Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 27 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Hodnocení zátěže životního prostředí v ČR pomocí indikátoru Vodní stopa
Žlábková, Jana ; Hák, Tomáš (vedoucí práce) ; Vačkář, David (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl aplikaci indikátoru vodní stopa, což je praktický, mnohorozměrný indikátor spotřeby vodních zdrojů. Nejvýznamnější nároky na spotřebu vodních zdrojů má z lidských činností zemědělství. Pozornost byla tedy obrácena k široce diskutované problematice produkce biopaliv, jelikož vstupními surovinami pro výrobu této energie jsou právě zemědělské plodiny (v ČR - řepka olejka, cukrová řepa, kukuřice setá nebo pšenice ozimá). Výsledky výpočtů vodních stop vybraných technických plodin (m3 /t) a vodních stop jednotky výhřevnosti vybraných plodin (m3 /GJ) nám poskytují konkrétní představu o nárocích energie z vybraných technických plodin na vodní zdroje v podmínkách České republiky. Klíčová slova: indikátor vodní stopa, biopaliva, řepka olejka, spotřeba vody, biodiesel, bioethanol, evapotranspirace.
Human impacts on ecosystems: appropriation of primary production and biodiversity in the Czech republic
Vačkář, David ; Moldan, Bedřich (vedoucí práce) ; Nátr, Lubomír (oponent) ; Miko, Ladislav (oponent)
Tato analýza měla za cíl ustavit a odhadnout prostorovou asociaci (vzájemnou souvislost) mezi hustotou lidské populace (HPD) jakožto zástupné míry zátěže prostředí, přivlastňováním primární produkce (aHANPP) jakožto zástupné míry změn využití území a ekosystémů, a biodiverzitou vyjádřenou jako druhovou bohatostí a krajinnou diverzitou. Výsledky analýzy naznačují, že strategie ochrany a péče o biodiverzitu by se měly zaměřovat nejenom na tradičně chráněná území, ale rovněž na 13 urbanizovaná území a krajiny a ekosystémy nových typů, které mohou obsahovat značný podíl druhové bohatosti. Ve své práci jsem zjistil, že přivlastňování nadzemní primární produkce (aHANPP) dosahuje 56 % potenciální primární produkce na území České republiky. Nadzemní HANPP pozůstává ze změn aNPP způsobených přeměnou území (ΔaNPPLC), které se podílí 11 % aNPP0, a socioekonomického výtěžku, který tvoří 45 % aNPP0. Lidé vytěžili z ekosystémů 16,9 Tg C ročně v roce 2000 a toto množství pokleslo z 18,5 Tg C vytěžených v roce 1990 a znovu mírně vzrostlo na 17,3 Tg C v roce 2006. Změny čisté primární produkce vyvolané lidskou činností mohou být považovány za robustní ukazatel lidské stopy zanechané v ekosystémech (Haberl et al., 2004). Nadzemní primární produkce byla vybrána jak společná jednotka pro srovnávání vlivu člověka na území ve...
Metodika tvorby ekosystémových účtů na národní úrovni
Vačkář, David ; Grammatikopoulou, Ioanna ; Harmáčková, Veronika Zuzana
Cílem metodiky je poskytnout metodologický rámec pro environmentální a ekonomické účetnictví ekosystémových služeb. V současnosti nejsou přínosy plynoucí společnosti z užívání ekosystémů, stejně však i škody na přírodním bohatství způsobené ekonomickou a jinou lidskou činností zaúčtované v národních účtech a ukazatelích národního bohatství. V návaznosti na snahy rozšíření ukazatelů národní výkonnosti o environmentální dimenzi dochází k revizím statistických standardů a rozvoji nových směrů v rámci Systému environmentálního ekonomického účetnictví (SEEA). Jedním z nových směrů je účetnictví ekosystémových služeb. Metodika experimentálního ekosystémového účetnictví (EEA) zavádí nové postupy pro hodnocení ekosystémových služeb z hlediska účetnictví přírodního kapitálu. Předkládaná metodologie stanovuje základní východiska, postupy a typy účtování ekosystémových služeb v systému environmentálního ekonomického účetnictví.
