|
|
Charakterizace a účinek vybraných přírodních látek s antimykotickým účinkem
Plachá, Monika ; Hlaváček, Viliam (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Predložená bakalárska práca je zameraná na štúdium účinku prírodných látok s potenciálnym antimykotickým účinkom a charakterizácie ich obsahových látok. V práci bola spracovaná rešerš, ktorá je zameraná na mykózy, antimykotiká a zložky prírodných látok. Ďalej bola popísaná antimykotická citlivosť a rod Candida. V závere teoretickej časti boli popísané lipozómy a ich charakterizácia. V rámci experimentálnej časti bola vykonaná všeobecná charakteristika vybraných prírodných látok a antimykotické testy na kvasinke Candida glabrata s použitím vodných, etanolových, metanolových a DMSO extraktov. Ako najúčinnejší bol vyhodnotený klinčekový extrakt. Do lipozómov bol preto enkapsulovaný vodný extrakt z klinčeka, klinčekový olej a ich kombinácia. Boli stanovené enkaspulačné účinnosti, dlhodobá stabilita lipozómov vo vodnom prostredí a ich antimykotická účinnosť. Charakterizácia lipozómov bola vykonaná tiež pomocou DLS. Na záver boli navrhnuté možnosti využitia lipozómov na prípravu farmaceutických a kozmetických preparátov.
|
|
|
Charakterizace jedlých obalů pro potenciální použití při balení potravin
Jančíková, Simona ; Vítová, Eva (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
Jedlé obaly jsou v posledních letech velmi rozvijící se skupinou a možnou potenciální náhradou syntetických materiálů pro balení potravin. Také mohou potravinu pozitivně ovlivňovat pomocí svých aktivních vlastností, popřípadě může pomáhat spotřebitelům díky svým inteligentním vlastnostem, které mohou monitorovat změny v potravině. V teoretické části byla zpracována legislativa týkající se obecně balení potravin, ale i se zaměřením na jedlé obaly. Dále byly popsány látky, ze kterých se jedlé obaly vyrábí a také přídatné látky, které mohou zlepšit vlastnosti jedlých obalů. V této části byly také shrnuty nežádoucí druhy mikroorganismů vyskytující se v potravinách a také kapitoly týkající se aktivních a inteligentních vlastností jedlých obalů. Předmětem práce byla především praktická výroba jedlých obalů/filmů z furcellaranu a hydrolyzované želatiny s přídavkem vodného extraktu z čerstvého a sušeného rozmarýnu v koncentraci 5 %, 10 % a 20 %. V praktické části byla u obalů provedena fyzikální charakteristika – texturální vlastnosti jako je pružnost a pevnost v tahu, také obsah vody a tloušťka filmů. V rámci chemických charakteristik byla provedena analýza celkového počtu polyfenolů i analýza polyfenolů na HPLC, antioxidační aktivita, optické vlastnosti filmů a antimikrobiální aktivita filmů. Bylo zjištěno, že celkový počet polyfenolů a antioxidační aktivita byla nejvyšší u 20%DR (TPC: 6,79 ± 0,06 mg kys.galové/g; DPPH: 87,84 ± 0,07 %). Také u vzorků 20%DR a 20%FR byla zaznamenána změna barvy v prostředí o různém pH (3 a 12). Antimikrobiální aktivita byla negativní. Práce ukázala, že je vhodné do jedlých obalů přidávat rostlinné extrakty, díky kterým obsahují jedlé obaly více polyfenolů a mohou dokonce fungovat i jako bariéra proti UV záření.
|
|
|
Ekologická produkce hroznů a výroba vína
Kalábová, Jana ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Teorie bakalářské práce je zaměřena na technologické postupy výroby vína a v současnosti velmi vyspělou produkci vín. Popisuje principy ekologického zemědělství a způsob ekologického pěstování vinné révy. V dalším bodě podává základní informace o vinné révě, která je důležitou surovinou pro výrobu vína. Poukazuje též na moderní ochranu ekologicky pěstovaných rostlin před houbovými chorobami a škůdci. Cílem experimentální části bylo zkoumání účinků vodného extraktu ze sušené šalvěje lékařské na růst jednotlivých mikroorganismů. Šalvěj lékařská obsahuje ochranné látky, účinné v prevenci boje proti škůdcům. Ze získaných výsledků vyplývá, že extrakt ze stonků vykazoval inhibiční účinek u některých vybraných mikroorganismů, ale extrakt u listů inhibici neprokázal.
