|
|
Hormonal synchronization of fetal circadian clocks in suprachiasmatic nuclei
Kapsdorferová, Viktória ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Sehadová, Hana (oponent)
Rytmické nesvětelné mateřské signály, jako např. různé behaviorální, neurohumorální a metabolické faktory, mohou mít klíčové postavení v synchronizaci fetálních cirkadiánních hodin. Diplomová práce se blíže zaměřuje na možnou roli leptinu a dopaminu v hormonální synchronizaci fetálních centrálních hodin uložených v suprachiasmatických jádrech hypothalamu. Jako experimentální model byl využit transgenní myší fétus, který má fúzovanou luciferázu s hodinovým genem Period 2. To nám umožnilo sledovat chod fetálních centrálních hodin v reálném čase snímáním bioluminiscence tkáňových explantátů. Exogenní podání dopaminu během poklesu bioluminiscence v normalizovaném cirkadiánním čase 15 indukuje větší fázová zpoždění ve srovnání s vehikulem. Leptin se naopak může podílet na vývoji spontánních rytmů prostřednictvím stabilizace integrity cirkadiánního rytmu, projevující se zpomalením poklesu jeho amplitudy (z angl. dampening). Na úrovni jednotlivých buněčných oscilátorů nebyly pomocí bioluminiscneční mikroskopie pozorovány výrazné regionální rozdíly v amplitudě a periodě. Po podání dopaminu na poklesu bioluminiscence byla však pozorována mírná disperze fází buněk. V případě leptinu došlo k prodloužení periody rytmů souboru buněk. Výsledky mohou být ovšem ovlivněny menším počtem ošetřených explantátů a řadou...
|
|
|
Cirkadiánní rytmy v adipocytech a dopady jejich narušení
Zavřelová, Michaela ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Spišská, Veronika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá cirkadiánními rytmy v adipocytech a důsledky jejich narušení. Práce shrnuje současné poznatky vědy, zabývá se mechanismem řízení rytmů na molekulární úrovni, který je tvořený transkripčně translačními zpětnovazebnými smyčkami. Adipocyty řídí metabolismus lipidů prostřednictvím produkce adipokinů, adipogeneze, lipogeneze a lipolýzy. Rešerše se věnuje tomu, jak se hodinové geny zapojují do těchto procesů. Všechny tyto děje, které jsou charakteristické pro tukové buňky, jsou vysoce regulované a geny, které se do nich zapojují, jsou transkripčně aktivovány proteiny hodinových genů. Cirkadiánní rytmy jsou nedílnou součástí našich životů a desynchronizace rytmů mezi hlavním oscilátorem, kterým jsou suprachiasmatická jádra, a periferními adipocyty může vést k metabolické poruše, která dále vede k obezitě, inzulinové rezistenci nebo diabetes 2. typu. Obezita je jedním z největších problémů moderní společnosti a jednou z příčin jejího vzniku jsou právě narušené cirkadiánní rytmy vlivem dnešního životního stylu. Klíčová slova: cirkadiánní rytmy, hodinové geny, adipocyty, obezita, PPARγ, adipogeneze, lipogeneze, lipolýza, leptin, adiponektin
|
|
|
Acipimox during Short-Term Exercise Exerts A Negative Feedback of Growth Hormone on Ghrelin Secretion in Patients with Bulimia Nervosa and in Healthy Women: The Role of Lipolysis
Smitka, Kvido ; Nedvídková, Jara (vedoucí práce) ; Kršek, Michal (oponent) ; Čáp, Jan (oponent)
Název: Perorální podání acipimoxu během fyzické zátěže způsobuje negativní zpětnovazebný mechanismus růstového hormonu na sekreci ghrelinu u pacientek s mentální bulimií a zdravých žen: Úloha lipolýzy Úvod: Poruchy příjmu potravy, ke kterým patří mentální bulimie (MB) a mentální anorexie, jsou charakterizovány abnormálním jídelním chováním. Hlavními rysy u MB jsou opakované záchvaty přejídání a nepřiměřené kompenzační způsoby ve snaze zabránit váhovému přírůstku. Orexigenní peptid ghrelin produkovaný žaludkem působí jako sekretagog růstového hormonu (STH). Potenciální zpětnovazebný mechanismus STH a ghrelinu mezi žaludkem a hypofýzou byl nedávno zaznamenán. Acipimox (Aci), analog kyseliny nikotinové, inhibuje lipolýzu v tukové tkáni (TT) a tím snižuje plazmatické hladiny glycerolu a volných mastných kyselin. Fyzická zátěž a Aci jsou stimulátory sekrece STH. Předpokládáme, že negativní zpětnovazebný mechanismus ze zvýšených hladin STH během zátěže může způsobovat snížené hladiny ghrelinu. Domníváme se, že u pacientek s MB odlišná funkce sympatické nervové aktivity za bazálních podmínek a po fyzické zátěži může přispívat ke zvýšené lipolýze, metabolickému rozvratu a abnormálnímu metabolismu TT. Porušená signalizace mezi trávicí soustavou, centrálním nervovým systémem a TT se může podílet na...
