|
|
Mechanizmy svalové netřesové termogeneze
Vávrová, Anna ; Bardová, Kristina (vedoucí práce) ; Galatík, František (oponent)
Schopnost regulace tělesné teploty je klíčová pro přežití a evoluci organismů. Endotermové mají efektivní mechanismy tvorby tepla, mezi které patří svalový třes a netřesová termogeneze (NST), ke které dochází převážně v hnědé tukové tkáni a svalu. Svalová NST je komplexní proces zahrnující více mechanismů, klíčovou roli však pravděpodobně hraje efekt sarkolipinu na protein SERCA, kdy dochází ke štěpení ATP bez přečerpání Ca2+ do sarkoendoplasmatického retikula doprovázené vznikem tepla. Další klíčové proteiny svalové NST jsou např. ryanodinové receptory, regulující vápníkové koncentrace, a fosfolamban, regulující aktivitu SERCA. Zásadní roli hraje také aktivita mitochondrií. Schopnost svalové NST závisí na ontogenetickém stádiu organismu a na vnějších podmínkách, kterým je vystaven. Kromě tepelné homeostázy mají tyto mechanismy zásadní vliv také na regulaci celotělového metabolismu a mohou sloužit jako ochrana před obezitou indukovanou dietou. Stejně jako jiné termogenní mechanismy i svalová NST je energeticky náročný proces a proto poznání jejích procesů a schopnost jejich regulace by mohlo přinést novou cestu v léčbě obezity a s ní souvisejících metabolických onemocnění. Klíčová slova: netřesová termogeneze, sarkolipin, SERCA, sval, hnědá tuková tkáň
|
|
|
Hnědá tuková tkáň a její pozitivní účinky
Máchová, Magdaléna ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Haasová, Eliška (oponent)
Hnědá tuková tkáň (BAT) je specializovaný typ tukové tkáně, která hraje významnou roli v netřesové termogenezi vyvolané nejčastěji po chladové aklimaci. Mnoho studií také zdůrazňuje roli BAT i v ovlivňování kardiovaskulárního systému a tím i obezity, diabetu mellitu 2. typu, aterosklerózy a inzulínové resistence. BAT má ochranný účinek proti oxidativnímu stresu a nedávné studie naznačují, že má také potenciální terapeutický význam pro léčbu rakoviny a osteoporózy, přičemž může hrát roli i v imunomudulačních účincích organismu. Klíčová slova: hnědá tuková tkáň, netřesová termogeneze, chladová aklimace, β- adrenergní receptor, terapeutický potenciál
|
|
|
Působení chladu na člověka z pohledu fyziologie a ekologie
Chvojková, Anna ; Hora, Martin (vedoucí práce) ; Oplt, Pavla Alexia (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou chladu a jeho působením na člověka. Cílem práce je porovnat, jak významně různé faktory, jako jsou tělesné proporce, množství hnědé tukové tkáně (BAT), věk či pohlaví, ovlivňují fyziologickou odpověď na chlad. Dle dostupné literatury je fyziologická odpověď na chlad závislá zejména na tělesných proporcích a množství BAT, zatímco faktory jako věk a pohlaví se v odpovědi tak významně neodrážejí. Druhým cílem je ověřit, zda se ekogeografická pravidla uplatňují i na lidské populace a představit adaptace na chlad konkrétní arktické populace - evropských Sámů. Sámové mají široký trup a krátké končetiny, čímž omezují tepelné ztráty. Tyto proporce odpovídají ekogeografickým pravidlům. Posledním zaměřením práce je posouzení možného využití chladové expozice ve zdravotnictví či sportovní fyzioterapii. Chladová terapie může pomoci při léčbě zánětlivých onemocnění, obezity, depresí či regeneraci svalů při sportu. Nicméně pro další využití chladové terapie v lékařské praxi je nezbytné důkladné studium mechanismů, jakými chlad působí na konkrétní nemoci a vymezení optimálních podmínek, za jakých je chladová terapie účinná.
|
|
|
Charakterizace epikardiální, perikardiální a perivaskulární tukové tkáně u lidí a myší
Rybová, Aneta ; Bardová, Kristina (vedoucí práce) ; Kuneš, Jaroslav (oponent)
Tuková tkáň asociovaná se srdcem plní důležitou roli ve fyziologii kardiovaskulárního systému. Slouží nejen jako ochrana proti mechanickému a termálnímu stresu, ale poskytuje také energii pro kardiomyocyty. Na druhou stranu se může chovat jako tkáň podporující proinflamatorní stav kolem srdce, což může vyústit v rozvoj kardiovaskulárních chorob. Informace ze studia epikardiální, perivaskulární nebo parakardiální a jiné tukové tkáně obklopující srdce a velké cévy můžeme využít při prevenci patologických stavů srdce, které jsou asociovány s přítomností této tukové tkáně.
