|
|
Individualismus v díle Nacume Sósekiho
Gieblová, Adéla ; Tirala, Martin (vedoucí práce) ; Weber, Michael (oponent)
(česky) Práce se zabývá individualismem v díle Nacume Sósekiho. Cílem je zjistit, jak problematice individualismu rozuměl sám autor a na základě jakých osobních zkušeností k tomuto pojetí došel. Druhá část práce se věnuje rozboru čtyř děl, Boččan, Sanširó, Sorekara a Kokoro, na kterých chci poukázat, jaké typy individualit Sóseki čtenářům představil, a jak filosofie individualismu ovlivnila jeho literární činnost.
|
|
|
G. Lipovetsky: Etika, která nebolí
Pavelcová, Tereza ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl sledovat a kriticky interpretovat tezi o vývoji etiky a morálky u Gillese Lipovetského, a to na konkrétních příkladech z dějin etiky a jejích současných reflexích. Práce by měla objasnit, v jakých ohledech je Lipovetského filosofická a sociologická diagnóza, analýza a následná predikce oprávněná a v jakých naopak problematická a proč. Lipovetského teze rozvíjená v díle Soumrak povinnosti zní, že současný mravní "rozkvět" je ve skutečnosti otřesem, nikoliv čistým návratem či znovuoživením tradiční morálky. Není přehnané říci, že soudobá morálka starou morálkou dočista opouští. Ambicí práce je formulovat charakter a typické projevy autorem kladené postmoralistní "etiky třetího typu", která nemá ani náboženský, ani laický základ ve formě povinnosti. Práce si všímá napětí mezi současnou etickou horlivostí a dekadencí, podněcováním individualismu a požadavky kolektivu, obecně pak mezi zodpovědnou a nezodpovědnou etikou. Záměrem je zároveň pokus o obhajobu Lipovetským formulované aplikovatelné etiky odpovědnosti nastupující v čase "soumraku povinnosti", kdy nemáme k dispozici žádný věrohodný celistvý model chování. Tato etika se má mimo altruismu a dobré vůle zakládat na soudnosti, kompromisu, reformách a solidaritě. Jedině tak je snad schopná kompenzovat nedostatky...
|
|
|
Diference spotřebních vzorců mladých lidí na protikladu velkoměsta a venkova
Samec, Tomáš ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Práce se zabývá problematikou materiální, kulturní a vztahové spotřeby v kontextu pozdně moderní společnosti. Využívá přitom odlišnosti sociálních prostředí velkoměsta a venkova k popisu sociálních funkcí spotřeby. Práce nejprve teoreticky ukotvuje spotřebu v rámci sociologického diskurzu a představuje základní teoretická východiska. Hlavní důraz je kladen na analytickou část práce, která představuje zjištění provedeného výzkumu. Výzkum obsahoval dvě části. Polostrukturované rozhovory, pomocí kterých se vytvořili koncepty a hypotézy, které byly následně testovány v dotazníkovém šetření. Výzkum má charakter případové studie, zjištění a interpretace tak nemají ambice být zobecňovány na celou populaci. Poskytují nicméně empiricky podložené závěry a hypotézy. Zjištění podpořila představu spotřeby jako komplexního a ambivalentního sociálního jevu souvisejícího s procesem individualizace. Práce se také zabývá normativním charakterem spotřeby v rámci sociálních skupin a kolektivů. Představuje spotřebu jako prostředek k definování identity jedince. Práce ukazuje význam strukturálních rozdílů obou prostředí pro sociální jednání jedinců s ohledem na jejich kulturní a materiální spotřebu. Konkrétně ve vztahu k módě, přijímání aktuální spotřebních trendů a trávení volného času.
