|
|
Vertikální migrace bentických sinic a řas
Mensa, Jakub ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Němcová, Yvonne (oponent)
Vertikální migrace fytobentosu byla pozorována u různých taxonomických skupin řas a sinic v mořských i sladkovodních biotopech. Zdá se, že jde o výhodnou životní strategii pohyblivých fotoautotrofních organismů. Řasy obývající sedimenty v přílivové zóně většinou zůstávají na povrchu během denního odlivu a migrují pod povrch před přílivem nebo soumrakem. Sladkovodní řasy zůstávají na povrchu během dne a migrují do sedimentu před soumrakem. Migrační rytmus může být řízen nebo ovlivňován světlem, vlnami, dostupností živin a silně redukčními podmínkami v sedimentu. Někdy rytmus přetrvává i v konstantních podmínkách a je řízen biologickými hodinami.
|
|
|
Ontogeneze trilobitů
Laibl, Lukáš ; Fatka, Oldřich (vedoucí práce) ; Budil, Petr (oponent)
Práce shrnuje současný stav znalostí o ontogenezi trilobitů. V úvodních kapitolách popisuji základní morfologii a anatomii trilobitů a rovněž zmiňuji jejich ekologii, výskyt a potravní strategie. Ve vlastní části mé práce jsem nejprve shrnul dosavadní výzkumy v této oblasti, a dále se detailně zabýval způsoby zachování larev trilobitů, jejich rozmnožováním, růstem, embryologií, postembryonálním vývojem, segmentací a ekologií. Rovněž jsem zmínil možné využití těchto znalostí v ostatních oborech (stratigrafie, biogeografie, apod.). Poslední část práce tvoří současný pohled na systematiku trilobitů a jejich pozici v rámci kmene členovců.
|
|
|
Eko-etologické aspekty rozmnožování netopýra velkého (Myotis myotis Borkhausen, 1797)
Porteš, Michal ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Benda, Petr (oponent)
V rámci řádu letounů (Chiroptera) existuje velká variabilita v potravních, úkrytových i sociálních strategiích. Nejrozšířenějším párovacím systémem je polygamie, přičemž převládá systém resource-defence polygyny, kdy obhajovaným zdrojem je úkryt s teritoriem nebo samice harému. Z dalších častějších párovacích systémů se vyskytuje sezónní seskupení více samic a samců v tzv. swarming sites. Relativní nespecializovanost umožnila rodu Myotis téměř kosmopolitní rozšíření a znamenala obsazení velkého množství biotopů. M. myotis a M. blythii/oxygnathus jsou kryptickými druhy, jež se ale morfologicky, biogeograficky a ekologicky dají odlišit. M. myotis je ve střední Evropě synantropním druhem a recentně začal také využívat dálničních mostů jako úkrytů, zejména v podzimním období. Sezónní organizace populace M. myotis odpovídá cyklu mírného pásma. Na rozdílné teplotní podmínky v úkrytech letních kolonií netopýři reagují změnami uspořádání kolonie, jež je upravováno podle teplotního optima. Mezi samicemi a mláďaty v mateřských koloniích probíhá intenzivní komunikace stejně jako mezi samci a samicemi v pářících úkrytech. Ačkoliv je M. myotis v Evropě intenzivně zkoumaným druhem, párovací systémy a etologie rozmnožování společně s akustickou komunikací mezi oběma pohlavími jsou stále nedostatečně prozkoumanými...
|
|
|
Ploštěnky (Platyhelmintes:Tricladida) v ČR
Reslová, Marie ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Buchar, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá sladkovodními ploštěnkami ze skupiny Tricladida. Jejím cílem je shrnout známé informace o zástupcích této skupiny vyskytujících se na území České republiky. Zahrnuje kapitoly věnované obecně taxonomii, anatomii a ekologii ploštěnek, dále pak podrobné informace o morfologii, ekologii a výskytu jednotlivých druhů. V České republice bylo dosud zjištěno 17 druhů ploštěnek, některé z nich jsou považovány za endemity. Většinu běžných ploštěnek lze určit podle tvaru hlavičky, pouze k odlišení druhů Dugesia lugubris, D. polychroa a Polycelis nigra, P. tenuis je nutné znát morfologii penisu. Některé druhy lze vzhledem k jejich vyhraněným ekologickým nárokům považovat za bioindikátory: studené vody s vysokým obsahem O2 - Dugesia gonocephala, Crenobia alpina, Polycelis felina; vyšší koncentrace Ca2+ - D. gonocephala, Phagocata vitta, Planaria torva; oligotrofní stojaté vody - Polycelis nigra; eutrofní stojaté vody - Dugesia polychroa, Polycelis tenuis. Velmi zajímavou a dosud neprobádanou skupinou jsou ploštěnky podzemních vod a pramenišť.
