|
|
Vývoj a optimalizace metody pro extrakci kyseliny ferulové z pšeničných otrub
Hubačová, Klára ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá využitím pšeničných otrub jako suroviny pro extrakci kyseliny ferulové. Pšeničné otruby jsou vedlejším produktem při velkoobjemovém zpracovávání obilovin, pšenice, na mouku v mlynárenském průmyslu. Tento produkt o velmi nízké ceně je tradičně používán ke krmným účelům hospodářských zvířat. Jeho každoročně vyprodukované velké množství, avšak nižší spotřeba jako krmiva, je iniciativou pro další potenciální využití. Prostudováním složení otrub bylo zjištěno mimo jiné značné zastoupení fenolických kyselin, z nichž největší podíl tvoří kyselina ferulová. Tato kyselina je vázána v buněčné stěně na přítomné polysacharidy. Pomocí alkalické hydrolýzy jako extrakční metody se naruší vazby mezi kyselinou ferulovou a polysacharidy. Následným vysrážením ethanolem a filtrací se získá filtrát obsahující požadovanou kyselinu ferulovou. Kyselina ferulová má blahodárné účinky na lidské zdraví, mezi které patří např. účinky antioxidační, protizánětlivé, antimikrobiální, antikarcinogenní a další. Významnou roli hraje také jako filtr proti UV záření, čehož se využívá v kosmetice.
|
|
|
Příprava a charakterizace extraktu z bezových květů
Lukšová, Leona ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá definováním podmínek pro přípravu extraktu z květů černého bezu tak, aby si připravený extrakt zachoval co nejvíce biologicky aktivních látek pro další využití např. v lázeňství. Dále se práce se zabývá prostupností vybraných fenolických kyselin, jmenovitě kyseliny chlorogenové, kávové a ferulové, pokožkou prostřednictvím Francových difúzních cel. V teoretické části práce je uvedeno taxonomické zařazení, popis a využití černého bezu. Dále jsou zde zmíněny významné účinné látky, především fenolické kyseliny, které mají blahodárné účinky na pokožku. Detailně je popsána anatomie kůže a problematika prostupu fenolických kyselin pokožkou. A nakonec je uveden popis vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Experimentální část se věnuje ověření optimálních podmínek pro přípravu extraktu. Nejlepší variantou je extrakce květů vodou o teplotě 100 °C po dobu 10 minut v poměru 1 hmotnostní díl suchých květů a 10 objemových dílů vroucí vody. Jako způsob uchování extraktu bylo testováno jeho zakoncentrování na vakuové odparce. Byl také zkoumán poměr květů a stonků na obsah fenolických kyselin v extraktu. U extraktu z květů a jeho zahuštěné verze byla propustnost pokožkou zkoumána pomocí transdermální absorpce. Cílem tohoto experimentu bylo zjistit, jestli vůbec a jak mnoho procházejí výše uvedené fenolické kyseliny pokožkou. Jako kožní membrána byla využita vepřová kůže z ušního boltce. Všechna stanovení výše uvedených fenolických kyselin ve všech vzorcích byla realizována kapalinovou chromatografií.
|
|
|
Změna obsahu fenolických kyselin během sladování ječmene jarního
Štýblová, Romana ; Janoušková, Eva (oponent) ; Běláková, Sylvie (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením vybraných fenolických kyselin (kyselina sinapová, kávová, ferulová, vanillová, syringová,p – hydroxybenzoová a p – kumarová) ve sladovnické odrůdě ječmene jarního a sledováním jejich změn v průběhu výroby sladu v reálném prostředí humnové sladovny. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na jednotlivé fenolické kyseliny, jejich výskyt v surovinách pro výrobu sladu a metodám jejich stanovení. Podrobně je zde popsána technologie výroby sladu. V experimentální části bylo odebráno 9 vzorků. Jednalo se o sladovnický ječmen, meziprodukty výroby sladu, slad a sladový květ. Fenolické kyseliny byly ze vzorků extrahovány alkalickou a kyselou hydrolýzou a stanoveny pomocí ultra rychlé kapalinové chromatografie s UV detekcí (UPLC/PDA).
