|
|
Psychosociální podpora zdravotníků a její rozvoj
FRANCŮ, Alena
Cílem bakalářské práce bylo popsat problematiku psychosociální zátěže z pohledu zdravotnického personálu a zjistit, jaké možnosti psychosociální podpory využívají, nebo by potenciálně využili. Cílem bylo také zmapovat a zhodnotit možnosti psychosociální podpory v Jihočeském kraji a zjistit, jak se vyvíjela psychosociální podpora v posledních letech. Teoretická část se věnuje vymezení a popsání možné psychosociální zátěže, se kterou se setkávají zdravotníci během své praxe. Následně se zaměřuje na duševní hygienu zdravotníků a jednotlivé možnosti psychosociální podpory využívané v České republice. Dále zaznamenává rozvoj v této oblasti v posledních letech. Empirická část práce je zpracována pomocí kvalitativního výzkumu a ke sběru dat byly použity polostrukturované rozhovory. Podkladem pro rozhovory bylo 23 otázek, které byly předem připraveny. První část otázek se zaměřovala na identifikační údaje informantů, dále na psychosociální zátěž zdravotnického povolání a následně na psychosociální podporu zdravotníků a její rozvoj. V případě potřeby byly položeny doplňující otázky pro lepší porozumění odpovědí informantů. Výzkumný soubor se skládal z devíti zdravotníků, z nichž dva byli zdravotničtí záchranáři, dvě pediatrické sestry, tři všeobecné sestry a dvě praktické sestry. Rozhovory byly následně analyzovány pomocí techniky "tužka-papír" metodou barvení textu. Výsledky výzkumu byly rozděleny na kategorie a podkategorie. Bylo potvrzeno, že téměř všichni dotazovaní se setkávají s nadměrnou zátěží při výkonu zdravotnického povolání. Popisovali své zkušenosti se syndromem vyhoření, se šikanou na pracovišti, s nadměrným stresem a v neposlední řadě s konflikty v kolektivu. Dále se výsledky výzkumu zaměřily na zvládání zátěže jak pomocí duševní hygieny, tak pomocí psychosociální podpory. Zjistilo se, že každý zdravotník upřednostňuje odlišné možnosti podpory. Navíc zdravotníci popsali dostupnost psychosociální podpory jak na jejich pracovišti, tak mimo něj, přičemž byla zaznamenána nízká úroveň informovanosti o těchto možnostech. Poslední část výzkumu se zabývala povědomím zdravotníků o rozvoji psychosociální podpory, kde byly odpovědi rozmanité. Někteří odpovídající zaznamenali rozvoj při vzniku Systému psychosociální intervenční služby, jiní nikoliv. Všichni informanti se však při konci výzkumu shodli na tom, že se jedná o zajímavé a důležité téma, na které by měl být kladen větší důraz. Výsledky práce budou sloužit ke zvýšení povědomí o možnostech využití psychosociální podpory ve zdravotnictví.
|
|
|
Spirituální potřeby pacientů v nemocničním prostředí
Láníček, Jan ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Bakalářská práce "Spirituální potřeby pacientů v nemocničním prostředí" se zabývá problematikou spirituálních potřeb pacientů a uspokojování těchto potřeb ve zdravotnických zařízeních lůžkového typu. Cílem práce bylo zjistit význam spirituálních potřeb pro pacienty a zmapovat potenciální překážky při jejich uspokojování. Teoretická část práce uvádí přehled teorií potřeb a popisuje specifika spirituálních potřeb. Dále představuje ucelený přehled péče o duchovní potřeby v nemocničním prostředí. Popisuje roli spirituálních potřeb v ošetřovatelském procesu - hodnocení spirituálních potřeb a spirituální anamnéza, ošetřovatelská diagnostika, ošetřovatelské intervence, role multidisciplinárního týmu a dotazníky využívané při vyhodnocování spirituálních potřeb. V empirické části práce jsou uvedeny výsledky vlastního šetření a jejich komparace s výsledky jiných odborných výzkumů. Metodou výzkumného šetření byl standardizovaný dotazník FACIT Sp 12 doplněný dotazníkem vlastní konstrukce, který byl distribuován pacientům FN Motol. Do vlastní studie bylo zahrnuto 62 řádně vyplněných dotazníků. Výsledky: Byl prokázán pozitivní vztah mezi mírou uspokojení spirituálních potřeb a kvalitou života pacientů. Byl zjištěn pozitivní efekt příslušnosti k náboženskému vyznání a aktivní účasti na spirituálních praktikách....