|
|
|
Vztah SNP v genu pro leptin a parametrů vnitřního prostředí býků Českého strakatého skotu
Lysáková, Eva
Kvalita masa skotu je ovlivňována různými faktory. Jednotlivé faktory na sebe také vzájemně působí. V této diplomové práci šlo o prověření vztahu vybraných SNP v genu pro leptin s konkrétními hormony a metabolity, které mají následný vliv na kvalitu masa a také na celkový zdravotní stav jedinců. Do výzkumu bylo zapojených 99 býků plemene Český strakatý skot. Zkoumanými parametry byly insulin, glukóza, cholesterol, triacylglycerol, neesterifikované mastné kyseliny a kyselina betahydroxymáselná. Ve zkoumaném souboru nebyla prokázána statisticky významná korelace mezi polymorfismy v genu pro leptin a sledovanými parametry. Pouze u cholesterolu a glukózy byl prokázán vztah, je však potřeba brát do úvahy další faktory, které hladiny těchto látek ovlivňují.
|
|
|
The role of nitric oxide during embryonic wound healing and regeneration
Abaffy, Pavel ; Šindelka, Radek (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent) ; Krylov, Vladimír (oponent)
Studium mechanismů, které kontrolují hojení, je velice atraktivní oblastí biologie a medicíny. Hojení ran se obvykle dělí na dva základní typy. Prvním je hojení dospělých jedinců, které je pomalé a končí jizvou. Druhým je hojení embryí, které je velmi rychlé a bez vzniku jizvy. Hojení je složitý proces, který zahrnuje mnoho kroků a je regulován velikým množstvím různých druhů molekul. Jednou z důležitých molekul je oxid dusnatý (NO), jehož funkce je často spojována s regulací zánětu a angiogeneze v průběhu hojení u dospělých jedinců. Tato práce se zabývá popisem úlohy NO v průběhu hojení časných embryí, která ještě nemají vyvinutý imunitní a cévní systém. Bylo pozorováno, že vysoká koncentrace NO je produkována v průběhu prvních 30 minut po poranění od stádia blastuly po plovoucího pulce. Úlohou NO je hlavně regulace exprese genů, které jsou spojené s odpovědí na stres a souvisejí s buněčným metabolismem. Dopady produkce NO během hojení jsou však pozorovatelné i několik hodin po uzavření rány v námi nově popsané třetí fázi embryonálního hojení. Ve třetí fázi probíhá remodelace poraněné tkáně a NO reguluje expresi a aktivitu matrix metaloproteináz a migraci naivních buněk imunitního systému do místa poranění. Předkládaná práce ukazuje na nový mechanismus působení NO v procesu embryonálního hojení a...
|
|
|
Neurohumorální regulace tělesné hmotnosti ve vztahu ke spánku
Havelková, Jarmila ; Tomešová, Jitka (vedoucí práce) ; Suchánek, Pavel (oponent)
V posledních 30 letech se potvrzuje, že alarmující nárůst obézních pacientů souvisí i s délkou a kvalitou spánku. Neurohumorální odpověď na krátké trvání a nízkou kvalitu spánku vede ke snížení hladiny melatoninu, leptinu a orexinu a ke zvýšení hladiny kortizolu, ghrelinu a neuropeptidu Y. Taková nesprávná regulace přispívá jednak k nadměrnému příjmu energeticky denzní stravy, jednak k omezení energetického výdeje během fyzické aktivity. Bakalářská práce sumarizuje dostupné recentní informace o vzájemném vztahu spánku a obezity se zaměřením na hormony a peptidy účastnící se regulace procesů udržení energetické rovnováhy, včetně možného využití jejich mechanismů při regulaci tělesné hmotnosti.
