|
| |
|
|
Panel art
Váňová, Gabriela ; Magid, Václav (oponent) ; Artamonov, Vasil (vedoucí práce)
Hlavní tématikou diplomové práce jsou povrchové doly v severních Čechách na mostecku. Uchopení tématu se pohybuje převážně v osobní a zároveň sociální rovině. Podkladem pro praktickou diplomovou práci sloužila teoretická diplomová práce. Zkoumání fenoménu panelového domu v teoretické diplomové práci vedlo k odbočení panelové tématiky k povrchovým dolům. Na první pohled nesouvisející témata však obsahuji důležitou spojitost. Uhelný průmysl tvoří podstatnou část vývoje současné podoby severních Čech, tedy podoby rozsáhlých panelových sídlišť. Zájem o původnost tehdejší výstavby sídlišť vedl ke zpracování tohoto tématu. Práce se skládá z několika autentických záznamu a materiálů přímo z povrchových dolů v Bílině zpracovaných v malbě a videu.
|
|
|
Těžba černého uhlí v ČR
Vínovský, Jan ; Škorpík, Jiří (oponent) ; Lisý, Martin (vedoucí práce)
V průběhu historie byla těžba uhlí dominantou 19. a zejména pak 20. století. Období útlumu těžby započalo již v 90. letech. Mezi lety 1990 – 2019 tak došlo k poklesu o 88,13 %, konkrétně z 30 714 kt na 3 645 kt vytěženého uhlí ročně. V současnosti fungují pouze čtyři činné doly a další dva jsou v konzervačním stavu. Prognóza pro budoucnost odvětví je značně nepříznivá. Kromě ekonomické krize dochází i zásoby vytěžitelného uhlí, které se v současnosti pohybují kolem 25 000 kt. Aktuálně je naplánované ukončení těžby na dolech ČSA a Darkov na přelomu let 2020 a 2021, Doly ČSM by se měly uzavřít nejpozději do roku 2022, čímž bude těžba černého uhlí na území Moravskoslezského kraje i celé ČR zcela ukončena.
|
|
|
Návštěvnické centrum CARBON
Wolf, Tomáš ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Tato závěrečná práce se věnuje návrhu návštěvnického centra, které by mělo být umístěno na území průmyslového areálu Dolů Frenštát v obci Trojanovice. Návrh vychází z oficiální architektonicko-urbanistické studie, kterou vypracoval ateliér KAMIL MRVA ARCHITECTS, a snaží se o moderní práci s prostorem a prostorovými vztahy. Hlavním cílem je přilákat nové návštěvníky a obohatit život budoucím obyvatelům této moderní čtvrti. Návrh využívá otevřenost a uzavřenost prostoru, které spolu harmonicky interagují a vytvářejí organické a propojené prostředí. Cílem je zohlednit a reflektovat charakter území, na kterém návštěvnické centrum bude umístěno, a vytvořit tak prostor, který bude příjemný a funkční pro návštěvníky i budoucí rezidenty. Teoretické základy architektury jsou klíčovými prvky při navrhování návštěvnického centra. Prostorové vztahy jsou pečlivě promyšleny a optimalizovány tak, aby se dosáhlo maximálního využití prostoru a zároveň se zachovala jeho funkčnost. Celkový návrh je proto přizpůsoben moderním architektonickým trendům a reflektuje požadavky současné doby. Výsledkem je návštěvnické centrum, které je nejen esteticky působivé, ale také plně funkční a přizpůsobené potřebám návštěvníků i budoucích obyvatel. Výsledný prostor je harmonický a propojený, což přispívá k příjemnému zážitku návštěvníků a kvalitnímu životnímu prostředí pro budoucí obyvatele této moderní čtvrti
|
|
| |
|
|
Hraběcí rodina Wilczků na Ostravsku od roku 1714
Barvíková, Veronika ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Resumé Rodina Wilczeků se od 17. století řadila mezi nejvýznamnější šlechtické rody Těšínského a Opavského knížectví. Tento slezský rod přišel na území Těšínska již ve 14. století. Během dalších desetiletí se postupným skupování jednotlivých statků vypracovali na úroveň pozemkové vrchnosti. Také jejich skutky vykonané pro blaho Svaté říše římské byly po zásluze odměněny. Maxmilián I. udělil v roce 1506 Baltasarovi Vlčkovi dědičný titul svobodných pánů s predikátem z Dobré Zemnice a na Hlučíně. V první třetině 18. století pak jakožto uznání za působení v diplomatických, vojenských a politických službách Svaté říše římské přiděluje císař Svaté říše římské, Karel IV., Jindřichu Vilému Vlčkovi hraběcí titul. Za života hraběte Jindřicha dochází k určitému odloučení od původních slezských kořenů. Jindřich Vlček nechal poněmčit své příjmení a přijal novou podobu svého příjmení. Od 18. století se rod tedy tituluje jménem Wilczek. Rodina se poté díky jeho sňatku částečně přesídlila na hrad Kreuzenstein, který vyženil roku 1698. Od té doby je zámek v Dolním Rakousku rodinným sídlem. Posledním z rodu, ještě žijícím na území Těšínského a Opavského knížectví, byl František Josef Wilczek. Jeho syn Stanislav Wilczek a poté jeho vnuk již natrvalo opustili zdejší kraj a přesunuli své sídlo do Dolního Rakouska. Na Ostravsko...