|
|
|
Stanovení flavonoidních látek ve vybraných druzích léčivých rostlin používaných v potravinářství
Bačová, Romana
Funkční význam bylinek, koření a dalších rostlin, včetně jejich složek, je v rostlinném a potravinářském výzkumu často vyhledávané téma. Rostlinný materiál obsahuje množství složek, které působí příznivě na lidské zdraví tak, že snižuje rizika chronických degenerativních onemocnění. K pochopení a vysvětlení biologických účinků je nutné umět jednotlivé látky definovat. První část diplomové práce se věnuje vybraným rostlinám (černý bez, kopřiva dvoudomá, měsíček lékařský, ostropestřec mariánský, rakytník řešetlákový, šalvěj lékařská, třapatka nachová a tymián obecný) a popisuje jejich léčivé účinky a použití. Druhá část práce charakterizuje fenolické a flavonoidní látky. Ve třetí, experimentální části, se kvalitativně i kvantitativně stanovovaly flavonoidní látky u vybraných druhů rostlin. Pro identifikaci byla zvolena metoda kombinující kapalinovou chromatografii a hmotnostní spektrometrii - HPLC/MS. Extrakce látek probíhala třepáním a Soxhletovou metodou za použití dvou koncentrací metanolu. Tyto metody byly následně statisticky porovnány.
|
|
|
Fenolické kyseliny v rostlinách
Klížová, Lucie ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Janoušek, Jiří (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA FARMACEUTICKÉ BOTANIKY Název diplomové práce: FENOLICKÉ KYSELINY V ROSTLINÁCH Kandidát: Lucie Klížová Školitel: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Diplomová práce 2020/2021, s. 153 Fenolické kyseliny patří mezi sekundární metabolity, které jsou součástí ovoce, zeleniny, obilnin a dalších rostlin rozličných čeledí. Příkladem mohou být rostliny z čeledi Lamiaceae, Asteraceae a Ericaceae, které obsahují značné množství těchto látek. V rostlinách hrají fenolické kyseliny významnou roli a mají mnoho účinků podporujících lidské zdraví, mezi které patří antioxidační, protizánětlivé, antivirové, antibakteriální, antifungální, antikancerogenní účinky a další. Rostliny obsahující fenolické kyseliny jsou s výhodou používány také jako antidiabetika, expektorancia, insekticidy, hypolipidemika, kardioprotektiva, neurologika atd. Obsah těchto látek v rostlinách se může lišit v závislosti na sledovaném kultivaru, místu růstu, době sběru a řadě dalších aspektů. Přítomnost, identifikace a následná kvantifikace jednotlivých fenolických kyselin je obvykle prováděna metodami HPLC a MS a celkový obsah těchto látek je stanovován Folin-Ciocalteuovou metodou. Diplomová práce je literární rešerší, která sleduje obsah fenolických kyselin v rostlinách s ohledem na...
|
|
|
Fenolické látky vo vybraných rastlinných druhoch
Boško, Rastislav
Předkládaná diplomová práce se zabývá analýzou fenolických látek jako jsou fenolické kyseliny a flavonoidy ve vybraných rostlinách, jako je jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata L.), kde byl sledován obsah kyseliny chlorogenové, kyseliny kávové, verbaskosidu, kyseliny ferulové, rutinu a kvercetinu. V lípě srdčité (Tilia cordata Mill.) byl sledován obsah kyseliny chlorogenové, kyseliny kávové, rutinu, hyperosidu, isokvercitrosidu, tilirosidu, kvercetinu a kempferolu. V měsíčku lékařském (Calendula officinalis L.) byl sledován obsah kyseliny chlorogenové, kyseliny kávové, kyseliny kumarové, rutinu, hyperosidu, isokvercitrosidu, kvercetinu a kempferolu. V bezu černém (Sambucus nigra L.) byl sledován obsah kyseliny chlorogenové, kyseliny kávové, rutinu, hyperosidu, isokvercitrosidu, kvercetinu a kempferolu. Ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském a.s. (VÚPS) byla provedena extrakce fenolických látek z uvedených rostlin a následně byly tyto látky podrobeny chromatografické analýze na kapalinovém chromatografu UPLC s PDA detektorem.
|
|
|
Příprava a charakterizace extraktu z bezových květů
Lukšová, Leona ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá definováním podmínek pro přípravu extraktu z květů černého bezu tak, aby si připravený extrakt zachoval co nejvíce biologicky aktivních látek pro další využití např. v lázeňství. Dále se práce se zabývá prostupností vybraných fenolických kyselin, jmenovitě kyseliny chlorogenové, kávové a ferulové, pokožkou prostřednictvím Francových difúzních cel. V teoretické části práce je uvedeno taxonomické zařazení, popis a využití černého bezu. Dále jsou zde zmíněny významné účinné látky, především fenolické kyseliny, které mají blahodárné účinky na pokožku. Detailně je popsána anatomie kůže a problematika prostupu fenolických kyselin pokožkou. A nakonec je uveden popis vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Experimentální část se věnuje ověření optimálních podmínek pro přípravu extraktu. Nejlepší variantou je extrakce květů vodou o teplotě 100 °C po dobu 10 minut v poměru 1 hmotnostní díl suchých květů a 10 objemových dílů vroucí vody. Jako způsob uchování extraktu bylo testováno jeho zakoncentrování na vakuové odparce. Byl také zkoumán poměr květů a stonků na obsah fenolických kyselin v extraktu. U extraktu z květů a jeho zahuštěné verze byla propustnost pokožkou zkoumána pomocí transdermální absorpce. Cílem tohoto experimentu bylo zjistit, jestli vůbec a jak mnoho procházejí výše uvedené fenolické kyseliny pokožkou. Jako kožní membrána byla využita vepřová kůže z ušního boltce. Všechna stanovení výše uvedených fenolických kyselin ve všech vzorcích byla realizována kapalinovou chromatografií.