Zpracování metodických podkladů a odborných dat v návaznosti na teplotní poměry ve městě, šetření postojů a participaci veřejnosti a nastavení systému monitoringu adaptací ve městě
Lorencová, Eliška ; Cuřín, Vojtěch ; Geletič, Jan ; Baďura, Tomáš ; Bašta, Petr ; Nawrath, Martin ; Lekeš, Vojtěch ; Vačkář, David
Tato zpráva představuje výstupy z veřejné zakázky realizované s podporou Magistrátu hl. m. Prahy. Zpráva shrnuje výstupy ze simulace teplotních extrémů (vln horka) a vyhodnocení variantních řešení pro pilotní oblast Praha 6. Druhá část je zaměřená na šetření postojů veřejnosti v oblasti problematiky změny klimatu a adaptací a zpracování podkladů pro realizaci pocitové mapy a vypracování metodiky participace a komunikace s odbornou veřejností, městskými částmi a širší veřejností. Tato část představuje výstupy z šetření postojů veřejnosti zpracovaném na reprezentativním vzorku 550 obyvatel hl. m. Prahy. Dále je představen návrh pro nastavení monitoringu pro výběr a vyhodnocení pilotních projektů, který je zaměřen na monitoring a hodnocení stávajících a nových projektů do budoucna realizovaných v rámci Strategii adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu.
Analýza zranitelnosti hl.m. Prahy vůči dopadům změny klimatu
Lorencová, Eliška ; Emmer, Adam ; Geletič, Jan ; Vačkář, David
Změna klimatu představuje jednu z klíčových výzev 21. století, jak z hlediska adaptací, tak mitigací. Cílem tohoto výzkumného záměru bylo v návaznosti na Strategii adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu, zpracovat podklady pro Implementační plán, zaměřené na analýzu zranitelnosti hl.m. Prahy vůči dopadům změny klimatu. Analýza zranitelnosti se zaměřovala na dopady spojené s: (i) teplotními extrémy ve městě – vlnami horka, (ii) nedostatečným zasakováním a extrémními srážkami. Přístup zahrnoval prostorově explicitní analýzu v postředí ArcGIS, založenou na klimatický, land use a socio-ekonomických indikátorech pro současný stav a scénáře RCP 4.5 a RCP 8.5. Z hlediska zranitelnosti vůči teplotním extrémům - vlnám horka jsou v současné době nejvíce zasaženy oblasti v centru města (MČ Praha 2, MČ Praha 3, MČ Praha 6, MČ Praha 7, MČ Praha 1) a některé z okrajových částí města s průmyslovou zástavbou, např. Libeň, či Štěrboholy. Zranitelnost vůči extrémním srážkám a nedostatečnému zasakování srážkové vody je nejvyšší zejména v oblasti soutoku Vltavy a Berounky – Velká Chuchle, Praha 16, Zbraslav a Lipence.
Analýza zranitelnosti hl.m. Prahy vůči dopadům změny klimatu
Lorencová, Eliška ; Emmer, Adam ; Geletič, Jan ; Bašta, Petr ; Vačkář, David
Změna klimatu představuje jednu z klíčových výzev 21. století, jak z hlediska adaptací, tak mitigací. Cílem tohoto výzkumného záměru bylo v návaznosti na Strategii adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu, zpracovat podklady pro Implementační plán, zaměřené na analýzu zranitelnosti hl.m. Prahy vůči dopadům změny klimatu. Analýza zranitelnosti se zaměřovala na dopady spojené s: (i) teplotními extrémy ve městě – vlnami horka, (ii) nedostatečným zasakováním a extrémními srážkami. Přístup zahrnoval prostorově explicitní analýzu v postředí ArcGIS, založenou na klimatický, land use a socio-ekonomických indikátorech pro současný stav a scénáře RCP 4.5 a RCP 8.5. Z hlediska zranitelnosti vůči teplotním extrémům - vlnám horka jsou v současné době nejvíce zasaženy oblasti v centru města (MČ Praha 2, MČ Praha 3, MČ Praha 6, MČ Praha 7, MČ Praha 1) a některé z okrajových částí města s průmyslovou zástavbou, např. Libeň, či Štěrboholy. Zranitelnost vůči extrémním srážkám a nedostatečnému zasakování srážkové vody je nejvyšší zejména v oblasti soutoku Vltavy a Berounky – Velká Chuchle, Praha 16, Zbraslav a Lipence.
