|
|
Žák mladšího školního věku s lehkým mentálním postižením - komparace vzdělávání ve školách zřízených dle § 16 školského zákona a školách inkluzivních
PISINGEROVÁ, Andrea
Bakalářská práce zpracovává téma Žák mladšího školního věku s lehkým mentálním postižením - komparace vzdělávání ve školách zřízených dle § 16 školského zákona a školách inkluzivních. Cílem výzkumu je porovnání vzdělávání u žáků s lehkým mentálním postižením na základní škole zřízené podle § 16 odstavce 9 školského zákona a na běžné (inkluzivní) základní škole. Dílčím cílem je zjistit, zda existují rozdíly mezi oběma typy škol v oblasti zajišťování podmínek pro žáky s lehkým mentálním postižením. Teoretická část obsahuje čtyři hlavní kapitoly. V první kapitole je charakterizováno období mladšího školního věku. Následující kapitola se zaměřuje na mentální postižení, především pak na lehké mentální postižení. Třetí kapitola se zabývá systémem péče a služeb pro děti s mentálním postižením a jejich zákonné zástupce. Poslední kapitola teoretické části je zaměřena vzdělávání žáků s mentálním postižením. V této kapitole je zmíněno vzdělávání žáků s mentálním postižením před rokem 1989, po roce 1989 a současné možnosti vzdělávání těchto žáků, přičemž se kapitola úžeji zaměřuje na stávající možnosti vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Pro výzkumnou část byla využita metoda kvalitativní, konkrétně se jednalo o polostrukturované rozhovory. Z výzkumu vyplynulo, že existují určité rozdíly mezi oběma typy škol. Rozdíly se objevily v personálních podmínkách, ve využití speciálně pedagogických prostředků a aplikací individuálního přístupu k žákům. Tato bakalářská práce přispívá k poznání současné situace ve vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením.
|
|
|
Integrace dětí a mladých dospělých s mentálním postižením do společnosti z pohledu sociálních pracovníků
Lorenzová, Magdaléna ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Wirthová, Jitka (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem integrace dětí a mladých dospělých s mentálním postižením do společnosti z pohledu sociálních pracovníků. Sociální pracovníci mohou sehrávat důležitou roli v procesu integrace osob s mentálním postižením do společnosti. Práce se zaměřuje na jejich pohled na současný stav inkluze a sociálních služeb a na problémy, které v systému sociálních služeb vnímají. První část práce se zaměřuje na vysvětlení pojmů, které jsou v textu často používány, jsou popsány zákony, které se zmiňují o osobách s mentálním postižením. Dále jsou vysvětleny teoretické koncepty, z kterých práce vychází, především koncept liniových pracovníků a empowermentu. Dále jsou stanoveny cíle a výzkumné otázky a metodologie práce. Výzkumná část představuje výsledky analýzy a hlavní zjištění výzkumu. Ve výzkumné části jsou uvedeny úryvky z rozhovorů, je poukázáno na problémy, které v systému sociálních služeb a v procesu integrace vnímají sociální pracovníci. Dále je popsán také přístup sociálních pracovníků k jejich klientům s mentálním postižením a také aktéři, kteří podle sociálních pracovníků hrají podstatnou roli v procesu integrace. Na závěr jsou propojeny výsledky analýzy s teoretickými východisky.
|
|
|
Problematika náplně práce asistenta pedagoga na vybrané škole a její specifikace.
Makulová, Radka ; Richterová, Magdalena (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Kvalitně promyšlená spolupráce mezi učitelem a asistentem pedagoga vede nejen k zefektivnění práce, ale je také velice přínosná pro žáky a třídní klima. Již na počátku jejich spolupráce je nutné mít nastavena jasná pravidla, role a kompetence. Výzkum jsem zaměřila na spolupráci učitele a asistenta pedagoga, na faktory, které spolupráci ovlivňují v každodenní praxi. První část práce obsahuje teoretické vymezení této problematiky. Zabývá se pojmy inkluze a inkluzivní školství. Charakterizuje pozici pedagoga a asistenta pedagoga v rámci vyučovacího procesu a jeho legislativní ukotvení. Empirická část práce je věnována výzkumu vzájemné spokojenosti spolupráce mezi respondenty. Ve výzkumu participují učitel a asistent pedagoga z konkrétní malotřídní školy, následně pak učitelé a asistenti pedagoga z několika škol v blízkém okolí. Samotný výzkum byl proveden kvalitativně v první části zúčastněným pozorováním ve třídě. V části druhé strukturovanými rozhovory s participanty. V závěru práce uvádím přehled zjištěných výsledků týkajících se oblasti komunikace, činností a hodnocení vzájemné spolupráce mezi učitelem a asistentem pedagoga. KLÍČOVÁ SLOVA: asistent pedagoga, příprava na hodinu, inkluzivní vzdělávání, žák se speciálními vzdělávacími potřebami, individuální vzdělávací plán
|
|
|
Využití zážitkové pedagogiky ke zprostředkování zkušeností zrakového postižení intaktním dětem
Balíková, Marie ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Kadrnožková, Monika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá možností využití zážitkové pedagogiky ke zprostředkování zrakového postižení intaktním dětem na 1. stupni běžné ZŠ. Práce teoreticky popisuje problematiku zrakového postižení, jeho klasifikaci, funkční dopady a systém vzdělávání osob se zrakovým postižením v České republice. Dále se práce věnuje podrobné definici termínu zážitková pedagogika, vymezuje pojem inkluzivní vzdělávání a hledá odpověď na otázku, proč seznamovat intaktní žáky s problematikou (zrakového) postižení. Výzkum této práce se zaměřil na sledování proměny vnímání zrakového postižení intaktními žáky prvního stupně běžné ZŠ po programu zážitkové pedagogiky zaměřeném na problematiku zrakového postižení. K dosažení výzkumného cíle byla při sběru dat využita metoda kvalitativního rozhovoru a při následné analýze metoda otevřeného kódování. Výzkum sledoval několik dílčích oblastí vnímání zrakového postižení (oblast emocí, oblast vědomostí a oblast hypotetického příchodu spolužáka se zrakovým postižením). Na základě zodpovězení dílčích výzkumných otázek v těchto oblastech byla zodpovězena hlavní výzkumná otázka. Výsledky výzkumu ukazují proměnu vnímání zrakového postižení intaktními dětmi na prvním stupni běžné ZŠ, zejména v oblasti emoční a oblasti vnímání potřeb hypotetického spolužáka se zrakovým postižením....