|
|
| |
|
|
Zelenání politických stran: adopce environmentální politiky parlamentními stranami v ČR
Hlaváčková, Anna ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Kotábová, Věra (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA Fakulta sociálních věd Institut politologických studií Bc. Anna Hlaváčková ZELENÁNÍ POLITICKÝCH STRAN - ADOPCE ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKY PARLAMENTNÍMI STRANAMI V ČESKÉ REPUBLICE Diplomová práce Praha 2011 Autor práce: Bc. Anna Hlaváčková Vedoucí práce: PhDr. Petr Just, Ph. D. Rok obhajoby: 2011 Bibliografický záznam: HLAVÁČKOVÁ, A., Zelenání politických stran - Adopce environmentální politiky parlamentními stranami v ČR, Diplomová práce, Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií, Vedoucí diplomové práce PhDr., Petr Just, Ph. D., Praha 2011, 177 s. Anotace: Diplomová práce "Zelenání politických stran - Adopce environmentální politiky parlamentními stranami v České republice" se zabývá fenoménem zelenání univerzalistických poltických stran ve smyslu jejich postupné adopce environmentální politiky do volebních programů. Objektem zkoumání jsou programy českých parlamentních stran podle výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v červnu 2010. Problematika je zkoumána z kvantitativního i kvalitativního komparativního hlediska, snaží se odhalit trendy v přijímání environmentální politiky do programových dokumentů a popsat jednotlivé postoje českých parlamentních stran k zelenému programu. Práce dále zkoumá vztah této programové změny k...
|
|
|
Výskyt a ekologie ploštěnky americké (Dugesia tigrina) ve Vltavě a vybraných pražských potocích a její interakce s původními druhy ploštěnek
Sevruková, Natálie ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Hlavní náplní mé diplomové práce byl výzkum výskytu a ekologie trojvětevných ploštěnek (Tricladida) ve Vltavě a v některých potocích protékajících územím hlavního města Prahy s důrazem na nepůvodní severoamerický druh - ploštěnku americkou (Dugesia tigrina). Výzkum lze rozdělit na terénní zjišťování početnosti populace a ekologických nároků ploštěnek a na laboratorní experiment, ve kterém jsem zjišťovala predační chování ploštěnek. Při mém terénním výzkumu, který probíhal od 22. 8 do 12. 11. 2009 jsem zjistila, že se ploštěnka americká vyskytuje pouze ve Vltavě, a to z devíti lokalit na šesti. V potocích během výzkumu nalezena nebyla. Vybírá si lokality s přírodním břehem, hlubším dnem, peřejnatou vodou a žije ve společnosti hlavně ploštěnky říční (Dugesia polychroa). Vyskytovala se na místech mírně znečištěných. Při predačním pokusu, který probíhal od 17. 12. 2009 do 20. 10. 2010 při teplotě 14řC a trojnásobných opakováních ve všech vzájemných kombinacích pěti druhů ploštěnek, se potvrdil vnitrodruhový kanibalismus a časté nepohlavní rozmnožování ploštěnky americké. Z pokusu vyplynulo lovení hlavně původního druhu ploštěnky černé (Polycelis nigra), ploštěnkou americkou (Dugesia tigrina). Naopak ploštěnku americkou lovily ostatní druhy jen minimálně. Klíčová slova: ploštěnka americká (Dugesia...
