|
|
Studium vlivu požárů skládek komunálních a průmyslových odpadů na kontaminaci životního prostředí, produkty hoření pryže a halogenovaných polymerů
Sikora, Henryk ; Hroch, Martin (oponent) ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá problematikou požárů komunálních a průmyslových odpadů, zejména pryže a halogenovaných polymerů. Při hoření těchto materiálů dochází k uvolňování značného množství škodlivin do složek životního prostředí. Analýzou vzorků podrobených tepelnému rozkladu v laboratorních podmínkách byly zkoumány vznikající charakteristické látky v závislosti na podmínkách hoření. Šíření těchto látek do životního prostředí bylo sledováno u vzorků ovzduší, vody a půdy odebraných během reálných požárů, ke kterým došlo v letech 2007 – 2011 v Západočeském kraji. Většina vzorků byla analyzována pomocí plynové chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí. Dále byl zkoumán vliv hasebních metod a použití hasebních prostředků na vznik a šíření produktů hoření, především do půdy a vodních zdrojů.
|
|
|
Environmentální dopad produktů hoření
Ročňáková, Ivana ; Vávrová, Milada (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá studiem produktů hoření a jejich vlivem na životní prostředí a organismus člověka. Je zde vysvětlena podstata hoření a podmínky, za kterých hoření vzniká. Při tomto ději je vyvinuto velké množství různých sloučeniny. Jako konkrétní příklady byly z anorganických sloučenin vybrány následující: oxid uhelnatý, oxid uhličitý, oxid siřičitý, sulfan, chlorovodík, kyanovodík, nitrozní plyny a amoniak. Z organických sloučenin bylo vybráno pouze několik příkladů, protože při hoření například plastů nebo po následném hašení hasícími přístroji je vyvinuta velmi rozmanitá paleta organických látek. Toto pestré složení látek někdy nelze ani přesně zjistit. Z celé řady sloučenin byl vybrán fosgen, formaldehyd, acetaldehyd, PAU a extrémně toxické látky. Při hoření se škodlivé látky dostanou nejdříve do ovzduší a pak se mokrým či suchým spadem dostanou do ostatních složek životního prostředí. Tyto produkty hoření mají různorodý negativní dopad jak na člověka, tak na životní prostředí. V některých případech mají tyto látky až fatální následky na všechny složky životního prostředí.
|
|
|
Adaptabilita lesních půd mírného pásma na požáry
Švábová, Bára ; Jílková, Veronika (vedoucí práce) ; Devetter, Miloslav (oponent)
Tato rešeršní práce se zabývá adaptabilitou půd lesů mírného pásma na požáry, protože s klimatickou změnou se očekává vyšší frekvence a intenzita požárů v lesích mírného pásma. Navíc se v důsledku klimatické změny předpokládá posun hranice lesa směrem na sever, tudíž budou lesy mírného pásma postupně pravděpodobně nahrazeny středomořskými lesy, kde je frekvence požárů v současnosti vysoká. Jak moc oheň naruší vlastnosti půdy závisí na intenzitě, závažnosti, frekvenci a klimatických podmínkách, které působí po požáru. Požár v lesích mírného pásma negativně ovlivňuje především obsah organické hmoty, který dále ovlivňuje fyzikálně-chemické i biologické vlastnosti. Nejdůležitější pro obnovu vlastností půd lesů mírného pásma je tedy obnova organické hmoty, která souvisí s obnovou vegetace. Po porovnání se studiemi z boreálního a středomořského lesa bylo zjištěno, že doba obnovy půd lesů mírného pásma je podobná době obnovy půd boreálního lesa. Při obnově půdy po požáru mohou napomoct půdní vlastnosti jako je zvýšení obsahu pyrogenního uhlíku, rychlá obnova či zvýšený počet jedinců hub a bakterií a zvýšená stabilita agregátů. Tato práce je důležitá v kontextu klimatické změny a mohla by napomoci v přípravě strategií, které podporují obnovu a stabilitu půd po požárech.
