|
|
Vyučovací styly učitelů anglického jazyka na ZŠ a SŠ
Harazimová, Kateřina ; Starý, Karel (vedoucí práce) ; Greger, David (oponent)
Diplomová práce s názvem Vyučovací styly učitelů anglického jazyka na ZŠ a SŠ se zabývá v ČR zatím relativně málo propracovaným tématem vyučovacích stylů. Pracuje s českými i zahraničními zdroji, na základě kterých tuto problematiku rozpracovává; identifikuje a blíže popisuje jednotlivé aspekty vyučovacích stylů, přístupy k jejich zkoumání, dává do kontextu vyučovací styly a s nimi související pojmy. Dále poskytuje přehled několika typologií vyučovacích stylů převzatých od zahraničních autorů. Empirická část prezentuje původní výzkum založený na kombinaci kvantitativního a kvalitativního přístupu, který se věnuje podrobnému studiu šesti vybraných vyučujících anglického jazyka a na základě jejich výpovědí identifikuje aspekty různých vyučovacích stylů. Dále práce prezentuje některé jejich názory a postoje týkající se učitelského povolání.
|
|
|
Language and content integration models in ELT
Synková, Blanka ; Gráf, Tomáš (vedoucí práce) ; Klégr, Aleš (oponent)
Tato diplomová práce z oblasti výuky anglického jazyka se zabývá problematikou integrace jazyka a obsahu v širokém smyslu. Pojednává tedy nejen o CLILu, ale i jiných modelech výuky angličtiny založené na obsahu, zejména ESP (English for Specific Purposes), EAP (English for Academic Purposes) a EMI (English-medium Instruction). V teoretické kapitole jsou tyto modely popsány z hlediska historie, typických rysů, učitelů, studentů, jakož i kladů a záporů. V empirické části se práce zaměřuje na současnou praxi integrace angličtiny a obsahu na českých gymnáziích. Základem výzkumu jsou případové studie pěti učitelů, kteří učí různé předměty spadající do této kategorie. V přípravném výzkumu autorka zjišťovala, jaké předměty tohoto typu nabízejí gymnázia v Praze; nejčastěji se jedná o povinně volitelné semináře. Výsledky výzkumu naznačují, že integrace jazyka a obsahu v rámci povinně volitelných seminářů je v současnosti poměrně častou praxí, byť mnohdy neuvědomělou. Učitelé často postupují spíše na základě své intuice než odborných poznatků z oblasti integrace jazyka a obsahu. Obecně se zdá, že se v těchto seminářích klade větší důraz na obsahovou než na jazykovou složku. Výuka angličtiny založená na obsahu může být pro studenty přínosná tím, že se naučí používat jazyk v určité oblasti, naučí se pracovat s...
|
|
|
Use of Media in the EFL Classrooms at Secondary Schools in the 21st Century
Slavíková, Lucie ; Vít, Radek (vedoucí práce) ; Synková, Klára (oponent)
Název práce: Využití médií v hodinách angličtiny na středních školách v 21. století Autor: Bc. Lucie Slavíková Katedra: Katedra anglického jazyka a literatury Vedoucí práce: PhDr. Radek Vít, Ph.D. Abstrakt Cílem této diplomové práce je prozkoumat a porovnat různé typy starých a nových médií, která jsou běžně využívána v hodinách angličtiny na českých středních školách v 21. století. Klíčovou otázkou je, do jaké míry jsou nová média zařazována do hodin anglického jazyka na českých gymnáziích a středních odborných školách. Výsledky dotazníkového šetření, které bylo provedeno online na náhodném vzorku českých středoškolských učitelů angličtiny a na vzorku patnáctiletých žáků angličtiny navštěvujících první ročníky středních škol potvrdily, že jak stará tak nová média jsou běžně využívána v hodinách angličtiny. Nicméně i přesto, že v 21. století jsou životy žáků značně ovlivňovány novými médii, používají učitelé angličtiny častěji média stará. Je doporučeno směřovat více iniciativ a programů na podporu zavedení nových médií do hodin angličtiny a také na školení učitelů s cílem umět využívat tato média efektivně. Klíčová slova výuka angličtiny, mediální gramotnost, nová média, stará média
