|
|
Veřejnost o „obratu“ v německé energetice – květen 2017
Červenka, Jan ; Ďurďovič, Martin
V květnu 2017 byl ve výzkumu Naše společnost každoroční blok otázek na téma energetiky mimořádně rozšířen o některé speciální otázky, jež se týkaly tzv. obratu v energetice (Energiewende) v sousedním Německu. Výzkum se kromě jiného zabýval tím, zda čeští občané o tom již někdy slyšeli a zda změnu přístupu k energetice v Německu pokládají za správnou či nesprávnou. Těch, kdo o obratu v německé energetice již slyšeli, se výzkum ptal dále na to, jak úspěšně se daří naplňovat stanovéné cíle této politiky a zda německý obrat v energetice bude mít nějaký vliv na využívání obnovitelných zdrojů energie v České republice.
|
|
|
Veřejnost o energetické politice a budoucnosti výroby elektrické energie – květen 2017
Červenka, Jan ; Ďurďovič, Martin
V květnu 2017 byl ve výzkumu Naše společnost každoroční blok otázek na téma energetiky mimořádně rozšířen o některé speciální otázky. Výzkum zaprvé zjišťoval zájem o energetickou politiku České republiky a její hodnocení. Dále se výzkum věnoval postojům k záležitostem, jako jsou prolomení limitů těžby hnědého uhlí, finanční zvýhodnění využívání obnovitelných zdrojů energie, možnost výroby elektřiny a tepla v menších lokálních zařízeních, ekologická šetrnost elektřiny z jádra nebo potřeba modernizace českých uhelných elektráren s cílem maximálního prodloužení jejich provozu.
|
|
| |
|
|
“Nová” Energetická politika EU
Bartoň, Lukáš ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Bič, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá energetickou politikou Evropské unie, které s příchodem nového předsedy Evropské komise Jean-Claude Junckerem na podzim roku 2014 dostala novou dynamiku. Cílem práce je kriticky zhodnotit schopnost nové energetické politiky v podobě Energetické unie překonat problémy, na které narazila původní energetická politika při realizaci vize jednotného vnitřního trhu s elektrickou energií.
|
|
|
Podpora solární energie v ČR v letech 2006–2016
Štěch, Martin ; Lukášová, Tereza (vedoucí práce) ; Maule, Petr (oponent)
Abstrakt Cílem této bakalářské práce je zanalyzovat efektivnost podpory solární energie v České republice v letech 2006-2016. Práce ukazuje, jaký byl postupný vývoj fotovoltaiky včetně ekonomických a politických dopadů. Dále se práce zabývá postavením České republiky v programu Evropa 2020 z hlediska navyšování zastoupení obnovitelných zdrojů. Záměrem práce je zjistit, zdali při podpoře solární energie dochází ke vzniku negativních externalit. V teoretické části se práce nejprve věnuje energetickému sektoru České republiky včetně obnovitelných zdrojů, energetické politice a poté vývoji fotovoltaického systému. V praktické části je vyhodnocena efektivita podpor solární energie v České republice ve zvoleném období. Podporování solární energetiky se jeví jako značně ekonomicky neefektivní, a to jak pro výstavbu velkých i malých systémů. V další části je zjištěno, že Česká republika plní kritéria stanovená Evropou 2020. Přínosem práce je vyhodnocení, že podpory solární energie nejsou efektivní a způsobují vznik negativních externalit.
|
|
|
The role of Azerbaijan in the context of EU energy security
Aliyev, Abdul ; Petříček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou energetické bezpečnosti v Evropské unii, a roli, kterou hraje Ázerbájdžán v oblasti poskytování a zajištění energetické nezávislosti a dlouhodobé stability v Evropské unii. Autor zkoumá aktuální otázky energetické politiky Evropské unie, a hlavní hrozby poškozující energetické nezávislosti Evropské unie. Země Kaspického moře, zejména Ázerbájdžán, jsou zkoumány jako hlavní alternativní dodavatele energetických zdrojů pro Evropskou unii, aby zvýšila svou energetickou bezpečnosti. Autor ospravedlňuje a předpovídá budoucí vývoj vztahů mezi Ázerbájdžánem a Evropskou unii v oblasti energetiky s přihlédnutím k současné politiky prováděné Evropskou unií v oblasti energetické bezpečnosti.
