|
|
Drivers of Income Inequality in China
Chen, Xiao ; Kolář, Daniel (vedoucí práce) ; Semerák, Vilém (oponent)
This thesis uses an empirical approach to examine the drivers of income inequality in China, assuming income inequality to be a linear function of logarithmic per capita income, the educational inequality as well as the percentage of population below secondary, completing secondary, and completing tertiary education. It suggests that growing income inequality is correlated to rising per capita income and educational inequality, utilizing a micro survey data set of 25 provinces from 2010 to 2016 with a one-year gap using the static fixed effects and random effects estimators, as well as a dynamic generalized method of moments estimator. In contrast, the percentage of population completing secondary education has a negative effect. The weighting factors ensure that the data set is representative, and robust and sensitivity tests are applied. The comparison of the EU and China's results shows the features of developed and emerging economies. Keywords Income inequality, Educational inequality, Educational completion, CFPS, Panel data, Weighting factor, Fixed effects, Random effects, GMM-DIFF, GMM-SYS Title Drivers of Income Inequality in China
|
|
|
Organizace základního vzdělání v Evropě: Srovnávací analýza Finska a České republiky z hlediska spravedlnosti
Paulová, Kristýna ; Kalous, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mouralová, Magdalena (oponent)
Předkládaná diplomová práce je dvou případovou komparativní studií, jejímž cílem je porovnat dvě vybrané země, Finsko a Českou republiku, v oblasti organizace základního školství. Za srovnávací kritérium bylo zvoleno měřítko spravedlnosti, které bylo dále rozpracováno do jednotlivých indikátorů. Stěžejním indikátorem se v tomto ohledu stala selektivita vzdělávacích systémů. Z tohoto důvodu práce mapuje zejména způsob a míru diferenciace žáků na jednotlivých úrovních vzdělávání u obou zkoumaných zemí a snaží se zjistit počet dětí, který je v nich vzděláván. Výsledky srovnávací analýzy ukázaly, že zatímco ve Finsku existují pouze dva typy škol, v České republice bylo identifikováno pět vzdělávacích programů různé úrovně. Finsko rovněž v porovnání s Českou republikou využívá v daleko menší míře diferenciaci žáků na úrovni školy, dokonce i třídy. Ve Finsku neexistují třídy s rozšířenou výukou některého z předmětů. Zatímco ve Finsku dochází k první diferenciaci žáků až v 16letech, v České republice jsou žáci do různých vzdělávacích programů rozřazováni již po ukončení prvního stupně základní školy, tj. v 11letech. Ve Finsku se mimo hlavní vzdělávací proud vzdělává pouze 4 % žáků. V České republice tento podíl činí 18 % žáků ze všech dětí školou povinných. Základní vzdělávání v České republice je tedy...
|
|
|
Přístup vysokých škol ke studentům se vzdělanostním znevýhodněním
Hromada, Jan ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kohoutek, Jan (oponent)
Diplomová práce se věnuje vzdělanostně znevýhodněným studentům na veřejných vysokých školách v České republice. Práce vychází z existence vzdělávacích nerovností v českém vzdělávacím systému a působení znevýhodnění na základě vzdělání rodičů studenta. Nerovnosti se výrazně neměnily ani po masifikaci terciárního vzdělávání. Populace vzdělanostně znevýhodněných studentů v práci odpovídá kategorii "first generation student", tedy studentů s rodiči, kteří nedosáhli vysokoškolského vzdělání. Cílem práce je zjištění podoby politik uplatňovaných vůči této skupině ze strany škol a dále způsob, jakým je školami vnímána. K tomu využívá rámec sociální konstrukce cílových populací. Tímto způsobem analyzuje podobu uplatňovaných politik a vymezuje sociální konstrukci populace vzdělanostně znevýhodněných studentů. K dosažení cílů využívá práce výzkumu kvalitativních metod tematickou analýzou všech výročních zpráv a dlouhodobých záměrů veřejných vysokých škol a dále zápisů z akademických senátů a polostrukturovaných rozhovorů se zástupci škol na základě opory z výsledků analýzy dokumentů. Výsledky ukazují na absenci vymezení vzdělanostně znevýhodněné populace a relevantních politik pro cílovou populaci a marginalizaci tématu. Vzdělanostně znevýhodnění studenti jsou nevymezenou subskupinou populace sociálně...