|
|
|
Doprovázení nemocných v nemocnicích
Zemanová, Radka ; Zimmermannová, Marie (vedoucí práce) ; Prokeš, Josef (oponent)
Diplomová práce "Doprovázení nemocných v nemocnici" se zabývá problematikou nemocniční kaplanské služby v České republice. Teoretická část obsahuje vymezení klíčových pojmů (nemoc, doprovázení, nemocniční kaplan), popisuje úkoly nemocného, zabývá se otázkou jeho hodnoty, smyslem života v nemoci a popisuje fáze vyrovnávání se s nemocí. Teologický exkurz se zabývá láskou z biblického hlediska a je zakončena kapitolou o smyslu utrpení. Empirickou část práce tvoří analýza obsahu článků o nemocničním kaplanství, především rozhovorů s kaplany. Témata z rozhovorů byla seřazena podle četnosti do kapitol (představení služby, předsudky, smrt, covid, atd.), ve kterých se k nim kaplani vyjadřují z různých hledisek, jež se vzájemně doplňují, a z nichž je možné poskládat mediální obraz kaplanství v České republice. Výsledky jejich výpovědí jsou shrnuty v závěru práce.
|
|
|
Spirituální potřeby hospitalizovaných pacientů
RACEK, Otakar
Ve své práci se zabývám tématem spirituálních potřeb hospitalizovaných pacientů. Výzkum byl zpracován za pomoci polostrukturovaných rozhovorů s devíti informanty, kteří mají určitý vztah ke spiritualitě. Cílem výzkumné části bakalářské práce bylo zjistit, jaké spirituální potřeby mají hospitalizovaní pacienti, dále porovnat naplňování spirituálních potřeb u religiózních a nereligiózních pacientů, a také zjistit, zda pandemie onemocněním Covid-19 ovlivnila spirituální potřeby pacientů a možnosti jejich naplňování. V teoretické části je kladen důraz na nezastupitelnost spirituality v holistickém pojetí péče o pacienta. Dále jsou vysvětleny odborné pojmy, aby bylo možné se v problematice lépe zorientovat. Poté je teoretická část práce orientována na spirituální péči poskytovanou kaplany či zdravotníky - jakým způsobem mohou poskytovat duchovní podporu nemocným lidem. V práci je také věnován prostor historickému kontextu spirituální péče. V závěru teoretické části práce popisuji etapy duchovního rozvoje. V praktické části práce provádím analýzu rozhovorů s kaplany, zdravotními sestrami a pacienty v oblasti spirituálních potřeb na zadané výzkumné otázky. Všímám si, nakolik jsou kaplani, sestry a pacienti obeznámeni s oblastí naplňování spirituálních potřeb. Tato práce může posloužit ve výuce jako ilustrativní příklad spirituálních potřeb pacientů. Může také pomoci zdravotnickým pracovníkům k indikování duchovní péče. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, jaké mají pacienti spirituální potřeby, zda jsou rozdílné v závislosti na jejich religiozitě a také že onemocnění Covid-19 způsobilo zvýšený zájem o naplnění spirituálních potřeb pacientů.
|
|
|
Duchovní péče o seniory v Diakonii v kontextu koronavirové pandemie
MALÍŠKOVÁ, Sandra
Bakalářská práce je zaměřena na téma duchovní péče o seniory v době koronavirové pandemie. Práce je teoreticky zaměřena s cílem popsat a zjistit význam spirituality v oblasti sociální práce. V mé práci popisuji dostupné poznatky týkající se seniorů a pandemie covidu 19, jak tato pandemie poznamenala a ovlivnila život seniorů. Dále je práce zaměřena na problematiku stáří a stárnutí a vliv duchovní péče o seniory v době této pandemie.
