|
|
Metody hodnocení environmentálních dat‚ informací a indikátorů: Indikátory environmentální udržitelnosti
Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí, Praha ; Vačkář, David ; Havránek, Miroslav ; Kovanda, Jan ; Hák, Tomáš
V této části zprávy se rozpracovává koncept environmentální udržitelnosti. Klíčový při hodnocení ekonomické udržitelnosti je význam, jenž se přikládá životnímu prostředí a z něj pocházejícím zdrojům, a co se uvažuje pod termínem přírodní kapitál. Pro nalezení vztahu mezi environmentálním a ekonomickým pilířem lze za základní východisko považovat skutečnost, že ekonomická aktivita člověka závisí na přírodním potenciálu planety Země – jinými slovy na tzv. službách přírody. Ty zahrnují službu poskytování statků, regulační a kulturní služby, které lidi ovlivňují přímo, a podpůrné služby, které jsou nezbytné k udržování ostatních služeb. Dále se pozornost zaměřuje na kategorii environmentálních indikátorů. Jsou ukázány příklady indikátorů environmentální udržitelnosti a kritéria, která by měl splňovat dobrý indikátor. Poté se pozornost věnuje environmentální udržitelnosti na místní úrovni a možnostem její hodnocení environmentální. Prezentace indikátorů je samostatné téma - indikátory environmentální udržitelnosti jsou z velké míry založené na prostorových datech a odvozených indikátorech (je uveden i specifický příklad gridového zobrazení). Byly navrženy indikátory vhodné pro hodnocení environmentální udržitelnosti – širší seznam více než 100 indikátorů pokrývá témata biodiverzita, doprava, finance pro životní prostředí, klimatická změna, obnovitelné zdroje, odpady, ovzduší, ozónová vrstva, podnikání a životní prostředí, spotřeba materiálů, voda, využití území, zdraví a životní prostředí, a zemědělství. Aplikační část analyzuje konkrétní indikátory pro hodnocení environmentální udržitelnosti na místní úrovni: změny zemského pokryvu a krajinné diverzity, zatížení a zranitelnost horninového a životního prostředí, kritické zátěže pro okyselující látky a indexy kvality ovzduší.
|
|
|
Zefektivnění strategického plánování sjednocením přímé a nepřímé reference územně vázaných dat resortu MŽP
MAP Systems, s.r.o., Praha ; Jinoch, Martin
V poslední etapě projektu jsou podrobně analyzovány oblasti EIA, IPPC a IRZ a je navržen datový model, jehož uplatnění pro vytvoření geodatabáze by mělo několik pozitivních efektů: 1. Zavedení nového souboru Registru subjektů, který by tvořil budoucí databanku subjektů a v němž jsou uloženi žadatelé, provozovatelé či ohlašovatelé o provoz zařízení, provozovny a pod. by odstranilo vedení stejných subjektů zvlášť v IS IPPC, REZZO, CEHO, IRZ, kdy každý subjekt musí minimálně pro každou aplikaci, či dotčený orgán uvádět změny na několika místech souběžně. Tento návrh bude v budoucnu konzultován s CENIA. 2. Navržený unifikovaný datový model umožňuje spojení dat EIA, IPPC a IRZ, a zohledňuje současně geografický i časový aspekt informací. Při realizaci v geodatabázi by tento navržený model umožnil pohled na vývoj v oblasti ŽP v prostoru i čase, který dosud nebyl k dispozici. 3. Spojení až dosud samostatně vedených datových celků EIA, IPPC a IRZ do jednoho datového modelu, charakterizovaného sjednocením geografických referencí, může, při vybudování příslušné geodatabáze nad tímto modelem, poskytnout orgánům na úrovni vyšších územněsprávních celků výborný nástroj pro jejich strategické plánování v oblasti životního prostředí.