|
|
|
Chytré potravinářské polymerní vrstvy
Valíková, Michaela ; Kovalčík, Adriána (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
Chytré obaly představují skupinu obalů s velkým potenciálem při použití v potravinářském průmyslu. Aktivní obaly mohou příznivě ovlivňovat stav skladované potraviny a inteligentní obaly dokážou spotřebitele informovat o stavu skladované potraviny. V teoretické části byla vypracována rešerše na téma obaly v potravinářství s důrazem na aktivní a inteligentní prvky využitelné pro potravinářské obaly, a to včetně legislativního rámce. Byly popsány látky, ze kterých se chytré obaly vyrábí. V rámci experimentální části byly připraveny ve vodě částečně nerozpustné polymerní vrstvy ze želatiny, glycerolu, síťovadla a extraktu anthokyanů. Jako síťovadlo byl použit glutaraldehyd, nebo kyselina taninová. Anthokyany byly získány extrakcí z červeného zelí. Celková koncentrace anthokyanů v extraktu byla stanovena metodou diference. U připravených vrstev byla měřena jejich rozpustnost ve vodě a spektrofotometricky hodnocena barevná reakce na pH prostředí. Byla sledována také stabilita vrstev v čase. Bylo zjištěno, že připravené vrstvy jsou schopné reagovat na změnu pH.
|
|
|
Závislost kvalitativních ukazatelů sladu na teplotě rmutování při přípravě sladiny
Zlámalová, Petra ; Sachambula, Lenka (oponent) ; Mikulíková, Renata (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením závislostí kvalitativních parametrů sladu na teplotě rmutování při přípravě sladiny. Teoretická část je zaměřena na technologii výroby sladu, kde jsou popsány suroviny výroby, etapy výroby, druhy a kvalitativní vlastnosti sladu. Dále se práce zabývá popisem výroby sladiny a jsou zde také popsány metody použité pro stanovení vybraných kvalitativních parametrů sladů. V experimentální části byl stanoven extrakt, viskozita, čirost, zákal, barva, doba zcukření, pH, dosažitelný stupeň prokvašení a obsah beta-glukanů v závislosti na teplotě rmutování. Na základě těchto závislostí byly dané vzorky porovnány a diskutovány vlivy teplot. Nejvyšší extrakt světlého a karamelového sladu byl získán při 70 °C, u barveného sladu při 50 °C. Nejnižší viskozita sladiny světlého i barevného sladu byla získána při 65 °C, u karamelového při 50 °C. Nejnižší zákal byl získán při 65 °C. Ideální barva sladiny všech druhů sladu byla změřena při všech teplotách rmutování. Ideální hodnoty pH všech sladů byly získány při teplotě 70 °C. K dokonalému zcukření sladiny za ideální čas došlo při teplotách 70-85 °C. Nejvyšší dosažitelný stupeň prokvašení byl získán u všech druhů sladů při 65 °C, kdy došlo i k nejvyššímu nárůstu obsahu beta-glukanů.
|
|
|
Analýza senzoricky aktivních látek obsažených v bylinných extraktech
Koloničná, Markéta ; Vítová, Eva (oponent) ; Mikulíková, Renata (vedoucí práce)
Máta peprná (Mentha piperita), šalvěj lékařská (Salvia officinalis), meduňka lékařská (Melissa oficinalis), heřmánek pravý (Matricaria chamomilla) a kozlík lékařský (Valeriana officinalis) jsou byliny s léčivými vlastnostmi. Jejich ethanolové extrakty se využívají k fortifikaci potravin či v kosmetice. V této práci byly analyzovány obsahové látky v extraktech vybraných bylin, které byly připraveny macerací a následně analyzovány plynovým chromatografem s hmotnostním detektorem. Cílem práce bylo optimalizovat metodu pro stanovení senzoricky aktivních látek, ty poté stanovit a vyhodnotit.
