|
|
Principy finanční kontroly ve veřejné správě
Perstická, Lujza ; Boháč, Radim (vedoucí práce) ; Vybíral, Roman (oponent)
Principy finanční kontroly ve veřejné správě Abstrakt Tato práce se zaměřuje na finanční kontrolu, právní principy a na to, jak právní principy ovlivňují a spoluvytvářejí finanční kontrolu. Práce komplexně představuje celou problematiku a klade si za cíl přispět k pochopení jak jednotlivých aspektů, tak jejich vzájemné provázanosti, umožňující čtenáři vytvořit si na dané téma informovaný názor. Pro účely dosažení tohoto cíle práce pomocí analytické činnosti identifikuje hlavní právní principy utvářející finanční kontrolu. Práce je rozdělena do čtyř hlavních částí, z nichž každá zkoumá jiné aspekty tématu. V první části práce je představen pojmový rámec finanční kontroly ve veřejné správě. Definuje se veřejná správa, finanční činnost a finanční kontrola, a zdůrazňuje se jejich vzájemný vztah. Tato část slouží jako základní teoretický rámec pro další analýzu. Druhá část práce se zaměřuje na právní principy jako obecný právně-teoretický institut. Jsou zde prezentovány jednotlivé charakteristické znaky, které jsou právním principům přisuzovány. Dále pro plné a komplexní porozumění problematice jsou zde rozpracovány jednotlivé kategorizace právních principů. Tato část slouží taktéž jako teoretické východisko porozumění následné analýzy. Třetí část práce se podrobněji zabývá principem 3E, jeho významem pro...
|
|
|
Princip přednosti evropského práva v teorii a praxi soudů členských států Evropské unie
Ondřejková, Jana ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Kühn, Zdeněk (oponent) ; Masopust, Zdeněk (oponent)
Předložená disertační práce zkoumá princip přednosti evropského práva primárně z právně-teoretického hlediska. Poukazuje na různé přístupy k principu přednosti a analyzuje argumenty, o které se tyto přístupy opírají. První části práce je věnována zkoumání principu přednosti z hlediska jeho právního základu. V literatuře jsou nejčastěji uváděny zakládající smlouvy, rozhodnutí Soudního dvora, právní doktrína (Kelsenova základní norma, Hartovo pravidlo uznání či právně-sociologické přístupy), jakož i právo mezinárodní a vnitrostátní. Pozornost byla věnována jak historickým dokumentům (Smlouva o Evropském společenství uhlí a oceli, Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství), tak na nich založeným koncepcím (doktrína svěřených pravomocí a zásada subsidiarity), jakož i neratifikované Smlouvě o Ústavě pro Evropu a právně nezávaznému Prohlášení č. 17 připojenému k Lisabonské smlouvě. Kritickému zkoumání byla podrobena argumentace Soudního dvora v rozhodnutích, kterými vyvodil princip přednosti: Van Gend en Loos, Costa, Internationale Handelsgesellschaft, Simmenthal. Vzhledem k existujícím výhradám vůči použitým argumentům jsem se zaměřila na existující teoretické koncepce, které by uvedené nedostatky dokázaly překonat (zmíněné teorie H. Kelsena, H. L. A. Harta a dalších), jakož i na tvrzení...
|
|
|
Zásady soukromého práva
Dvorská, Petra ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Selucká, Markéta (oponent) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
V předkládané práci se po úvodních výkladech pojmu právní zásady, po pojednáních o jejich významu a řešení jejich střetu, zabývám analýzou zákonných ustanovení týkajících se právních zásad a politik v části první, obecné části, hlavě I občanského zákoníku, neboť tyto považuji za výchozí ustanovení s relevancí pro celé soukromé právo. Poté hodnotím stav této současné právní úpravy, její pozitiva i negativa. Zvláštní a podrobnější pozornost věnuji zásadě poctivosti, jež považuji za zásadu mající ambici významně přispět ke kultivovanosti právního styku. V následující kapitole zvažuji význam a rozsah působnosti ustanovení § 3030 občanského zákoníku, neboť umožňuje důsledný příklon k hodnotovému obsahu práva i v právních vztazích dle dosavadní právní úpravy. Dále pojednávám o klíčových, spolu úzce souvisejících, zásadách občanského práva - zásadě autonomie vůle, zásadě rovnosti a ochraně slabší strany; jejich význam sleduji též v kapitolách věnovaných vybraným speciálním právním úpravám soukromého práva (v rodinném právu, pracovním a obchodním). V části 4. předkládané práce se zabývám rozborem významu a postavení dobrých mravů v občanském právu, v samostatné kapitole analyzuji význam pojmu veřejný pořádek v občanském právu, následují výklady jejich společných funkcí; v této souvislosti se detailně...