|
|
|
Těžba černého uhlí v ČR
Vínovský, Jan ; Škorpík, Jiří (oponent) ; Lisý, Martin (vedoucí práce)
V průběhu historie byla těžba uhlí dominantou 19. a zejména pak 20. století. Období útlumu těžby započalo již v 90. letech. Mezi lety 1990 – 2019 tak došlo k poklesu o 88,13 %, konkrétně z 30 714 kt na 3 645 kt vytěženého uhlí ročně. V současnosti fungují pouze čtyři činné doly a další dva jsou v konzervačním stavu. Prognóza pro budoucnost odvětví je značně nepříznivá. Kromě ekonomické krize dochází i zásoby vytěžitelného uhlí, které se v současnosti pohybují kolem 25 000 kt. Aktuálně je naplánované ukončení těžby na dolech ČSA a Darkov na přelomu let 2020 a 2021, Doly ČSM by se měly uzavřít nejpozději do roku 2022, čímž bude těžba černého uhlí na území Moravskoslezského kraje i celé ČR zcela ukončena.
|
|
|
Hraběcí rodina Wilczků na Ostravsku od roku 1714
Barvíková, Veronika ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Resumé Rodina Wilczeků se od 17. století řadila mezi nejvýznamnější šlechtické rody Těšínského a Opavského knížectví. Tento slezský rod přišel na území Těšínska již ve 14. století. Během dalších desetiletí se postupným skupování jednotlivých statků vypracovali na úroveň pozemkové vrchnosti. Také jejich skutky vykonané pro blaho Svaté říše římské byly po zásluze odměněny. Maxmilián I. udělil v roce 1506 Baltasarovi Vlčkovi dědičný titul svobodných pánů s predikátem z Dobré Zemnice a na Hlučíně. V první třetině 18. století pak jakožto uznání za působení v diplomatických, vojenských a politických službách Svaté říše římské přiděluje císař Svaté říše římské, Karel IV., Jindřichu Vilému Vlčkovi hraběcí titul. Za života hraběte Jindřicha dochází k určitému odloučení od původních slezských kořenů. Jindřich Vlček nechal poněmčit své příjmení a přijal novou podobu svého příjmení. Od 18. století se rod tedy tituluje jménem Wilczek. Rodina se poté díky jeho sňatku částečně přesídlila na hrad Kreuzenstein, který vyženil roku 1698. Od té doby je zámek v Dolním Rakousku rodinným sídlem. Posledním z rodu, ještě žijícím na území Těšínského a Opavského knížectví, byl František Josef Wilczek. Jeho syn Stanislav Wilczek a poté jeho vnuk již natrvalo opustili zdejší kraj a přesunuli své sídlo do Dolního Rakouska. Na Ostravsko...
|
|
|
Panel art
Váňová, Gabriela ; Magid, Václav (oponent) ; Artamonov, Vasil (vedoucí práce)
Hlavní tématikou diplomové práce jsou povrchové doly v severních Čechách na mostecku. Uchopení tématu se pohybuje převážně v osobní a zároveň sociální rovině. Podkladem pro praktickou diplomovou práci sloužila teoretická diplomová práce. Zkoumání fenoménu panelového domu v teoretické diplomové práci vedlo k odbočení panelové tématiky k povrchovým dolům. Na první pohled nesouvisející témata však obsahuji důležitou spojitost. Uhelný průmysl tvoří podstatnou část vývoje současné podoby severních Čech, tedy podoby rozsáhlých panelových sídlišť. Zájem o původnost tehdejší výstavby sídlišť vedl ke zpracování tohoto tématu. Práce se skládá z několika autentických záznamu a materiálů přímo z povrchových dolů v Bílině zpracovaných v malbě a videu.
|
|
|
Ekonomické a kulturní zhodnocení rekultivace hnědouhelných dolů na Mostecku
Kaiserová, Kristýna ; Kouba, Vojtěch (vedoucí práce) ; Šulcová, Irena (oponent)
Práce je zaměřena na popis vzájemné interakce civilizace a těžby hnědého uhlí v oblasti Mostecka, především na zdokumentování kulturních důsledků těžby. Charakterizuje současný stav vymezené oblasti a snaží se zachytit klíčové okamžiky historického vývoje a jejich důsledky. Dále popisuje nejvýraznější hybatele aktuálního dění, jež mají největší vliv budoucí vývoj na daném území. Další část práce pojednává o některých souvisejících legislativních omezeních a nařízeních, jimiž by se všichni zúčastnění aktéři měli řídit. V souvislosti s tím zmiňuje snahy jejich odstranění a omezení. Závěrečná část práce definuje rekultivace a uvádí jejich příklady realizované v oblasti Mostecka. Celá práce je provázena fotodokumentací, která by měla čtenáři pomoci vytvořit si přesnější obraz o popisovaných skutečnostech.
|
host ::
RSS.