|
|
Etnografické a folkloristické aspekty v pracích učitelů východních Čech
Tomášová, Jana ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá generací angažovaných učitelů, regionálních vlastenecky orientovaných východočeských aktivistů, kteří se na amatérské úrovni zabývali etnografií a folkloristikou. Úvodní část práce představuje osobní i profesní život čtyř profesně, zájmově i generačně blízkých osobností - učitelů - z konce 19. a začátku 20. století. Další kapitoly se věnují širšímu kulturně-historickému kontextu s akcentem na dějiny pedagogiky a etnologie. Dále je zachycen vývoj předmětu vlastivěda, který byl na počátku 20. století zaveden mezi povinné školní předměty a skýtal pro učitele možnost využití etnografických materiálů pro výchovně-vzdělávací úlohu školy. Těžiště práce tvoří průniky vlastivědné výuky a výchovy s národopisnými aktivitami představených učitelů (spolupráce s odbornými kruhy, sběratelská činnost…) a analýza jejich významu pro odbornou etnologii.
|
|
|
Červená Karkulka: kdo je to, ten vlk?
Táborská, Lucie ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Český abstrakt: Název práce: Červená Karkulka: kdo je to, ten Vlk? Autorka: Lucie Táborská Katedra: Katedra psychologie Vedoucí bakalářské práce: Doc. Miloš Kučera, CSc. E-mail vedoucího bakalářské práce: Milos.Kucera@seznam.cz Abstrakt: Bakalářská práce "Červená Karkulka - kdo je to, ten Vlk?" se věnuje celosvětově známé pohádce O Červené Karkulce. Práce sestává ze tří základních částí. V úvodní z nich autorka pojednává o historickém pozadí vývoje pohádky. Nejprve jsou zmiňovány původní orální verze známé z celého území Evropy i jiných částí světa (Asie, Afrika). Pro západní kulturu jsou však nejvýznamnější literárně zaznamenané příběhy v podání Charlese Perraulta a bratří Grimmů. Druhá část se zaměřuje na význam a interpretaci postavy Vlka v příběhu. Hlavního antagonistu lze vnímat jakožto maskulinní postavu (typ svůdníka, temná strana otcovské postavy, agresivní mužství), nebo jako postavu femininní (matka, babička, Velká matka). Oba přístupy mají nezanedbatelný počet zástupců, o jejichž stručný přehled se autorka pokouší. Závěrečná sekce práce poskytuje náhled na dva základní přístupy k interpretaci pohádky - přístup vnímající příběh jako "varovný" a druhý, považující ho za příběh "iniciační". Zatímco v prvním případě má pohádka děti varovat před nebezpečenstvím a ukazovat správnou cestu, druhý vnímá v...
|
|
| |
|
| |
|
|
Národopis na jihozápadě Čech v Českém lidu
Kopová, Anna ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Kupcová, Helena (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na činnost folkloristů na Domažlicku, Klatovsku a Sušicku na přelomu 19. a 20. století. Porovnává jejich poznatky publikované časopisecky, zejména ve sborníku Český lid, vydávaném v - -1932. Kromě otištěných textů je věnována pozornost i korespondenci jednotlivých autorů a rukopisům nevydaných článků. Ty se nacházejí v pozůstalosti redaktora časopisu Čeňka Zíbrta. Klíčová slova folklor, národopisci, Domažlicko, Klatovsko, Sušicko, Český lid, Čeněk Zíbrt
|
|
| |
|
|
Současný mongolský folklór
Fuksová, Kateřina ; Oberfalzerová, Alena (vedoucí práce) ; Zikmundová, Veronika (oponent)
v českém jazyce K bakalářské práci Současný mongolský folklor Práce si klade za cíl seznámit čtenáře s výzkumem současné pověsti na území Mongolska. Toto téma nebylo doposud mezi folkloristy příliš probádáno. Zaměřila jsem se nejprve na obecnou charakteristiku současné pověsti, její šíření, typologii a historii zkoumání. Dále jsem rozpracovala za pomoci odborné literatury a vlastního terénního výzkumu samotnou situaci v Mongolsku. Nasbírané současné pověsti jsou doplněny folkloristickým komentářem. Pozornost je taktéž věnována městu Ulánbátaru jako prostředí, kde byla většina pověstí nasbírána.