|
|
|
Drama techniques in soft CLIL lessons in a lower-secondary class
Wirnitzerová, Jitka ; Žďárek, Karel (vedoucí práce) ; Müller Dočkalová, Barbora (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na získávání komunikačních kompetencí při výuce anglického jazyka jako cizího jazyka. Vychází z předpokladu, že žáci si nejsou vědomi některých složek komunikace, které se podílejí na dorozumění při komunikaci v cizím jazyce (kontext situace, neverbální komunikace, paralingvistické jevy). Tento předpoklad je ověřován v kvantitativním šetření dotazníkovou metodou. Teoretický základ popisuje podstatu a výhody technik dramatické výchovy využívaných pro výuku cizího jazyka a metody Content and Language Integrated Learning (CLIL). Oba tyto přístupy jsou využity k přípravě plánů tří experimentálních hodin, které jsou realizované v praxi. Z hodin jsou pořízeny videozáznamy, které současně s informacemi od žáků a jejich učitelky slouží k podrobné analýze celého experimentu.
|
|
|
Integrating Environmental Education Topics into the EFL Class to Improve Students' Communication Skills
Brzá, Tereza ; Vallin, Petra (vedoucí práce) ; Hofmannová, Marie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá integrací témat environmentální výchovy do hodin anglického jazyka s cílem zlepšit komunikační dovednosti žáků. Teoretická část práce se věnuje metodám výuky, které umožňují do hodin anglického jazyka přizvat obsah z nejazykového předmětu, představit relevantní témata a vytvořit tak autentické prostředí pro rozvíjení jazykových dovedností. Kromě analýzy obsahu a hlavních cílů environmentální výchovy jako jednoho z průřezových témat se tato část zaměřuje i na definici komunikačních dovedností, které jsou považovány za klíčovou součást tzv. měkkých dovedností. Následně práce zkoumá jejich možný rozvoj skrz podněcování diskuze o environmentálních tématech. Praktická část spočívá v plánování jednotlivých hodin, jejichž obsah se odvíjí od témat environmentální výchovy a klade důraz především na komunikační aktivity. Lekce byly následně aplikovány na ZŠ Drtinova a reflektovány pomocí Korthagenova modelu ALACT. Tato část také obsahuje doporučení pro obdobné vyučovací hodiny, které vychází z osobních zkušeností získaných v rámci implementace navrhnutých učebních plánů. Výsledně práce konstatuje, že učitelé anglického jazyka mají jedinečnou příležitost poukazovat na environmentální problematiku a současně rozvíjet komunikační schopnosti svých studentů.
|
|
|
Výuka anglického jazyka u dětí se specifickými poruchami učení a výchovnými problémy na 2. stupni základních škol
ŘÍHOVÁ, Klára
Diplomová práce se zabývá výukou anglického jazyka u dětí se specifickými poruchami učení a výchovnými problémy. V teoretické části jsou charakterizovány nejčastější výchovné problémy dětí a dospívajících. Dále je věnována pozornost problematice specifických poruch učení, příčinám jejich vzniku a jejich projevům ve výuce anglického jazyka na druhém stupni základních škol. V neposlední řadě se práce zabývá metodickými principy pro výuku cizího jazyka u dětí s SPU. Výzkumná část vychází z kazuistik dětí umístěných do specializovaného zařízení v důsledku jejich výchovných problémů. Zapojila jsem se do individuální pomoci s anglickým jazykem dvěma takto umístěným dětem a zpracovala případové studie vycházející z naší spolupráce. Cílem praktické části je zvolit u vybraných žáků s SPU vhodný individuální přístup při hodinách anglického jazyka, realizovat ho a hloubkově reflektovat.
