Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 94 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vývoj mykorhizních společenstev v průběhu primární sukcese
Mádle, Jan ; Kohout, Petr (vedoucí práce) ; Ponert, Jan (oponent)
Primární sukcese je proces vývoje ekosystému, který probíhá v lokalitách, která nebyla vhod- ná pro kolonizaci rostlinami a organismy na nich závislých. Tyto lokality vznikají přirozeným způso- bem, například po sopečné erupci nebo ústupu ledovce, anebo antropogenním způsobem, například povrchovou těžbou. V průběhu primární sukcese rostliny kolonizují holý substrát a postupně upravují jeho abiotické i biotické podmínky. Během primární sukcese dochází k interakcím mezi rostlinami a půdním mikrobiomem, zejména s houbami a bakteriemi. Rostliny a půdní mikroorganismy navzájem ovlivňují svůj růst a vývoj prostřednictvím různých interakcí. Rostliny, respektive jejich kořeny, utvá- ří specifickou niku pro široké spektrum půdních mikrobiálních společenstev. Rostliny poskytují skrze své kořeny široké množství látek, a to organické kyseliny, cukry, aminokyseliny a další často na uhlík bohaté sloučeniny, které mohou sloužit jako substrát pro mikroorganismy. Rostliny jsou toho schop- ny díky produkcí opadu, kořenových exsudátů, translokací cukrů pro symbiotické houby a bakterie. Půdní mikrorganismy přispívají k uvolňování živin a rozkladu organických materiálů, které by jinak pro rostliny nebyly dostupné. Mnoho půdních mikroorganismů může vytvářet symbiotický vztah s rostlinu. Tento vztah může mít mutualistický...
Vliv plazmatem aktivované vody na plísně
Moskvina, Anastasia ; Krčma, František (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je vliv plazmatem ošetřené vody na plísně. Teoretická část je věnována interakci plazmatu s kapalinami, vlastnostem a využití plazmatem aktivované vody a jejího vlivu na různé druhy mikroorganismů. Reaktivní částice obsažené v plazmatem ošetřené vodě způsobují inhibici živých buněk, proto může být plazmatem ošetřená voda využívána jako sterilizační prostředek. V experimentální části je porovnána účinnost tří způsobů přípravy plazmatem ošetřené vody. Pro aktivaci nad vodní hladinou byl použit plazmový systém dielektrického bariérového výboje. K aktivaci pod hladinou vody byla použita plazmová tryska; byly studovány dvě metody – střídavý (vysokofrekvenční) a stejnosměrný výboj. Ze vzorků plazmatem ošetřené vody byly připraveny suspenze plísně Aspergillus niger, které byly následně zaočkovány na sladinové médium a kultivovány po dobu 72 hodin. Výsledný efekt byl vyhodnocen stanovením počtu jednotek tvořících kolonie. Takto experimentálně získaná data byla zpracována a diskutována v kapitole výsledků a diskuze. Bylo zjištěno, že metoda aktivace vody pod její hladinou má výraznější účinky, což odpovídá informacím shrnutým v teoretické části. Účinek dielektrického bariérového výboje byl o něco mírnější, ale všechny tři metody způsobily značný úbytek počtu kolonií oproti kontrolnímu neošetřenému vzorku.
Molekulární a genomické metody využívané pro studium hybridizace u rodu Aspergillus a dalších hub
Jirkovský, Pavel ; Sklenář, František (vedoucí práce) ; Kolařík, Miroslav (oponent)
Mezidruhová hybridizace je zájmem studia již od první poloviny 20. století, kdy byla popsána na základě fenotypových projevů pro rostlinný model. Studium tohoto procesu je historicky předmětem botanických studií, zatímco jeho význam v říši hub je popisován až v současné době. Zpětným křížením rodičů s hybridy může dojít k procesu introgrese, horizontálnímu přenosu genetické informace mezi původními druhy. Z několika doposud prozkoumaných případů je prokázáno, že hybridizace sehrála roli například v evoluci MAT genů rodu Neurospora, dále stojí za přenosem adaptivních genů mezi zástupci rodu Ophiostoma (invazní původce onemocnění jilmů). V rámci rodu Aspergillus dochází k hybridizaci na vnitrodruhové i mezidruhové úrovni. Podrobnější studium hybridizace a zdokonalení metod jejího studia může například v klinické aplikaci pomoci odhalit šíření adaptivních genů zodpovědných například za rezistenci vůči antimykotikům, vyšší virulenci a jiné vlastnosti.
An analysis of fungal exudate and carbon use efficiency
NÜBL, Laura
The exometabolome of various fungal functional guilds was investigated as part of the below-ground carbon flux. This thesis addresses the incorporation and exudation of carbon by individual, axenic fungal cultures, with a focus on developing a protocol for characterisation and identification of those compounds.
Vyhodnocení obsahu 137Cs v houbách a lesních plodech na území Jihočeského kraje
HÁLOVÁ, Jana
Sběr a konzumace lesních hub a borůvek patří v České republice mezi velmi oblíbené sezónní aktivity. V důsledku černobylské havárie však tyto suroviny mohou obsahovat zvýšené množství radionuklidů. Cílem práce bylo provést vyhodnocení obsahu 137Cs v borůvkách a houbách nasbíraných v Jihočeském kraji v období 1992 až 2020. Ve vzorcích hub (n = 318) a borůvek (n = 142) byly analyzovány výsledky měření hmot-nostní aktivity 137Cs získané z databáze MonRaS provozované Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. Hmotnostní aktivita 137Cs ve vzorcích se pohybovala v širokém rozmezí: pro hřibovité houby dosahovala hodnot od 0,18 do 6430 Bq/kg; pro lupenaté houby od 0,28 do 4040 Bq/kg; pro borůvky od 0,24 do 2046 Bq/kg. Byla potvrzena vyšší schopnost akumulovat radionuklid 137Cs pro houby hřibovité ve srovnání s hou-bami lupenatými. Vypočtená efektivní dávka způsobená konzumací hub a borůvek byla vyhodnocena jako zanedbatelná a tvořila necelé 1 % obecného limitu pro obyva-telstvo. Přes tyto příznivé výsledky je třeba v podrobném monitoringu surovin pochá-zejících z přírody pokračovat a zajistit bezpečnost potravinového řetězce.
