|
|
Bohdan Chmelnyckyj v historickém vědomí Ukrajinců
Chaban, Polina ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na analýzu vnímání postavy Bohdana Chmelnyckého ve výbraných uměleckých dílech. Výzkum se soustředí na ruská (sovětská), polská a ukrajinská umělecká díla. Budou probírány takové ruské (sovětské) kulturní památky jako pomník Bohdana Chmelnyckého a pomník "Družby národů" v Kyjevě, film "Bohdan Chmelnyckyj", polský film "Ohněm a mečem", ukrajinský film "Bohdan - Zynovij Chmelnyckyj", veršovaný román Liny Kostenko "Berestečko" a série dokumentárních filmů "Tajemství velikých Ukrajinců". Analýza různých uměleckých děl pomůže definovat ruský, sovětský, polský a ukrajinský pohled na Bohdana Chmelnyckého a jeho činnost a zjistit podobnosti a odlišnosti v interpretaci postavy Bohdana Chmelnyckého. Pozornost bude také věnována tomu, jak umělecká díla ovlivňují ukrajinské historické vědomí. Teoretickým základem bude koncepce historické paměti. Analyzována bude také teorie "Imaginárního společenství" Benedicta Andersona. Klíčová slova Bohdan Chmelnyckyj, historická paměť, ukrajinské historické vědomí
|
|
|
Utváření identity místa vzhledem k historickému vědomí
Fojtová, Romana ; Blaive, Muriel (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Havelka, Miloš (oponent)
Dizertační práce se zabývá Zelovem jako místem života protestantů, jejichž předci odešli z českých zemí po roce 1740. Skupina se identifikovala s českou reformovanou tradicí. Ke konci 19. století byli objeveni jako krajanská komunita, a proto se dizertace zaměřuje na jejich popisy v tisku a knihách. Návštěvy Jana Auerhana, Vladimíra Míčana nebo Josefa Folprechta ilustrují přístup aktérů krajanské péče, kteří je vnímali jako ztracenou větev Čechů. Ovšem jejich výklady byly zatíženy pohledem nacionálních brýlí, zároveň se je rozhodli podporovat, aby nedošlo k asimilaci. Druhá část práce se zaměřila na repatriační akci z Polska do Československa. Na základě rozsáhlého archivního výzkumu interpretujeme vzniklou situaci a činnost spolku Sbor českých exulantů i navrátilců z Polska, který pomáhal zahraničním evangelíkům, kteří navzdory jejich přání nebyli usazeni na jedno místo, ale naopak rozptýleni do pohraniční oblasti. Poslední část dizertační práce předkládá interpretaci pojmu "exulantská tradice" Edity Štěříkové a několika pamětí, na nichž ukazujeme, jak bylo vzpomínáno na život v Zelově, jak ho popisovali, co akcentovali. Zároveň na korespondenci faráře Emila Jelínka ilustrujeme problémy, které vyvstávaly během sžívání se s novým prostředím. Perspektiva historické sociologie dizertační práce...
|
|
|
Kánon velkých Čechů v učebnicích dějepisu od roku 1918 a způsoby formování historického vědomí mládeže v současnosti
Kapustová, Irena
(čj) Dizertační práce se zaměřuje na panteon historických osobností v dějepisných učebnicích základních a středních škol v uplynulých sto letech a v současné školní výuce dějepisu. Teoretická část práce se zabývá termíny, se kterými je těsně spjata část výzkumná. Jde primárně o pojmy jako je historické vědomí, kolektivní paměť či narativ, dále jsou zmiňovány přístupy k analýze učebních textů, učebnice dějepisu a jejich obsahová analýza. Stručně uvedena je i role učitele v procesu formování historického vědomí. Český panteon osobností a zdůvodnění základního výběru je předmětem navazující kapitoly. Stěžejní část dizertační práce představuje vlastní výzkumná činnost, jejíž první část je zastoupena obsahovou analýzou dějepisných učebnic. Přesněji formulováno kapitol vztahujících se ke zkoumaným osobnostem českého panteonu. Další fázi výzkumu představuje již aplikace smíšeného empirického výzkumu. Tato metodologie je zastoupena online dotazníkovým šetřením mezi učiteli dějepisu základních a středních škol napříč Českou republikou. Dále jsme využili metodu hloubkových rozhovorů s vyučujícími a ohniskových skupin s vysokoškolskými studenty.