Hodnocení zátěže životního prostředí v ČR pomocí indikátoru Vodní stopa
Žlábková, Jana ; Hák, Tomáš (vedoucí práce) ; Vačkář, David (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl aplikaci indikátoru vodní stopa, což je praktický, mnohorozměrný indikátor spotřeby vodních zdrojů. Nejvýznamnější nároky na spotřebu vodních zdrojů má z lidských činností zemědělství. Pozornost byla tedy obrácena k široce diskutované problematice produkce biopaliv, jelikož vstupními surovinami pro výrobu této energie jsou právě zemědělské plodiny (v ČR - řepka olejka, cukrová řepa, kukuřice setá nebo pšenice ozimá). Výsledky výpočtů vodních stop vybraných technických plodin (m3 /t) a vodních stop jednotky výhřevnosti vybraných plodin (m3 /GJ) nám poskytují konkrétní představu o nárocích energie z vybraných technických plodin na vodní zdroje v podmínkách České republiky. Klíčová slova: indikátor vodní stopa, biopaliva, řepka olejka, spotřeba vody, biodiesel, bioethanol, evapotranspirace.
Human impacts on ecosystems: appropriation of primary production and biodiversity in the Czech republic
Vačkář, David ; Moldan, Bedřich (vedoucí práce) ; Nátr, Lubomír (oponent) ; Miko, Ladislav (oponent)
Tato analýza měla za cíl ustavit a odhadnout prostorovou asociaci (vzájemnou souvislost) mezi hustotou lidské populace (HPD) jakožto zástupné míry zátěže prostředí, přivlastňováním primární produkce (aHANPP) jakožto zástupné míry změn využití území a ekosystémů, a biodiverzitou vyjádřenou jako druhovou bohatostí a krajinnou diverzitou. Výsledky analýzy naznačují, že strategie ochrany a péče o biodiverzitu by se měly zaměřovat nejenom na tradičně chráněná území, ale rovněž na 13 urbanizovaná území a krajiny a ekosystémy nových typů, které mohou obsahovat značný podíl druhové bohatosti. Ve své práci jsem zjistil, že přivlastňování nadzemní primární produkce (aHANPP) dosahuje 56 % potenciální primární produkce na území České republiky. Nadzemní HANPP pozůstává ze změn aNPP způsobených přeměnou území (ΔaNPPLC), které se podílí 11 % aNPP0, a socioekonomického výtěžku, který tvoří 45 % aNPP0. Lidé vytěžili z ekosystémů 16,9 Tg C ročně v roce 2000 a toto množství pokleslo z 18,5 Tg C vytěžených v roce 1990 a znovu mírně vzrostlo na 17,3 Tg C v roce 2006. Změny čisté primární produkce vyvolané lidskou činností mohou být považovány za robustní ukazatel lidské stopy zanechané v ekosystémech (Haberl et al., 2004). Nadzemní primární produkce byla vybrána jak společná jednotka pro srovnávání vlivu člověka na území ve...
Sharing of Czech Experience: Piloting SEEA-EEA in the Kyrgyz Republic
Vačkář, David ; Harmáčková, Veronika Zuzana ; Sylla, Marta ; Grammatikopoulou, Ioanna ; Whitham, Charlote ; Emmer, Adam ; Pártl, Adam
The report summarises the activities conducted within the project “Sharing of Czech Experience: Piloting SEEA-EEA in the Kyrgyz Republic”. The project was led by the Department of Human Dimensions of Global Change, Global Change Research Institute, Czech Academy of Sciences, with support from the Czech-UNDP Trust Fund (CTF). This 6-month project worked closely with several key stakeholders in the Kyrgyz Republic including primarily: The National Statistical Committee (NSC), The State Agency for Environment Protection and Forestry (SAEPF) and the United Nations Development Programme (UNDP). The aims of the project were to build capacity for experimental ecosystem accounting (SEEA EEA) in the form of three stakeholder consultation workshops and continuous project collaboration with Kyrgyz partners and experts, mapping and mobilizing available data sources for SEEA EEA, and compiling pilot experimental ecosystem accounts for the Kyzyl Unkur leshoz in collaboration with project partners in the Kyrgyz Republic.
Socioekonomická studie pro založení příměstského parku Soutok, Praha
Daněk, J. ; Harmáčková, Veronika Zuzana ; Lorencová, Eliška ; Sejková, Apolónia ; Zelený, J. ; Vačkář, David
Cílem studie je zpracování socioekonomické analýzy oblasti Soutoku Vltavy a Berounky a navržení možných variant řešení sdílené správy příměstského parku (PP) v této administrativně roztříštěné oblasti. Souhrnná výzkumná zpráva obsahuje výsledky studie v podobě kvalitativní sociologické analýzy analyzující hodnotové postoje jednotlivých aktérů, komunikační bariéry, návrhy modelů správy území a výsledky dotazníků o postojích obyvatel. Zpracování socioekonomické studie probíhá v rámci pilotního projektu založení Příměstského parku Soutok, který koordinuje Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR).

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 27 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
14 VAČKÁŘ, David
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.