|
|
|
Vliv genotypů pro gen leptin na vybrané kvalitní ukazatele hovězího masa
BENEŠ, Karel
Disertační práce "Vliv genotypů pro gen leptin na kvalitativní ukazatele hovězího masa" popisuje vliv polymorfismu genu pro leptin na vybrané kvalitativní, morfometrické a hmotnostní ukazatele hovězího masa a jatečně upraveného těla. Analyzováno bylo maso 333 býků českého strakatého skotu, u kterých byla provedena genotypizace vybraného lokusu metodou PCR/RFLP. Tento lokus je, dle předchozích zahraničních studií, spojován s kvalitativními změnami hovězího masa. Byla zjištěna hmotnost jatečně upraveného těla, přední a zadní čtvrti pravé poloviny JUT, hmotnost jednotlivých tkání (maso, kosti, lůj) a hmotnost hlavních masitých částí z pravé poloviny JUT. Před disekcí byly změřeny vybrané morfometrické ukazatele. Po disekci byl odebrán vzorek musculus longissimus lumborum et thoracis, který byl následně analyzován v laboratoři. Zjišťováno bylo základní chemické složení (sušina, tuk, bílkoviny a popeloviny), průměr svalových vláken a profil vybraných mastných kyselin. Dále bylo analyzováno pH, vaznost přidané vody, barva (barevnými koordináty CIE Lab), a to jak jeden den post mortem, tak po 14 dnech zrání. Síla střihu (pomocí sondy Warner-Bratzler) byla hodnocena ve stejných časových úsecích, a to jak u vzorků v syrovém stavu, tak po tepelné úpravě grilováním. Studovaný polymorfismus LEP měl statisticky průkazný vliv na hmotnost jatečného těla v teplém stavu, hmotnost pravé poloviny JUT a přední a zadní čtvrtě. Polymorfismus LEP průkazně ovlivnil podíl masa na pravé polovině JUT, hmotnost kostí a celkové hmotnosti masa I. třídy, i hmotnosti masa I. třídy na přední čtvrti. Dále byl prokázán vliv polymorfismu LEP na hmotnost kýty bez kosti, plece bez kosti, boku s kostí a bez kosti, žebra, kližky ze zadní čtvrti a ořezu z přední čtvrti. Ve skupině morfometrických ukazatelů pak na délky kýty, plnost kýty a obvod kýty. V případě chemického složení byl prokázaný vliv polymorfismu LEP na podíl intramuskulárního tuku. Působení polymorfismu LEP na kvalitativní ukazatele byl zjištěno u hodnot pH a vaznosti přidané vody, a to jak jeden den post mortem, tak po 14 dnech zrání. V případě křehkosti, byl prokázán vliv na sílu střihu tepelně upraveného, nevyzrálého masa. Z ukazatelů popisujících barvu byl zjištěn statisticky průkazný vliv na ukazatel světlosti v případě nevyzrálého masa a po 14 dnech zrání pak na ukazatel charakterizující podíl žluté barvy a barevnou sytost. Stanovení profilu mastných kyselin bylo provedeno pomocí plynové chromatografie. Průkazný vliv studovaného polymorfismu a rozdíly mezi jednotlivými genotypy LEP byly zjištěny u kyseliny myristové, palmitové, palmitoolejové, linolové, -linolenové, -linolenové, konjugované kyseliny linolové, eikosapentaenové, dokosatetraenové, dokosapentaenové n-6 a n-3 a dokosahexaenové. Ze souhrnných ukazatelů pak byl statisticky průkazný vliv polymorfismu LEP na podíl PUFA, podíl omega-3 mastných kyselin a poměr omega-6/omega-3 mastných kyselin. Při spojení s dalšími lokusy kandidátních genů ovlivňujících kvalitu hovězího masa je možné výsledky disertační práce použít při sestavování připařovacích plánů zaměřených na produkci kvalitních plemenných zvířat se zdůrazněním vyšších kvalitativních standardů produkovaného masa.
