Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Language and content integration models in ELT
Synková, Blanka ; Gráf, Tomáš (vedoucí práce) ; Klégr, Aleš (oponent)
Tato diplomová práce z oblasti výuky anglického jazyka se zabývá problematikou integrace jazyka a obsahu v širokém smyslu. Pojednává tedy nejen o CLILu, ale i jiných modelech výuky angličtiny založené na obsahu, zejména ESP (English for Specific Purposes), EAP (English for Academic Purposes) a EMI (English-medium Instruction). V teoretické kapitole jsou tyto modely popsány z hlediska historie, typických rysů, učitelů, studentů, jakož i kladů a záporů. V empirické části se práce zaměřuje na současnou praxi integrace angličtiny a obsahu na českých gymnáziích. Základem výzkumu jsou případové studie pěti učitelů, kteří učí různé předměty spadající do této kategorie. V přípravném výzkumu autorka zjišťovala, jaké předměty tohoto typu nabízejí gymnázia v Praze; nejčastěji se jedná o povinně volitelné semináře. Výsledky výzkumu naznačují, že integrace jazyka a obsahu v rámci povinně volitelných seminářů je v současnosti poměrně častou praxí, byť mnohdy neuvědomělou. Učitelé často postupují spíše na základě své intuice než odborných poznatků z oblasti integrace jazyka a obsahu. Obecně se zdá, že se v těchto seminářích klade větší důraz na obsahovou než na jazykovou složku. Výuka angličtiny založená na obsahu může být pro studenty přínosná tím, že se naučí používat jazyk v určité oblasti, naučí se pracovat s...
Language and content integration models in ELT
Synková, Blanka ; Gráf, Tomáš (vedoucí práce) ; Klégr, Aleš (oponent)
Tato diplomová práce z oblasti výuky anglického jazyka se zabývá problematikou integrace jazyka a obsahu v širokém smyslu. Pojednává tedy nejen o CLILu, ale i jiných modelech výuky angličtiny založené na obsahu, zejména ESP (English for Specific Purposes), EAP (English for Academic Purposes) a EMI (English-medium Instruction). V teoretické kapitole jsou tyto modely popsány z hlediska historie, typických rysů, učitelů, studentů, jakož i kladů a záporů. V empirické části se práce zaměřuje na současnou praxi integrace angličtiny a obsahu na českých gymnáziích. Základem výzkumu jsou případové studie pěti učitelů, kteří učí různé předměty spadající do této kategorie. V přípravném výzkumu autorka zjišťovala, jaké předměty tohoto typu nabízejí gymnázia v Praze; nejčastěji se jedná o povinně volitelné semináře. Výsledky výzkumu naznačují, že integrace jazyka a obsahu v rámci povinně volitelných seminářů je v současnosti poměrně častou praxí, byť mnohdy neuvědomělou. Učitelé často postupují spíše na základě své intuice než odborných poznatků z oblasti integrace jazyka a obsahu. Obecně se zdá, že se v těchto seminářích klade větší důraz na obsahovou než na jazykovou složku. Výuka angličtiny založená na obsahu může být pro studenty přínosná tím, že se naučí používat jazyk v určité oblasti, naučí se pracovat s...
A Comparison of Short Stories by Katherine Mansfield and Elizabeth Bowen
Synková, Blanka ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
Práce srovnává povídkovou tvorbu Katherine Mansfieldové (1888-1923), spisovatelky narozené na Novém Zélandu, a anglo-irské autorky Elizabeth Bowenové (1899- 973), konkrétněji se zaměřuje na Mansfieldové sbírku Blaho a jiné povídky (Bliss and Other Stories; 1920) a Bowenové sbírku Démonický milenec a jiné povídky (The Demon Love and Other Stories; 1945). Práce usiluje o relativně komplexní pohled: analyzuje povídky po stránce formální i obsahové a je proložena konkrétními příklady z povídek více i méně známých, nastiňuje různé vlivy, které mohou být v povídkách spatřovány, mapuje názory významných kritiků a zmiňuje i názory samotných autorek, a to jak na své dílo, tak na literaturu obecně. Po formální stránce je práce rozdělena do pěti kapitol včetně úvodu a závěru. Další z kapitol se zaměřuje na různé vlivy, které mohly ovlivnit tvorbu obou autorek, a na několik kritických přístupů k jejich dílu. Následuje kapitola, která se zabývá formálními aspekty povídek, zejména rysy, které mohou být spojovány s impresionismem v literatuře, a vypravěčskými technikami, které se dají porovnat s filmovými prostředky. Další kapitola rozebírá obsahovou stránku povídek, přičemž se zaměřuje na typická témata, postavy a také na předměty, které se v povídkách objevují a které slouží jako prostředky charakterizace....

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.