|
|
Odpor místních komunit vůči nízkoprahovým službám pro uživatele drog v Praze
Valachová, Zuzana ; Nekola, Martin (vedoucí práce) ; Tůmová, Kateřina (oponent)
Předložená práce se věnuje tematice nízkoprahových služeb pro drogově závislé v kontextu s postoji NIMBY, tedy s odporem místních komunit vůči umístění těchto služeb do jejich sousedství. Praha se v současné době potýká s nedostatkem těchto služeb, který se i přes naléhání odborníků na důležitost situace nedaří vyřešit. Tato práce se snaží porozumět situaci, ve které se kontaktní centra ve spojitosti s postoji NIMBY nachází, a jaký mají tyto postoje na činnost center vliv. Odhaluje další faktory, které jejich činnost ovlivňují, a jak s danými postoji (ne)souvisí. Na závěr práce vymezuje hlavní problémy těchto center a možné návrhy jejich řešení. Dosažení těchto cílů bylo možné pomocí vícepřípadové studie kontaktních center Drop In a Progressive, které bylo dosaženo rozhovory s jejich vedoucími. Pro získání pohledu na situaci od dalších zúčastněných aktérů byla provedena mediální rešerše. Bylo zjištěno, že KC Drop In se s nepokoji nepotýká, zatímco KC Progressive bylo kvůli nepokojům místních obyvatel, které přešly v politickou úroveň, uzavřeno. Hlavním faktorem nepokojů se ukázal být objem klientů v dané lokalitě, který zde narušoval klid a bezpečí. Velký objem klientů kontaktních center je způsoben nedostatkem daných center a jiných adiktologických služeb v Praze. Kdyby se zátěž rozprostřela do...
|
|
|
Užívání pervitinu u klientů navštěvujících kontaktní centra v Praze.
Provazníková, Radka ; Reichelová, Lenka (vedoucí práce) ; Vacek, Jaroslav (oponent)
CÍLE: Hlavním cílem bakalářské práce je podrobně popsat vzorce užívání pervitinu u klientů navštěvujících nízkoprahová kontaktní centra v Praze. SOUBOR: Výzkumný soubor tvořilo 58 klientů ze tří pražských kontaktních center (Sananim o.s., Progressive o.s. a Drop In o.p.s.). Hlavními kritérii pro vstup do výzkumu bylo to, že klient navštívil dané kontaktní centrum v době mého šetření a uvedl na základě svého subjektivního posouzení jako svou hlavní drogu v posledním roce pervitin. Dále museli všichni klienti splňovat kritéria pro problémové užívání drog podle definice EMCDDA. Respondenti, kteří tato kritéria nesplňovali, byli následně z výzkumu vyloučeni. METODY: Pro realizaci výzkumu byl použit anonymní strukturovaný dotazník, který byl vytvořen čistě pro účely tohoto šetření. Výsledky byly zpracovány deskriptivní statistikou. VÝSLEDKY A ZÁVĚR: Bylo zjištěno, že většina problémových uživatelů pervitinu, kteří navštěvují kontakní centra v Praze užívá svou drogu pravidelně a většinou vícekrát v týdnu (tedy denně nebo téměř denně). Jejich konzumace pervitinu nezávisí na dni v týdnu ani denní době a průměrné množství pervitinu, které si aplikují v jedné dávce, se pohybuje kolem 0,29 gramu. Počet dávek za jeden den je dvě nebo tři. Před užitím drogy respondenti nečastěji pociťují bušení srdce, nadmíru...