|
|
|
Vliv obezity na funkci imunitního systému se zaměřením na NK buňky
Císařová, Radka ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Obezita má negativní důsledky na zdraví lidí a v dnešní době se rozmáhá i v rozvojových zemích. Za příčinu negativního vlivu obezity se považuje chronický zánět vznikající ve viscerální tukové tkáni. Nejvýznamnější změnou ve viscerální tukové tkáni, z hlediska rozvoje zánětu, je indukce M1 fenotypu makrofágů a jejich následná akumulace. Nicméně prvotní impuls, který vede k těmto změnám je nejednoznačný. Za jednu z možností se považuje i změna fenotypu a aktivace NK buněk. Obezita narušuje hlavní funkci NK buněk spočívající v lýzi virem infikovaných nebo rakovinových buněk. Leptin, jehož množství je při obezitě chronicky zvýšeno, má na NK buňky dvojí efekt. Krátkodobé působení leptinu zvyšuje jejich cytotoxicitu a naopak dlouhodobé působení ji snižuje. Současné studie fenotypu NK buněk ve viscerální tukové tkáni poukazují na zvýšenou produkci INF- a expresi NKG2D v NK buňkách. Studium NK buněk v kontextu obezity a hlavně v kontextu viscerální tukové tkáně obézních jedinců je důležité pro pochopení negativních účinků obezity.
|
|
|
Vztah polymorfismu UASMS1 v genu leptin s ukazateli kvality masa
Moravanská, Andrea
Cílem diplomové práce bylo provedení asociační analýzy polymorfismu UASMS1 v genu leptin s parametry kvality hovězího masa u souboru býků plemene Český strakatý skot. Pomocí metody přímého sekvenování PCR produktu byly určeny genotypy 236 býků. Jednotlivé genotypy byly zpracovány do databáze a bylo provedeno statistické vyhodnocení asociace pomocí software SAS. Vysoce průkazná hodnota byla pozorová-na u kyseliny palmitoolejové (p = 0,0006) a kyseliny stearové (p = 0,0005) mezi geno-typy CT a TT, průkazná hodnota pak u kyseliny myristoolejové (p = 0,0117) me-zi genotypy CT a TT a u kyseliny linolelaidové mezi genotypy CC a CT (p = 0,0340) a i mezi genotypy CC a TT (p = 0,0417). Hodnoty vztahující se k vlivu na obsah sušiny (p = 0,0746) a barvu masa (p = 0,0541) se pouze blížily průkaznosti. Vliv genotypu na obsah intramuskulárního tuku nebo dalších parametrů kvality hovězího masa nebyl prokázán.
|
|
|
Energetický metabolismus inbredních myších linií a jeho ovlivnění dietou
Kůs, Vladimír ; Kopecký, Jan (vedoucí práce) ; Nováková, Olga (oponent) ; Mráček, Tomáš (oponent)
Obezita a metabolická onemocnění zvaná "metabolický syndrom" představují v současnosti závažný socio-ekonomický problém veřejného zdravotnictví. Z hlediska energetické rovnováhy vede dlouhotrvající energetický nadbytek k masivní akumulaci energie ve formě triacylglycerolů v různých tkáních. Zvýšené ukládání lipidů v organizmu má za následek negativní účinky na metabolizmus a zdravotní stav. Hlavním cílem práce bylo studovat tato metoblická počkození vznikající z energetického nadbytku na buněčné a celotělové úrovni s využitím myších modelů. Se zaměřením na metabolicky nejvíce aktivní tkáně, jmenovitě kosterní sval, játra a tukovou tkáň, a na regulační úlohu AMP-aktivované kinázy a leptinu v řízení energetického metabolizmu. Práce je založena na čtyřech publikacích. Dvě studie byly zaměřeny na metabolizmus kosterního svalu. V první práci jsme prokázali zahrnutí leptinu a AMPK v metabolické odpovědi na příjem diety s vysokým obsahem tuku. Byl popsán mechanizmus netřesové termogeneze v kosterním svalu založený na zvýšeném katabolizmus lipidů, který významně přispěl k fenotypu myší linie A/J, jejichž charkateristikou je geneticky podmíněná rezistence ke vzniku obezity. Tento mechanizmus ovšem nefungoval u myší linie C57BL/6J, které jsou k rozvoji obezity citlivé. V druhé studii, založené na pokusech na...
|
host ::
RSS.