|
| |
|
|
Využití georadaru v geomorfologii
Široký, Jakub ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
Georadar (Ground Penetrating Radar) je neinvazivní geofyzikální metoda, sloužící k vykreslení podpovrchových struktur. V posledních letech expandovala do geomorfologického výzkumu jako velmi rychlá, levná a spolehlivá metoda průzkumu plošně velkých oblastí. Svými možnostmi je zvláště vhodná v sedimentárních prostředích. Bakalářská práce se zabývá představením této metody, jelikož v české geomorfologické sféře ještě není etablovaná. Práce přibližuje fyzikální podstatu metody, přístroje a jeho komponent. Rešerše odborné literatury umožnila vytvořit seznam druhů georadarových odrazů s příklady a českou terminologií, a zdokumentovat typické projevy sedimentárních (i jiných) struktur v některých geomorfologických prostředích (glaciálním, periglaciálním, fluviálním, zazemnělých jezer a svahovém). Byl vytvořen metodický postup pro úpravu a interpretaci radargramu. Následně došlo k dešifraci georadarových snímků ze třech modelových lokalit.
|
|
|
VYUŽITÍ METOD OPTICKÉHO SKENOVÁNÍ V GEOMORFOLOGICKÝCH ANALÝZÁCH
Šiková, Zuzana ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Hodač, Jindřich (oponent)
Využití metod optického skenování v geomorfologických analýzách Abstrakt Hlavním cílem této práce bylo zhodnotit, zda lze metodu "Structure from motion" použít pro analyzování geomorfologických objektů, a pokud ano, tak za jakých podmínek. Testování proběhlo na čtyřech geomorfologických objektech nacházejících se ve třech lokalitách v okrese Plzeň-sever. Objekty mají různou velikost a byly měřeny za různých světelných podmínek. Všechny použité datové sady (snímky) byly vytvořeny výhradně autorkou této práce. Nejprve byly načteny do programu Profesional Edition v1.1.6 a VisulSFM v0.5.26, pomocí kterých byly ze snímků vygenerovány 3D modely. Tyto modely byly dále zpracovány v programu CloudCompare v2.6.1 a MeshLab v1.3.3, kde byly nejprve slícovány a oříznuty. V dalším kroku byly převedeny do reálného měřítka a následně byly vypočteny rozdílové modely. V závěru práce jsou zhodnoceny výsledky z jednotlivých lokalit. Klíčová slova: Structure from motion (SfM), SIFT, RANSAC
|
|
|
Pohřbené půdy jako odraz vlivu člověka a klimatu na krajinu od svrchního pleistocénu po středověk
Vejrostová, Lenka ; Lisá, Lenka (vedoucí práce) ; Kirchner, Karel (oponent) ; Strouhalová, Barbora (oponent)
Kombinace sedimentologických, geochemických, geofyzikálních a paleobiologických metod obvykle umožňuje více či méně komplexní rekonstrukci vývoje environmentálního prostředí zachyceného v pedosedimentárních záznamech. V případě holocenních záznamů je možno rozšířit toto portfolio i o geoarcheologické metody. Cílem této práce bylo poskytnout odpovědi na otázky využití pedogeochemických a geoarcheologických metod ve výzkumu pohřbených půd a pokusit se odpovědět na to, jak velká byla role klimatu nebo člověka pedosedimentárního záznamu. Multidisciplinární analýza provedená na celkem pěti lokalitách Česka (Kly, Brno Přízřenice, Česká Bělá), Slovenska (Bíňa Čata) a Polska (Sowin) poskytla řadu poznatků o vývoji půd a vztahu člověka, klimatu a krajiny od svrchního pleistocénu (MIS 3) po středověk. Detekce klimatických změn v rámci glaciálních paleopůd lokality Bíňa Čata byla soustředěna na období od raného MIS 3 do přelomu MIS 3/ MIS 2. Použité metody umožnily korelaci vzniklých půd s interstadiály Oerel, Glinde a Denekamp, stejně jako rozlišení změn teplotních či vlhkostních charakteristikách v době vzniku půd i po ní. Iluviální vrstvy archeologických lokalit Sowin a Kly jsou zajímavým příkladem klimaticky podmíněného texturního prvku v lokalitě prokazatelně antropogenně ovlivněné. Jejich geneze je podmíněna...
