|
|
Znalosti laické dětské první pomoci u rodičů dětí batolecího věku
Staníková, Kateřina ; Majorová, Simona (vedoucí práce) ; Prokešová, Eva (oponent)
Název: Znalosti laické dětské první pomoci u rodičů dětí batolecího věku Cíle: Hlavním cílem této diplomové práce bylo zjistit úroveň znalostí laické dětské první pomoci u rodičů dětí batolecího věku u nejčastějších úrazů a vážných stavů. Dílčím cílem bylo zjistit, zda bude rozdíl mezi rodiči, kteří mají pouze jedno dítě a rodiči, kteří mají více dětí. Metody: V mé práci bylo použito anonymní anketní šetření. Anketa obsahovala celkem 27 otázek. První část obsahovala 9 otázek zjišťujících informace o respondentech. Druhá část obsahovala 18 otázek zaměřených na znalost postupů dětské první pomoci. Celkem 62 respondentů bylo složeno z 39 rodičů s jedním dítětem a 23 rodičů s více dětmi. Získaná data byla zpracována do tabulek a grafů a vyhodnocena. Výsledky: Na základě anonymního anketního šetření bylo zjištěno, že úroveň znalostí laické dětské pomoci u rodičů dětí batolecího věku je velmi uspokojivá. Výsledky ukázaly, že znalost postupů dětské pomoci u všech respondentů dosáhla 87,6 %. Rozdílnost mezi skupinou rodičů s jedním dítětem a skupinou rodičů s více dětmi byla minimální. Úspěšnost skupiny rodičů s jedním dítětem dosáhla 86,9 % a skupiny rodičů s více dětmi dosáhla 88,9 %. Klíčová slova: předlékařská první pomoc, život ohrožující stav, úraz, bezpečnost, prevence
|
|
|
Úroveň znalostí první pomoci u trenérů ledního hokeje
Bláha, Martin ; Majorová, Simona (vedoucí práce) ; Prokešová, Eva (oponent)
Název: Úroveň znalostí první pomoci u trenérů ledního hokeje Cíle: Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zjistit úroveň znalostí trenérů ledního hokeje bez ohledu na úroveň trenérské licence. Dílčími cíli jsou, zda čas od uplynutí úspěšného absolvování trenérské licence ovlivňuje úroveň znalostí první pomoci u trenérů ledního hokeje a zda jsou vyšší znalosti první pomoci u trenérů ledního hokeje s vyšší trenérskou licencí. Metody: V mé práci byla použita metoda anonymního anketního šetření. Anketa se skládala ze dvou částí, kde první část obsahovala 9 obecných otázek, k trenérské činnosti, ze kterých jsem následně vyhodnocoval výsledky a odpovídal na výzkumné otázky. Druhá část anketního šetření obsahovala 18 otázek ze znalostí první pomoci. Výsledky: Na základě anketního šetření bylo zjištěno, že trenéři ledního hokeje nedisponují dostačujícími znalostmi v oblasti první pomoci. Z výsledků vyplynulo, že průměrná úspěšnost respondentů (38) činí pouhých 58,3 %. Dále bylo zjištěno, že doba od absolvování licence má negativní vliv na znalosti první pomoci trenérů ledního hokeje. Trenéři, kteří absolvovali studium trenérské licence nedávno (0-2 roky) prokázali lepší znalosti v této problematice než trenéři, kteří ukončili studium před dvěma a více lety. Nejlepší výsledky anketního šetření prokázali...