|
|
|
Spirituální potřeby pacientů, očima sester na odděleních dlouhodobé a následné péče
JEHLÍKOVÁ, Aneta
Teoretická část této bakalářské práce se zaměřuje především na témata týkající se spirituálních potřeb a spirituální péče. První podkapitola se zabývá holistickým konceptem a potřebami nemocných. Je zde popsáno, co je to potřeba a primární charakteristika jednotlivých základních potřeb. Druhá podkapitola je orientována především na spirituální péči, ale také jsou zde zmíněny termíny, které jsou s ní úzce spjaty jako například pastorační péče a nemocniční kaplan. V zapomnění nepřišla ani minulost spirituální péče, která sahá až do daleké historie. Poslední podkapitola se věnuje oddělením následné a dlouhodobé péče, kde jsou tyto pojmy rozděleny a vysvětleny. Nachází se zde informace, co přesně zahrnuje péče sester na tomto oddělení. Výzkumná část se zpočátku věnuje Výzkumnému cíli, který je definovaný: "Zjistit, jak sestry na odděleních následné a dlouhodobé péče vnímají pojem spirituální (duchovní) potřeby, zda a jaké spirituální potřeby rozeznávají a jak na ně reagují. Zjistit celkovou úroveň a organizaci duchovní péče na daném oddělení." Vzhledem ke stanovení cíle jsme pro svoji bakalářskou práci vybrali kvalitativní výzkum a jako techniku sběru dat jsme vybrali polostrukturovaný rozhovor, který probíhal individuální formou. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že sestry mají základní povědomí o spirituální péči a spirituálních potřebách, ale v jejich vědomostech jsou určité mezery. Například řada sester se domnívá, že spirituální péče slouží pouze věřícím pacientům. Dále bylo zjištěno, že sestry umí dobře reagovat na spirituální potřeby pacienta a shodují se v postupu jejich naplnění. Práce nabízí komplexní pohled na spirituální péči očima sester. Výstupem práce je informační materiál pro zdravotní sestry a pacienty.
|
|
|
Komunikace duchovního s věřícími v krizových situacích
Vacková, Lucie Isabela ; Liguš, Ján (vedoucí práce) ; Kolář, Pavel (oponent)
Komunikace duchovního s věřícími v krizových situacích Communication between Clergy and Communicants in crisis Lucie Isabela Vacková Práce s názvem Komunikace duchovního s věřícími v krizových situacích se zaměřuje především na práci nemocničních kaplanů. Na začátku je popis základních pojmů, jako jsou komunikace, duchovní, krizové situace. Dále pojednává o pastorační péči s ohledem na nemocné a umírající. V jednotlivých kapitolách podávám biblický a psychologický pohled na nemoc, umírání a smrt. V kapitole Pastorační péče popisuji hlavní cíle péče, historii charity z hlediska křesťanské církve, hlavní metodu pastorační péče, tedy rozhovor, a nynější situaci této péče v nemocnicích v rámci České republice. Výzkum byl proveden v nemocnici Chrudim na oddělení léčebny dlouhodobě nemocných. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak se pacienti dívají na pastorační péči, co si představují pod pojmem pastorační péče a zda by ji osobně využili. V dotazníku jsem použila dva typy otázek, otázku otevřenou, celkem dvakrát, a otázku uzavřenou, celkem sedmkrát. Využila jsem metodu kvalitativní, vzorek respondentů nebyl tak vysoký, aby výsledek vypovídal o veřejném mínění. Pastorační péče v nemocnicích je v České republice teprve v počátcích. Lidé se často obávají, že je bude kněz přemlouvat k víře, pokud jeho služby...