|
|
|
Lichen uses - potentials of the European Guideline for mapping lichen diversity
Svoboda, David
Využití lišejníků - možnosti využití Evropské metodiky pro mapování epifytických lišejníků David Svoboda Disertační práce shrnuje výsledky několika projektů prováděných v rámci doktorského studia a obsahuje hlavně výstupy těchto projektů - odborné články. Na začátku svého studia jsem testoval v té době zcela novou metodiku LDV (Asta et al. 2002). Po ukončení tohoto projektu následovala v roce 2004 ekologická studie středoevropských teplomilných doubrav pomocí epifytických lišejníků. Tato studie byla v následujících letech značně rozšířena a tvoří základ mé disertační práce. Mimo to se věnuji dlouhodobé spolupráci s Národním parkem České Švýcarsko, kde provádím mj. monitoring lišejníkové rekolonizace. Mezi hlavní cíle mé disertační práce patří následující: 1) Zhodnotit možnosti použití LDV metodiky v České republice pro zjištění úrovně znečištění ovzduší; 2) Porovnat výsledky získané pomocí LDV a pomocí starší kvalitativní metodiky Hawksworthe a Rose (1970). 3) Identifikovat hlavní faktory ovlivňující lišejníkovou diversitu ve středoevropských teplomilných doubravách. Zjistit případné korelace mezi vlivy přirozenými a člověkem způsobenými. 4) Analyzovat druhové složení lišejníků ve středoevropských doubravách a charakterizovat případná společenstva a druhy se vztahem k ekologické kontinuitě porostu. 5)...
|
|
|
Využití lišejníků-možnosti využití Evropské metodiky pro mapování epifytických lišejníků
Svoboda, David ; Váňa, Jiří (vedoucí práce) ; Scheidegger, Christoph (oponent) ; Guttová, Anna (oponent)
Využití lišejníků - možnosti využití Evropské metodiky pro mapování epifytických lišejníků David Svoboda Disertační práce shrnuje výsledky několika projektů prováděných v rámci doktorského studia a obsahuje hlavně výstupy těchto projektů - odborné články. Na začátku svého studia jsem testoval v té době zcela novou metodiku LDV (Asta et al. 2002). Po ukončení tohoto projektu následovala v roce 2004 ekologická studie středoevropských teplomilných doubrav pomocí epifytických lišejníků. Tato studie byla v následujících letech značně rozšířena a tvoří základ mé disertační práce. Mimo to se věnuji dlouhodobé spolupráci s Národním parkem České Švýcarsko, kde provádím mj. monitoring lišejníkové rekolonizace. Mezi hlavní cíle mé disertační práce patří následující: 1) Zhodnotit možnosti použití LDV metodiky v České republice pro zjištění úrovně znečištění ovzduší; 2) Porovnat výsledky získané pomocí LDV a pomocí starší kvalitativní metodiky Hawksworthe a Rose (1970). 3) Identifikovat hlavní faktory ovlivňující lišejníkovou diversitu ve středoevropských teplomilných doubravách. Zjistit případné korelace mezi vlivy přirozenými a člověkem způsobenými. 4) Analyzovat druhové složení lišejníků ve středoevropských doubravách a charakterizovat případná společenstva a druhy se vztahem k ekologické kontinuitě porostu. 5)...
|
|
|
Lišejníky: Lichenologická studie Károvského údolí. Lišejníky v systému vzdělávání a modelové praktické cvičení pro základní a střední školu
Fessová, Alena ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Halda, Josef (oponent)
6 SOUHRN Tato diplomová práce je rozdělena na dvě samostatné části. První část obsahuje vlastní licheno-floristický průzkum lokality Károvského údolí, které se rozkládá při jižní hranici Prahy, u Zbraslavi. Lokalita je tvořena relativně strmými svahy se severní a jižní orientací. Vegetační podmínky jsou charakterizovány společenstvy xerotermních stepí a doubrav, v nižších polohách podél Károvského potoka s převažujícími olšinami a habry. Geologické podloží je tvořeno břidličnatými horninami kyselého chemického složení. Během výzkumu jsem na sledované lokalitě zaznamenala 116 druhů lišejníků. Převažují saxikolní a terrikolní druhy charakteristické pro kyselé skalní výchozy a xerotermní stepi. Mezi nejzajímavější nálezy patří kriticky ohrožený druh Peltigera elisabethae, ohrožený druh Flavoparmelia caperata a zástupci rodu Verrucaria, tolerantní k dlouhodobějšímu zaplavení sladkou vodou, V. cf. andesiatica, V. aquatilis a V. funckii. Jeden z objevených druhů, Pertusaria flavicans doposud nebyl na území České republiky zaznamenán. Na území lokality se nachází také chatařská oblast, která rozšířila seznam nalezených acidofilních lišejníků o druhy bazofilní, osidlující antropogenní substráty. Tato diplomová práce je prvním kompletním průzkumem lišejníkové flóry na této lokalitě. Druhá část je zaměřena...
|
host ::
RSS.