|
|
|
Etnografické a folkloristické aspekty v pracích učitelů východních Čech
Tomášová, Jana ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá generací angažovaných učitelů, regionálních vlastenecky orientovaných východočeských aktivistů, kteří se na amatérské úrovni zabývali etnografií a folkloristikou. Úvodní část práce představuje osobní i profesní život čtyř profesně, zájmově i generačně blízkých osobností - učitelů - z konce 19. a začátku 20. století. Další kapitoly se věnují širšímu kulturně-historickému kontextu s akcentem na dějiny pedagogiky a etnologie. Dále je zachycen vývoj předmětu vlastivěda, který byl na počátku 20. století zaveden mezi povinné školní předměty a skýtal pro učitele možnost využití etnografických materiálů pro výchovně-vzdělávací úlohu školy. Těžiště práce tvoří průniky vlastivědné výuky a výchovy s národopisnými aktivitami představených učitelů (spolupráce s odbornými kruhy, sběratelská činnost…) a analýza jejich významu pro odbornou etnologii.
|
|
|
Klasifikace folklorní prózy (Návrh katalogu českých numinózních pověstí)
Luffer, Jan ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Ulrychová, Marta (oponent) ; Gašparíková, Viera (oponent)
Jedním z významných témat folklorní komparatistiky je klasifikace a katalogizace lidového vyprávění. Předkládaná disertační práce zkoumá zvolené téma v první části z hlediska teoretického a metodologického a v části druhé z hlediska aplikovaného. Úvod teoretické části tvoří charakteristika žánru lidové pověsti založená na kritériích textových (obsah, forma, struktura) a kontextových (víra, funkce, distribuce). Následuje analýza klasifikačních systémů a katalogů folklorní prózy celého světa, rozdělených na dvě základní skupiny podle klasifikace typologické nebo strukturální. Zabýváme se vývojem mezinárodního katalogu pohádek Aarne-Thompsona(-Uthera) a jeho vlivem, zejména v konfrontaci s katalogy mimoevropského vyprávění, věnujeme se českým a slo- venským pracím v oblasti katalogizace a největší důraz klademe na katalogizaci evrop- ských pověstí. Samostatnou kapitolou je přehled a kritika pramenů, vybraných jako materiálová základna pro náš katalog, a odůvodnění jejich volby. Praktickou částí práce je návrh a zpracování typologického katalogu českých numi- nózních pověstí, který má sloužit jako pomůcka pro folkloristy a badatele z příbuzných oborů. Katalog je založen na původním systému a obsahuje 745 typů numinózních pověstí rozdělených do šesti hlavních na sebe navazujících tematických skupin....
|
|
|
Červená Karkulka: kdo je to, ten vlk?
Táborská, Lucie ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Český abstrakt: Název práce: Červená Karkulka: kdo je to, ten Vlk? Autorka: Lucie Táborská Katedra: Katedra psychologie Vedoucí bakalářské práce: Doc. Miloš Kučera, CSc. E-mail vedoucího bakalářské práce: Milos.Kucera@seznam.cz Abstrakt: Bakalářská práce "Červená Karkulka - kdo je to, ten Vlk?" se věnuje celosvětově známé pohádce O Červené Karkulce. Práce sestává ze tří základních částí. V úvodní z nich autorka pojednává o historickém pozadí vývoje pohádky. Nejprve jsou zmiňovány původní orální verze známé z celého území Evropy i jiných částí světa (Asie, Afrika). Pro západní kulturu jsou však nejvýznamnější literárně zaznamenané příběhy v podání Charlese Perraulta a bratří Grimmů. Druhá část se zaměřuje na význam a interpretaci postavy Vlka v příběhu. Hlavního antagonistu lze vnímat jakožto maskulinní postavu (typ svůdníka, temná strana otcovské postavy, agresivní mužství), nebo jako postavu femininní (matka, babička, Velká matka). Oba přístupy mají nezanedbatelný počet zástupců, o jejichž stručný přehled se autorka pokouší. Závěrečná sekce práce poskytuje náhled na dva základní přístupy k interpretaci pohádky - přístup vnímající příběh jako "varovný" a druhý, považující ho za příběh "iniciační". Zatímco v prvním případě má pohádka děti varovat před nebezpečenstvím a ukazovat správnou cestu, druhý vnímá v...
|
host ::
RSS.