|
|
|
Rozhodování žáků v procesu volby učebního oboru jako další vzdělávací cesty
Chvátalová, Monika ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Gorčíková, Magdaléna (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje tématu rozhodování žáků z dělnických rodin v procesu volby učebního oboru jako typu vzdělávací cesty. V teoretické rovině nejprve vymezuje hlavní problémy, se kterými se potýká současné české učňovské školství, a následně zasazuje problematiku volby učebního oboru do kontextu reprodukce vzdělanostních nerovností a představuje základní teoretické přístupy ke studiu vzdělanostních nerovností a jejich reprodukce Na základě výzkumu založeném na kvalitativní metodě chápajících rozhovorů následně ukazuje, že učňovské obory jsou žáky z dělnických rodin vnímány jako výhodná a v rámci vzdělanostního systému zcela rovnocenná, a z mnoha ohledů tudíž racionální volba. Nízké vzdělanostní aspirace těchto žáků přitom vycházejí především z jejich specifické představy o životním úspěchu, ve které nehraje formální vzdělání podstatnou roli a která naopak spočívá v co nejdřívějším opuštění vzdělávacího systému a nalezení pracovního uplatnění v oboru, který je baví. Učební obory středních odborných učilišť přitom žáci z dělnických rodin vnímají především jako prostředek umožňující vykonávat danou, konkrétně vymezenou profesi a jejich hlavní výhodu spatřují v jejich praktickém zaměření.
|
|
|
Organizace základního vzdělání v Evropě: Srovnávací analýza Finska a České republiky z hlediska spravedlnosti
Paulová, Kristýna ; Kalous, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mouralová, Magdalena (oponent)
Předkládaná diplomová práce je dvou případovou komparativní studií, jejímž cílem je porovnat dvě vybrané země, Finsko a Českou republiku, v oblasti organizace základního školství. Za srovnávací kritérium bylo zvoleno měřítko spravedlnosti, které bylo dále rozpracováno do jednotlivých indikátorů. Stěžejním indikátorem se v tomto ohledu stala selektivita vzdělávacích systémů. Z tohoto důvodu práce mapuje zejména způsob a míru diferenciace žáků na jednotlivých úrovních vzdělávání u obou zkoumaných zemí a snaží se zjistit počet dětí, který je v nich vzděláván. Výsledky srovnávací analýzy ukázaly, že zatímco ve Finsku existují pouze dva typy škol, v České republice bylo identifikováno pět vzdělávacích programů různé úrovně. Finsko rovněž v porovnání s Českou republikou využívá v daleko menší míře diferenciaci žáků na úrovni školy, dokonce i třídy. Ve Finsku neexistují třídy s rozšířenou výukou některého z předmětů. Zatímco ve Finsku dochází k první diferenciaci žáků až v 16letech, v České republice jsou žáci do různých vzdělávacích programů rozřazováni již po ukončení prvního stupně základní školy, tj. v 11letech. Ve Finsku se mimo hlavní vzdělávací proud vzdělává pouze 4 % žáků. V České republice tento podíl činí 18 % žáků ze všech dětí školou povinných. Základní vzdělávání v České republice je tedy...
|
|
|
Mobilitní pohled na dosavadní vývoj vzdělanostních nerovností v ČR - stagnace či dynamika?
Simonová, Natalie
Příspěvek pomocí mobilitní analýzy ukazuje vývoj vzdělanostní reprodukce v českých zemích od před-socialistického období (r. 1916) až po konec socialismu. Analýza umožňuje detailnější pohled na procesy, které se před r. 1948 a mezi lety 1948 až 1989 skrývaly za stabilními relativními šancemi. Stať tak odpovídá na otázku, kdy, zda vůbec a do jaké míry během těchto dvou etap došlo ke zdynamizování a otevírání českého vzdělávacího systému, a kdy tento systém stagnoval či se uzavíral.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.