|
|
|
Vztah individualismu a narcismu
Bartoš, František ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Havlík, Radomír (oponent) ; Šípek, Jiří (oponent)
Disertační práce se věnuje problematice individualismu a neklinického narcismu. Sledovanou problematiku nejprve přibližujeme v širších společensko-vědních souvislostech a shrnujeme dosavadní výsledky empirického bádání. Následně, na základě tří dotazníkových šetření (z nichž dvě mají reprezentativní charakter), zjišťujeme výskyt individualismu a neklinického narcismu u české populace a současně i vzájemný vztah těchto jevů. Za účelem měření jsme převzali škálu individualismu a kolektivismu (INDCOL) a vytvořili vlastní měřící nástroj neklinického narcismu. Průběh konstrukce a aplikace těchto nástrojů je taktéž součástí textu. V práci se pak podrobněji věnujeme širším souvislostem neklinického narcismu, a to v rovině sebepojetí jedince, jeho sexuálního života, partnerských a mezilidských vztahů, jeho profesního života a výskytu sociálně patologického jednání.
|
|
|
Prolegomena k problematice osamělosti
Pola, Petr ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Michalovič, Peter (oponent) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
PETR POLA : PROLEGOMENA K PROBLEMATICE OSAMĚLOSTI Abstrakt dizertační práce Cílem disertační práce nazvané Prolegomena k problematice osamělosti je představit osamělost jako existenciální charakteristiku, prozkoumat cesty k jejímu přesažení a formulovat její vztah ke zkušenosti umění. V problematice osamělosti spatřujeme možné východisko k pochopení moderní existence. Nejprve zkoumáme osamělost jako problém izolované existence a formulujeme otázku po jejím původu. Rozlišením existenciální osamělosti a samoty bytí dospíváme k možnosti uchopit vztah mezi osamělostí a samotou ve smyslu suverenity bytí. Existenciální osamělost znamená smazání vztahu existujícího k sobě, který je předpokladem jeho existence. Nakonec formulujeme vztah mezi existenciální osamělostí a esenciální samotou, která je paradigmatem zkušenosti umění u M. Blanchota. Prohloubení problematiky existenciální osamělosti pro nás dále znamená možnost stanovit východisko pro diskusi o pojmu subjektivity, která v současnosti opět ožívá. PETR POLA : PROLEGOMENA TO PROBLEMATICS OF SOLITUDE Dissertation abstract The aim of the dissertation entitled Prolegomena to Problematics of Solitude is to introduce solitude as an existential characteristic, explore ways of its surpassing and articulate its relationship to experience of art. The issue of solitude...
|
|
|
Genealogie liberalismu v Americe.
Váňa, Filip ; Klvaňa, Tomáš (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
V této práci zkoumám stanovisko, že různá, minulá i současná pojetí liberalismu v Americe sdílejí závazek k identickým fundamentálním hodnotám a užívají liberalismu příznačných metod politické filosofie, které lze vysledovat k racionalistickému myšlení doby osvícenství. Vzhledem ke stále se měnícím konstitutivním podmínkám a k různým chápáním pojmu však může být význam liberalismu často nejasný a jeho užití matoucí. Považuji proto za nezbytné přistoupit k této práci jako ke zkoumání komplexního (a extrémně vlivného) fenoménu v čase. Tvrdím, že po většinu historie americké republiky to byla právě tato pokroková, revoluční, racionalistická tradice liberalismu, jež postupně ovládla nejen americkou politiku, nýbrž také společenské, a dokonce i soukromé životy Američanů. Na základě zkoumání různých "genealogických linií" liberalismu argumentuji, že i když si přední konflikt mezi americkými "konzervativci" a "liberály" často představujeme jako soupeření dvou kategoricky protichůdných světonázorů, ve skutečnosti pod jejich politickými agendami nalezneme sdílenou sadu cílů. A ačkoli se jich obě strany snaží dosáhnout vlastními, často vzájemně exkluzivními, neslučitelnými prostředky, doposud se zároveň vždy držely tohoto společného liberálního ideálu vybudovat "racionální" společnost dokonale svobodných a...
