|
|
Vliv Operace Gatekeeper na počet ilegálních imigrantů do USA
Ochmannová, Kristýna ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce Vliv Operace Gatekeeper na počet ilegálních imigrantů do USA se zabývá snahou Spojených států amerických o lepší ochranu hranice před vstupem nezákonných přistěhovalců převážně z Mexika. Práce se nejdříve zaměří na historii obrany hranice a hraniční stráže na americko-mexické hranice. Další kapitola je věnována historickému a teritoriálnímu kontextu oblasti mezi americkým městem San Diegem a mexickým městem Tijuanou. Následně se pokusí vysvětlit důvody, které Spojené státy měly pro zvýšení kontroly hranici a vymyslely programy na lepší obranu, ale i jejich prosazování jak na půdě Kongresu, tak u široké veřejnosti. Její součástí byla i Operace Gatekeeper, která zahrnovala oblast na západním pobřeží, v San Diego sektoru. V práci je také uvedeno, co všechno operace zahrnovala, co bylo její součástí. Pozornost je věnována i dopady, které s tématem Gatekeeper souvisely. Mezi ně patří například snížení počtu nelegálních přechodů přímo v San Diego, ale nelegální imigranti se o pokus pokoušeli v jiném teritoriu, dále zvýšené nebezpečí pro nezákonné přistěhovalce v méně dostupných oblastech nebo také rozvoj nezákonného obchodu profesionálních převaděčů. V závěru práce je zmíněná spojitost Operace Gatekeeper s implementací NAFTA a možné falšování statistik pohraničních strážníků, aby operace...
|
|
|
Americká imigrační politika vůči mexickým přistěhovalcům v druhé polovině 90. let 20. století
Konečná, Kateřina ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Práce zkoumá americkou imigrační politiku vůči mexickým přistěhovalcům v druhé polovině 90. let 20. století. Dále zkoumá Severoamerickou dohodu o volném obchodu, která byla důležitá pro americko-mexické vztahy. Cílem práce je zjistit, jak tato dohoda ovlivnila imigrační politiku Spojených států po jejím přijetí, neboť se doufalo, že její přijetí v dlouhodobém hledisku výrazně omezí migrační toky. Studuje proto imigrační aspekty této dohody a imigrační politiky, které byly buďto přijímány, nebo diskutovány ve Spojených státech. Na základě tohoto rozboru přichází se závěrem, který říká, že nelze jasně říct, jak přijetí dohody ovlivnilo americkou imigrační politiku vůči mexickým přistěhovalcům, jelikož tento fakt ovlivňovalo mnoho faktorů, které nemohly být z hlediska rozsahu práce zkoumány, ale objevuje se zde zákon, který navyšuje počet dočasných víz pro kvalifikované pracovníky, což pro mexické přistěhovalce zaváděla již Severoamerická dohoda.
|
|
|
Media Portrait of Enrique Peña Nieto in The New York Times and Los Angeles Times
Vicková, Tereza ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje mediální obraz Enriqua Peña Niety ve dvou amerických novinách - The New York Times a Los Angeles Times. V této práci naleznete kvantitativní a kvalitativní mediální analýzu obrazu mexického prezidenta v období od jeho zvolení v roce 2012 až do konce roku 2017. Peña Nieto je člen Institucionální Revoluční Strany (PRI), která byla u moci od roku 1929 do roku 2000. Peña Nieto je první president, který přivedl PRI zpátky k moci po dvanáctileté pauze. Během jeho volebního období došlo také k volbám nového prezidenta ve Spojených státech a Barack Obama byl vystřídán Donaldem Trumpem. Tato práce se věnuje třem tématům, které již několik let jsou hlavními předměty vztahu mezi USA a Mexikem: ilegální imigrace, válka s drogami a NAFTA. Analýza ukazuje, že Peña Nieto je v médiích zobrazován dvěma naprosto odlišnými způsoby v závislosti na probíraném tématu. V případě ilegální imigrace a znovu projednávání NAFTY je zobrazován jako kompetentní vůdce. Na druhé straně však v otázce boje s drogami se média zaměřují na jeho neschopnost vyřešit tuto otázku. Peña Nietův obraz se navíc proměňuje po vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách. Rozdílnost toho, jak Peña Nietu zobrazují NY Times a LA Times, spočívá zejména v intenzitě, se kterou ho jednotlivé noviny popisují.
|
|
|
Minutemen: New Racism on the U.S.-Mexican Border?
Divišová, Kristýna ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Hnutí "minutemanů" působící na americko-mexické hranici deklarovalo, že jeho cílem je zabránit vstupu ilegálních imigrantů do Spojených států. Cílem této práce je zjistit, zda byla činnost hnutí motivována novým rasismem vůči těmto převážně mexickým imigrantům. Studie přitom vychází z předpokladu, že starý (zjevný) rasismus už není společensky přijatelný, avšak byl nahrazen novým typem rasismu, který se vyznačuje nápadně "barvoslepou" rétorikou. Tato rétorika byla typická právě pro hnutí "minutemanů", a dá se tedy předpokládat, že v sobě mohla skrývat nový rasový předsudek. Rétorika hnutí přitom kladla přehnaný důraz na ilegalitu imigrantů, kterou stavěla do opozice vůči právnímu státu, jež se hnutí údajně snažilo bránit. Nový rasismus není postaven na rase definované biologicky, ale bílou i černou rasu chápe jako společenské konstrukty. To umožňuje zachování dichotomie mezi bílou a černou rasou ve společnosti, a tím i pokračující diskriminaci vůči "nebílým" rasám, která tuto dichotomii doprovází. K odhalení možného rasového předsudku práce provádí kritickou analýzu diskurzu "minutemanů". Výsledky této analýzy ukazují, že zvláštní důraz, který hnutí klade na pojem "právo a pořádek" je silně zavádějící a zdánlivě "barvoslepá" argumentace hnutí vykazuje prvky skrytého, nového rasového předsudku.
