Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 28 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Základní pohybové dovednosti dětí v běžných MŠ a dětí v lesních MŠ
Krischová, Jitka ; Dvořáková, Hana (vedoucí práce) ; Pádivý, Martin (oponent)
Obsahem práce je ověření vlivu podmínek v lesních mateřských školách na motorický vývoj dětí a zjištění dalších faktorů v běžném životě dětí, které mohou motorický vývoj ovlivnit. Cestou k ověření je porovnání výsledků motorických testů dětí z běžných a z lesních mateřských škol. Jako podklad pro řešení úkolu slouží teoretické poznatky o motorickém vývoji dětí, pohybových dovednostech a schopnostech a způsobech jejich testování. Na jejich základě byla sestavena soubor motorických testů pro ověření úrovně pohybových dovedností v obou typech mateřských škol. K posouzení odlišných podmínek v obou typech mateřských škol byly v teoretické části práce zpracovány jejich charakteristiky a zhodnoceny rozdíly. Z porovnání výsledků motorických testů vyplývá, že přirozené podmínky pro pohybové aktivity v lesních mateřských školách nepřinášejí lepší výsledky dětí v motorických testech. Pomocí dotazníků pro rodiče a následného porovnáním odpovědí s výkony dětí v motorických testech bylo zjištěno, že čas aktivně strávený s rodiči a pohybem v mimoškolních aktivitách nemá pozitivní vliv na úroveň motorického vývoje dětí. Klíčová slova Lesní mateřská škola, běžná mateřská škola, motorický vývoj, pohybové schopnosti a dovednosti
Srovnání péče o děti do tří let věku v různých typech zařízení z hlediska hygienických podmínek
NOVÁKOVÁ, Magdalena
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou srovnání institucí, které poskytují péči o děti do věku tří let. V teoretické části jsou shrnuty požadavky na jednotlivé typy zařízení péče o děti. Jsou zde zahrnuty hygienické požadavky na prostory a provoz, stravování, počet dětí a pečujících osob. V porovnání jsou zahrnuty mateřské školy, dětské skupiny, lesní mateřské školy, zařízení poskytující péči o dítě do 3 let věku v denním režimu, živnosti péče o dítě do tří let věku a hlídací koutky pro děti. Cílem práce bylo udělat srovnání z hlediska hygienický požadavků na prostory a provoz jednotlivých typů zařízení. Dále také zhodnocení rizik ve stravování a porovnání vzdělávacích činností. Výzkumné otázky se týkaly hygienických požadavků na prostory a provoz, rizik ve stravování a rozdílů ve vzdělávací činnosti. V praktické části byl použit kvalitativní výzkum pomocí polostrukturovaného rozhovoru s pečujícími osobami v zařízení péče o děti a vlastního pozorování dané instituce. Výzkumný soubor se skládal z pěti zařízení péče o děti v Jihočeském kraji - jedna mateřská škola, jedna lesní mateřská škola, jeden hlídací koutek a dvě dětské skupiny.
Lesní mateřská školka jako cesta k přirozenosti
CVRČKOVÁ, Luisa
Bakalářská práce se zabývá LMŠ jako jednou z cest předškolního vzdělávání. V teoretické části je představena vzdělávácí koncepce a filosofie, ze které LMŠ vychází. Jakým způsobem rozvíjí LMŠ a příroda dítě v předškolním věku a v neposlední řadě poukazuje na roli pedagoga - průvodce v LMŠ. V případové studii v rámci kvalitativního výzkumu je zde představena jedna konkrétní LMŠ, její vznik a trvání až do dnešních dnů. Dále se zde formou hloubkových rozhovorů rozkrývají motivy rodičů k návštěvování takového typu zařízení i motivy pedagogů průvodců pracujících v tomto typu zařízení. LMŠ zde vystupují jako určitý fenomén, jakýsi návrat k něčemu přirozenému, člověku i přírodě blízkému.
Hygienická problematika lesních mateřských škol v porovnání s klasickými mateřskými školami
ŽIVNÁ, Lucie
Práce s názvem "Hygienická problematika lesních mateřských škol v porovnání s klasickými mateřskými školami" pojednává o rozdílnostech mezi dvěma typy předškolních vzdělávacích zařízeních. Teoretická část seznamuje se vznikem klasických i lesních mateřských škol, vysvětluje důležitost institucí předškolního vzdělávání a životního prostředí ve vývoji dětí, shrnuje současný stav hygienických právních předpisů v oblasti předškolního vzdělávání, shrnuje hygienické požadavky na prostory, provoz a stravování a v neposlední řadě poukazuje na zdravotní rizika, která jsou všudypřítomná. Cílem práce je porovnání klasických a lesních mateřských škol z hlediska vlivu na zdraví dětí a jejich nemocnosti, dále hygienických požadavků na prostory, provoz, podmínky a stravování a porovnání rozdílů ve vzdělávací činnosti. Výzkumné otázky jsou následující: Má typ mateřské školy vliv na zdraví a nemocnost dětí? Jaká jsou zde hygienická rizika stravování? Odráží se odlišné hygienické podmínky na provozu mateřských škol? Jaké jsou rozdíly ve vzdělávací činnosti? Výzkum byl veden kvalitativně pomocí polostrukturovaného rozhovoru s pedagogy a pozorováním ve výzkumném souboru. Výzkumný soubor byl složen z celkem pěti mateřských škol v Plzeňském kraji tří klasických a dvou lesních (v té době lesních klubů, které plánují vstup do školského rejstříku, čímž se teprve stanou oficiálními LMŠ). Tato předškolní zařízení byla zvolena náhodně. Ze získaných dat rozhovoru byla metodou "papír a tužka" vytvořena schémata v kategoriích, jednotlivé podkategorie byly následně slovně popsány a odpovědi probandů byly porovnány. Z pozorování byla dle kategorií slovně porovnána všechna zkoumaná zařízení. Výsledky ukazují, že typ zařízení němá žádný významný vliv na zdraví a nemocnost dětí, v případě většího úrazu by ale díky příručním lékárničkám mohly být lesní školky ve výhodě. Stravování v LMŠ nemá dostatečný legislativní podklad, a proto zde existují nevyřešené otázky ohledně sledování nutričního doporučení a spotřebního koše a skladování domácích svačin dětí. LMŠ by navíc měla dětem zajistit denní stravu v rozsahu dvou svačin a oběda, což se v případě lesních klubů zatím neděje, ale se vstupem do rejstříku budou muset toto plnit. Z výsledků dále vyplynulo, že velké rozdíly jsou v prostorových možnostech zařízení, v přívodu vody, v hygienických zařízeních a ve způsobu zajišťování hygienických potřeb. Z hlediska vzdělávací činnosti jsou LMŠ schopny dětem ukázat i mužský článek výchovy, navíc dbají na přirozený rozvoj dítěte a jeho představivosti díky jednoduchým přírodním materiálům. Děti v LMŠ navíc tráví venku až třikrát více času denně.
