|
Cirkadiánní regulace tělesné teploty
Knobloch, František ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Horníková, Daniela (oponent)
Tato práce se zabývá tématem cirkadiánního řízení tělesné teploty, což je klíčový aspekt pro pochopení časové regulace organismu a jejího vlivu na fyziologické procesy. Teplota je silný signál, který je pod přísnou kontrolou termoregulačního systému, který velmi efektivně brání větším výkyvům i v nestandardních podmínkách. Přestože denní rytmus v tělesné teplotě osciluje ve velmi úzkem rozmezí, jedná se o důležitou informaci pro všechny buňky našeho těla, která přispívá k jejich koordinovanému fungování. Práce syntetizuje dostupné poznatky o tom, jakým způsobem cirkadiánní systém tvoří tento rytmus a jakým způsobem teplota a faktory, které tělesnou teplotu ovlivňují, mohou naopak vstupovat do časové regulace našeho organismu. Cílem je přispět k lepšímu porozumění dynamiky mezi cirkadiánním systémem a termoregulací a poukázat na množství obousměrných propojení, které mohou mít přesah do nespočtu dalších fyziologických procesů.
|
|
Hnědá tuková tkáň a její pozitivní účinky
Máchová, Magdaléna ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Haasová, Eliška (oponent)
Hnědá tuková tkáň (BAT) je specializovaný typ tukové tkáně, která hraje významnou roli v netřesové termogenezi vyvolané nejčastěji po chladové aklimaci. Mnoho studií také zdůrazňuje roli BAT i v ovlivňování kardiovaskulárního systému a tím i obezity, diabetu mellitu 2. typu, aterosklerózy a inzulínové resistence. BAT má ochranný účinek proti oxidativnímu stresu a nedávné studie naznačují, že má také potenciální terapeutický význam pro léčbu rakoviny a osteoporózy, přičemž může hrát roli i v imunomudulačních účincích organismu. Klíčová slova: hnědá tuková tkáň, netřesová termogeneze, chladová aklimace, β- adrenergní receptor, terapeutický potenciál
|
| |
| |
|
Kardioprotektivní účinky inhibitorů sodno-glukózového kotransportéru SGLT2.
Thořová, Markéta ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Vávra, Jiří (oponent)
Kardiovaskulární onemocnění je jednou z nejčastějších příčin úmrtí jak u pacientů bez diabetu, tak u pacientů s diabetem. V dnešní době však existuje velká řada léčiv zaměřených na potíže kardiovaskulárního systému. Jednou z velmi slibných terapií je používání inhibitorů sodno-glukózového kotransportéru druhého typu (SGLT2). Inhibitory SGLT2 se staly předmětem širokého zájmu v oblasti léčby diabetu 2. typu díky své schopnosti snižovat hladinu glukózy v krvi nezávisle na působení inzulinu. Nicméně, vedle jejich hlavního účinku na kontrolu glykémie se objevují stále jasnější důkazy o jejich příznivých účincích na kardiovaskulární systém, které jsou nad rámcem jejich hypoglykemických efektů. Tyto léky snižují hyperglykémii, vysoký krevní tlak a zlepšují diabetickou retinopatii prostřednictvím mnoha mechanismů, z nichž mnohé ještě nejsou zcela objasněny. Hlavní důraz se klade na zjišťování mechanismů, skrze které tyto léky ovlivňují srdce a cévy, ať už prostřednictvím redukce krevního tlaku, ovlivnění srdečních buněk nebo zlepšení metabolických procesů. Klíčová slova: SGLT2, inhibitory SGLT2, kardioprotektivní účinek, diabetes mellitus, srdce
|
|
Vliv chronického chladu na Ca2+-ATPázu (SERCA2) v srdci potkana
Šeovićová, Maja ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Nováková, Olga (oponent)
Akutní chladová expozice představuje významný stresor aktivující produkci tepla svalovým třesem, při déle trvající expozici se zvyšuje buněčný oxidativní stres. Chronické působení chladu trvající alespoň 2 týdny vede k rozvoji chladové aklimace. Hlavní termogenní roli přejímá netřesová termogeneze odehrávající se v hnědé tukové tkáni, která vlivem chladu značně zvýší svou hmotnost. Často pozorovanou patologií, která provází aklimaci potkanů při 4-5 řC, bývá srdeční hypertrofie, hypertenze a poškození funkce ledvin. Naše laboratorní pracoviště nedávno zavedlo model mírné chronické chladové aklimace při 8 řC, během kterého nevzniká poškození srdce či ledvin a má prokázaný kardioprotekivní účinek na snižování velikosti infarktu. Nicméně je potřeba prozkoumat vliv tohoto modelu chladové aklimace na další buněčné a molekulární procesy. Kardioprotektivní dopad chladové aklimace se týká změn v β-AR signalizaci, stimulaci anti-apoptotických drah či posílením antioxidačního systému. Cílem této diplomové práce bylo zkoumat vliv chladové aklimace a následné reaklimace na proteiny regulující hladiny Ca2+ potkaního srdce (SERCA2 a fosfolamban) a stimulaci regulátorových proteinů β-arrestinu 1/2 a protein kinázy PDPK1. Výsledky práce ukázaly mírné změny v těchto proteinech, které mohou modulovat toky Ca2+ v...