|
|
|
Vliv Operace Gatekeeper na počet ilegálních imigrantů do USA
Ochmannová, Kristýna ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce Vliv Operace Gatekeeper na počet ilegálních imigrantů do USA se zabývá snahou Spojených států amerických o lepší ochranu hranice před vstupem nezákonných přistěhovalců převážně z Mexika. Práce se nejdříve zaměří na historii obrany hranice a hraniční stráže na americko-mexické hranice. Další kapitola je věnována historickému a teritoriálnímu kontextu oblasti mezi americkým městem San Diegem a mexickým městem Tijuanou. Následně se pokusí vysvětlit důvody, které Spojené státy měly pro zvýšení kontroly hranici a vymyslely programy na lepší obranu, ale i jejich prosazování jak na půdě Kongresu, tak u široké veřejnosti. Její součástí byla i Operace Gatekeeper, která zahrnovala oblast na západním pobřeží, v San Diego sektoru. V práci je také uvedeno, co všechno operace zahrnovala, co bylo její součástí. Pozornost je věnována i dopady, které s tématem Gatekeeper souvisely. Mezi ně patří například snížení počtu nelegálních přechodů přímo v San Diego, ale nelegální imigranti se o pokus pokoušeli v jiném teritoriu, dále zvýšené nebezpečí pro nezákonné přistěhovalce v méně dostupných oblastech nebo také rozvoj nezákonného obchodu profesionálních převaděčů. V závěru práce je zmíněná spojitost Operace Gatekeeper s implementací NAFTA a možné falšování statistik pohraničních strážníků, aby operace...
|
|
|
Imigrační krize v Řecku 1990-2012
Koreček, Janis ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Předkládaná práce analyzuje aktuální a v Česku prozatím neprobádané téma imigrační krize v Řecku. Práce je vedena na makroúrovni a vychází z analýzy vývoje přistěhovalectví do Řecka s důrazem na období 1990-2012. Skrze migrační teorie, demograficko-historické, politicko-společenské a právní hledisko objasňuje příčiny vzniku této imigrační krize. Země se v této svízelné situaci ocitla v rámci globalizačního procesu a není zapříčiněna exkluzivně vinou Helénů, což je dokázáno rozborem evropského právního systému a imigrační politiky EU. Naopak řecká část odpovědnosti za současný nepříznivý stav, který v zemi panuje od vypuknutí fiskální ekonomické krize roku 2009, spočívá jednak v xenofobní společnosti a jednak v pomalém a neefektivním vývoji helénské legislativy zejména v devadesátých letech. Rozbor helénského imigračního práva nastiňuje legislativní postavení přistěhovalců v Řecku. Demograficko-historickou analýzou zachycující statistická data o imigraci v čase a koncepcí helénského občanství zkoumá autor příčiny xenofobie v současné řecké společnosti. Práce rozebírá také úspěch radikální pravice v parlamentních volbách 2012. Na základě programů dalších politických stran objasňuje současný vztah Řeků a imigrantů třetích zemí. Tato případová studie se věnuje také aktuálnímu a kontroverzní evropskému...
|
|
|
Germany and the Eastern Enlargement of the Schengen Area
Mrhal, Jaromír ; Mlsna, Petr (vedoucí práce) ; Filipová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá předpoklady, průběhem a důsledky tzv. východního rozšíření schengenského prostoru v roce 2007 a to se zvláštním ohledem na Spolkovou republiku Německo, její roli v tomto procesu a výhody i problémy, které jí rozšíření přineslo. Po stručném úvodním shrnutí principů fungování a historického vývoje schengenského prostoru od roku 1985 do roku 2011 následuje kapitola věnovaná samotnému procesu rozšíření "Schengenu" o devět nových zemí. Pozornost je přitom soustředěna vedle Německa také na dva jeho východní sousedy - Polsko a Českou republiku. Třetí kapitola pak podrobně analyzuje důsledky rozšíření, především jeho vliv na růst kriminality a ilegální imigrace v Německu či na rozvoj policejní spolupráce mezi dotčenými státy. Přitom je mimo celoněmeckého rozměru vždy zohledněna i specifická situace v jednotlivých spolkových zemích na východní hranici: v Meklenbursku-Předních Pomořanech, Braniborsku, Sasku a Bavorsku. Poslední kapitola práce se zabývá odrazem dané tematiky v českém tisku, konkrétně v nejčtenějším nebulvárním deníku Mladá fronta DNES. Pomocí podrobné analýzy statistik byla v této práci vyvrácena tvrzení, že východního rozšíření s sebou přinese nárůst kriminality, a naopak byl prokázán pozitivní dopad kompenzačních opatření zavedených v rámci schengenské spolupráce.
|
|
|
Americko - mexické vztahy na prahu 21. století
Černá, Hana ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Machytka, Daniel (oponent)
Mexiko a USA -- rozvojová země s teprve velmi krátkou tradicí demokracie a světově nejvyspělejší ekonomika mající na poli mezinárodních vztahů vždy první slovo - na první pohled dvě markantně odlišné země. A přece jenom spolu mají mnoho společného, obě země nespojuje jen geografická blízkost, významnou roli hraje jak společná minulost, tak dalo by se i říci i společná budoucnost. Jsou si sobě navzájem významnými obchodními partnery a bez vzájemné komunikace a spolupráce se již neobejdou. Hlavním cílem této bakalářské práce je postupně rozebrat odlišnosti obou států, analyzovat obě ekonomiky, poukázat na jejich propojenost a v závěru dojít k možnostem, jak lze vzájemné vztahy zlepšit.
|
host ::
RSS.