Zmapování lesních mateřských školek v Libereckém kraji
Štěpánková, Michaela ; Turčová, Ivana (vedoucí práce) ; Frainšic, Michal (oponent)
Název: Význam přírody jako vzdělávacího prostředí zmapováním lesních klubů a lesních mateřských škol v Libereckém kraji z pohledu pedagogů. Cíl práce: Cílem mé diplomové práce je zmapování lesních mateřských škol a lesních klubů v Libereckém kraji. Dále získání konkrétních informací o fungování a pedagogické činnosti těchto LMŠ a lesních klubů v Libereckém kraji pomocí polo-strukturovaných rozhovorů. Výsledky: Zpracování literatury vztahující se k předškolní pedagogice, alternativním pedagogickým směrům a lesní mateřské škole nám přiblížilo danou problematiku. Prostřednictvím polo-strukturovaných rozhovorů, které jsem vedla s pedagogy jednotlivých lesních mateřských škol či klubů v Libereckém kraji, jsem získala potřebné informace. Fungování LMŠ a klubů je v mnoha ohledech odlišné. Otevírací doba školek je od 7:00 do 17:00. Využívají pedagogické směry waldorfský a montessori, ale pouze jako inspiraci. Režim dne se liší, avšak pomůcky, které používají, jsou podobné a pocházejí z přírody. Všichni respondenti mají kladný vztah k přírodě a vnímají její pozitivní vliv na děti. Velmi zásadní závěrečná informace je, že se mění způsob výchovy od autoritativní k liberální, mění se společnost a LMŠ či lesní kluby rodiče vítají. Klíčová slova: vzdělání, alternativní pedagogické směry, vztahy s přírodou, lesní...
Význam přírody jako vzdělávacího prostředí ve srovnání českých lesních mateřských škol s lesními mateřskými školami v zahraničí z pohledu pedagogů.
Štěpánková, Michaela ; Frainšic, Michal (vedoucí práce) ; Turčová, Ivana (oponent)
Název: Význam přírody jako vzdělávacího prostředí ve srovnání českých lesních mateřských škol s lesními mateřskými školami v zahraničí z pohledu pedagogů. Cíl práce: Cílem mé diplomové práce je získat konkrétní informace o fungování lesních mateřských škol v zahraničí a porovnat je s lesními mateřskými školami v České republice. Mým dalším cílem je získat od laické veřejnosti v ČR konkrétní informace, a to jaké mají povědomí o přírodě a LMŠ. Výsledky: Výsledkem zpracování literatury vztahující se na předškolní pedagogiku, alternativní pedagogické směry, lesní mateřskou školu nám přiblížilo danou problematiku. Prostřednictvím dotazníkového šetření porovnávám lesní mateřské školy v ČR i zahraničí. Anketové šetření vyústí v poznání sám sebe a uvědomění si, že jsme součástí přírody. Klíčová slova: Vzdělání, vztahy s přírodou, alternativní pedagogické směry, lesní mateřská škola, příroda, dítě, zahraničí, dotazování
Příroda - nejlepší tělocvična pro děti MŠ
Dymáčková, Blanka ; Kuhnová, Věra (vedoucí práce) ; Dvořáková, Hana (oponent)
NÁZEV: Příroda - nejlepší tělocvična pro děti MŠ AUTOR: Blanka Dymáčková DiS KATEDRA (ÚSTAV) Tělesné výchovy VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Věra Kuhnová ABSTRAKT: Předmětem bakalářské práce je pohyb dětí v přírodě v rámci předškolní výchovy. V praktické části je popsán a zhodnocen mnou navržený a uskutečněný program Putování se sovou. Ověřuji v něm, zda lze naplnit cíle RVP PV bez přítomnosti kamenné budovy. Tedy jen v přírodním prostředí. Program jsem uskutečnila během školního roku 2012/2013 ve Lesním klubu Tři údolí, KLÍČOVÁ SLOVA: předškolní výchova, pohyb, příroda, lesní školka

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 28 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.