|
|
|
Extrakce antioxidantů z bezových květů a úchova extraktu pro další možné využití
Krůzová, Sabina ; Němcová, Andrea (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá extrakcí antioxidantů z bezových květů a způsobem uchovávání získaného extraktu. Bezové květy, které vznikají při stříhání stromů jako odpadní produkt a po zpracování by mohly sloužit jako ingredience do kosmetických produktů na tělo i pleť, nebo také v lázeňství, jako přísada do koupelí. V teoretické části jsou informace o bezu černém, jeho botanická charakteristika, využití a obsahové látky. Dále je zde psáno o nejvíce zastoupených antioxidantech, které jsou obsaženy v květech bezu. Mimo jiné je zde i zmíněna kapitola o lyofilizaci, jakožto informace o metodě, která byla využita k zakoncentrování extraktu. A poslední velkou kapitolu zaujímá trocha teorie o kapalinové chromatografii, která v tomto případě sloužila jako analytický nástroj pro charakterizaci látek obsažených ve výsledném extraktu. Experimentální část práce popisuje optimalizační kroky při přípravě extraktu, s co největším obsahem polyfenolických sloučenin, ve kterých bylo zjištěno, že při použití destilované vody, je optimální poměr vody a sušených květů 1:10. Optimální teplota vody pro extrakci je 100 °C a bylo zjištěno, že doba louhování květů nemá významný vliv na obsah získaných polyfenolů. Pro zakoncentrovaní extraktu byla využita metoda lyofilizace, díky které byl získán suchý prášek světle hnědé barvy, který je možné uchovávat dlouhou dobu ve stabilní podobě. Tento lyofilizát byl dále podrobován zkouškám ohledně různých vlastností, jako je pH, hustota, hořlavost, rozpustnost, index lomu. Dále byla stanovována také antioxidační aktivita, která byla stanovena spektrofotometricky metodou DPPH, při které bylo zjištěno, že zhášecí aktivita je 64,9 %. Při stanovení těžkých kovů metodou ICP-OES byl zjištěn obsah olova a chromu ve stopovém množství. Kapalinovou chromatografií byl nakonec analyzován obsah vybraných polyfenolických sloučenin, obsah kyseliny kávové 59,6 mgl1, chlorogenové 398 mgl1 a kyselina ferulová nebyla detekována. Analýzy a měření byly prováděny u 1% roztoku lyofilizátu v čištěné vodě, zejména z důvodu, že do kosmetických produktů by se přidával extrakt v množství 1 %. V posledním kroku byla připravena pleťová voda s obsahem extraktu a mast z vepřového sádla. Pleťová voda byla také podrobena krátkým stabilitním testům.
|
|
|
Determination of volatile substances of natural extracts intended for cosmetic application
Paskevych, Olha ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
This bachelor’s thesis is focused on observation of natural commercially available extracts that are used in natural cosmetics. The literature review was focused on the topic of the content of volatile substances in natural extracts used in cosmetics, their characterization and determination possibilities, and the issue of the occurrence of allergens in natural cosmetics. Based on that review was designed an optimal method for the analysis of samples of natural extracts, taking into account the available analytical instrumentation. The following extracts have been studied with a focus on qualitative determination: almond, aloe vera, clove, Ethiopian coffee, ginger, onion.
|
|
|
Sledování vybraných parametrů hroznového vína před expedicí
Trávníčková, Jiřina ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce je zaměřena na laboratorní sledování a stanovování vybraných parametrů vína, kam řadíme měrnou hmotnost vína, obsah alkoholu, obsah redukujících cukrů, titrovatelných kyselin, těkavých kyselin a extraktu, obsah oxidu siřičitého a bílkovinnou a krystalickou stabilitu vína. Teoretická část práce se zabývá technologií výroby vína od vstupních surovin po lahvování vyzrálého vína. Cílem experimentální části je popis analytických stanovení parametrů a celkový rozbor vzorku vína podle nařízení EEC č. 2676/90, kterým se určují metody Společenství po rozbor vín.
|
|
|
Základní charakteristiky vína kvašeného ze samotoku a z lisovaného moštu
Becková, Eliška ; Šalplachta, Jan (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá výrobou a školením bílého a červeného vína. První část je věnována teoretickými procesy a postupy při výrobě vína, popisuje sklizeň hroznů, kvašení, školení vína, chemické složení hroznů i vína, choroby a vady vína. Druhá část krátce popisuje vybrané odrůdy podrobené praktické úloze. Třetí část se zabývá praktickou výrobou vína a následně chemickými zkouškami. Odebírané mošty ze samotoku, středu lisování a dolisků byly ponechány volnému kvašení a poté byly podrobeny chemickým a senzorickým zkouškám. Závěrem je diskuze o závislosti odebíraných moštů na kvalitě vzniklého vína porovnané chemickými metodami a senzorickou analýzou odborníka.
|
host ::
RSS.