|
|
Dlouhodobé disturbance v temperátních horských lesích a jejich projev v různých proxy datech
Pavlišová, Adéla ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Moravcová, Alice (oponent)
Ve své práci představuji hlavní disturbanční činitele mající vliv na horské temperátní lesy ve střední Evropě - vítr, kůrovce a požáry a upozorňuji na jejich vzájemnou provázanost. Zabývám se především popisem jejich vlastností, výsledky jejich činnosti, ekologickým přínosem a vlivem klimatu na jejich působení. S přibývajícími suchými a teplými roky se zvyšuje rozsah, intenzita i frekvence disturbancí a je proto důležité pochopit jejich roli v minulosti a připravit se tak na budoucí vývoj nejen našich lesů. Metody, kterými lze jejich historie zkoumat, nám poskytují tzv. proxy data (nepřímá data), která se od sebe v různé míře liší svou výpovědní hodnotou. Informují nás o různých časových i prostorových škálách s různým stupněm přesnosti. Všechny metody, které ve své práci uvádím, nám do jisté míry poskytují proxy data o klimatu, které s disturbančním režimem úzce souvisí. Pouze některé přímo dokazují proběhlou disturbanci, například skrze sedimentární nálezy uhlíků. Cílem mé práce bylo naznačit možné komplikace, ale také výhody, které vznikají při kombinování jednotlivých metod.
|
|
|
Pozůstatek lesa z přelomu glaciálu a holocénu: dendroekologická a paleobotanická rekonstrukce
Moravcová, Alice ; Šamonil, Pavel (vedoucí práce) ; Rybníček, Michal (oponent)
Pozůstatek lesa, který je tvořen subfosilními stromy borovice lesní, pohřbený ve vrstvách rašelinných sedimentů na severním okraji CHKO Křivoklátska ve středních Čechách představuje pro území České republiky zcela unikátní nález. Přináší nové možnosti pro rekonstrukci palaeoenvironmentálních a s ním spojených klimatických změn v průběhu pozdního glaciálu a časného holocénu. K datování subfosilních stromů bylo využito metody dendrochronologie a radiokarbonového datování. Na základě výsledků radiokarbonového datování lze určit existenci lesního porostu do období přibližně 12000 - 10300 cal yr BP. Výsledky dendrochronologického datování poskytly dvě kontinuální časově neukotvené chronologie. Chronologie RD4, která je dlouhá 200 let, pochází z mladšího dryasu. Chronologie RD6, dlouhá 300 let, pochází z období preboreálu. Letokruhová analýza přinesla poznatky o růstové dynamice lesního porostu. Hydrologický režim byl identifikován jako hlavní disturbanční faktor, který ovlivňoval růst stromů. Dokládají to synchronní fáze poklesů v růstu u synchronizovaných letokruhových sérií. Vysoká hladina spodní vody byla i hlavním příčinou jejich zániku, což nasvědčují výsledky makrozbytkové analýzy. Působení hydrologického režimu bylo do značné míry ovlivňováno mikrostanovištními rozdíly v topografii, což je...
|
|
|
Paleoekologie přirozených lesních disturbancí
Moravcová, Alice ; Pokorný, Petr (vedoucí práce) ; Novák, Jan (oponent)
Má bakalářská práce pojednává o disturbancích, které tvoří nedílnou součást mnoha ekosystémů. Zaměřuji se výhradně na přirozené disturbance (v kontrastu k disturbancím antropogenním) v lesích temperátního a boreálního vegetačně-klimatického pásma. Zabývám se příčinami vzniku hlavních disturbančních faktorů (požáry, větrné bouře, nákazy hmyzem a patogeny) a jejich dopady na ekosystém. Podrobně jsem se zaměřila na požáry, protože tvoří nezbytnou součást vývoje mnohých ekosystémů a jejich průběh v minulosti lze poměrně dobře studovat pomocí řady paleoekologických analýz - dendroekologických, antrakologických a pylových v kombinaci se studiem mikrouhlíků (micro-charcoal analysis). Poslední část práce pojednává o roli disturbancí v sekulárním vývoji holocénní vegetace na území střední Evropy. Obsahuje též kapitolu, ve které navrhuji výzkumnou strategii studia disturbancí paleoekologickými metodami na konkrétní lokalitě (Rynholec ve Středních Čechách). Klíčová slova disturbance, vegetační dynamika, požárová dynamika, sekulární sukcese, paleoekologické metody
|
host ::
RSS.