|
|
|
Spolupráce asistenta pedagoga s učitelem
ČÍŽKOVÁ, Nikola
Tato bakalářská práce se zabývá spoluprací mezi asistentem pedagoga a učitelem. Cílem je popsat vnímání spolupráce jak z pohledu pedagogů, tak z pohledu asistentů pedagoga, identifikovat problémy, které během spolupráce mezi pedagogickými pracovníky vznikají, a formulovat, v čem shledávají participanti negativa a v čem pozitiva spolupráce. Teoretická část se zabývá popisem inkluzivní školy, tím, jak inkluzivní škola funguje, poté formami soužití ve škole a na závěr vymezením rolí obou aktérů v heterogenním třídním kolektivu a rolí rodičů. V části praktické jsou pomocí polostrukturovaného rozhovoru zaznamenány zkušenosti jednotlivých participantů se vzájemnou kooperací, popsány jimi vnímané bariéry i kladné stránky a jejich celkový názor na roli asistenta pedagoga. Z rozhovorů vyplývá, že pokud jsou pravidla nastavená tak, aby vyhovovala oběma aktérům, pak je spolupráce pro všechny velmi přínosná a role asistenta pedagoga je vnímána kladně.
|
|
|
Žák se speciálními vzdělávacími potřebami v malotřídní škole
HROMADOVÁ, Barbora
Diplomová práce se zabývá problematikou vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v malotřídních školách. V teoretické části jsou nastíněny pojmy, které se s problematikou pojí, a to speciální vzdělávací potřeby, podpůrná opatření a jejich stupně, poradenský systém, charakteristika vybraných speciálních vzdělávacích potřeb a v závěru teoretické části je pozornost věnována malotřídním školám. Je zde uvedena základní charakteristika, historie malotřídních škol a jak je to s nimi v zahraničí a v neposlední řadě jsou zde představeny výhody a nevýhody malotřídních škol. Praktická část je věnována realizovanému kvalitativnímu výzkumu, jehož cílem bylo popsat, jaká jsou specifika přístupu k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami v malotřídních školách a jaké faktory hrají roli v podpoře těchto žáků. Pro výzkumné šetření byly vybrány dvě základní školy z Plzeňského kraje a jedna základní škola z Jihočeského kraje. Na těchto školách proběhlo pozorování výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Následně byl proveden polostrukturovaný rozhovor se třemi třídními učiteli. Sesbíraná data byla zanalyzována prostřednictvím tzv. otevřeného kódování. Z výzkumu vyplynulo, že malotřídní školy představují vhodné prostředí pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.
|
|
|
Připravenost učitelů na dítě/žáka s chronickým onemocněním v rámci inkluzivního vzdělávání
BASTLOVÁ, Veronika
Bakalářská práce zpracovává téma Připravenosti učitelů na dítě/žáka s chronickým onemocněním v rámci inkluzivního vzdělávání. Teoretická část obsahuje tři kapitoly, kde jsou v první kapitole charakterizována vývojová specifika dítěte v předškolním a mladším školním věku. Následují kapitola řeší obecnou problematiku a charakteristiku chronických onemocnění. Vyzdvižena jsou jednotlivá chronická onemocnění, konkrétně alergická onemocnění, celiakie, diabetes 1. typu a epilepsie. Poslední kapitola teoretické části je zaměřena na vymezení inkluzivního vzdělávání. Je zde popsán i přístup společnosti ke zdravotně znevýhodněným v historickém kontextu, a zmíněno je také legislativní vymezení inkluzivního vzdělávání. Poslední zmíněnou problematikou je dítě s chronickým onemocněním v procesu inkluzivního vzdělávání. Pro výzkumnou část byla využita metoda kvantitativní, konkrétně dotazníkové šetření. Cílem výzkumu je zjistit, zda jsou učitelé dostatečně obeznámeni s problematikou chronických onemocnění, odkud tyto informace získávají a jaká je spolupráce a informovanost pedagogů o nemoci dítěte ze strany rodičů.
