, jaké jsou příčiny této inspirace. Bylo tedy nutno specifikovat historický kontext, ve kterém se takto konzervativní myslitel stává hojně citovanou postavou u různých proudů levicového myšlení. U Carla Schmitta se pak v souvislosti s jeho nacistickou životní epizodou objevuje ještě metodologický problém možnosti oddělení díla od osobních prvků autorovy kariéry, oddělení teoretického postoje samotného od motivů, které k nim vedly. Snaha využít jeho myšlenky k progresivně levicovým cílům z tohoto důvodu nejde příliš dohromady s přísně kontextuálním čtením jeho díla. Schmittovu dílu samotnému se věnuje první polovina práce. První kapitola popisuje základní koncepty, se kterými Schmitt pracuje, v historickém kontextu, ve kterém se jako autor nacházel. Schmittovo dílo je zde probíráno v souvislosti s hlavními cíli jeho kritiky: právním pozitivismem, liberální demokracií, tzv. kvantitativním totálním státem, který sice zasahuje do všech částí společnosti, ale zároveň je slabý, jelikož je ve vleku zájmových skupin, dále humanitou, primátem etiky a...
|
|
|
Vývoj mediální reprezentace tématu squatting v českém mainstreamovém a alternativním tisku
Harapesová, Lucie ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Diplomová práce "Vývoj mediální reprezentace tématu squatting v českém mainstreamovém i alternativním tisku" popisuje, jakým způsobem se změnil způsob reflektování tématu squatting v českých tištěných médiích na příkladech konkrétních kauz ve vybraných periodicích. Téma je zkoumáno prostřednictvím obsahové analýzy (kvantitativní, doplněné z části o kvalitativní) celostátních deníků Mladá fronta DNES a Právo, společenských časopisů Respekt a Reflex a kulturních titulů A2 a Literární noviny. Výzkumem je zjištěno, jaký byl tématu věnován prostor a jak často bylo v médiích samotné téma zmiňováno, jaké bylo názorové vyznění textů a jeho vývoj v čase a především, jaká témata byla v souvislosti s tématem squattingu spojována nejčastěji.
|
|
|
Levicová recepce díla Carla Schmitta
Géryk, Jan ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Souhrn Předkládaná práce se zabývala myšlením německého právního a politického teoretika Carla Schmitta a recepcí jeho díla na intelektuální levici. Pokládala si otázku, které aspekty Schmittova díla rezonují mezi levicově orientovanými autory nejvíce, a ptala se, jaké jsou příčiny této inspirace. Bylo tedy nutno specifikovat historický kontext, ve kterém se takto konzervativní myslitel stává hojně citovanou postavou u různých proudů levicového myšlení. U Carla Schmitta se pak v souvislosti s jeho nacistickou životní epizodou objevuje ještě metodologický problém možnosti oddělení díla od osobních prvků autorovy kariéry, oddělení teoretického postoje samotného od motivů, které k nim vedly. Snaha využít jeho myšlenky k progresivně levicovým cílům z tohoto důvodu nejde příliš dohromady s přísně kontextuálním čtením jeho díla. Schmittovu dílu samotnému se věnuje první polovina práce. První kapitola popisuje základní koncepty, se kterými Schmitt pracuje, v historickém kontextu, ve kterém se jako autor nacházel. Schmittovo dílo je zde probíráno v souvislosti s hlavními cíli jeho kritiky: právním pozitivismem, liberální demokracií, tzv. kvantitativním totálním státem, který sice zasahuje do všech částí společnosti, ale zároveň je slabý, jelikož je ve vleku zájmových skupin, dále humanitou, primátem etiky a...
|
|
|
Vliv subkultury techno na politické názory jejích členů: Komparace pražské a berlínské scény
Dytrych, Simon ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Novotný, Jaroslav (oponent)
Tato práce pojednává o subkultuře techno, přesněji hodnotovou orientaci jednotlivce. Soustředí se přitom na komparaci Berlína a Prahy. Jejím hlavním cílem je zjistit, zda tento vliv existuje a případně ho popsat. metodologické části definuji některé pojmy a krátce zmiňuji několik přístupů ke studiu kultury a subkultur. Rozebírám přístup chicagské školy, birminghamské školy, post subkulturních studií, ale i nejnovější trendy ve studiu pokouším na základě odborných publikací v vztah mezi příslušností k subkultuře a politickou či hodnotovou orientací jednotlivce. Nakonec se zaobírám metodologií, načrtávám svou výzkumnickou části praktické analyzuji provedené rozhovory, na základě kterých se prokazuje, že techno subkultura opravdu může mít souvislost s hodnotovou orientací jednotlivce. Věřím, že práce rozšíří povědomí o růz názorových skupinách ve společnosti.
|
|
| |
|
|
Stará a nová levice na politické scéně České republiky
Blažeková, Radka ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Tématem diplomové práce je komparace staré a nové levice na české politické scéně. Diplomová práce se zaměřuje na komparaci vybraných relevantních politických subjektů působících v ČR. Práce zkoumá rozdíly a podobnosti mezi KSČM, socialistickým křídlem ČSSD na jedné straně a Zelenými a levicově-liberálními tendencemi a odnožemi ČSSD (například Idealisté) na straně druhé. Práce je rozdělena do tří hlavních částí. První část práce je částí teoretickou. V této části operacionalizuji pojmy politická strana, politické hnutí, levo- pravá osa politického spektra, stará levice, nová levice a další. Vysvětlení pojmů je důležité pro následující pochopení práce. V druhé části práce analyzuji významné a relevantní politické strany. Zaměřuji se na jejich vznik a vývoj, volební program, na jejich postoj k vybraným otázkám, elektorát a na jejich případnou spolupráci mezi sebou ad. Třetí závěrečná část je částí komparativní. Cílem práce je zjistit, zda analyzované subjekty naplňují levicový charakter. Dalším cílem je zjistit, zda zařazení politických subjektů na levo-pravé ose politického spektra v ČR je stále relevantní. Cílem je také analyzovat, zda takzvaná stará a nová levice má v českém stranickém systému tendence se k sobě ideologicky spíše přibližovat, anebo naopak více vzdalovat. Hlavní výzkumnou metodou...
|
host ::
RSS.