|
|
|
Míra spotřeby injekčního materiálu pro aplikaci návykových látek v České republice v roce 2010
Mišta, Jan ; Gabrhelík, Roman (vedoucí práce) ; Vacek, Jaroslav (oponent)
Název bakalářské práce: Míra spotřeby injekčního materiálu pro aplikaci návykových látek v České republice v roce 2010. Abstrakt: V bakalářské práci na téma Míra spotřeby injekčního materiálu pro aplikaci návykových látek se zaměřuji na míru distribuce injekčního materiálu pro injekční uživatele návykových látek v České republice v roce 2010. V teoretické části práce se zabývám zejména problematikou injekčního užívání, možných komplikací spojených s touto aplikací a minimalizací rizik tohoto užívání. Rovněž zde uvádím problematiku nízkoprahových drogových služeb. V praktické části práce vycházím z dat výrobců tohoto specifického injekčního materiálu, ale hlavně z dat šesti nejrozšířenějších distributorů, kteří zásobují veřejné lékárny léčivými přípravky a zdravotnickou technikou. Dále jsem rovněž zmapoval situaci kolem pacientů aplikujících si inzulín pomocí klasických inzulínových stříkaček, dodávek těchto "inzulínek" do zařízení nemocničního typu a na další možné koncové trhy. Rovněž se zde zabývám největším koncovým trhem, tedy nízkoprahovými službami - kontaktní centra, terénní programy. V závěrečných kapitolách uvádím k uvedeným přehledům svůj komentář s možnými návrhy řešení, které by mohly přispět ke zkvalitnění adiktologických služeb. Klíčová slova: injekční užívání, inzulínová stříkačka, distribuce...
|
|
|
Využívání hlasových systémů a jejich uplatnění v informační společnosti
Laštovička, Petr ; Papík, Richard (vedoucí práce) ; Fiala, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou rozpoznání řeči a jejím praktickým využitím. Tato funkce je popsána teoreticky k více vědeckým oborům, stejně tak směrem k oboru Informační vědy s důrazem na tématickou oblast Human Computer Interaction. Součástí práce je také dotazníkové šetření zaměřené na získání informací k chování uživatelů kontaktních center - jejich zvyklostí, frekvence využívání, preference typu obsluhy a požadavků na nové funkce. Obsahuje i specifické otázky k funkcím rozpoznání řečí a identifikaci hlasem. Jedná se o pilotní průzkum, který může být základem dalšího rozsáhlejšího výzkumu. Cílem práce je zjistit možnosti využití funkcí rozpoznání řeči a reálné potřeby uživatelů.
|
|
|
Nízkoprahové adiktologické služby na malých městech
Jiříková, Adéla ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá specifiky nízkoprahových adiktologických služeb na malém městě. V úvodu práce autorka přibližuje, jaké nízkoprahové adiktologické služby existují a jaké činnosti vykonávají. Práce přináší stručný vhled do základních principů těchto služeb a jejich uplatňování v České republice. Jádro diplomové práce tvoří průzkum, který byl proveden mezi pracovníky o. s. Prevent, kteří pracují v nízkoprahových adiktologických službách na malých městech. Při průzkumu byla využita metoda semistrukturovaného narativního rozhovoru. Cílem šetření bylo zjistit, jak vnímají specifika své práce na malých městech samotní pracovníci. Záměrem bylo dále srovnání práce na malých městech a práce ve městech velkých. Zjištěné výsledky mají poukázat na úskalí a výzvy práce na malých městech, dále mají ilustrovat nastavení služeb v těchto lokalitách a nastínit další možnosti do budoucna očima pracovníků. Závěry, ke kterým autorka práce dospěla, mohou napomoci pracovníkům v podobných službách k lepší orientaci v situacích, se kterými se setkávají. Práce může rovněž sloužit zřizovatelům nízkoprahových adiktologických zařízení ke změně nastavení služeb a k efektivnější podpoře pracovníků. KLÍČOVÁ SLOVA uživatelé drog, nízkoprahové adiktologické služby, kontaktní centra, terénní programy, malá města, Harm...
