|
|
Rozdíly v pohledu na domov pro seniory před a po umístění klienta
HÁLOVÁ, Jana
Diplomová práce Rozdíly v pohledu na domov pro seniory před a po umístění klienta se zabývá problematikou, jak si představují senioři domov pro seniory před umístěním, co jim dává podnět pro rozhodnutí odejít do domova pro seniory a jak probíhá život v domově pro seniory. Diplomová práce je rozdělena na dvě části a to na teoretickou a empirickou část. Teoretická část diplomové práce je věnována stárnutí a stáří, kvalitě života, autonomii, dnešním rodinám a péči o seniory v přirozeném prostředí a v institucionálních zařízeních. V kapitole s názvem O stárnutí, stáří a seniorech jsou vysvětleny pojmy stárnutí a stáří. Dále jsou zde popsány změny, které s sebou stáří přináší a jak se staří lidé dovedou adaptovat na celkové změny a také jaký ke stáří zaujímají postoj. Seniory lze rozlišit podle ošetřovatelského hlediska na zdatný, nezávislý, křehký, závislý, zcela závislý a umírající. Podle hlediska rozdělení seniorů se určí, jakou péči je nutné seniorům zajistit. Ovšem při této skutečnosti nesmíme u seniorů zapomenout, aby byla u nich zachována přijatelná kvalita života a bral se ohled na jejich skutečné potřeby. A to nejen, že by měly být zajištěny základní fyziologické potřeby, ale nesmíme zapomínat i na vyšší potřeby jako je potřeba bezpečí, jistoty, lásky, přijetí, sounáležitosti, úcty, uznání a potřeba seberealizace. Jedním z dalších hlavních aspektů je autonomie osobnosti, na kterou musí být kladen také důraz. Osobní autonomie zahrnuje nezávislost a svobodu. Je to soběstačnost jedince ve vztahu k jeho možnostem, schopnostem a vůli využít šancí a voleb, které mu život nabízí. Člověk se má právo samostatně rozhodovat a svoje rozhodnutí ve svém sociálním prostředí prosadit či realizovat. Za autonomního jedince můžeme považovat osobu, která řídí a organizuje vlastní aktivity bez cizí pomoci, sám uspokojuje své fyziologické potřeby, stojí si za svými názory, nevynucuje si souhlas, blízkost a emocionální podporu. Neměl by být zatížen přílišným strachem z druhých lidí a ani pocity viny vůči nim. Pokud se senior stává ve stáří nesoběstačným z jakékoliv příčiny, je potřeba mu zajistit celkovou péči. Senioři by měli mít právo si zvolit formu péče. Péče o seniora může být zabezpečena, v jeho přirozeném prostředí, rodinou nebo terénní sociální službou. Pokud senior rodinu nemá nebo není možné se o něho postarat v jeho přirozeném prostředí, lze využít pobytovou sociální službu - domov pro seniory. Domov pro seniory poskytuje svým klientům činnosti jako je zajištění ubytování, stravování, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, aktivizační činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů (např. pomoc při vyřizování osobních záležitostí na úřadech, komunikaci s firmami apod.) Cílem empirické části diplomové práci bylo zjistit, jak se mění pohled seniorů na domov pro seniory před umístěním a po adaptaci. Dílčím cílem bylo zjistit názory rodinných příslušníků na změny v chování seniora po umístění do domova pro seniory. S ohledem na cíle práce byl zvolen kvalitativní výzkum, který danou problematiku umožní prozkoumat do hloubky. Zvolena byla metoda dotazování, technika polostandardizovaného rozhovoru. Výzkum probíhal ve dvou domovech pro seniory v Jihočeském kraji. Výzkumu se zúčastnilo celkem 10 respondentů ve věku od 60 do 88 let. Cílový soubor byl vybrán kvótním výběrem. Respondenty tvořili klienti umístění v domově pro seniory bez ztráty kognitivních schopností, kteří si dokázali vybavit svojí představu o domově pro seniory před nástupem do zařízení. Dalším cílovým souborem byli rodinní příslušníci jednotlivých dotazovaných klientů. V diplomové práci jsou stanoveny otázky, které se týkají stanovených oblastí...