Houby vřesovišť CHKO Brdy
SYNKOVÁ, Hedvika
The aim of this thesis was to assess the impact of controlled fire on fungal community in heathlands in CHKO Brdy and describe their changes during succession. Fungal fruitbodies were monitored during years 2018 and 2019 at twenty-five monitoring plots at Jordán, Tok and Brda. The relationship between fungal species richness and the time since the last fire and soil humidity was determined. The effect of the time since the last fire, soil humidity and vegetation on fungal species composition was analysed using multivariate ordination methods. The quality of studied habitat was evaluated based on the presence of red-listed and indicator fungal species.
Složení společenstev endoyfytických mikroorganismů osídlujících listy hemiparazitických rostlin
SVOBODOVÁ, Ilona
Bakalářská práce se zabývá složením endofytických společenstev mikroorganismů ve foliárních částech vybraných středoevropských druhů parazitických rostlin a jejich potenciálních hostitelů. Zaměřuje se na popis struktury a diverzity společenstev bakterií a hub a případné rozdíly ve složení mikrobiomu mezi parazitickými a neparazitickými druhy rostlin.
Metodika identifikace chybějících genetických zdrojů ve sbírkách mikroorganismů a strategie zaplnění zjištěných mezer
Komínek, Petr a kolektiv
Tato metodika je dokumentem především pro potřeby Národního programu konzervace genetických zdrojů mikroorganismů a drobných živočichů hospodářského významu (NPGZM). Její vypracování bylo zadáno na začátku aktuálního pětiletého období řešení NPGZM v roce 2018. Metodika popisuje postupy posuzování zaměření jednotlivých sbírek mikroorganismů z hlediska variability genetický zdrojů uchovávaných v nich s cílem trvalého vylepšování a usměrňování náplně práce jednotlivých sbírek.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Environmental drivers of microbial community composition in a temperate forest
Martinović, Tijana ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Vašutová, Martina (oponent) ; Kopecký, Jan (oponent)
V poslední době se do popředí zájmu dostává úloha lesů v globálním koloběhu uhlíku. Mikroorganismy jsou klíčovou součástí koloběhu uhlíku v lesních ekosysémech, kde se účastní důležitých ekosystémových procesů. Jedním z nich je degradace uhlíkatých sloučenin, od jednoduchých po velice obtížně rozložitelné, přičemž většina studií se zaměřovala na houby. Teprve nedávno se ukázalo, že i bakterie jsou schopné rozkládat komplexní rostlinné polymery v půdě a že v koloběhu uhlíku mohou hrát stejně důležitou úlohu jako houby. Kromě toho máme velmi omezené znalosti o časové dynamice houbových a bakteriálních společenstev a o tom, jak na ně působí různé faktory prostředí. Hlavním cílem této dizertace je zodpovědět na výše naznačené otázky (1) určením rychlosti obratu houbových a bakteriálních společenstev v půdách lesů mírného pásma, (2) popsáním faktorů ovlivňujících strukturu houbových společenstev smrkového a bukového porostu v průběhu jejich dlouhodobého vývoje, (3) určením podílu hub a bakterií na rozkladu různých uhlíkatých sloučenin v lesní půdě a (4) popsáním vývoje bakteriálních společenstev v reakci na vykácení smrkového porostu. Výzkum mikroorganismů zajišťujících klíčové ekosystémové procesy včetně rozkladu a koloběhu uhlíku je zásadní pro pochopení budoucího vývoje uhlíkové bilance v rámci...
Přírodní látky potenciálně ovlivňující neurodegenerativní onemocnění
Mňuková, Daniela ; Opletal, Lubomír (vedoucí práce) ; Suchánková, Daniela (oponent)
Mňuková D.: Přírodní látky potenciálně ovlivňující neurodegenerativní onemocnění. Diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmakognozie a farmaceutické botaniky, Hradec Králové 2022, 88 s. Tato rešeršní diplomová práce čerpá především ze zahraniční odborné literatury. Poskytuje přehled dosud prozkoumaných významných přírodních látek, které potenciálně ovlivňují neurodegenerativní onemocnění. V první části práce jsou popsána nejčastější neurodegenerativní onemocnění, jejich charakteristika, epidemiologie, patogeneze a klinický obraz. Mezi tato onemocnění patří Alzheimerova choroba, Parkinsonova nemoc, demence s Lewyho tělísky, multisystémová atrofie, Pickova nemoc a další tauopatie, Huntingtonova choroba, spinocerebelární ataxie a amyotrofická laterální skleróza. V druhé části diplomové práce jsou uvedeny přírodní látky, které byly v posledních dvou desetiletích zkoumány v preklinických a klinických studiích pro svůj potenciál příznivě ovlivnit neurodegenerativní onemocnění. V poslední části je diskutován přínos těchto přírodních látek pro terapii a prevenci neurodegenerativních onemocnění. Klíčová slova: neurodegenerativní onemocnění, přírodní sloučeniny, Alzheimerova choroba, bioaktivní sloučeniny

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 94 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.