|
|
|
Developing Intercultural Communicative Competence through Reading Witi Ihimaera's The Whale Rider
Míková, Barbora ; Topolovská, Tereza (vedoucí práce) ; Červinková Poesová, Kristýna (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rozvojem interkulturní komunikační kompetence (dále IKK) četbou díla z postkoloniální literatury (Pán velryb od Witi Ihimaera, 2005) v hodinách anglického jazyka. Teoretická část práce podává vysvětlení pojmů jako je interkulturní komunikační kompetence nebo kultura. Také popisuje přínosy čtení v hodinách anglického jazyka. Praktická část práce představuje projekt, který se skládá z celkem dvanácti hodin věnovaných četbě Pána velryb. Cílem projektu je podpořit rozvoj IKK u žáků, zvýšit jejich povědomí o jiných anglicky mluvících kulturách než jen těch tradičně vyučovaných a v neposlední řadě rozvíjet i jejich jazykové dovednosti. Výsledkem projektu je, kromě očekávaného zvýšení IKK, které je však těžko měřitelné, plakát na téma Maorská kultura, který žáci zpracovali. KLÍČOVÁ SLOVA interkulturní komunikační kompetence, postkoloniální literatura, čtení, výuka angličtiny, Pán velryb
|
|
|
Průřezové téma mediální výchova ve výuce anglického jazyka na gymnáziích.
SMRŽOVÁ, Magdaléna
Diplomová práce se zabývá začleněním průřezového tématu mediální výchova do výuky anglického jazyka na gymnáziích. Teoretická část nejprve definuje pojem médií, posléze zasazuje mediální výchovu do českého výukového prostředí a představuje její tematické okruhy. Dále se práce věnuje vzdělávacím oblastem Rámcového vzdělávacího programu a úrovním B1 a B2 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Zabývá se také metodickým uchopením výuky mediální výchovy, výukovými zdroji a systémem schvalování doložek učebnicím anglického jazyka podle Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Praktická část se věnuje analýze učebnic anglického jazyka pro střední školy a jejich aktivitám se zaměřením na mediální výchovu. Dále praktická část práce prezentuje korpus aktivit navržených podle doporučených očekávaných výstupů průřezového tématu mediální výchova a jejich začlenění do výuky anglického jazyka na gymnáziích.
|
|
| |
|
|
Variety of e-learning programmes in English language teaching
Ševčíková, Božena ; Dvořák, Bohuslav (vedoucí práce) ; Ficza, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá e-learningem ve smyslu využití online nástrojů, programů a zdrojů ve výuce anglického jazyka. V současné, moderní společnosti je využívání internetu a elektroniky naprosto běžné a je tedy jen přirozené, že tento trend proniká i do oblasti vzdělávání. Cílem práce je poskytnout učitelům, kteří chtějí v hodinách využívat e-learning, teoretickou podporu a inspiraci při volbě programu. Práce je tradičně rozdělena do dvou hlavních částí - teoretické a praktické. Teoretická část je členěná do několika kapitol, z nichž každá se věnuje teoretickým aspektům e-learningu. Pojem e-learning lze chápat několikero způsoby, v této práci je chápán jako jakýkoli program, nástroj či stránky, které alespoň zčásti fungují pouze online. K jejich využití je tedy potřeba připojení k internetu. Teoretická část dále seznamuje s výhodami a limity, které jsou spojené s prací s e-learningovými programy, historií e-learningu či jeho místem v Rámcovém vzdělávacím programu. Pro vypracování praktické části, která by měla být jakýmsi katalogem konkrétních e- learningových programů, jsem zvolila dotazníkovou metodu jako zdroj těchto programů. Kromě dotazníku byla pro mne zdrojem dostupná literatura na dané téma a vlastní internetové pátrání. Díky online dotazníku, vytvořenému přes server Vyplnto.cz, jsem měla možnost...
|
host ::
RSS.