|
|
|
Analýza miskoncepcí v první pomoci u pedagogů a veřejnosti v ČR
Křečková, Adéla ; Kuba, Radim (vedoucí práce) ; Poupová, Jana (oponent)
První pomoc je definovaná jako soubor jednoduchých opatření vedoucí k omezení rozsahu a důsledků ohrožení zdraví či života. Její poskytování by se mělo řídit platnými postupy vydávanými každých pět let Evropskou resuscitační radou (ERC) a jsou uvedeny v tzv. Guidelines. Přestože jsou zde postupy přesně definované, v populaci jsou stále silně zakořeněny některé nesprávné postupy a mýty, jež mohou zásadním způsobem ovlivnit zdraví zraněné osoby, nebo dokonce způsobit její úmrtí. V této diplomové práci jsou tyto nesprávné postupy souhrnně nazvány jako miskoncepce. Cílem této diplomové práce je analyzovat miskoncepce vyskytující se napříč českou běžnou a pedagogickou veřejností, jejich rozšíření a zdroje, odkud pocházejí, a následné srovnání těchto poznatků s výsledky Zvěřinové (2018) získanými od pedagogů českých základních škol a gymnázií. Vedlejším cílem byla analýza výskytu miskoncepcí u respondentů z běžné veřejnosti, kteří během svého života absolvovali nějaký kurz první pomoci, případně jak ovlivňuje rozsah absolvovaného kurzu, nebo období, v jakém kurz absolvovali, jejich znalosti. Též jsme zjišťovali míru proškolení v první pomoci na všech stupních vzdělávání. Výzkum byl proveden pomocí internetového dotazníku, jehož hlavní část tvořilo 10 modelových situací, u kterých respondenti rozhodovali...
|
|
|
Vzdělávání dospělých v poskytování laické první pomoci v historickém kontextu a současnosti
Špačková, Klára ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Hanušová, Jaroslava (oponent)
NÁZEV: Vzdělávání dospělých v poskytování laické první pomoci v historickém kontextu a současnosti AUTOR: Klára Špačková KATEDRA: Katedra pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: PaedDr. Eva Marádová, CSc. ABSTRAKT: Práce se zabývá vzděláváním dospělých v poskytování první pomoci. Teoretická část práce zpracovává vývoj vzdělávání laiků v poskytování první pomoci, studuje podmínky, možnosti a vztah dospělých osob ke vzdělávání se v poskytování laické první pomoci. Praktická část této práce zjišťuje u skupiny náhodně vybraných dospělých osob metodou dotazníkového šetření motivaci ke vzdělávání se v poskytování první pomoci, faktory ovlivňující vzdělanost osob v této oblasti a účinné a podceňované formy vzdělávání dospělých v první pomoci. Cílem práce je zmapování současných možností vzdělávání se v první pomoci, zjištění motivace lidí a společnosti ke vzdělávání se v první pomoci a analyzování podmínek pro všeobecnou vzdělanost v této oblasti. Na závěr je vysloveno doporučení pro zlepšení vzdělanosti obyvatelstva v první pomoci. KLÍČOVÁ SLOVA: laická první pomoc, zdraví, vzdělávání dospělých, vzdělávání
|
|
|
Znalost první pomoci u osobních asistentů
Zdychyncová, Dorota ; Prokešová, Eva (vedoucí práce) ; Majorová, Simona (oponent)
Název: Znalost první pomoci u osobních asistentů Cíle: Cílem této diplomové práce bylo zjistit znalost první pomoci ve vybraných situacích u osobních asistentů Metody: Pro zjištění znalosti první pomoci u osobních asistentů bylo využito anonymní anketní šetření. Baterie otázek vznikla na podkladě otázek bakalářské práce studentky Barbory Studené a na podkladě získaných informací z center či organizací poskytující osobní asistenci. Pro sběr dat byl využit portál Survio.com. Anketní šetření proběhlo internetovou distribucí. Cílovou skupinou byli osobní asistenti, kteří působí nebo působili v sektoru sociálních služeb. Výzkumu se celkem zúčastnilo 54 respondentů. Data byla zpracována do grafů a následně vyhodnocena. Výsledky: Z celkového počtu 54 (100%) se 46 (85 %) respondentů dostalo nad 13-ti bodovou hranici v anketě zaměřené na jejich znalosti ohledně první pomoci. Z výsledků můžeme také předpokládat, že délka působení a praktická zkušenost v rámci osobní asistence má vliv na subjektivní hodnocení týkající se sebedůvěry v poskytnutí první pomoci. Klíčová slova: laická první pomoc, služby osobní asistence, civilní onemocnění, osoby se specifickými potřebami
|
|
|
Analýza miskoncepcí v první pomoci u pedagogů a veřejnosti v ČR
Křečková, Adéla ; Kuba, Radim (vedoucí práce) ; Poupová, Jana (oponent)