|
|
|
Variabilita morfometrických charakteristik vybraných typů údolních sítí
Albert, Daniel ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Hartvich, Filip (oponent)
Bakalářská práce se zabývá morfometrickými charakteristikami používanými pro analýzy údolních sítí a porovnáním hodnot těchto charakteristik pro jednotlivé typy údolních sítí. Na základě rešerše odborné literatury byl vytvořen přehled morfometrických charakteristik a poté bylo pro účely srovnání vybráno těchto proměnných: váženého bifurkačního poměru, průměrného poměru délek, hustoty sítě, textury sítě, charakteristiky sítě a koeficientu zaoblení sítě. Ty byly vypočítány pro reálné typy údolních sítí z různých částí světa. Data byla získána vektorizací map těchto sítí v prostředí programu ArcGIS. Na závěr práce jsou výsledky konfrontovány s morfometrickou analýzou vybraných typů sítí v České republice. Klíčová slova: údolí, údolní síť, typy údolních sítí, geomorfometrie, morfometrická analýza, morfometrické charakteristiky, geomorfologie, bifurkační poměr, poměr délek, hustota sítě, textura sítě, charakteristika sítě, koeficient zaoblení sítě
|
|
|
Proměnlivost rozmístění akumulačních a erozních tvarů uvnitř koryta v závislosti na výskytu překážek a jeho průběhu na různě velkých tocích
Marková, Jana ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Hartvich, Filip (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá proměnlivostí rozmístění akumulačních a erozních tvarů uvnitř koryta v závislosti na průběhu koryta a výskytu překážek v korytě na čtyř různě velkých tocích. Cílem práce je zmapovat rozmístění korytových akumulací a břehových nátrží, stanovit u nich morfometrické charakteristiky včetně stanovení jejich pozice vzhledem k poloze a průběhu zákrutů a překážek v korytě pro jednotlivé toky, určit společné zákonitosti a vysvětlit případné rozdíly v zákonitostech mezi různě velkými toky. Za tímto účelem proběhla terénní rekognoskace na vybraných úsecích Sázavy, Litavky, Kocáby a Loděnice. Jedná se o relativně přirozené úseky vodních toků s obdobnými fyzicko-geografickými podmínkami. Měření probíhalo ve dvou etapách - na jaře a v létě roku 2015. Výsledky ukazují, že korytové akumulace ani břehové nátrže nejsou ovlivněny zákruty, které nehrají v jejich poloze a morfometrii primární roli. Dále jezy vytvářejí místa s významným soustředěním sedimentační i erozní činnosti, kde se u Sázavy a Litavky vyskytovaly korytové akumulace a někde i břehové nátrže do vzdálenosti 100 m pod jezy. Ostatní překážky (např. balvany, závaly dřevní hmoty) mají vliv na výskyt korytových akumulací pouze u Sázavy. V případě břehových nátrží se vyskytuje významný rozdíl v délce nátrží mezi...
|
|
|
Morfostrukturní analýza Etiopské vysočiny pomocí dálkového průzkumu Země
Kusák, Michal ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Klimeš, Jan (oponent) ; Novotný, Ján (oponent)
- Morfostrukturní analýza Etiopské vysočiny pomocí dálkového průzkumu Země Soubor morfometrických analýz údolních sítí, lineamentů a zlomů získaných z digitálního modelu reliéfu (DEM) umožnil nejen potvrdit většinu závěrů o morfotektonickém vývoji Etiopské vysočiny z dosavad publikovaných výsledků stratigrafických, strukturně-geologických, petrologických, tektonických a geochronologických studií realizovaných v Etiopské vysočině, ale umožnil jejich rozšíření o nové poznatky. Údolní segmenty i lineamenty jsou orientované ve směrech odpovídajících orientaci zlomů a odpovídajících publikovaným konceptům tektonického vývoje území. Nejvíce zastoupené jsou lineární prvky reliéfu odrážející pliocenní změnu tektonického napětí ze směru SV-JZ do SSV-JJZ směru (rotace napěťového pole o ~40ř) související se vznikem a vývojem Hlavního Etiopského Riftu (HER). Nejvýraznější morfologické projevy rozšiřování HER a Afarské deprese jsou dobře patrné na hranici Etiopské vysočiny a HER, kde dominance toků prvního řádu poukazuje na krátké působení napětí v tomto směru a aktivní zpětnou erozi. Paleogenní SZ-JV a ZSZ-VJV směry tektonického napětí tvoří nejstarší části Etiopské vysočiny, tj. nejvyvinutější údolí vysokých řádů (nejnižší hodnoty SOLR) a relikty radiální paleo-údolní sítě. Ta byla před pozdním miocénem...