|
|
|
Vývoj a optimalizace metody pro extrakci kyseliny ferulové z pšeničných otrub
Hubačová, Klára ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá využitím pšeničných otrub jako suroviny pro extrakci kyseliny ferulové. Pšeničné otruby jsou vedlejším produktem při velkoobjemovém zpracovávání obilovin, pšenice, na mouku v mlynárenském průmyslu. Tento produkt o velmi nízké ceně je tradičně používán ke krmným účelům hospodářských zvířat. Jeho každoročně vyprodukované velké množství, avšak nižší spotřeba jako krmiva, je iniciativou pro další potenciální využití. Prostudováním složení otrub bylo zjištěno mimo jiné značné zastoupení fenolických kyselin, z nichž největší podíl tvoří kyselina ferulová. Tato kyselina je vázána v buněčné stěně na přítomné polysacharidy. Pomocí alkalické hydrolýzy jako extrakční metody se naruší vazby mezi kyselinou ferulovou a polysacharidy. Následným vysrážením ethanolem a filtrací se získá filtrát obsahující požadovanou kyselinu ferulovou. Kyselina ferulová má blahodárné účinky na lidské zdraví, mezi které patří např. účinky antioxidační, protizánětlivé, antimikrobiální, antikarcinogenní a další. Významnou roli hraje také jako filtr proti UV záření, čehož se využívá v kosmetice.
|
|
|
Stanovení flavonoidních látek ve vybraných druzích léčivých rostlin používaných v potravinářství
Bačová, Romana
Funkční význam bylinek, koření a dalších rostlin, včetně jejich složek, je v rostlinném a potravinářském výzkumu často vyhledávané téma. Rostlinný materiál obsahuje množství složek, které působí příznivě na lidské zdraví tak, že snižuje rizika chronických degenerativních onemocnění. K pochopení a vysvětlení biologických účinků je nutné umět jednotlivé látky definovat. První část diplomové práce se věnuje vybraným rostlinám (černý bez, kopřiva dvoudomá, měsíček lékařský, ostropestřec mariánský, rakytník řešetlákový, šalvěj lékařská, třapatka nachová a tymián obecný) a popisuje jejich léčivé účinky a použití. Druhá část práce charakterizuje fenolické a flavonoidní látky. Ve třetí, experimentální části, se kvalitativně i kvantitativně stanovovaly flavonoidní látky u vybraných druhů rostlin. Pro identifikaci byla zvolena metoda kombinující kapalinovou chromatografii a hmotnostní spektrometrii - HPLC/MS. Extrakce látek probíhala třepáním a Soxhletovou metodou za použití dvou koncentrací metanolu. Tyto metody byly následně statisticky porovnány.
|
|
|
Změna obsahu fenolických kyselin během sladování ječmene jarního
Štýblová, Romana ; Janoušková, Eva (oponent) ; Běláková, Sylvie (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením vybraných fenolických kyselin (kyselina sinapová, kávová, ferulová, vanillová, syringová,p – hydroxybenzoová a p – kumarová) ve sladovnické odrůdě ječmene jarního a sledováním jejich změn v průběhu výroby sladu v reálném prostředí humnové sladovny. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na jednotlivé fenolické kyseliny, jejich výskyt v surovinách pro výrobu sladu a metodám jejich stanovení. Podrobně je zde popsána technologie výroby sladu. V experimentální části bylo odebráno 9 vzorků. Jednalo se o sladovnický ječmen, meziprodukty výroby sladu, slad a sladový květ. Fenolické kyseliny byly ze vzorků extrahovány alkalickou a kyselou hydrolýzou a stanoveny pomocí ultra rychlé kapalinové chromatografie s UV detekcí (UPLC/PDA).
|
host ::
RSS.