|
|
Hormonal synchronization of fetal circadian clocks in suprachiasmatic nuclei
Kapsdorferová, Viktória ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Sehadová, Hana (oponent)
Rytmické nesvětelné mateřské signály, jako např. různé behaviorální, neurohumorální a metabolické faktory, mohou mít klíčové postavení v synchronizaci fetálních cirkadiánních hodin. Diplomová práce se blíže zaměřuje na možnou roli leptinu a dopaminu v hormonální synchronizaci fetálních centrálních hodin uložených v suprachiasmatických jádrech hypothalamu. Jako experimentální model byl využit transgenní myší fétus, který má fúzovanou luciferázu s hodinovým genem Period 2. To nám umožnilo sledovat chod fetálních centrálních hodin v reálném čase snímáním bioluminiscence tkáňových explantátů. Exogenní podání dopaminu během poklesu bioluminiscence v normalizovaném cirkadiánním čase 15 indukuje větší fázová zpoždění ve srovnání s vehikulem. Leptin se naopak může podílet na vývoji spontánních rytmů prostřednictvím stabilizace integrity cirkadiánního rytmu, projevující se zpomalením poklesu jeho amplitudy (z angl. dampening). Na úrovni jednotlivých buněčných oscilátorů nebyly pomocí bioluminiscneční mikroskopie pozorovány výrazné regionální rozdíly v amplitudě a periodě. Po podání dopaminu na poklesu bioluminiscence byla však pozorována mírná disperze fází buněk. V případě leptinu došlo k prodloužení periody rytmů souboru buněk. Výsledky mohou být ovšem ovlivněny menším počtem ošetřených explantátů a řadou...
|
|
|
The effect of oxidative stress on gametes and early embryos concerning assisted reproductive techniques in human
Kapsdorferová, Viktória ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Frolíková, Michaela (oponent)
Jedným z faktorov ovplyvňujúcich úspešný výsledok asistovanej reprodukcie môže byť oxidatívny stres (OS) charakterizovaný narušením rovnováhy medzi prooxidantmi a antioxidantmi práve v prospech prooxidantov. Významnými prooxidantmi sú reaktívne formy kyslíka (ROS) radikálovej aj neradikálovej povahy s vysokou reaktivitou a silnými oxidačnými účinkami na biologické substráty. Zdrojmi ROS a OS sú techniky asistovanej reprodukcie (ART) a viaceré exogénne zdroje, ktorým sú gaméty a rané embryá počas in vitro manipulácie vystavené. Nadprodukcia ROS je asociovaná s viacerými negatívnymi vplyvmi na bunkovej a molekulovej úrovni. Na druhú stranu, ROS sú bežnou súčasťou bunkového metabolizmu a významnými signálnymi molekulami participujúcimi na procesoch potrebných pre fyziologický vývoj gamét a raných embryí. Stratégie zníženia OS by tak mohli viesť k zlepšeniu výsledkov asistovanej reprodukcie. Cieľom tejto bakalárskej práce je podať súhrnný prehľad literatúry zameranej na identifikáciu zdrojov ROS a OS, ich pôsobenia na gaméty a rané embryá, a taktiež na možnosti zníženia OS a zlepšenia samotných kultivačných podmienok v rámci ART u človeka. Kľúčové slová: oxidatívny stres, reaktívne formy kyslíka, gaméty, rané embryo, asistovaná reprodukcia, človek
|
host ::
RSS.