|
| |
|
|
Renesanční tanec: zrcadlo kultury raně novověké společnosti
Klementová, Kateřina ; Kröschlová, Eva (vedoucí práce) ; Gremlicová, Dorota (oponent) ; Steckerová, Andrea (oponent)
Práce se zaměřuje na italský dvorský tanec 15. století, který patřil v celé renesanční Evropě k bytostným projevům rodící se aristokratické společnosti. Vychází z důkladného prozkoumání originálních spisů tanečních mistrů Domenica da Piacenza, Antonia Cornazana a Guglielma Ebrea/Giovanniho Ambrosia a přináší doposud nezveřejněné překlady jejich významných částí do češtiny. Text směřuje od obecných otázek (kde a při jakých příležitostech se tančilo, taneční vzdělání a postava tanečního mistra, funkce tance v dané historické epoše, intelektuální a filosofický rámec prvních tanečních traktátů) ke konkrétnímu zkoumání jednotlivých prvků dobové taneční teorie a popisu praktických aspektů realizace tanečních choreografií (základní kroky a pohyby, figury, prostorová forma tanců ad.). Součástí práce je i rekonstrukce jedné z nich. Jistým "exkurzem" do příbuzných oborů i mladších epoch jsou pak kapitoly věnované estetice pohybu (požadavky na správné držení těla, pozici hlavy, výraz tváře, gesta rukou ad.) a dobové etiketě (respektování společenské hierarchie v tanci i mimo něj, projevy úcty a vzájemné pozdravy, princip vyzývání k tanci, jeho odmítnutí, pravidla pro odchod po tanci i z taneční slavnosti, správné vystupování na plese mimo tanec - způsoby patřičného sezení, stání či společenské konverzace). I...
|
|
|
Anglický královský dvůr a jeho proměny v kontextu první poloviny 17. století (1603-1640)
Vodička, Pavel ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Cílem disertační práce je komparativní analýza anglického královského dvora v první polovině 17. století. Analytická část disertační práce je zaměřena na zkoumání procesů, které ovlivňovaly strukturu a úlohu panovnického dvora v kontextu politického, náboženského, hospodářského, sociálního a kulturního vývoje země. Srovnávací kritéria tvoří osobnost panovníka, institucionální struktura a personální skladba dvora, jeho financování a dvorská kultura. Komparace je časově vymezena obdobím mezi počátkem vlády Jakuba I. (1603) a koncem osobní vlády Karla I. (1640). Disertační práce je založena na kritické analýze pramenů a studiu sekundární literatury. V období vlády Jakuba I. bylo jedním z charakteristických rysů královského dvora soupeření různých zájmových frakcí. V zájmu zachování mocenské rovnováhy panovník svěřil vybrané úřady pouze členům své skotské družiny. Účelové posilování vlivu vybraných dvorských institucí, zejména Bedchamber, nakonec přispělo k výraznému oslabení unitárního systému vlády, v němž klíčovou roli hrála doposud Tajná rada. V letech 1603-1625 navíc docházelo k silné koncentraci moci v rukou královských oblíbenců, jednalo se především o George Villierse, pozdějšího vévodu z Buckinghamu. Následkem tohoto vývoje však bylo oslabení mocenské pozice krále. Karel I. se pokusil o...
|
|
|
Intimita a samota v díle Chrétiena de Troyes a v dvorském románu českém
Šorm, Martin ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Jaluška, Matouš (oponent)
(česky) Intimita a samota v díle Chrétiena de Troyes a v dvorském románu českém Diplomová práce se zabývá literárními obrazy niternosti, myšlenkové a citové hloubky, samoty a potřeby soukromí, jak jsou zachyceny v románech Chrétiena de Troyes a v dílech jeho pokračovatelů, zvláště v románech napojených na tradici tristanovskou. Interpretuje je jako projev úsilí středověkých literátů působit na publikum, kultivovat je a v rouchu fikčního příběhu zobrazovat palčivé otázky a předkládat zajímavá témata k diskuzi. Výrazná jsou líčení nerovnováhy mezi samotou a společenskými povinnostmi, pozitivní či negativní hodnocení lidské samoty vždy v závislosti na ideovém záměru pisatele, či využívání symbolických objektů z intimní sféry jako zjevných prostředků politické reprezentace. Martin Šorm
|
|
|
Mnohoznačnost dvorské lásky: Inverzní motivy v Aucassinovi a Nicolettě
Herčíková, Barbora ; Christov, Petr (vedoucí práce) ; Sarkissian, Alena (oponent)
Záměrem této práce je detailní podchycení inverzních principů v chante-fable XIII. století Aucassin a Nicoletta, s klíčovým zaměřením se na obrácenou roli ženy a muže u titulních představitelů. Takto markantní narušení řádu s sebou následně nese převrácení dalších pravidel, která jsou definována literárním diskurzem vrcholného středověku, především kurtoazní tradicí. První část textu obsahuje základní definice dobových pojmů: středověká misogynie, kurtoazní idealizace, rytířství a karnevalový princip. Následná analýza Aucassina a Nicoletty se zároveň silně dotýká středověké potřeby upozornit na nebezpečné odchylky od společenského řádu a snahy najít způsob, jak tyto "nemoci" doby léčit.
|
|
| |
host ::
RSS.