|
|
|
Zásada solidarity a její promítnutí v českém sociálním zabezpečení
Bohuněk, Metoděj ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Lang, Roman (oponent)
64 Zásada solidarity a její promítnutí v českém sociálním zabezpečení Abstrakt Předložená diplomová práce se zabývá uplatněním zásady sociální solidarity jako jedné ze stěžejních zásad práva sociálního zabezpečení. Jedná se o společensky exponované téma, neboť míra jejího zohlednění má vliv na životní úroveň většiny osob, a právě péče o slabší členy je dokladem kulturnosti dané společnosti. Diplomová práce se skládá z obecné a zvláštní části. V obecné části vymezuje zásadu solidarity a další zásady: protikladnou zásadu ekvivalence, zásadu spravedlnosti a zásadu subsidiarity. Dále rozebírá filozofický a historický kontext solidarity, který vychází z židovsko-křesťanských kořenů evropské kultury. V novodobé historii se zaměřuje na vývoj na území Čech, Moravy a Slezska. Popisuje, že současná podoba sociálního systému navazuje na bohatou intelektuální minulost českých ekonomů a právníků. I v současné době existují na tomto poli inspirativní lidé a myšlenky a zůstává nekončícím úkolem hledat mezi nimi ty nejvhodnější. Zvláštní část práce analyzuje nálezy Ústavního soudu České republiky, které se k zásadě solidarity a vyjadřovaly a dotýkaly se i příbuzných zásad: zásady zdrženlivosti v politických otázkách, zásady zákazu libovůle zákonodárce a zásady legitimního očekávání. Zabývá se rozdíly mezi testem...
|
|
|
Princip přednosti evropského práva v teorii a praxi soudů členských států Evropské unie
Ondřejková, Jana ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Kühn, Zdeněk (oponent) ; Masopust, Zdeněk (oponent)
Předložená disertační práce zkoumá princip přednosti evropského práva primárně z právně-teoretického hlediska. Poukazuje na různé přístupy k principu přednosti a analyzuje argumenty, o které se tyto přístupy opírají. První části práce je věnována zkoumání principu přednosti z hlediska jeho právního základu. V literatuře jsou nejčastěji uváděny zakládající smlouvy, rozhodnutí Soudního dvora, právní doktrína (Kelsenova základní norma, Hartovo pravidlo uznání či právně-sociologické přístupy), jakož i právo mezinárodní a vnitrostátní. Pozornost byla věnována jak historickým dokumentům (Smlouva o Evropském společenství uhlí a oceli, Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství), tak na nich založeným koncepcím (doktrína svěřených pravomocí a zásada subsidiarity), jakož i neratifikované Smlouvě o Ústavě pro Evropu a právně nezávaznému Prohlášení č. 17 připojenému k Lisabonské smlouvě. Kritickému zkoumání byla podrobena argumentace Soudního dvora v rozhodnutích, kterými vyvodil princip přednosti: Van Gend en Loos, Costa, Internationale Handelsgesellschaft, Simmenthal. Vzhledem k existujícím výhradám vůči použitým argumentům jsem se zaměřila na existující teoretické koncepce, které by uvedené nedostatky dokázaly překonat (zmíněné teorie H. Kelsena, H. L. A. Harta a dalších), jakož i na tvrzení...
|
host ::
RSS.