|
|
|
Historie středověkého odívání ve výuce dějepisu na středních odborných školách
Raubicová, Veronika ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
NÁZEV: Historie odívání ve výuce dějepisu na středních odborných školách AUTOR: Veronika Raubicová KATEDRA (ÚSTAV) Katedra dějin a didaktiky dějepisu VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Hana Havlůjová, Ph.D. ABSTRAKT: Práce je zaměřena na ucelení a využití poznatků o středověkém odívání ve výuce prvního ročníku střední odborné školy s humanitně - výtvarným zaměřením. Tyto poznatky budou využity při tvorbě didakticky zaměřeného programu. Program kombinuje různé metody výuky (výkladová část odborníka s praktickými ukázkami, zážitkové učení - exkurze do muzea s možností ozkoušení výroby oděvu, projektové vyučování - skupinová práce při tvorbě didaktických materiálů a portfolia). Výstupem ke zjištění účinnosti programu a použitých metod budou mimo jiné i dotazníky a testy. Následná analýza produktů žákovské činnosti ukáže, nakolik byl program a použité metody efektivní. Pokud se program osvědčí, bude nabídnut školám se stejným nebo podobným zaměřením. Součástí budou rozhovory s pedagogy a jejich hodnocení programu z hlediska využitelnosti. Žáci by měli získat základní znalosti o odívání a důležitosti pro kulturu a společnost ve středověku a uvědomit si možné souvislosti se současným vlivem odívání a módy. KLÍČOVÁ SLOVA: Dějiny odívání, středověk, móda, každodennost, dějepis, didaktický program.
|
|
|
Způsoby vzniku a reprodukce historického vědomí na příkladu spolku Radecký Praha
Petrnoušková, Anna ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
Diplomová práce "Způsoby vzniku a reprodukce historického vědomí na příkladu spolku Radecký Praha" se zabývá historickým vědomím, jeho utvářením a reprodukcí na příkladu spolku Radecký Praha. V teoretické části práce je vedle historického vědomí věnována pozornost i tématům s ním souvisejícím jako je kolektivní paměť, historická paměť, místa paměti, či národní identita, jelikož hranice mezi těmito pojmy je často přinejmenším nejasná. Teoretická část diplomové práce pojednává o přístupech jednotlivých odborníků v této oblasti (jako jsou Maurice Halbwachs, Janu Assmann, Miroslav Hroch a Pierre Nora), které poskytují určité metodologické zázemí vlastního výzkumu. Součástí empirické části práce je výzkum spolku Radecký Praha, který usiluje o navrácení pomníku maršála Radeckého na Malostranské náměstí a neztotožňuje se zcela se současnou podobou historie. Výzkum se snaží prostřednictvím analýzy polostrukturovaných rozhovorů popsat a pochopit způsoby vzniku a reprodukce historického vědomí jeho členů. Závěr empirické části práce obsahuje shrnutí a komparaci výsledků výzkumu s tezemi autorů zabývajících se podobnou tematikou. Tato práce je přínosná především proto, že zůstává kdesi na pomezí historického a sociologického přístupu a názorně ukazuje vznik a reprodukce historického vědomí na příkladu spolku...
|
|
|
"Ústecký masakr" v sudetoněmecké kultuře vzpomínání
Mareš, Jan ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
(česky) Bakalářská práce ", Ústecký masakr' v sudetoněmecké kultuře vzpomínání" popisuje vývoj úlohy tzv. "Ústeckého Masakru" v kultuře paměti ústeckých sudetských Němců soustředěných kolem původně pomocného spolku Aussiger Hilfsverein. Tento vývoj je vymezen lety 1945 - 1973, během nichž se ustavily formy vzpomínání známé z dnešní doby. Na základě teoretických prací Aleidy Assmannové, Jörna Rüsena a dalších je popsán vývoj této kultury paměti, především postupný přechod od komunikativní, přes kolektivní ke kulturní paměti a formy instrumentalizace a aktualizace těchto událostí u sudetských Němců.
|
|
|
Historické reflexe v současných evropských písňových textech (od r. 1980) ve vybraných tematických okruzích a jejich vliv na historické vědomí
Haken, Jiří ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Tato diplomová práce bude zkoumat současné hudební texty v populární a vědecké rovině za cílem odborně zhodnotit možnost vlivu písňových textů na historické vědomí posluchače. Dále se bude také zabývat důvody, proč jsou dějiny častým tématem písňových textů, různými možnostmi interpretace informací předávaných v těchto textech, možností dezinterpretace, vlivu použitých prostředků jako je například jazyk, forma projevu, znaky, složení, masovost atd… Každému vybranému interpretovi bude věnována různá pozornost dle množství historického obsahu a příbuzných projevů v jeho textech. Výsledkem této práce by tak měl být ucelený vědecký obraz dané problematiky.