|
|
|
Aktivizační činnosti u osob s Alzheimerovou chorobou
HÁLOVÁ, Jana
Bakalářská práce na téma Aktivizační činnosti u osob s Alzheimerovou chorobou. Demence se stává celospolečenským problémem hlavně u lidí starších 65 let. Demence jako onemocnění začíná pomalu a nenápadně. Proto jí pacienti a jejich okolí často zaměňují za normální projevy stárnutí. Toto onemocnění se rozděluje do několika forem podle příčin vzniku. Nejčastější příčinou demence je Alzheimerova choroba. Alzheimerova choroba patří mezi progredientní onemocnění mozku, kdy dochází u člověka k narušení mnoha vyšších korových funkcí, včetně paměti, orientace, myšlení, uvažování, chápání, schopností komunikace a úsudku. Včasná diagnóza a také zahájení terapie co nejdříve jsou základním předpokladem ovlivnění průběhu onemocnění. K léčbě Alzheimerovy choroby je potřeba přistupovat komplexně. Důležitá není pouze farmakologická léčba, ale i terapie zaměřené na kognitivní rehabilitaci a aktivizaci klienta. Aktivizační činností se rozumí nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností člověka. Mezi aktivizační činnosti můžeme zařadit ergoterapii, aromaterapii, muzikoterapii, zooterapii, arteterapii a další. Rodinní pečovatelé, kteří nezvládají sami péči o osobu s Alzheimerovou chorobou, se mohou rozhodnout umístit člena rodiny do domova se zvláštním režimem. Dalším důvodem k umístění může být i lepší poskytnutí péče v zařízení, než mohou doma lidé s demencí dostávat. V domově se zvláštním režimem se o člověka s Alzheimerovou chorobou stará ošetřovatelský a zdravotnický personál, pracovnice na aktivizační činnosti, sociální pracovnice a další terapeuti, proto je tato profesionální péče pro člověka s demencí lepší. Pro empirickou (praktickou) část byl zvolen kvalitativní výzkum s použitím metody polostandardizovaného rozhovoru, neřízeného pozorování a obsahové analýzy dat. Výzkum probíhal v Domově se zvláštním režimem ve Strakonicích a v Domově se zvláštním režimem Na Zlaté stoce v Českých Budějovicích. Výzkumu se zúčastnilo celkem 13 respondentů. Pracovní zařazení dotazovaných bylo: instruktorka sociální práce domova se zvláštním režimem, instruktorka sociální práce domova pro seniory, fyzioterapeutka, pracovnice přímé péče, pracovnice na aktivizační činnosti, zdravotní sestry a staniční sestra. Respondentky byly vybírány pomocí metody výběru sněhové koule (Snowball sampling). V prvním zařízení proběhl výzkum u 7 respondentek, které pracují s klienty trpící Alzheimerovou chorobou. V druhém zařízení se zúčastnilo výzkumu 6 respondentek. Jejich věk se pohyboval od 27 do 53 let. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak se mění aktivity a aktivizační činnosti s postupem Alzheimerovy choroby v zařízeních pro osoby se syndromy demence. Dílčím cílem práce byl zjistit názor pracovníků v sociálních službách na nejvhodnější aktivizační činnosti pro osoby s Alzheimerovou chorobou. Dalším dílčím cílem bylo zmapování nabízených aktivizačních činností ve dvou vybraných zařízeních se zvláštním režimem v Jihočeském kraji. Výzkumná otázka byla: Jsou ve vybraných zařízeních aktivizační činnosti u osob s Alzheimerovou chorobou prováděny s ohledem na postup onemocnění?
|
host ::
RSS.