|
|
|
Metody hodnocení environmentálních dat‚ informací a indikátorů: Průzkum efektivity informačních služeb MŽP
BEZK, o.s. Praha ; Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, Praha ; Fraňková, Adéla ; Levá, Petra ; Mihalíček, Matouš ; Bilinová, Markéta ; Činčera, Pavel ; Sluková, Petra ; Souček, Martin ; Činčera, Jan ; Papík, Richard
Tato část zprávy pojednává o provedeném průzkumu efektivity informačních služeb Ministerstva životního prostředí. Je členěna do dvou hlavních celků: indikativní části, popisující metodiku projektu, ověřované hypotézy a závěry, a prezentační části. Ta sestává z kapitol: průzkum využití informačních služeb MŽP/CENIA pro výzkum a vývoj, analýza návštěvnosti www stránek, průzkum mezi celostátně působícími nevládními organizacemi, průzkum mezi komerčně působícími subjekty, průzkum mezi učiteli různých stupňů škol a průzkum mezi veřejnými a odbornými knihovnami.
|
|
|
Metody hodnocení environmentálních dat‚ informací a indikátorů
Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví ; Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí, Praha ; Činčera, Jan ; Činčera, Pavel ; Souček, Martin ; Papík, Richard ; Havránek, Miroslav ; Kovanda, Jan ; Hák, Tomáš
Cílem projektu je vyvinout a navrhnout efektivní systém hodnocení environmentální situace, tj. hnacích sil zátěže, stavu a dopadů na životního prostředí prostřednictvím indikátorů. Zpráva shrnuje výsledky prvních dvou let řešení projektu. Pozornost byla zaměřena na analýzu možností kvantifikace a popisu přesahů mezi jednotlivými rozměry udržitelného rozvoje. Byl navržen koncept, který má konsistentním způsobem vyvinout indikátory environmentální udržitelnosti. S ohledem na závazky reportingu byl navržen tentativní soubor indikátorů. První část studie tvoří Vývoj indikátorů environmentální udržitelnosti, druhou část Průzkum efektivity informačních služeb Ministerstva životního prostředí.
|
|
| |
|
|
Strategické dokumenty systému péče o krajinu z hlediska kvality života obyvatelstva v období očekávané klimatické změny
Janovská, Alice
Studie "Strategické dokumenty systému péče o krajinu z hlediska kvality života obyvatelstva v období očekávané klimatické změny" je zaměřena na aktuální dokumenty v současné době platné, přičemž analýza je cílena k problematice udržitelného rozvoje. V analýza se konstatuje, že péče o krajinu je rozdetailována do mnoha dílčích odborností a že v současné době neexistuje tendence ke koordinaci na úrovni stabilizace ekologického systému krajiny. Varující jsou některé vykazované skutečnosti (např. počty populací ptáků v krajině), které dokazují zhoršování environmentálního stavu krajiny přesto, že všechny parciální ukazatele a indikátory životního prostředí se snaží prokázat opak. Studie doporučuje aplikaci holistických přístupů při řešení problémů krajiny.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vývoj a ověření postupů získávání‚ zpracování a interpretace ekologicky relevatních informací a jejich využití při tvorbě a prezentaci indikátorů a při monitoringu
Bavlníková, Petra ; Filippi, Renata ; Svoboda, Tomáš ; Hošek, Jan
Výstup z druhého roku řešení projektu, kdy pokračovala katalogizace datových zdrojů a jejich zpracování. Byla nově použita metoda automatického rozpoznávání textu (OCR). Byly vyhledávány a testovány specializované softwary. Byla vyvinuta metodika tvorby databáze prostorových informací, která by měla umožnit grafické vyhledávání v internalizovaných datových zdrojích. Pro dvě pilotní území, CHKO Český kras a Jizerské hory, byly navrženy konkrétní modelové aplikace v oblasti ochrany přírody. Byly vybrány tři modelové aplikace: 1. problematika vymezení ÚSES, 2. aplikace směrnice Rady 91/676/EHS (nitrátová směrnice) a 3. mapa zranitelnosti podzemní vody. Zpráva obsahuje podrobný popis formátu MARC21, který je použit pro katalogizaci datových zdrojů.
|
|
| |
host ::
RSS.