|
|
Mechanismus hypertrofické kardiomyopatie
Hadravová, Kateřina ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Benák, Daniel (oponent)
Kardiomyopatie jsou soubor chronických srdečních onemocnění s nejasnou etiologií. Rozdělujeme je podle morfologických a funkčních znaků na restriktivní, dilatační a hypertrofickou kardiomyopatii. Hypertrofická kardiomyopatie je relativně časté onemocnění, u kterého rozvoj srdeční hypertrofie není podmíněn rizikovými faktory, jako je hypertenze nebo ateroskleróza. Oproti získané hypertrofii srdce je hypertrofická kardiomyopatie nejčastěji způsobována dědičnými mutacemi. Nejčastěji se jedná o mutace v genech, které kódují těžký řetězec β myozinu a myozin vázající protein C. Srdeční hypertrofie se projevuje také změnami v extracelulární matrix, za které jsou zodpovědné matrixové metaloproteinázy. Ty mají velký vliv na morfologii kardiomyocytů a jejich úbytek, díky kterému pak vzniká hypertrofie nebo dilatace levé komory. Z medicínského hlediska je kladen důraz na prevenci a včasnou diagnózu, ke které se mohou využívat krevní biomarkery. Mezi významné biomarkery řadíme mikro- RNAzy, vaskulární endoteliální růstový faktor B, NAD - dependentní deacetylázu sirtuin-3, růstový/diferenciační faktor 15, glykoprotein 130 a kalmodulin-dependentní proteinkináza II. Kauzální léčba bohužel dosud neexistuje, a proto se využívá léčba symptomatická za pomoci β blokátorů a blokátorů vápenatých kanálů. Nově se využívá...
|
|
Kardiotoxické účinky antracyklinů při onkologické léčbě
Tekáčová, Kateřina ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Vávra, Jiří (oponent)
Antracykliny jsou protinádorová antibiotika používána během chemoterapie u onkologických pacientů. Léčba antracykliny má dobré výsledky, vedlejším účinkem je však značná kardiotoxicita. Tato bakalářská práce popisuje mechanismy působení antracyklinů, které jsou podstatné při nádorové terapii a zároveň mohou být pro pacienty rizikové. V práci je také definován pojem kardiotoxicita a shrnuty faktory, které mohou zvyšovat riziko kardiotoxicity. Nejpoužívanější látky z řady antracyklinů jsou stručně popsány. Kardiotoxicitu lze odhalit díky kardiomarkerům zejména díky troponinu a diagnostickým metodám. V poslední kapitole jsou popsány skupiny látek snižující kardiotoxické účinky antracyklinů. Klíčová slova: srdce, antracykliny, kardiotoxicita, chemoterapie, onkologická léčba
|
|
Vliv pineálního hormonu melatoninu na produkci inzulínu
Hovorková, Adéla ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Horníková, Daniela (oponent)
Produkce a sekrece inzulínu jsou závislé na cirkadiánních rytmech. Ty jsou řízeny endogenními cirkadiánními hodinami, které jsou ovlivněny vnějšími podněty jako je světlo a tma. Centrální hodiny, řídící synchronizaci rytmických dějů v organismu, jsou tvořeny strukturou tzv. suprachiasmatického jádra. Vylučování melatoninu neboli hormonu noci, je řízeno centrálními hodinami a slouží k jejich synchronizaci s hodinami periferními. Ty se nachází např. ve slinivce břišní, játrech, nebo jiných orgánech. Ve slinivce se nachází tzv. Langerhansovy ostrůvky, tvořené -, - a - buňkami. Tyto buňky hrají významnou roli při udržení glykémie, neboť produkují hormony inzulín a glukagon, které jsou zásadní pro regulaci hladiny glukózy v krvi. V této práci je popsáno, jak narušení cirkadiánního systému světelným pulzem v noci ovlivňuje sekreci inzulínu. Důsledkem fázového posunu je anomální sekrece melatoninu, která inhibuje sekreci inzulínu a v konečném důsledku zapříčiňuje zvýšení koncentrace glukózy v krvi. Hyperglykemie a inzulínová rezistence jako důsledek dlouhodobého narušení rytmu může vést až k diabetu 2. typu. Klíčová slova: cirkadiánní rytmy, SCN, melatonin, MT1 receptor, MT2 receptor, β-buňky, inzulín, glukagon, inzulínová rezistence, diabetes 2. typu
|
|
Úloha odpřahujících proteinů (UCP) v kardioprotekci
Furmánková, Tereza ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Adamcová, Kateřina (oponent)
Kardiovaskulární onemocnění (cardiovascular disease, CVD) je celosvětově na první příčce, jako příčina úmrtí. Ročně na CVD umře necelých 18 milionů lidí a prevalence nadále vzrůstá jak u mužů, tak žen. V současné době je zřejmé, že udržení mitochondriálního membránového potenciálu může hrát významnou úlohu v patofyziologii srdce a podílí se na kardioprotektivních mechanismech. Mitochondriální membránový potenciál lze ovlivňovat různými způsoby, jeden z nich je stimulace odpřahujících nebo-li ,,uncoupling" proteinů. Shrnutí dosavadních poznatků v této práci poukázalo na to, že odpřahující proteiny mají vliv na redukci kyslíkatých radikálů, inhibici apoptózy, ovlivňují tvorbu ATP a aterosklerotických plátů a chrání srdce před toxicitou lipidů. K regulaci jejich genové exprese dochází několika způsoby a ovlivnění těchto cest může být jeden z dalších způsobů, jak docílit kardioprotekce. Klíčová slova: odpřahující proteiny, mitochondrie, kardioprotekce, tyroidní hormony, mastné kyseliny, tuková tkáň, reaktivní formy kyslíku, FGF21
|