První pomoc je definovaná jako soubor jednoduchých opatření vedoucí k omezení rozsahu a důsledků ohrožení zdraví či života. Její poskytování by se mělo řídit platnými postupy vydávanými každých pět let Evropskou resuscitační radou (ERC) a jsou uvedeny v tzv. Guidelines. Přestože jsou zde postupy přesně definované, v populaci jsou stále silně zakořeněny některé nesprávné postupy a mýty, jež mohou zásadním způsobem ovlivnit zdraví zraněné osoby, nebo dokonce způsobit její úmrtí. V této diplomové práci jsou tyto nesprávné postupy souhrnně nazvány jako miskoncepce. Cílem této diplomové práce je analyzovat miskoncepce vyskytující se napříč českou běžnou a pedagogickou veřejností, jejich rozšíření a zdroje, odkud pocházejí, a následné srovnání těchto poznatků s výsledky Zvěřinové (2018) získanými od pedagogů českých základních škol a gymnázií. Vedlejším cílem byla analýza výskytu miskoncepcí u respondentů z běžné veřejnosti, kteří během svého života absolvovali nějaký kurz první pomoci, případně jak ovlivňuje rozsah absolvovaného kurzu, nebo období, v jakém kurz absolvovali, jejich znalosti. Též jsme zjišťovali míru proškolení v první pomoci na všech stupních vzdělávání. Výzkum byl proveden pomocí internetového dotazníku, jehož hlavní část tvořilo 10 modelových situací, u kterých respondenti rozhodovali...
|
|
|
Faktory ovlivňující ochotu poskytnout laickou první pomoc jako modelový příklad prosociálního chování
Havlová, Andrea ; Kuba, Radim (vedoucí práce) ; Dvořáková, Radka (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice prosociálního chování a altruismu. Cílem prosociálního chování je pomoci druhému jedinci. Altruismus bývá řazen do prosociálního chování a organismus altruistickou pomoc často vykonává na úkor sebe samotného. Význam prosociálního chování je demonstrován na modelovém příkladu poskytování první pomoci. Kapitoly následně shrnují základní informace o laické první pomoci a jejím vlivu na řetězec přežití u postiženého, a to se zaměřením na faktory, které mohou poskytnutí první pomoci ovlivnit. Hlavním cílem práce bylo vytvořit rešerši z odborných původních zdrojů na dané téma a zejména sestavit ucelený přehled zmíněných faktorů. Chování člověka v daných situacích může ovlivnit mnoho různých fenoménů. Mezi nejčastější patří efekt přihlížejícího, příbuznost či emoční vazba k postiženému, znalost správných postupů první pomoci, míra stresu a věk zachránce. Velmi významným faktorem je především přítomnost nebezpečí, které z evolučního hlediska souvisí i s dimenzí znechucení (disgustu) ve spojitosti se strachem z vlastního zranění či nákazy infekční chorobou a souvisejícím snížením biologického fitness jedince.
|
|
|
Informovanost veřejnosti o možnostech využití Automatického externího defibrilátoru v laické první pomoci
Šilhavá, Lenka ; Eislerová, Iva (vedoucí práce) ; Novotná, Jindra (oponent)
Bakalářská práce se zabývá informovaností veřejnosti o možnostech využití Automatického externího defibrilátoru v laické první pomoci. V teoretické části uvádím základní informace anatomické, fyziologické a patofyziologické. Větší část jsem věnovala Automatickému externímu defibrilátoru, jeho významu, popisu a doporučenému postupu použití. Empirická část vyhodnocuje mnou provedený kvantitativní výzkum, který jsem realizovala formou anonymního dotazníku umístěného na internetu. Dotazník byl určen dospělým osobám, které nepracují ve zdravotnictví. Odpovědělo na něj 99 osob, většina ve věku 18 - 39 let, převažovali lidé středoškolsky vzdělaní. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit úroveň informovanosti laické veřejnosti o AED, dílčími cíly bylo zjistit ochotu laiků školit se o AED a také zmapovat informační zdroje, které veřejnost nejčastěji vyhledává. Výsledky výzkumu jsem vložila do přehledných tabulek a grafů. Tabulky obsahují absolutní četnost, relativní četnost a celkovou četnost. Výsledkem je zjištění, že míra informovanosti se oproti výzkumům prováděným v minulých letech mírně zvýšila, přesto ji nelze hodnotit jako uspokojivou. Konstatovala jsem zájem veřejnosti o další informace a značnou ochotu školit se i ve volném čase. Klíčová slova: AED, arytmie, fibrilace, defibrilace, náhlá zástava oběhu,...