|
|
| |
|
|
Dlouhodobé disturbance v temperátních horských lesích a jejich projev v různých proxy datech
Pavlišová, Adéla ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Moravcová, Alice (oponent)
Ve své práci představuji hlavní disturbanční činitele mající vliv na horské temperátní lesy ve střední Evropě - vítr, kůrovce a požáry a upozorňuji na jejich vzájemnou provázanost. Zabývám se především popisem jejich vlastností, výsledky jejich činnosti, ekologickým přínosem a vlivem klimatu na jejich působení. S přibývajícími suchými a teplými roky se zvyšuje rozsah, intenzita i frekvence disturbancí a je proto důležité pochopit jejich roli v minulosti a připravit se tak na budoucí vývoj nejen našich lesů. Metody, kterými lze jejich historie zkoumat, nám poskytují tzv. proxy data (nepřímá data), která se od sebe v různé míře liší svou výpovědní hodnotou. Informují nás o různých časových i prostorových škálách s různým stupněm přesnosti. Všechny metody, které ve své práci uvádím, nám do jisté míry poskytují proxy data o klimatu, které s disturbančním režimem úzce souvisí. Pouze některé přímo dokazují proběhlou disturbanci, například skrze sedimentární nálezy uhlíků. Cílem mé práce bylo naznačit možné komplikace, ale také výhody, které vznikají při kombinování jednotlivých metod.
|
|
|
Psychologické profilování pachatele a možnosti jeho využití v případech žhářství
Linhartová, Barbora ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent)
Diplomová práce se zabývá psychologickým profilováním pachatele a možnostmi, které nabízí v případech žhářství. Nejprve představuje profilování jako vyšetřovací metodu, její historií, z jakých informací profil vychází, jaké informace obsahuje a jak vzniká. Dále se zabývá problematikou požárů, jejich vyšetřováním a klasifikací záměrně způsobených požárů. Představuje i jednotlivé subtypy pachatelů žhářství. Následně se věnuje již samotnému profilování žhářství a představuje základní přístupy k profilování. V závěru se autorka snaží o využití získaných poznatků při pokusu o analýzu dvou případů žhářství z hlediska jejich možného profilování.
|
|
|
Studium vlivu požárů skládek komunálních a průmyslových odpadů na kontaminaci životního prostředí, produkty hoření pryže a halogenovaných polymerů
Sikora, Henryk ; Hroch, Martin (oponent) ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá problematikou požárů komunálních a průmyslových odpadů, zejména pryže a halogenovaných polymerů. Při hoření těchto materiálů dochází k uvolňování značného množství škodlivin do složek životního prostředí. Analýzou vzorků podrobených tepelnému rozkladu v laboratorních podmínkách byly zkoumány vznikající charakteristické látky v závislosti na podmínkách hoření. Šíření těchto látek do životního prostředí bylo sledováno u vzorků ovzduší, vody a půdy odebraných během reálných požárů, ke kterým došlo v letech 2007 – 2011 v Západočeském kraji. Většina vzorků byla analyzována pomocí plynové chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí. Dále byl zkoumán vliv hasebních metod a použití hasebních prostředků na vznik a šíření produktů hoření, především do půdy a vodních zdrojů.
|
|
|
Environmentální dopad produktů hoření
Ročňáková, Ivana ; Vávrová, Milada (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá studiem produktů hoření a jejich vlivem na životní prostředí a organismus člověka. Je zde vysvětlena podstata hoření a podmínky, za kterých hoření vzniká. Při tomto ději je vyvinuto velké množství různých sloučeniny. Jako konkrétní příklady byly z anorganických sloučenin vybrány následující: oxid uhelnatý, oxid uhličitý, oxid siřičitý, sulfan, chlorovodík, kyanovodík, nitrozní plyny a amoniak. Z organických sloučenin bylo vybráno pouze několik příkladů, protože při hoření například plastů nebo po následném hašení hasícími přístroji je vyvinuta velmi rozmanitá paleta organických látek. Toto pestré složení látek někdy nelze ani přesně zjistit. Z celé řady sloučenin byl vybrán fosgen, formaldehyd, acetaldehyd, PAU a extrémně toxické látky. Při hoření se škodlivé látky dostanou nejdříve do ovzduší a pak se mokrým či suchým spadem dostanou do ostatních složek životního prostředí. Tyto produkty hoření mají různorodý negativní dopad jak na člověka, tak na životní prostředí. V některých případech mají tyto látky až fatální následky na všechny složky životního prostředí.
