|
|
Využití georadaru v geomorfologii
Široký, Jakub ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
Georadar (Ground Penetrating Radar) je neinvazivní geofyzikální metoda, sloužící k vykreslení podpovrchových struktur. V posledních letech expandovala do geomorfologického výzkumu jako velmi rychlá, levná a spolehlivá metoda průzkumu plošně velkých oblastí. Svými možnostmi je zvláště vhodná v sedimentárních prostředích. Bakalářská práce se zabývá představením této metody, jelikož v české geomorfologické sféře ještě není etablovaná. Práce přibližuje fyzikální podstatu metody, přístroje a jeho komponent. Rešerše odborné literatury umožnila vytvořit seznam druhů georadarových odrazů s příklady a českou terminologií, a zdokumentovat typické projevy sedimentárních (i jiných) struktur v některých geomorfologických prostředích (glaciálním, periglaciálním, fluviálním, zazemnělých jezer a svahovém). Byl vytvořen metodický postup pro úpravu a interpretaci radargramu. Následně došlo k dešifraci georadarových snímků ze třech modelových lokalit.
|
|
|
Využití metod elektrické odporové tomografie při vyhledávání podzemních prostor
Kučera, Radek ; Hartvich, Filip (vedoucí práce) ; Široký, Jakub (oponent)
Metoda elektrické odporové tomografie (ERT) našla uplatnění při vyhledávání podzemních prostor, protože vzduch, voda nebo jíl, které je vyplňují, mají většinou výrazný geoelektrický kontrast vůči svému okolí. Rešeršní část práce shrnuje informace o metodě a uvádí příklady vyhledávání prostor v různých geologických prostředích, především krasových a rozsedlinových jeskyň a důlních děl. Příkladová studie Amatérské jeskyně v Moravském krasu prokázala schopnost metody dobře rozlišit vzduchem a jílem vyplněné podzemní prostory v hloubce do 40 m. S hloubkou její rozlišovací schopnost klesá, ale přesto zachytila projevy hluboko umístěných jeskyň - Pustožlebské Zazděné a Amatérské. Klíčová slova: ERT, podzemní prostory, jeskyně, Moravský kras
|
|
|
Interpretace georadarových měření s využitím kombinovaného geoelektrického průzkumu
Široký, Jakub ; Tábořík, Petr (vedoucí práce) ; Valenta, Jan (oponent)
Interpretace georadarových měření je často ztížena složitými geologickými podmínkami, nejednoznačností zaznamenaných odrazů a nejistotou převodu časové osy na hloubkovou. Díky provázanosti geofyzikálních polí je ale možné porovnávat výsledky příbuzných průzkumných metod. Radargramy ze tří modelových lokalit byly zpracovány a interpretovány běžným postupem s cílem rovnoměrně zesílit všechny odrazy. Výsledky byly porovnány s datasety metod ERT a DEMP formou sdružené interpretace, která přispěla k rozšíření popisu radargramů a přinesla nové poznatky ohledně geologicko-geomorfologické interpretace. Algoritmus zpracování radargramů byl na základě poznatků ze sdružené intepretace modifikován a zjednodušen tak, aby usnadňoval vzájemnou komparaci výsledků jednotlivých metod. Zpřesnění určení hloubek odrazů na radargramech pomocí adaptace na rychlostní model nepřineslo zásadní zlepšení výsledku. Klíčová slova: georadar, elektrická odporová tomografie, dipólové elektromagnetické profilování, sdružená interpretace, sdružená inverze, optimalizace zpracování GPR dat, sedimentární prostředí, rychlostní model
|
|
|
Možnosti ERT a GPR pro analýzu polygonálních kryogenních struktur
Široký, Jakub ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Hartvich, Filip (oponent)
Polygonální kryogenní struktury není možné studovat konvenčními metodami, aniž by nedošlo k nevratnému zásahu do jejich struktury. Bylo provedeno real3D měření nedestruktivními metodami georadaru (GPR) a elektrické rezistivitní tomografie (ERT) pro zhodnocení aplikovatelnosti těchto metod na průzkum pseudomorfóz po ledových klínech, překrytých ornicí, a tříděných polygonů, vznikajících v hrubozrnných horských substrátech. Byl zhotoven seznam processingových kroků, vhodných pro úpravu dat z takových prostředí. Na názornosti hloubkových řezů a pseudotrojrozměrného zobrazení jsou demonstrovány výhody 3D měření. Jsou shrnuty základní morfometrické charakteristiky obou forem a diskutovány možnosti geofyzikálního průzkumu i pro další tvarové analýzy. Výstupy z nízkofrekvenčního georadarového měření jsou u obou lokalit nejhodnotnější a vykreslují šířku pseudomorfóz okolo 2 a délku okolo 6,5 , výšku přesahující 3,5 . Tříděný polygon s průměrem 2,5 a šířkou kamenného věnce okolo 1 se vykreslil méně zřetelně. Hloubka třídění nebyla přesně určena, ale sahá hlouběji než 0,54 .
|
|
|
Využití georadaru v geomorfologii
Široký, Jakub ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
Georadar (Ground Penetrating Radar) je neinvazivní geofyzikální metoda, sloužící k vykreslení podpovrchových struktur. V posledních letech expandovala do geomorfologického výzkumu jako velmi rychlá, levná a spolehlivá metoda průzkumu plošně velkých oblastí. Svými možnostmi je zvláště vhodná v sedimentárních prostředích. Bakalářská práce se zabývá představením této metody, jelikož v české geomorfologické sféře ještě není etablovaná. Práce přibližuje fyzikální podstatu metody, přístroje a jeho komponent. Rešerše odborné literatury umožnila vytvořit seznam druhů georadarových odrazů s příklady a českou terminologií, a zdokumentovat typické projevy sedimentárních (i jiných) struktur v některých geomorfologických prostředích (glaciálním, periglaciálním, fluviálním, zazemnělých jezer a svahovém). Byl vytvořen metodický postup pro úpravu a interpretaci radargramu. Následně došlo k dešifraci georadarových snímků ze třech modelových lokalit.
|
host ::
RSS.