|
|
|
Cesta k inkluzivní škole
Marques, Karin ; Straková, Jana (vedoucí práce) ; Lazarová, Bohumíra (oponent) ; Hájková, Vanda (oponent)
Od září 2016 platí v českých školách tzv. inkluzivní novela, tedy vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Cílem studie je přinést detailní pohled na to, čím prošly školy, které se dají označit za inkluzivní. Případová studie proměny tří škol popisuje průběh transformace ve třech odlišných kontextech před rokem 2016. Na základě měření inkluzivity a veřejně deklarované snaze o inkluzi byly vybrány tři školy v odlišných kontextech. Interpretativní fenomenologickou analýzou byly zkoumány rozhovory s aktéry škol (vedení, učitelé, asistenti, rodiče, zástupci zřizovatele) s cílem zjistit, jak vzniká inkluzivní škola a jak lidé ve škole vnímali tuto proměnu. Inkluzivní škola vzniká jako produkt ředitelovy vize a transformačního leadershipu. Klíčem k úspěšné proměně školy je měnit nejen procesy a strukturu, ale zejména kulturu školy, tedy nacházení společného porozumění vize. Aktéři škol se vnímali jako průkopníci, jako společenství, které sdílí stejné hodnoty. Ústřední byl koncept spolupráce a komunikace. Pro průběh transformace bylo důležité získat důvěru rodičů a veřejnosti, vytvořit podmínky pro respektování potřeb a odlišností každého dítěte. K tomu bylo potřeba zajistit dostatečné finanční prostředky, tvrdě a poctivě pracovat, vzdělávat se a konzultovat....
|
|
|
Dítě s poruchou sociálního a emočního vývoje v předškolním zařízení.
Piazzová, Irena ; Hanyš Holemá, Irena (vedoucí práce) ; Ferklová, Alžběta (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku úspěšné edukace a komunikace s dítětem předškolního věku s poruchou sociálního a emocionálního vývoje. Na připravenost pedagogů vzdělávat a vychovávat takto znevýhodněné děti, ale i na schopnost předběžné diagnostiky a následně možnosti efektivního působení při výchovném a vzdělávacím procesu. Úvodní kapitoly se zabývají teoretickými východisky, která jsou základem pro následující výzkumnou část diplomové práce. V první část této práce je zaměřena na inklusivní vzdělávání a s ním spojené pojmy. Dále je pak zmapován legislativní rámec, kterým je vymezeno předškolní vzdělávání po právní stránce, poradenská pracoviště i některá podpůrná opatřeni se zákonem souvisejícími. Následně je pak nastíněn zdravý vývoj dítěte v sociální a emocionální oblasti, možné kategorie poruch sociálního a emočního vývoje. Blíže se pak diplomová práce zaměřuje na Aspergerův syndrom, který je jednou z forem poruch autistického spektra. Dále je pak poukázáno na možné symptomy poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD). V další kapitole stávající práce je charakterizována osobnost pedagoga a některé předpoklady pro jeho úspěšné působení v oblasti výchovy a vzdělávání, jako jsou pedagogická komunikace a pedagogická diagnostika. K vypracování praktické části byla použita metoda...
|
|
|
Vnímání distanční výuky z pohledu učitelů k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami v základním vzdělávání
Sajtlová, Tereza ; Bartoňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Cílem diplomové práce a výzkumného projektu je zjistit úskalí a pozitiva distančního vzdělávání ve vztahu k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami v rámci škol hlavního vzdělávacího proudu z pohledu učitelů. Práce reaguje na období pandemie COVID-19, kdy bylo školství nuceno zavést celorepublikově distanční vzdělávání. V teoretické části se práce zabývá žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a k nim pojící se legislativou, poradenským systémem a inkluzivním vzděláváním. Dále jsou definovány faktory, které ovlivňují edukační proces žáků se SVP s důrazem na rámcový vzdělávací program základního vzdělávání, podpůrná opatření, asistenta pedagoga a metody a formy práce s těmito žáky. Poslední kapitola se věnuje distančnímu vzdělávání, kde jsou popsány prvky distanční výuky, realizované výzkumy a spolupráce všech aktérů podílejících se na výuce v době pandemie. Empirická část za pomoci kvalitativního šetření s využitím technik analýzy prostudované literatury a polostrukturovaných rozhovorů zjišťuje zkušenosti učitelů s distančním vzděláváním u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. KLÍČOVÁ SLOVA žák se speciálními vzdělávacími potřebami; distanční výuka; distanční vzdělávání; inkluzivní vzdělávání; základní škola
|
host ::
RSS.