|
|
|
Celostní medicína jako fenomén dnešní doby: Objasnění pojmů celostní medicína a psychosomatika v kontextu komplexního přístupu při léčbě člověka
Horáková, Daniela ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Křížová, Eva (oponent)
Tato práce se zabývá tématem celostního pohledu na lidské zdraví. Pokouší se do něj vnést více světla, zdokumentovat aktuální okolnosti vztahující se k psychosomatické a tzv. celostní medicíně a to, jakým způsobem jsou dnes tyto pojmy chápány. Teoretickou část diplomové práce tvoří hrubý přehled z historie komplexního přístupu v léčbě člověka, pohled na základní myšlenky psychosomatiky a její aktuální pozici v českém zdravotnictví. Je zde také nástin používání pojmů souvisejících s celostním přístupem k léčbě člověka zejména v odborné literatuře. V praktické části diplomové práce autorka nejprve sleduje používání pojmů celostní medicína a psychosomatika v médiích. Dále za pomoci dotazníkového šetření na vzorku 454 respondentů dokládá obecné povědomí o těchto pojmech a na závěr praktické části práce doplňuje celkový obraz rozhovory se dvěma osobnostmi české psychosomatické scény. Práci uzavírá autorčina polemika nad celým tématem této diplomové práce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Poskytování spirituální péče na jednotce intenzivní péče
Čermáková, Věra ; Mellanová, Alena (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
Moderní ošetřovatelství a ošetřovatelský proces vychází z holistické filozofie. Při poskytování péče je potřeba věnovat se biologickým, psychologickým, sociálním, ale také spirituálním potřebám nemocných. Péče o duchovní potřeby je nedílnou součástí komplexní péče. Poskytování spirituální péče, psychické opory patří mezi hlavní činnosti nemocničních kaplanů. Jejich činnost má velký význam při zdolávání všech těžkostí, které nemoc přináší. Jsou součástí multioborové spolupráce při léčbě nemocných bez rozdílu vyznání. Cílem práce je zjistit míru informovanosti pacientů v oblasti spirituální péče, jejich očekávání a přínos. Pro diplomovou práci jsem zvolila sběr dat v nemocnici formou kvantitativního výzkumu pomocí anonymního dotazníku. Cílovou skupinou výzkumu bylo 100 pacientů hospitalizovaných na jednotce intenzivní péče s minimální dobou hospitalizace 7 dní. Cíl práce byl splněn. Výsledkem výzkumu se potvrdilo, že poskytnutá duchovní péče se projevila na psychickém stavu pacientů a také splnila jejich očekávání. V závěru práce jsem vypracovala doporučení, které by mohlo vést k zlepšení kvality péče v oblasti spirituálních potřeb. Práce bude předložena managementu nemocnice. klíčová slova: Spirituální potřeby, spirituální péče, nemocniční kaplan, víra, nemoc, sociální opora.
|
|
|
Pastorační a spirituální péče v českém zdravotnictví
Bibrová, Monika ; Martinek, Michael (vedoucí práce) ; Křišťan, Alois (oponent)
Bakalářská práce s názvem Spirituální a pastorační péče v českém zdravotnictví se zabývá postavením pastoračního působení ve zdravotnickém oboru. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem je zprostředkována a poskytována duchovní péče ve vybraném zdravotnickém zařízení. Bakalářská práce se skládá ze čtyř kapitol. První kapitola se zabývá dimenzemi osobnosti a modelu bio-psycho-sociálně spirituálnímu. Druhá kapitola je zaměřena na pastoraci a spiritualitu, její kořeny a chápání v dnešním světě. Třetí kapitola klade důraz na profesi nemocničního kaplana, případně pastoračního pracovníka, zakotvení v legislativě, jeho vzdělání a kompetence, etický kodex a srovnání s ostatními státy. Kapitola dále obsahuje informace o organizacích, které jsou spojeny s nemocničními kaplany v České republice a v Evropě. Čtvrtá prakticky orientovaná kapitola se zaměřuje na zdravotnické zařízení, konkrétně na Vojenskou nemocnici Olomouc, jakožto příklad zařízení, kde je poskytována pastorační péče. Kapitola také obsahuje stručné informace o pastorační péči ve městě Olomouci a Olomouckém kraji.
|
host ::
RSS.