Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Sociální chování a akustická komunikace u netopýra velkého (Myotis myotis)
Porteš, Michal ; Jahelková, Helena (vedoucí práce) ; Bartonička, Tomáš (oponent)
V rámci řádu letounů (Chiroptera) existuje velká variabilita v potravních, úkrytových i sociálních strategiích. Netopýr velký (Myotis myotis, Borkhausen 1797) je modelovým druhem netopýrů v rámci Evropy a jeho sezónní organizace odpovídá cyklu mírného pásma s velkými mateřskými koloniemi a solitérním životem samců. Přestože se jedná o modelový druh, většina prací je věnována různým aspektům biologie mateřských kolonií a biologie samců je málo známá. Nedávné nálezy samčích agregací v silničních mostech tak umožňují studovat sociální chování a akustickou komunikaci samců na individuální úrovni a porovnávat je s dosavadními znalostmi. Zatímco most v Bernarticích byl osídlen seskupením samců, ve Voznici byla zjištěna i mateřská kolonie. Formování harému probíhalo od srpna do října. Pattern osídlení úkrytů samců se lišil a samci s nejvyšší úrovní sezónní obsazenosti úkrytu měli největší přítomnost samice v úkrytu. Vokalizační aktivita samců narůstala v srpnu a nejvyššími hodnotami v září. Nejvyšší vokalizační aktivitu měli samci sídlící v blízkosti vletového otvoru. Sociální signál M. myotis je tvořen 4 základními motivy, jež samci kombinují a je typicky emitován jako reakci na prolétávajícího jedince. Na základě akustické analýzy lze rozlišit interindivuální rozdíly v parametrech signálů. Získané...
Eko-etologické aspekty rozmnožování netopýra velkého (Myotis myotis Borkhausen, 1797)
Porteš, Michal ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Benda, Petr (oponent)
V rámci řádu letounů (Chiroptera) existuje velká variabilita v potravních, úkrytových i sociálních strategiích. Nejrozšířenějším párovacím systémem je polygamie, přičemž převládá systém resource-defence polygyny, kdy obhajovaným zdrojem je úkryt s teritoriem nebo samice harému. Z dalších častějších párovacích systémů se vyskytuje sezónní seskupení více samic a samců v tzv. swarming sites. Relativní nespecializovanost umožnila rodu Myotis téměř kosmopolitní rozšíření a znamenala obsazení velkého množství biotopů. M. myotis a M. blythii/oxygnathus jsou kryptickými druhy, jež se ale morfologicky, biogeograficky a ekologicky dají odlišit. M. myotis je ve střední Evropě synantropním druhem a recentně začal také využívat dálničních mostů jako úkrytů, zejména v podzimním období. Sezónní organizace populace M. myotis odpovídá cyklu mírného pásma. Na rozdílné teplotní podmínky v úkrytech letních kolonií netopýři reagují změnami uspořádání kolonie, jež je upravováno podle teplotního optima. Mezi samicemi a mláďaty v mateřských koloniích probíhá intenzivní komunikace stejně jako mezi samci a samicemi v pářících úkrytech. Ačkoliv je M. myotis v Evropě intenzivně zkoumaným druhem, párovací systémy a etologie rozmnožování společně s akustickou komunikací mezi oběma pohlavími jsou stále nedostatečně prozkoumanými...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.