|
|
|
Požární bezpečnost v domácnostech a možnosti jejího zvýšení
LEVÁ, Michaela
Téma bakalářské práce s názvem "Požární bezpečnost v domácnostech a možnosti jejího zvýšení", jsem si zvolila z několika důvodů. Požáry v domácnostech jsou pravidelnou náplní zpráv a dle statistických údajů největší počet usmrcených osob mají na svědomí právě tyto požáry. Nejčastějšími příčinami těchto požárů jsou technické závady, nedbalost dospělých a úmyslné zapálení. Požáry zapříčiněné technickou závadou nebo nedbalostí jsou v drtivé většině způsobeny neznalostí zásad požární ochrany. Je tedy žádoucí tento problém řešit a přispět zpracováním této práce a následnou propagací k získání potřebných informací a znalostí široké veřejnosti v dané problematice. Z toho vyplývá cíl práce. Cílem práce je zpracování návrhu zásad ke zvýšení požární bezpečnosti v domácnostech. V teoretické části je popsán současný stav požárů v domácnostech, kde jsou znázorněny pomocí tabulky a grafů statistické údaje, zejména o počtu požárů, o počtu úmrtí osob a o škodách na majetku při požárech v domácnostech v letech 2010-2014. Tyto údaje naznačují závažnost této problematiky. Dále se tato část zabývá příčinami vzniku požárů, které jsou rozděleny podle charakteru na úmyslné zapálení, zapálení z nedbalosti, technické závady a požáry vzniklé v důsledku přírodních vlivů. Je zde také vysvětlení některých základních pojmů z oblasti požární bezpečnosti. Dále jsou v této části definovány a popsány hasicí přístroje, autonomní hlásiče detekce a signalizace a únikové cesty. Ve zbývající části teoretického úseku jsou vypsány některé povinnosti fyzických osob, které vycházejí ze zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů a vybraná požární rizika. Teoretická část je v souhrnu zpracována tak, aby měl čtenář po přečtení základní přehled o současném stavu požárů v domácnostech, přehled o základních pojmech v rámci požární bezpečnosti, znalost některých požárně bezpečnostních zařízení a věcných prostředků požární ochrany, znalost v rámci povinností fyzických osob na úseku požární ochrany a znalost některých požárních rizik. Další část této práce, výzkumná část, je popsána metodikou výzkumu, která uvádí postup, jakým byla získána data potřebná pro výsledkovou část. Metoda šetření, pro získání potřebných informací, byla realizována prostřednictvím strukturovaných dotazníků, určených pro veřejnost, které prověřily úroveň požární ochrany v domácnostech v jednotlivých oblastech. Zvoleny byly takové otázky, které se dotýkají několika základních oblastí v rámci požární bezpečnosti, a jejichž znalost je v této problematice nezbytná. Respondenti byli vybráni na základě stratifikovaného výběru, během kterého bylo náhodně vylosováno 5 obcí z Jihočeského kraje: Dívčice, Protivín, Tálín, Štěkeň, Radomyšl. V těchto obcích bylo provedeno osobní dotazování, tzn. vyplnění dotazníku přímou komunikací tazatele a respondenta. Celkem bylo rozdáno a získáno 90 vyplněných dotazníků Výsledková část obsahuje výsledky dotazníkového šetření. Zjištěné výsledky jsou uvedeny v podobě grafů, které vždy znázorňují procentuální součet správných a chybných odpovědí v každé otázce dotazníku. Po celkovém vyhodnocení výzkumu, na základě zjištěných údajů, lze konstatovat, že celkově úroveň stávající požární bezpečnosti v domácnostech je nízká. Proto byla navrhnuta opatření, tzv. návrh zásad, který by měl za cíl tuto úroveň zvýšit. Návrh zásad vycházel z dotazníků, konkrétně z otázek s nejnižším počtem správných odpovědí. Na výzkumnou otázku bylo výzkumem zodpovězeno, že mezi základní zásady zvyšování požární bezpečnosti v domácnostech se řadí zlepšení nakládání a dodržování základních zásad požární bezpečnosti při používaní hořlavých kapalin, plynových zařízení, elektrických zařízení, tepelných zařízení a hasicích přístrojů.
|
|
| |
host ::
RSS.