|
|
|
Vliv chladové expozice na tělesné charakteristiky dospělých
ANDERLOVÁ, Štěpánka
Bakalářská práce je zaměřena na chování hnědé tukové tkáně (BAT), je-li aktivována chladovou expozicí. V této tkáni poté probíhá netřesová termogeneze, při níž se vytváří teplo. Z tohoto důvodu se nabízí možnost aktivovat BAT studenou sprchou, při níž dojde k dané termogenezi, a sledovat dopad na změnu tělesných charakteristik dospělého člověka. Výzkumu otužování se zúčastnilo 48 studentů ve věku 19-26 let, kteří se sprchovali studenou vodou několikrát týdně. Jedna skupina se otužovala 11 měsíců, druhá tři měsíce. Jejich tělesné složení bylo měřeno přístrojem Bodystat a kožní řasy na čtyřech místech těla pomocí kaliperu, a to vždy na začátku a na konci výzkumu. Naměřená data byla zpracována a vyhodnocena. Důležitý výsledek nalezneme u experimentálních skupin, kde s přibývajícím počtem otužování docházelo k nárůstu tukové tkáně i přesto, že výsledek není statisticky průkazný.
|
|
|
Utilizace energetických substrátů v bílé a hnědé tukové tkáni při metabolickém syndromu
Seďová, Karolína ; Škop, Vojtěch (vedoucí práce) ; Šilhavý, Jan (oponent)
Hnědá tuková tkáň je unikátní termoregulační orgán, její funkcí je přeměňovat energii ve formě protonového gradientu na energii tepelnou a zároveň snižovat efektivitu metabolismu. Její funkce se zdá být nadějí v léčbě metabolického syndromu a komplikací s ním spojených. Efekt hnědé tukové tkáně v léčbě MS však stále není objasněn a proto jsme chirurgicky odstranili tuto tkáň u potkanů, kteří trpí metabolickým syndromem, abychom objasnili důsledky extirpace na parametry metabolického syndromu. V této práci jsme sledovali aktivitu interskapulární tukové tkáně na parametry metabolického syndromu. Srovnávali jsme parametry mezi kmeny HHTg potkanů a kontrolním kmenem potkanů Wistar a pozorovali jsme nižší hmotnost potkanů kmene HHTg přes projevy ostatních parametrů metabolického syndromu, jako je dyslipidémie, inzulinová rezistence tukové tkáně, vyšší hodnoty NEMK v krvi. Zjistili jsme, že tito potkani mají významně vyšší aktivitu iBAT, jak v inkorporaci palmitátu do lipidů, tak ve spalování lipidů ve formě CO2 a zejména v nižším věku. Tato zjištění nás vedla k hypotéze, že iBAT by mohla mít zásadní vliv na parametry MS u neobézních potkanů. Extirpací iBAT u mladých potkanů, ani u potkanů v pokročilejším věku však neměla zásadní vliv na metabolismus ani na hmotnost. Dokonce došlo ke zlepšení některých...
|
|
|
Importance of adipose tissue metabolism for whole-body energy balance
Zouhar, Petr ; Flachs, Pavel (vedoucí práce) ; Rossmeislová, Lenka (oponent) ; Kazdová, Ludmila (oponent)
(in Czech) Tuková tkáň hraje klíčovou roli v udržování homeostázi živin a energie. V současnosti nabývá Rozšíření obezity a s ní souvisejících metabolických poruch nabývá v současnosti rozměrů pandemie, a nemalé úsilí je proto věnováno vývoji nových léčebných postupů, které by tento stav mohly zvrátit. Při plnění tohoto cíle se přitom zvažuje i možná modulace aktivity tukové tkáně, a to trojím možným způsobem: 1) indukcí spalování energie v hnědé tukové tkáni závislého na odpřahovacím proteinu UCP1; 2) "hnědnutím", tj. konverzí bílé tukové tkáně na "hnědou"; a 3) stimulací termogeneze v bílé tukové tkáni bez zapojení UCP1. Tato práce je založena na dvou publikovaných studiích a jednom článku v přípravě. Na modelu laboratorní myši zkoumá možné ovlivňování všech třech výše zmíněných procesů a to pomocí: 1) suplementace diety žlučovými kyselinami; 2) kombinovaného působení ω-3 vícenenasycených mastných kyselin a kalorické restrikce; a 3) chladové expozice. V pokusech s podáváním žlučových kyselin (konkrétně kyseliny chenodeoxycholové) jsme potvrdili indukci proteinu UCP1 jak v hnědé, tak v podkožní bílé tukové tkáni, což bylo spojeno s reverzí obezity. Většina příznivých účinků byla nicméně způsobena přechodným poklesem spotřeby potravy, zatímco aktivace termogeneze v hnědém tuku patrně může hrát...