|
|
|
Vzdělávání dospělých v poskytování laické první pomoci v historickém kontextu a současnosti
Špačková, Klára ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Hanušová, Jaroslava (oponent)
NÁZEV: Vzdělávání dospělých v poskytování laické první pomoci v historickém kontextu a současnosti AUTOR: Klára Špačková KATEDRA: Katedra pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: PaedDr. Eva Marádová, CSc. ABSTRAKT: Práce se zabývá vzděláváním dospělých v poskytování první pomoci. Teoretická část práce zpracovává vývoj vzdělávání laiků v poskytování první pomoci, studuje podmínky, možnosti a vztah dospělých osob ke vzdělávání se v poskytování laické první pomoci. Praktická část této práce zjišťuje u skupiny náhodně vybraných dospělých osob metodou dotazníkového šetření motivaci ke vzdělávání se v poskytování první pomoci, faktory ovlivňující vzdělanost osob v této oblasti a účinné a podceňované formy vzdělávání dospělých v první pomoci. Cílem práce je zmapování současných možností vzdělávání se v první pomoci, zjištění motivace lidí a společnosti ke vzdělávání se v první pomoci a analyzování podmínek pro všeobecnou vzdělanost v této oblasti. Na závěr je vysloveno doporučení pro zlepšení vzdělanosti obyvatelstva v první pomoci. KLÍČOVÁ SLOVA: laická první pomoc, zdraví, vzdělávání dospělých, vzdělávání
|
|
|
Znalosti o teorii první pomoci u studentů JU
MALANÍKOVÁ, Jana
Bakalářská práce je rozdělena do dvou hlavních částí, na část teoretickou a výzkumnou. V části první se čtenář seznámí s teoretickými znalostmi poskytování první pomoci. Považovala jsem za zcela nezbytné uvést zde definici první pomoci, základní členění teorie první pomoci na laickou a technickou první pomoc. V práci jsou zároveň stručně popsány nejnovější postupy kardiopulmonální resuscitace u dospělého člověka. Kapitola druhá je malým připomenutím vzniku a dějin Červeného kříže. Tato kapitola obsahuje informace o počátcích vzniku Červeného kříže, jak tomu bylo se založením Červeného kříže v České republice, údaje o Mezinárodním hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce a základní informace o možnostech laického školení první pomoci. Poslední, čtvrtá kapitola, je věnovaná zásadám základního ošetření u některých život ohrožujících stavů, jako jsou: šok, bezvědomí, zlomeniny, krvácení a dále, jak přivolat ZZS. Abych zjistila, jaká je dostupnost a zároveň srozumitelnost informací o první pomoci, snažila jsem se čerpat z různých informačních zdrojů. Podle získaných informací jsem se rozhodla pro zpracování teoretické části práce v daném rozsahu. Část druhá se týká vlastního výzkumu, pro který byl stanoven jeden hlavní cíl: zjistit znalosti o teorii první pomoci. Výzkum byl proveden na vybraných fakultách JČU, dotazníky vyplnilo 159 studentů z EF, PF, ZSF a ZF. Dotazované těchto fakult jsem si vybrala se záměrem zjistit informovanost právě u těchto studentů o teorii první pomoci, neboť tito respondenti zastupují určitou věkovou skupinu, ale i různá odvětví lidské činnosti. Vzorek jsem dále upravila prostým náhodným výběrem, se stejným zastoupením studentů jednotlivých fakult, na 100 respondentů. Pro výzkum této práce byla zvolena kvantitativní metoda. Sběr potřebných dat proběhl pomocí anonymních dotazníků. Strukturovaný dotazník (viz Příloha č. 1) obsahoval celkem 22 otázek zaměřujících se na teoretickou první pomoc studentů JČU. Data jsem zpracovávala za účelem potvrzení či vyvrácení předem stanovených hypotéz. Vyhodnocení údajů proběhlo pomocí statistických metod náhodným výběrem, kontingenčními tabulkami a výsledky byly uspořádány přehledně do grafů. Ke zpracování výsledků byl použit pro-gram Microsoft Office Excel 2010.
|
host ::
RSS.