|
|
|
Vliv institucí na klimatickou politiku Velké Británie
Stanová, Natália ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Předkládaná práce se zabývá klimatickou politikou Velké Británie, a to zejména v kontextu politických institucí, které v Británii působí. Ačkoliv britská environmentální hnutí mají v Británii dlouhou tradici, britská klimatická politika má dlouhodobě spíše smíšené výsledky. Cílem práce, jenž vychází z nového institucionalismu, je odpovědět na otázku, zda a jakým způsobem ovlivňuje britský většinově demokratický systém její klimatickou politiku. Práce se nesoustředí na roli většinového volebního systému, poněvadž zde je souvislost jasně patrná, nýbrž na další dva aspekty většinově demokratických systémů, kterými jsou střídání dvou hlavních stran ve vládě a pluralistický systém zájmových skupin. Práce dochází k závěru, že ačkoliv britská klimatická politika prošla v uplynulých dvaceti letech značnou proměnou, uvedené prvky většinové demokracie působí jako prvek omezující její efektivnost. Dalším, neméně důležitým prvkem, se ukazuje být vůle hlavních politických stran, která je dlouhodobě spíše slabá v oblasti klimatické politiky.
|
|
|
Diskuse sociálně-geografických aspektů obnovitelných zdrojů energie v Česku
Görcs, Jan ; Hána, David (vedoucí práce) ; Pulec, Jan (oponent)
4 Diskuse sociálně-geografických aspektů obnovitelných zdrojů energie v Česku Abstrakt Moderní společnost je v každém ohledu života a ekonomiky zcela závislá na dodávkách elektřiny. Úkolem každé rozvinuté země je proto ochrana a zajištění dostatečného množství energie v potřebné kvalitě. V opačném případě může nedostatek či přerušení dodávek paralyzovat život a ekonomiku země. Problém současné energetiky spočívá v tom, že je založena na neobnovitelných zdrojích energie, jejichž množství je omezené. Navíc mají negativní dopad na životní prostředí. Omezené možnosti řešení situace však poskytují i obnovitelné zdroje energie. Tato práce proto analyzuje předpoklady, možnosti a potenciál rozvoje obnovitelných zdrojů v oblasti české elektroenergetiky, a to ve vztahu k energetické poloze, životnímu prostředí, elektroenergetice, společnosti a ekonomice. Cílem práce je kritické zhodnocení kladů a záporů implementace alternativních zdrojů energie do energetického mixu. Klíčová slova: obnovitelné zdroje energie, alternativní zdroje energie, energetický mix, solární energie, větrná energie, vodní energie
|
|
|
Komparace ústupů SRN od využívání jaderné energie v letech 2002 a 2011
Štichová, Patricie ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Práce se věnuje dvěma ústupům Spolkové republiky Německo od komerčního využívání jaderné energie (tzv. Atomausstieg) provedených v letech 2002 a 2011. Jejím cílem je komparace jaderných politik rudo-zelené (vládla 1998-2005) a černo-žluté koalice (vládla 2009-2013) ve vztahu k opuštění jaderné energie jako energetického zdroje a zjištění odlišných aspektů politik, které tyto vlády implementovaly. Porovnání zvolených politických rozhodnutí těchto vládních garnitur je zkoumáno na základě několika kritérií a to metody, jakou bylo ustoupení od jaderné energie provedeno, rychlosti odstoupení, motivaci k tomuto kroku a krátkodobých dopadů vládních politik v oblasti jaderné energie na strukturu produkce elektrické energie v Německu. V práci bylo zjištěno, že i přes některé rozdíly jako je (ne)spolupráce s energetickými koncerny, motivace k ústupu, rychlost odpojování jaderných elektráren, či právních důsledků, zůstává forma ústupu provedeného černo-žlutou koalicí ve své základní podstatě velmi podobná původnímu záměru. V tom se dá spatřovat dopad důrazu kancléřky Angely Merkel na pragmatický způsob vedení politiky, kterým dlouhodobě udržuje svou stranu CDU/CSU ve středu politicko-ideologického pole a v popředí voličských preferencí.
|
|
|
Koordinace Visegrádské skupiny při projednávání klimaticko-energetického balíčku EU pro rok 2030
Denková, Adéla ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá vyjednáváním o podobě rámce pro politiku v oblasti klimatu a energetiky EU pro období 2020-2030, které probíhalo na půdě Rady EU a Evropské rady od ledna do října 2014. Zaměřuje se přitom na koordinaci společných pozic a vytváření společných požadavků ze strany zemí Visegrádské skupiny, Bulharska a Rumunska, které během jednání o klimaticko-energetickém balíčku sehrály významnou roli jako advokační koalice prosazující řešení problematiky nerovnoměrných nákladů pro jednotlivé členské státy a znevýhodnění nízkopříjmových unijních zemí. Cílem práce je zjistit, jaké byly konkrétní požadavky skupiny V4+2 a zda byla úspěšná při jejich prosazování do výsledné podoby klimaticko-energetické politiky pro období po roce 2020. Práce se opírá o teoretické koncepty agenda-setting a advocacy coalition a využívá také poznatky z teoretického zkoumání rozhodovacího procesu Evropské unie.
|
host ::
RSS.