|
|
|
Zastoupení komponent ATP synthasomu v různých tkáních potkana a u pacientů s defektem ATP synthasy
Mikulová, Tereza ; Houštěk, Josef (vedoucí práce) ; Kalous, Martin (oponent)
Komplexy oxidační fosforylace (OXPHOS) vytváří v rámci vnitřní mitochondriální membrány vyšší strukturní a funkční celky, tzv. superkomplexy, které umožňují cílené směrování substrátu z jednoho komplexu na druhý. I ATP synthasa je schopna organizovat se do komplexnějších struktur. V savčích mitochondriích se běžně vyskytuje v dimerní podobě, existují důkazy o její trimerizaci a dokonce i tetramerním uspořádání. Ukazuje se, že dochází i k vzájemnému propojení komponent mitochondriálního fosforylačního aparátu tvořeného ATP synthasou katalyzující fosforylaci ADP na ATP, přenašečem adeninových nukleotidů (ANT) zabezpečujícím výměnu nasyntetizovaného ATP za ADP přes vnitřní mitochondriální membránu a fosfátovým translokátorem (PiC), který umožňuje import anorganického fosfátu (Pi) do matrix mitochondrie. Tyto komponenty by mohly vytvářet superkomplex, tzv. ATP synthasom, který by zvyšoval efektivitu jednotlivých procesů vedoucích k tvorbě ATP. V této práci byly nejprve sledovány obsahy složek fosforylačního aparátu v souvislosti s rozdílným obsahem ATP synthasy v mitochondriích izolovaných celkem z devíti tkání potkana. Proteiny z izolovaných mitochondrií byly separovány pomocí elektroforéz za denaturujících podmínek (SDS-PAGE) a jejich množství byla analyzována specifickými protilátkami. Podle...
|
|
|
Mitochondriální respirace hnědé tukové tkáně v rozvoji chladové aklimace
Galatík, František ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Holzerová, Kristýna (oponent)
Historické experimenty zabývající se vlivem nízkých teplot prostředí na organismus byly často doprovázeny vývojem nežádoucích účinků. Naše laboratoř nedávno publikovala protokol chladové aklimace (5 týdnů v 8 ± 1 řC), který u potkanů navozuje kardioprotektivní fenotyp. Důležitým mechanismem chladové aklimace je aktivace a nárůst hnědé tukové tkáně. Kromě netřesové termogeneze dokáže hnědá tuková tkáň produkovat řadu autokrinních, parakrinních a endokrinních faktorů, které mohou pozitivně ovlivňovat systémový metabolismus a funkci ostatních důležitých orgánů. Vliv chladové aklimace na metabolismus hnědé tukové tkáně však není příliš dobře prozkoumán. Cílem této práce bylo změřit vybrané parametry respirace izolovaných mitochondrií hnědé tukové tkáně kontrolních potkanů chovaných ve 24 ± 1 řC a srovnat je s potkany vystavenými teplotě 8 ± 1 řC po dobu 1 dne, 3 dnů, 10 dnů a 5 týdnů. Výsledky této práce ukázaly, že 1) ke zvýšení respirace dochází již po 1 dni vystavení chladu a 2) nejvyšší respirace v přepočtu na 1 mg mitochondriálního proteinu se zdá být po 10 dnech vystavení chladu. Klíčová slova: Hnědá tuková tkáň, mitochondrie, respirace, chladová aklimace
|
|
|
Úloha tukové tkáně v rozvoji inzulinorezistence a dalších metabolických změn u nemocných s feochromocytomem
Klímová, Judita ; Petrák, Ondřej (vedoucí práce) ; Kříž, Jan (oponent) ; Mlíková Seidlerová, Jitka (oponent)
Feochromocytomy a funkční paragangliomy (PPGL) jsou vzácné neuroendokrinní tumory charakteristické nadprodukcí katecholaminů, která může vést mj. k poruchám glukózového, lipidového a energetického metabolismu. Role tukové tkáně v těchto procesech zůstává nejasná. Naším cílem bylo stanovit profil genové exprese v subkutánní a viscerální tukové tkáni pacientů s PPGL se zaměřením na endokrinní funkce tukové tkáně, výskyt hnědé (BAT) a béžové tukové tkáně (BeAT), vše v souvislosti s dalšími měřenými metabolickými a energetickými parametry a hladinami cirkulujících adipokinů. Ve vzorcích retroperitoneální VAT pacientů s PPGL jsme prokázali známky UCP1-mediované noradrenalinem indukované termogeneze s vyšší expresí DIO2 a klíčových transkripčních faktorů adipogeneze BAT/BeAT (PPARGC1A, CEBPB a PRDM16). VAT pacientů s PPGL neodpovídala na základě použitých markerů jednoznačně BAT ani BeAT. V subkutánní tukové tkáni (SAT) pacientů s PPGL jsme našli známky transformace v BeAT, ale bez známek současně probíhající UCP1-mediované termogeneze. Dále jsme prokázali, že pacienti s PPGL mají vyšší cirkulující hladiny FGF21 ve srovnání s kontrolami a po adrenalektomii dochází k jejich poklesu. Zvýšené hladiny FGF21 byly zvláště evidentní u pacientů s DM a byly pozitivně spojené s hladinami glykémie na lačno a BMI u...
|
host ::
RSS.