|
|
|
Zmapování četnosti injekční aplikace dle typu návykové látky v období jednoho měsíce u klientů nízkoprahových služeb
Toxanbayeva, Gaziza ; Gabrhelík, Roman (vedoucí práce) ; Vacek, Jaroslav (oponent)
V bakalářské práci na téma Zmapování četnosti injekční aplikace dle typu návykové látky v období jednoho měsíce u klientů nízkoprahových služeb, se zaměřuji na zjištění průměrného počtu injekčních aplikací v období jednoho měsíce a na odhad míry spotřeby injekčního materiálu uživateli návykových látek nízkoprahových služeb v Praze. V teoretické části práce se zabývám problematikou injekčního užívání a s tím spojených komplikací a minimalizací rizik problémového užívání drog a problematikou současných nízkoprahových služeb určených pro drogově závislé. V praktické části práce vycházím z dat, sebraných pomocí strukturovaného dotazníku mezi uživateli návykových látek. Zde se zabývám získáváním průměrného počtu injekčních aplikací, který činí přibližně dvě injekční aplikace denně, a to u všech typů drog, které se objevily jako primární, totiž pervitin, subutex, heroin. Z výsledku studie vyšlo, že získaný odhad spotřeby injekčního materiálu uživateli návykových látek je 3,5krát vyšší než distribuce výměnnými programy. V závěru práce diskutuji nad uvedenými výsledky s možnými návrhy řešení, které by mohly přispět ke zkvalitnění adiktologických služeb, respektive o významu dalších zdrojů injekčního materiálu v podobě lékáren a o důležitosti jejich zapojení do sítí adiktologických služeb.
|
|
| |
|
|
Které aspekty motivují uživatele výměnných programů k léčbě
Molnárová, Jana ; Čihánková, Ivana (vedoucí práce) ; Semerádová, Martina (oponent)
Cílem bakalářské práce s názvem Které aspekty výměnných programů vedou jejich uživatele k léčbě je představit význam a úlohu pracovníků kontaktních center v životní cestě závislého (drogově závislého klienta). Dále se zaměřit na aspekty jejich léčebného procesu díky harm reduction, které mohou vést k změně životního stylu a s tím spojené abstinence. K tomu bylo použity výpovědi pracovníků dvou k-center v jihočeském kraji, kteří tímto pomohli zmapovat jejich činnost a následně obtíže, kterými prochází závislí klienti. V teoretické části je popsána podstata závislosti, dále pojem motivace a s tím související další pojmy jako jsou např. motivační rozhovory a case management. Tato sekce zahrnuje i druhy zařízení, která poskytují služby drogově závislým (léčebny, terapeutické komunity, doléčovací centra, substituční léčby). Praktická část obsahuje kvalitativní výzkum, který byl tvořen z rozhovorů se čtyřmi pracovníky k-center. Následuje diskuze nad získanými výsledky a závěr celé práce. Klíčová slova: Závislost Motivace Harm reduction Motivační rozhovory Výměnný program
|
|
|
Kontaktní centra a nové drogy
KAMENÍKOVÁ, Klára
Ve své práci se zaměřuji na problematiku nových syntetických látek a na specifika sociální práce s uživateli těchto látek v kontaktních centrech v České republice. Cílem bylo popsat specifika sociální práce v kontaktních centrech s uživateli nových syntetických látek a výzkumná otázka byla zvolena: "Jak pracují pracovníci v sociální sféře s uživateli nových drog?" V teoretické části práce se věnuji drogám obecně, dále charakteristice a rozdělení drog. Definuji pojem nové drogy, tedy nové syntetické látky, jejich dělení a účinky. Okrajově definuji i seznam návykových látek a jeho vliv na drogovou scénu. Dále se zaměřuji na samotná specifika sociální práce v rámci drog, tedy na kontaktní práci a filozofii harm reduction. V poslední kapitole se věnuji drogové politice. V praktické části se věnuji kvalitativnímu výzkumu, kde jsem použila metodu dotazování s využitím techniky polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory probíhaly s pracovníky kontaktních center v České republice, přesněji v Jihlavě, Písku a Trutnově. K vyhodnocení dat z rozhovorů byla použita metoda zakotvené teorie. Z výsledků výzkumu se ukázalo, že pro práci s uživateli nových syntetických látek nejsou dosud žádné specifické přístupy. K této práci se využívají principy, které se uplatňují pro práci s uživateli běžných drog. Jedná se o kontaktní práci, filozofii harm reduction, relativně nový přístup hard & smart a v budoucnu by se měl objevit nový přístup zaměřený především na práci s novými látkami, a to testování kvality látek na akcích a v kontaktních centrech. Tato práce by mohla být přínosem a posloužit pracovníkům kontaktních center i jiných adiktologických pracovišť, např. adiktologických ambulancí, dále také laické veřejnosti, která se o danou problematiku zajímá či studentům příbuzných oborů.
|
|
| |
host ::
RSS.