|
|
|
Hora Žalý na harrachovském panství v Krkonoších jako místa paměti. Turismus: nový způsob šlechtické reprezentace v Čechách 19. století
Korbel, Tomáš ; Altová, Blanka (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Záměrem této práce je sledovat proměnu výrazného přírodního místa - krkonošské hory Heidelberg/Žalý v 19. století, kdy se z topografického bodu v krajině bez národní či posvátné minulosti postupně stává symbolické místo paměti, a na základě rozboru dostupných pramenů určit, které společenské "subjekty" se na tvorbě tohoto symbolického "konstruktu" podílely. Vyvrcholením této symbolické proměny hory v místo paměti se stala výstavba rozhledny na vrcholu českými turisty v devadesátých letech, kteří se v rámci nacionalistického "soupeření" mezi českými a německými turistickými organizacemi o "ovládnutí kopce" nezdráhali využít toponomastickou argumentaci výkladu původu českého názvu hory, která se však nezakládala na reálných faktech, ale pouze na určitých představách lokální "kultury vzpomínání". Tyto představy přežívaly a byly udržovány po staletí ve vzpomínkách jako mýtus v symbolické rovině kolektivní paměti místního etnického (českého) obyvatelstva a během 19. století se rozšířily nejprve zásluhou určité vrstvy státních úředníků- topografů a posléze především díky rozmachu turistických spolků. Ke zformování Heidelbergu/Žalého jakožto místa paměti přispěl také majitel panství - zemský a lokální patriot - hrabě Harrach, který tyto snahy podpořil finančně (sponzorováním výstavby rozhledny) i...
|
|
|
Způsoby vzniku a reprodukce historického vědomí na příkladu spolku Radecký Praha
Petrnoušková, Anna ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
Diplomová práce "Způsoby vzniku a reprodukce historického vědomí na příkladu spolku Radecký Praha" se zabývá historickým vědomím, jeho utvářením a reprodukcí na příkladu spolku Radecký Praha. V teoretické části práce je vedle historického vědomí věnována pozornost i tématům s ním souvisejícím jako je kolektivní paměť, historická paměť, místa paměti, či národní identita, jelikož hranice mezi těmito pojmy je často přinejmenším nejasná. Teoretická část diplomové práce pojednává o přístupech jednotlivých odborníků v této oblasti (jako jsou Maurice Halbwachs, Janu Assmann, Miroslav Hroch a Pierre Nora), které poskytují určité metodologické zázemí vlastního výzkumu. Součástí empirické části práce je výzkum spolku Radecký Praha, který usiluje o navrácení pomníku maršála Radeckého na Malostranské náměstí a neztotožňuje se zcela se současnou podobou historie. Výzkum se snaží prostřednictvím analýzy polostrukturovaných rozhovorů popsat a pochopit způsoby vzniku a reprodukce historického vědomí jeho členů. Závěr empirické části práce obsahuje shrnutí a komparaci výsledků výzkumu s tezemi autorů zabývajících se podobnou tematikou. Tato práce je přínosná především proto, že zůstává kdesi na pomezí historického a sociologického přístupu a názorně ukazuje vznik a reprodukce historického vědomí na příkladu spolku...
|
|
|
Historie středověkého odívání ve výuce dějepisu na středních odborných školách
Raubicová, Veronika ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
NÁZEV: Historie odívání ve výuce dějepisu na středních odborných školách AUTOR: Veronika Raubicová KATEDRA (ÚSTAV) Katedra dějin a didaktiky dějepisu VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Hana Havlůjová, Ph.D. ABSTRAKT: Práce je zaměřena na ucelení a využití poznatků o středověkém odívání ve výuce prvního ročníku střední odborné školy s humanitně - výtvarným zaměřením. Tyto poznatky budou využity při tvorbě didakticky zaměřeného programu. Program kombinuje různé metody výuky (výkladová část odborníka s praktickými ukázkami, zážitkové učení - exkurze do muzea s možností ozkoušení výroby oděvu, projektové vyučování - skupinová práce při tvorbě didaktických materiálů a portfolia). Výstupem ke zjištění účinnosti programu a použitých metod budou mimo jiné i dotazníky a testy. Následná analýza produktů žákovské činnosti ukáže, nakolik byl program a použité metody efektivní. Pokud se program osvědčí, bude nabídnut školám se stejným nebo podobným zaměřením. Součástí budou rozhovory s pedagogy a jejich hodnocení programu z hlediska využitelnosti. Žáci by měli získat základní znalosti o odívání a důležitosti pro kulturu a společnost ve středověku a uvědomit si možné souvislosti se současným vlivem odívání a módy. KLÍČOVÁ SLOVA: Dějiny odívání, středověk, móda, každodennost, dějepis, didaktický program.
|
host ::
RSS.