|
|
|
INVENTARIZACE A ANALÝZA RIZIKOVÝCH GEOMORFOLOGICKÝCH PROCESŮ V CHILSKÉ ČÁSTI PATAGONIE S VYUŽITÍM DPZ
Chotěborová, Markéta ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Zájmovou oblastí této práce je chilská část Patagonie. Ta se rozprostírá přes chilské regiony Los Lagos, Aysén a Magallanes. Místní krajinu tvoří průzračně modrá jezera, ledovce, fjordy a zasněžené vrcholky hor. Na vytváření této krajiny se podílí mnoho vnitřních i vnějších geomorfologických procesů. Tyto procesy probíhají na Zemi již miliony let, některé z nich se ovšem ve chvíli, kdy se v okruhu jejich působnosti usadil člověk, staly rizikovými. Mezi tyto rizikové geomorfologické procesy v zájmovém zemí patří zemětřesení a s ním spojené vlny tsunami, vulkanismus, svahové pohyby a specifický druh povodní, vznikající náhlým uvolněním tavné vody z glaciálního jezera, známý pod anglickou zkratkou GLOF. Práce obsahuje také kapitolu o dálkovém průzkumu země a jeho možném uplatnění při předcházení vzniku rizikových procesů nebo při jejich monitorování. Práci uzavře kapitola s vlastním hodnocením těchto procesů. Metodika práce je založena na rešerši na rešerši zahraniční literatury. Klíčová slova: rizikové geomorfologické procesy, Patagonie, zemětřesení, tsunami, vulkanismus, sesuvy, GLOF, dálkový průzkum
|
|
|
Morfologie a aktivita vybraných lavinových drah v Hrubém Jeseníku a Králickém Sněžníku
Krause, David
Výskyt lavinových drah je běžný v alpínském prostředí, ale také v prostředí středohorském, jako jsou například Vysoké Sudety. Předkládaná diplomová práce je zaměřena na lavinové dráhy východních Vysokých Sudet. Byla provedena morfometrická analýza 8 lavinových drah za účelem zjištění jejich vlastností a statistického porovnání. Dendrogeomorfologická analýza a geomorfologické mapování bylo provedeno ve 2 vybraných drahách (Sněžná kotlina a Králický Sněžník) pro odvození četnosti jejich lavinové aktivity ve vztahu k morfologii. Výsledky ukazují výrazný rozdíl mezi dvěma skupinami lavinových drah východních Vysokých Sudet. Dráhy ve Sněžné kotlině a na Králickém Sněžníku jsou delší, užší a mají větší převýšení, než ostatní dráhy. Dendrogeomorfologická analýza ukazuje, že Sněžná kotlina je lavinově výrazně aktivnější, zejména po silné lavinové události v roce 2004. Ve Sněžné kotlině se nachází koryto s lavinovou modelací, pravděpodobně též v minulosti ovlivněné murami. Naopak dráha na Králickém Sněžníku je téměř neaktivní a nezahrnuje téměř žádné formy reliéfu s lavinovou genezí. Předkládaná diplomová práce je první studií zaměřující se ve východních Vysokých Sudetech na vztah aktivity a morfologie lavinových drah. Klíčová slova: sněhové laviny, morfometrie, dendrogeomorfologie, východní Vysoké Sudety,...
|
|
|
Evaluace přírodních ohrožení z GLOFs v pohoří Cordillera Huayhuash
Baťka, Jan ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Evaluace přírodních ohrožení z GLOFs v pohoří Cordillera Huayhuash Abstrakt: Proglaciální jezera procházejí ve vysokohorských oblastech v souvislosti s probíhajícími klimatickými změnami dynamickým vývojem. Ve většina světových pohoří již proběhl výzkum zabývající se ohrožením, které tato jezera mohou představovat. Peruánská Cordillera Huayhuash však zatím stála mimo zájem vědců. Autor této práce nejprve vytvořil a vyhodnotil inventarizaci ledovcových jezer v daném pohoří a následně vyhodnotil vybraná jezera z pohledu ohrožení GLOF. V diskuzi jsou výsledky porovnány s dalšími světovými pohořími, díky čemuž je možné učinit podstatné závěry. Většina charakteristik jezer v pohoří Huayhuash je ovlivněna lokálním specifickým faktorem - fluviální erozí, která probíhala od posledního glaciálního maxima. Nicméně obecné principy, jako například statistické rozdělení jezer podle jejich elevace, které platí i pro další porovnávaná pohoří, jsou zde stále identifikovatelné. Jezera tohoto pohoří obecně představují pouze nízké či dokonce žádné ohrožení z GLOF, výjimku tvoří pouze případy jezer v přímém kontaktu s ledovcem a také sekvence plošně rozsáhlých jezer, které byly podrobněji analyzovány. Klíčová slova: geomorfologie, GLOF, inventarizace jezer, přírodní ohrožení, Peru
|
host ::
RSS.