|
|
|
Filozofické aspekty výchovy v dialogu mezi Wolfgangem Brezinkou a Zygmuntem Baumanem
Dvořáková, Jana ; Dolista, Josef (vedoucí práce) ; Zátka, Vlastimil (oponent)
Filozofické aspekty výchovy či zkoumání teorie výchovy je filozofickou, teoretickou disciplínou, která si klade za úkol cíle a smysl výchovy jak obecně, tak především pro konkrétního jednotlivce v souvislosti s jeho posláním ve společnosti. Je to disciplína blízká pedagogice a každý správný pedagog by měl znát a postřehnout správné filozofické aspekty výchovy, které infiltruje do své profese v praxi. Analýza současné doby a role člověka v ní nám s Baumanovými východisky umožní pochopit a reinterpretovat některé sociologické fenomény současnosti. Když spojíme aspekty sociologické, získá poslání člověka ve společnosti cíl a smysl jeho výchovy ucelený komplex, na jehož základě je dále možné se zaobírat jednotlivými možnostmi s jejich pro i proti. Pro boj s "nepřítelem" je nutné více se vnořit do mechanizmů a pochodů, doslova ohýbajících náš současný svět s jeho uspořádáním hodnot, pochopit je a vyvrátit, selektovat či nahradit hodnotami skutečně hodnotnými. Analýza a syntéza patří mezi základní a nejčastěji užívané vědecké metody, a proto i zde je k tématu přistupováno z analytického hlediska. Jedná se o dekompozici celku na dílčí, hlavní a vybrané části (výchovné cíle, výchova a víra, současná, moderní a pluralitní společnost), která se snaží nalézt a identifikovat jejich podstatné vlastnosti, stejně jako...
|
|
| |
|
|
Prolegomena k problematice osamělosti
Pola, Petr ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Michalovič, Peter (oponent) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
PETR POLA : PROLEGOMENA K PROBLEMATICE OSAMĚLOSTI Abstrakt dizertační práce Cílem disertační práce nazvané Prolegomena k problematice osamělosti je představit osamělost jako existenciální charakteristiku, prozkoumat cesty k jejímu přesažení a formulovat její vztah ke zkušenosti umění. V problematice osamělosti spatřujeme možné východisko k pochopení moderní existence. Nejprve zkoumáme osamělost jako problém izolované existence a formulujeme otázku po jejím původu. Rozlišením existenciální osamělosti a samoty bytí dospíváme k možnosti uchopit vztah mezi osamělostí a samotou ve smyslu suverenity bytí. Existenciální osamělost znamená smazání vztahu existujícího k sobě, který je předpokladem jeho existence. Nakonec formulujeme vztah mezi existenciální osamělostí a esenciální samotou, která je paradigmatem zkušenosti umění u M. Blanchota. Prohloubení problematiky existenciální osamělosti pro nás dále znamená možnost stanovit východisko pro diskusi o pojmu subjektivity, která v současnosti opět ožívá. PETR POLA : PROLEGOMENA TO PROBLEMATICS OF SOLITUDE Dissertation abstract The aim of the dissertation entitled Prolegomena to Problematics of Solitude is to introduce solitude as an existential characteristic, explore ways of its surpassing and articulate its relationship to experience of art. The issue of solitude...
|
|
|
Význam módy jako prostředku k vyjádření ženské individuality
Bílková Černá, Michaela ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá fenoménem módy a otázkou, zda ženy používají módu jako prostředek k tomu, aby sdělovaly to, kdo jsou, aby vyjádřily svou individualitu. Předmětem této práce jsou významy, které ženy v dnešní společnosti připisují módě a jejich individuální prožitá zkušenost s tímto fenoménem. Tato práce vychází z teoretických východisek Gillese Lipovetského, jehož konceptuální uchopení módy klade důraz na svobodné jednání lidských jedinců a stojí tak v opozici k názorům tradiční sociologie módy. Oblast módy bývala po dlouhou dobu spíše okrajovým tématem, ale v tomto textu je předvedena jako společensky relevantní a historicky se vyvíjející fenomén a jedinečná instituce charakteristická pro moderní společnost. Teoretickým výsledkem této práce je potvrzení toho, že móda může být jedním z prostředků používaných účastnicemi výzkumu k vyjádření jejich individuality. Účastnice výzkumu je individuální bytost prožívající svou jedinečnou zkušenost, ale na druhou stranu je její jednání, její prožívaná zkušenost, omezována vnějšími faktory a podmínkami.
|
host ::
RSS.